(20.20 hodin)
(pokračuje Marian Jurečka)
Pokud nám v průběhu roku dojde k nárůstu inflace významným způsobem tak, že to po těch několika měsících překročí v součtu 5 %, tak se realizuje mimořádný příspěvek, který je kvazi sociálního charakteru, který ale neovlivní výpočet valorizace dalšího 1. ledna, protože vždycky se bude posuzovat období těch 12 měsíců. Takže vůči těm lidem se to bude chovat férověji, spravedlivěji oproti systému, který byl doposud, který způsoboval to, že lidem s vysokými a nadprůměrnými důchody se ten důchod výrazně rychle zvyšoval než těm s těmi nízkými a podprůměrnými. A toto je potřeba si uvědomit, že toto je ta změna, kterou tento návrh přináší. Děkuju.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a vracíme se zpátky do rozpravy. Na řadě je paní poslankyně Knechtová.
Ještě načtu omluvu. Omlouvá se pan poslanec Wenzl Milan od 20 hodin ze zdravotních důvodů.
Paní poslankyně, prosím.
Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, vzhledem k tomu, že k již přednesenému bylo řečeno mnoho, tak bych se vrátila k pohledům našich občanů, o kterých tady rozhodujeme. Nejen důchodce tato novela o důchodovém pojištění zajímá. Občané mají starost, jak se jim bude žít, jak se o ně postará stát, až nebudou moci. Řeší pocit nejistoty, nespravedlnosti a zklamání.
Posuďte sami, cituji z dopisu seniorky: "Vážená paní poslankyně, vážený pane poslanče, řadím se k těm, které nastalá situace velmi trápí, a přiměla mě k tomu, abych vás coby volené zástupce občanů oslovila osobně. Pocházím z malé obce na Vysočině, kde je nás přibližně sto. Lidé, kteří jsou dnes ve starobních důchodech, měli často fyzicky náročnou manuální práci v zemědělství, v drůbežárnách, vepřínech, kravínech nebo jako dělníci u pásu, zedníci, horníci. Jsou tedy ve svém věku opotřebení, bez možnosti ještě někde pracovat nebo si přivydělávat. Jejich povolání bylo pro chod státu potřebné, protože tvořili hodnoty, zásobili svou prací také města, aby byly dostupné například potraviny. To vše často za velmi nízké či minimální mzdy, z kterých ještě podporovali své děti, tj. nedokázali si našetřit miliony na stáří, neměli zkrátka z čeho. Jejich důchody nedosahují nyní ani zdaleka průměru. Obvyklá výše u lidí, které znám, činí 10 až 13 tisíc korun. Z toho těmto lidem hodně ukrojí energie a ceny základních potřeb, které stále narůstají. Mnohým tak nezůstane na den víc jak 100 korun. Dokázali byste s takovým příjmem vyžít, pokud byste si už nemohli přivydělat? Myslím si, že vláda je v tomto směru úplně v jiném světle a takovou nouzi si vůbec neumí představit. Abych ale uvedla i nějaký příklad z mého kraje. Zejména pro nejchudší důchodce se v polovině prosince roku 2002 po slavnostním otevření nové kuchyně v jihlavské nemocnici nabízelo obědové menu za 65 korun. Konečně si tedy ti, kteří mají z důchodu po odečtení nutných výdajů průměrně 80 až 150 korun na den, mohli dovolit alespoň jedno teplé jídlo denně. Jenže ani ne po pár týdnech se ceny zvedly na dvojnásobek, tedy na 130 korun. V obchodech často nemohou využít slevové akce závislé na aplikacích v chytrém telefonu, takže i zde jsou výdaje postupně nad jejich síly. Vezmeme-li těmto chudým důchodcům i to málo, co má přijít s mimořádnou valorizací, budou buď živořit, protože jsou zvyklí žít skromně a neobtěžovat, nebo se stanou závislými na sociálních dávkách. A je na toto stát připraven? Že sice ušetří na mimořádné valorizaci a důchodech, ale navýší počty příjemců příspěvků, například na bydlení a tak dál? Anebo se pak také dozvíme, že s příspěvky a nárůstem žadatelů vláda nepočítala? Další otázkou je, pokud budou důchodci ještě více nuceni šetřit, například na právě kvalitě jídla, neprodraží se to státu nakonec, až budou tito lidé ještě více fyzicky zdevastovaní, takže skončí v nemocnicích či v domovech důchodců? A tady zas řešíme otázku, jestli vůbec máme místa v domovech seniorů, přičemž zde je logicky tato péče finančně daleko více náročnější. Přemýšlela o tom vláda vůbec při svém návrhu? Důchodci už zkrátka nemohou měnit práci za novou a lépe placenou, své už státu odvedli. Může se také stát, že budou mnohem více závislí na půjčkách, které následně nedokážou splatit, a skončí v dluhové pasti. Nejsem jistě jediná, koho tyto otázky trápí. Děkuji za vaši pozornost. Věřím, že jako naši volení zástupci si uvědomujete nelehkou situaci každého občana. Rozumím tomu, že změny jsou potřeba, tato doba vystavuje republiku zkouškám, ale jsem si jistá, že ti nejchudší by neměli být první na ráně. Nezpochybňuji samozřejmě, že průměrný a vyšší než průměrný důchod je dnes už na dobré úrovni, ale průměr je průměr. Znáte jistě ten příměr s kuřetem, kdy dva lidé mají každý půlku kuřete, ale jeden z nich ho sní celé a druhý nemá nic. V tomto směru mohu vládě pochválit nápad s navýšením základní složky důchodů, aby se pomohlo těm s nejnižšími důchody, ale to je bohužel tak vše. Zbytek je chaos a amorální postup, jak si vydupat své navzdory všemu - opozici, aktuálně platnému zákonu i mínění občanů, řekla bych. O tom, že se tímto návrhem rozpoutala ještě větší nenávist mezi generacemi, už hovořit nebudu. To je důsledek těch nekonzistentních a chaotických výkřiků do tmy a změn, kdy se něco schválí, jen aby se to zakrátko zase začalo měnit. Prosím, pokuste si představit, jak by se vám dnes žilo, pokud to dokážete, kdybyste byli důchodci, a pak hlasujte, jak vám velí svědomí a láska k vašim rodičům a prarodičům. Staří lidé se ne vlastní vinou stali rukojmími v dnešní turbulentní době vysokých cen energií a veškerých životních nákladů. Oproti zdravé a mladší populaci už si ale sami nemohou ve většině případů pomoci. Děkuji vám za pozornost a přeji vám pěkný den."
A k tomu ještě připojím další názor zdravotní sestřičky, která má 47 let: "Vážený pane poslanče, uvedené kroky vlády České republiky zásadně ohrožují důstojný život lidí, kteří celý život pracovali, jejich zdraví i kvalitu života. Ve vážném ohrožení je také sociální smír. Je třeba hledat jiná řešení k zajištění udržitelného důchodového systému než pouze snižovat výši důchodů a zvyšovat věk odchodu do důchodu. Může to být například zlepšování podmínek pro lidi, kteří pracují ve fyzicky náročných povoláních. Vláda by se měla zaměřit na hledání dalších zdrojů financování důchodového systému, které nepůjdou jen z kapes zaměstnanců." Konec citace.
A já se ptám, co ještě tato vláda má v plánu důchodcům vzít? A tak mě napadlo, a cituji z dopisu předsedkyně spolku Senioři Jihomoravského kraje, který v současné době sdružuje 2 500 seniorů: "V zájmu těchto a předpokládám i dalších seniorů bych se ráda vyjádřila k rozhodnutí vlády ve věci důchodového připojištění. Dne 14. 6. 2023 vláda rozhodla o odebrání státního příspěvku k důchodovému spoření všem, kteří pobírají starobní důchod, s účinností od 1. 1. 2024. Tato změna je seniory vnímána jako další z diskriminačních kroků proti lidem v důchodovém věku. Argumentace vlády, že pokud si senioři mohou spořit, podporu nepotřebují, je velmi zkreslená a nepravdivá. Pokud je průměrná délka pobírání starobních důchodů přes dvacet let, je pravděpodobné, že mladší senioři si snaží ještě udělat finanční rezervu na dobu, kdy si už ze zdravotních důvodů nebudou moci žádným způsobem přivydělat. Jejich vyčlenění ze skupiny osob podporovaných státem nelze považovat za spravedlivé a je ještě dalším krokem k rozdělení společnosti. Bude toto opatření tak velkým přínosem pro snížení schodku státního rozpočtu, aby vykompenzovalo zklamání statisíců seniorů, kteří se touto formou snažili zajistit dostatečné finanční prostředky na poslední životní etapu? Také se, prosím, zamyslete nad způsobem řešení finanční situace státu, kdy dáváte příklad svým vnukům, jak postupovat, až oni budou stát řídit." ***
