(19.50 hodin)
(pokračuje Patrik Nacher)
Poslední obecný příspěvek k tomu je to, že vy u části úpravy mimořádných valorizací tam s tou částí růstu cen ve 30 % počítáte s kompenzací, dočasným přídavkem, což vlastně z toho ale dělá to, co já jsem říkal, že to je vlastně něco jako dávka, jako milodar, ale to přece takhle není. Na důchod lidé přece mají právo, mají na to nějaký výpočet, mají za sebou 35, 40 let práce. To prostě nemůže být nahrazeno tím, že vy teď chcete upravit mimořádnou valorizaci a část zvýšení důchodu nahradíte nějakým příspěvkem, jakoby kvazi nějakou dávkou, která působí ponižujícím způsobem. To přece není ta cesta. Takže to je ta komunikace.
Teď ta strategie. Já se chci zeptat, proč tyhlety věci, které jsou důležité a je potřeba je řešit - to zase neříkám, že ne, samozřejmě vidím ty poměry, jak se mění, kolik se rodí dětí, jaké to bude za dvacet, třicet let, to je zcela nepochybné a netýká se to jenom České republiky, ale celé Evropy - chci se ale zeptat, proč my to nemůžeme spojit, proč vy jako vláda nám to tady nenavrhnete dohromady jako jeden ucelený balíček? My máme teď tisk 458, novela zákona o důchodovém pojištění, a pak tady máme tisk 474, který řeší třetí pilíř. Já třeba říkám, že za mě v té části, která se týká větší motivace, je to v pořádku, že podporuji větší motivaci myslet na stará kolena, že stát pozitivně motivuje lidi, aby si víc dávali bokem, to tam v tom návrhu je a myslím si, že to je v pořádku. Chci se zeptat, proč to prostě neprojednáváme jako celek, protože to dohromady jako celek má logiku, ne že my teď něco vystřelíme - jsme ve druhém čtení, příští týden bude pravděpodobně třetí, k té 474 se dostaneme kdoví kdy a vláda tam z pro mě nepochopitelných důvodů naopak nalepila věci, které s tím vůbec nesouvisí, to je například ta novela zákona o spotřebitelském úvěru řešící poplatek za předčasně splacenou hypotéku - chápete tu absurditu? Tak my se tady bavíme o penzích, pro někoho o penzijní reformě, a přitom ve výsledku tady projednáváme jednu část řekněme prvního pilíře průběžného systému, třetí pilíř budeme projednávat za dva měsíce a místo toho, aby to bylo dohromady, tak k třetímu pilíři vláda připálí věc související s hypotékami, která s tím absolutně nesouvisí.
To jsou prostě legitimní otázky opozice, co já tady říkám, proč to neprojednáváme najednou, protože s tím souvisí i to, že v tomhle tom návrhu není žádný pozitivní moment, jak jsem řekl, žádná motivace. To je prostě o tom, že se v zásadě jenom tupě škrtá, zvyšují se penalizace, a dokonce si troufám říct že - když mi psali lidé a určitě, pane ministře, vám taky píšou - jde v zásadě z mého pohledu o nepřímou retroaktivitu, neplatí teze, že se to nebude týkat lidí, kteří by v brzké době šli do důchodu.
Takže je přece legitimní se tady o tom bavit. Pojďme změnit ten systém třeba pro lidi, kteří jsou 40 let a mladší, protože ti půjdou do důchodu až za nějakých 25 let, mohou se na to připravit a není to žádná retroaktivita. Ale jak jsem pochopil tenhleten návrh, třeba úprava odchodu u předčasných důchodů a ta penalizace, kde z tří úrovní 0,9, 1,2 a 1,5 % za každých 90 započtených kalendářních dnů, o které jdete dříve do důchodu, se stává jenom penalizace 1,5 %, to se ale bude týkat i lidí, kteří by třeba šli do důchodu za pět let a využili by toho předčasného důchodu. To znamená, v zásadě se to týká aktuálního stavu a ti lidé na to neumějí a nejsou schopni reagovat.
Takže můj druhý dotaz je, proč to neuděláte alespoň od nějakého věku, aby tam nebyla - říkám, nejsem právník - kvazi nepřímá retroaktivita, že se to vlastně týká už někoho, kdo třeba s něčím počítal, kdo už si to vypočítal. Vypočítal si: půjdu, chci jít do předčasného důchodů, o tolik se mi to zkrátí, ale tímhletím návrhem se mi to zkrátí o víc, a není tomu člověku čtyřicet, ale je mu třeba padesát devět v téhle chvíli, takže už nemá takovou možnost.
Dovolím si další poznámku - doufám, že pan ministr mi odpoví, protože to jsou za mě legitimní otázky z opozice. Další věc, která mně přijde, že není férová, je úprava mimořádných valorizací, protože ta mimořádná valorizace, jak zní z názvu, je pro mimořádné chvíle. Pan ministr to tady popisoval, kdy a jak se ta inflace musí zvedat, aby se ten mechanismus spustil. Za mě je to takový automat a já jsem radši za automaty v zákonech. Víte, že se tady o tom bavíme třeba, když se mají zvyšovat nebo zmrazovat platy ústavních činitelů, že vždycky je lepší, když tam je nějaký automat, do kterého my permanentně nezasahujeme.
Teď inflace klesá, protože klesají ceny energií celosvětově, tak je předpoklad, že ta mimořádná situace nenastane, takže se chci zeptat - mám pocit, že už jsem se ptal jednou, nevím, jestli pan ministr odpověděl - jestli on ví něco, co my nevíme, že by tedy ta mimořádná valorizace měla v nejbližší době opět nastat. Tímhletím způsobem se tomu brání a tím se tomu vyhne. Takže bych byl docela rád, kdyby mi pan ministr odpověděl. Jak jsem řekl, zrovna u mimořádné valorizace jde o to, že tam ta část je kompenzována nějakým dočasným přídavkem, což mně konstrukčně nepřijde jako vhodná věc.
Takže suma sumárum, v tomto návrhu za mě chybí ty pozitivní, motivační momenty, které jsou například třeba v tisku 474. Chybí mi tam, že to není spojeno, že prostě jedeme teď tohle, v září pojedeme třetí pilíř, a vlastně dneska pan ministr řekl, že na začátku příštího roku pojedeme tu penzijní reformu tak, jak tedy má penzijní reforma být.
Chtěl bych opětovně opakovaně vyzvat a konzistentně - já jsem to třeba udělal ve vztahu ke stavebnímu spoření s panem ministrem financí, bohužel marně - protože to jsou všechno věci, které jsou na dlouhou dobu, na dvacet, na třicet let, aby se vláda v tomhletom překonala, přestoupila přes svůj stín a prostě vyzvala opozici k jednání o penzijní reformě jako o celku, ne že tady takhle budou jeho jednotlivé části, protože ono to jako celek dává smysl.
Ono to není vždycky, jak vy jednoduše říkáte u státního rozpočtu, příjmy, výdaje - tam, kde nechcete zvyšovat příjmy, řekněte mi, co škrtnete. Ale ono to takhle není a já vám to vysvětlím u stavebního spoření. Vy tady něco škrtnete, ušetříte nějaké prostředky, ale zároveň o nějaké prostředky přijdete, protože do státního rozpočtu samozřejmě třeba lidi, co rekonstruují, tak to odvádí na DPH. To prostě není tak úplně jednoduše účetní. Je to o tom, že vláda bohužel rezignovala na výběr stávajících daní, pak peněz je nedostatek a pak se přichází s takovými návrhy. O tom už mluvili kolegové a to já tady zdržovat nebudu.
Takže já bych poprosil pana ministra, jestli by mohl reagovat na některé moje otázky a podněty, zejména tedy na to, proč to neprojednáváme najednou, proč do toho nevtáhne opozici, proč riskuje průběh, který tady známe z minula à la druhý pilíř. Já jsem tady nebyl v Poslanecké sněmovně a nevím, jestli Marian Jurečka tady tehdy byl, ale pamatuji si, že tehdejší opozice říkala: Druhý pilíř prosím ne, neschvalujte to. My, když vyhrajeme volby, tak to zrušíme, není to dobrý finanční produkt. Mimochodem, kdybychom se bavili o tom finančním produktu, tak to skutečně nebylo dobře promyšlené. Tehdejší koalice neposlouchala a zavedla druhý pilíř. Následně ho následující vláda zrušila. No, ale takhle se přece nedá dělat penzijní reforma. Mimochodem, ta by měla být postavená i na tom, že jsou ty věci předvídatelné, předvídatelné! Já mám třeba penzijní připojištění třicet let, jo? Asi na to nevypadám, alespoň v to doufám, že nevypadám tak staře, ale už třicet let si spořím a potřebuji, aby ten produkt - a lidi to potřebují také tak - aby to bylo předvídatelné, aby se ty podmínky neměnily v průběhu, aby to bylo i do budoucna. A proto je potřeba ta domluva s opozicí. ***