(14.40 hodin)
(pokračuje Zbyněk Stanjura)

Hodně se debatuje, a jsme za to hodně kritizováni - a já se nejdříve věnuji těm kritizovaným daňovým výjimkám, ne že se jim budu vyhýbat v té debatě - je zrušení slevy na dani za umístění dítěte, takzvané školkovné. Ulevme zejména nízkopříjmovým rodinám - dobrý cíl. I když nejsem jediný, ale mnozí i ekonomičtí experti zastávají názor, že daňový systém nemá být prostředkem sociální politiky státu, že sociální politice státu má sloužit právě systém sociálních dávek, sociální pomoci, sociální podpory. Nevím proč, bohužel dneska v obecné češtině v té veřejné rozpravě má slovo sociální dávka spíše pejorativní nádech. Já to tak nevnímám. Myslím si, že pokud, a je to v naprosté většině případů, člověk potřebuje pomoct, tak na tom, že bere sociální dávku, můžeme tomu říkat sociální pomoc, není nic špatného a není to pejorativní označení ani toho institutu, ani člověka, který prostě potřebuje pomoc a bere sociální dávku. Udělali jsme si rozbor, kdo čerpá školkovné regionálně, příjmově, to je úplně jednoduché - podle mne se to úplně míjí s tím úmyslem, pro který to bylo zavedeno, vyšší střední třída čerpá školkovné. Je to docela logické, protože v našem systému jiných daňových slev a daňových výjimek nízkopříjmová rodina už ji nepotřebuje. A už neplatí žádné daně, případně bere daňový bonus. Když se podíváte na regionální rozložení školkovného, zjistíte ne úplně překvapivý fakt, že vlastně neodpovídá regionálně procentuální čerpání školkovného procentu dětí, které žijí v daném regionu. Naprosto nejmíň procent školkovného se čerpá ve strukturálně postižených regionech. Ve strukturálně postižených regionech se čerpá naprosto procentuálně nejméně a ty rozdíly nejsou marginální, ale velmi zajímavé. Mě to bude zajímat, co bude říkat pan poslanec Nacher... Když to říká tak polohlasem nebo nahlas, tak to úplně neslyším.

Další zrušení navržených daňových výjimek, budu už zase rychlejší, abych u každé nestrávil pět minut - z těch 21, to by bylo 105 minut, to je hodina a tři čtvrtě.

Navrhujeme zrušení osvobození nepeněžitých odměn zaměstnanců, zrušení osvobození nadlimitních stravenek. Překvapení pro mnohé - jsou i stravenky ve výši 500, 600, 700 Kč denně, které jsou osvobozeny od daně z příjmů.

Omezení osvobození příjmů z tombol a hazardních her, kde je navržené snížení limitu z dnešního 1 milionu na 50 000 korun.

Zrušení odpočtu za členské příspěvky odborovým organizacím.

Zrušení zvláštního daňového režimu pro plat prezidenta republiky.

Zrušení daňové uznatelnosti tichého vína jako daru do 500 korun na reprezentaci.

Zrušení odpočtu úhrad za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.

Zrušení osvobození mzdového vyrovnání v hornictví a odstupného horníků. To zní hrozně na první poslech, že to rušíme - jenom chci říci, že tato výjimka se mohla čerpat, zůstala v tom zákoně, ale od roku 2003 se nedá uplatňovat. Na první pohled to vypadá, že bereme něco horníkům; jenom čistíme zákon daně z příjmů o ustanovení, které se už nedá v praxi využít.

Potom sjednocujeme selektivní výjimky do obecného neúčelového limitu, protože když máte takzvané ostatní příjmy, jako je například cena z veřejné soutěže, státní příspěvek na stavební spoření, kurzové zisky při směnách peněz, plnění pro poskytování veřejných kulturních služeb a podobně, tak to všechno slučujeme do jednoho, to zrušíme a dáváme jeden limit 50 000 korun ročně bez daně, pro zjednodušení daňového systému v tomto případě, není to zrušení daňové výjimky.

A možná poslední věc: vedli jsme debatu - nejenom my, ale především v tom veřejném prostoru se vede debata vlastně neustále, od okamžiku, kdy jsme schválili snížení daně z příjmů fyzických osob - to, že jsme zrušili superhrubou mzdu, to byl jenom institut, důležité bylo, že ta sazba je 15 %, a ne 20,1, což by odpovídalo předchozí sazbě, tak se vede debata o tom, zda to nevrátit a podobně. My jsme v rámci vládní koalice došli ke kompromisu, zachováváme dvě sazby jako doposud - 15 a 23 %. Zvyšujeme o něco progresi s tím, že ta druhá sazba je od čtyřnásobku průměrné mzdy, my navrhujeme, aby to bylo od trojnásobku průměrné mzdy. Každý z nás se může podívat, jaká je průměrná mzda, co znamená čtyřnásobek nebo trojnásobek. Mnozí z nás mají takzvaný platový domicil, takže ví, kolik procent zaměstnanců bere v které kategorii ten plat nebo mzdu podle toho, zda pracují pro stát, nebo v soukromém sektoru.

To jsou vlastně - možná jsem něco zapomněl - takřka všechny změny navržené u daně z příjmů fyzických osob.

U daně z právnických osob jsem o té základní změně už mluvil, protože je objemově nejvýznamnější, to jest zvýšení daně z příjmů právnických osob o 2 procentní body z 19 % na 21 %.

Současně se vracíme k něčemu, co už v českém daňovém řádu bylo, a to je omezení uznatelnosti daňových výdajů u hodnotnějších vozidel. Stanovili jsme tu hodnotu 2 miliony korun bez DPH. Byl jsem ujištěn, že všechny vozy, které se vyrábějí v České republice, se tam vejdou. Jen pro připomenutí, je to někdy opravdu legrační - v roce 2020 bylo v České republice registrováno 101 nových vozů ferrari, a to 96 jako služebních neboli firemních. Bezesporu platí, že daňově uznatelné náklady jsou ty, které potřebujete k zajištění zisku, to znamená to, že podnikatel potřebuje služební vozidlo, je bezesporu, otázka je, zda má být plně daňově uznatelné bez limitu. My navrhujeme, aby ten limit byl 2 miliony korun, a současně navrhujeme, aby vratka DPH byla z té samé hodnoty, tedy ze 2 milionů korun, 21 % rychle spočteme, že to je něco přes 400 000. Nikomu nebráníme, aby si kupoval dražší služební automobily, jenom nebudou daňově uznatelné a nebudou snižovat základ pro daň.

Současně přistupujeme k dalšímu kroku, jak podpořit bezemisní vozidla. My jsme společně - nevím jestli loni, nebo předloni, omlouvám se - pokud máte firemní vozidlo pro soukromé účely, máte uzavřenou smlouvu se svým zaměstnavatelem, tak z konvenčního vozidla, z vozidla s konvenčním motorem, platíte 1 % pořizovací ceny měsíčně, respektive daníte 1 % pořizovací ceny vozidla, u nízkoemisních jsme prosadili a platí dnes 0,5 % pořizovací ceny. My navrhujeme, aby u bezemisních neboli u elektromobilů to bylo 0,25 % pořizovací ceny. Odmítáme podporovat elektromobilitu systémem nějakých dotací. Některé evropské země to dělají, že přímo poskytují dotaci na pořízení elektromobilu. My jdeme cestou ekonomické motivace, ať už snížení odpisů, zrychlení odpisů včetně infrastruktury dobíjecích stanic, tak snížení této hranice, pokud máte služební vozidlo k soukromým účelům, na 0,25 procentního bodu.

Tolik bych řekl základní změny v zákoně o dani z příjmu, ať už fyzických, nebo právnických osob. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP