(17.40 hodin)
(pokračuje Lenka Dražilová)
Další má otázka, která z toho plyne, je, zda má pan ministr analýzu, která vyvrací obavy například Dana Hůleho, že snížení důchodu pouze přelije požadavky z důchodového systému na sociální pomoc. Jak to bude? Opravdu se naplní obavy, že sice snížíte důchody, ale zároveň budete muset navyšovat rozpočty na sociální dávky? Pokud ano, tak pak je to přesná ukázka toho, jak to myslíte se snižováním agendy úředníků státu. A jen dodávám, že pokud takovou analýzu máte, tak byste ji měli zveřejnit, protože i když se tomuto tématu věnuji, tak jsem doposud žádnou podobnou studii z Ministerstva práce a sociálních věcí neviděla. Stejně jako tento úřad doteď tají výsledky výzkumu veřejného mínění na toto téma, za které ministerstvo zaplatilo z veřejných rozpočtů miliony korun.
Těch připomínek k parametrickým změnám v důchodovém systému je více. Většina z nich zde byla řečena, anebo je zde moji kolegové ještě řeknou.
Já bych na závěr chtěla znovu zopakovat to, co se vládní koalice bojí říci nahlas. Poté, co tato koalice sebrala peníze, na které měli nárok stávající důchodci, se chystá sebrat peníze i těm budoucím. Generace lidí narozených v sedmdesátých letech přijde jen kvůli alibismu a touze po moci této vlády o tisíce korun měsíčně, a to v situaci, kdy budou pracovat i v době, kdy budou pravděpodobně již nemocní. Jen upozorňuji, že se bavíme o starých a většinou nemocných lidech, kteří nebudou moci zvýšit svůj příjem prací.
A úplně na závěr vám přečtu dopis, který si myslím, že vypovídá úplně o všem, který mně přišel jako poslankyni Jihomoravského kraje. Cituji doslova: "Vážená paní poslankyně, před plánovaným druhým čtením vládního návrhu zákona o změnách v důchodovém pojištění se na vás obracím s úvahou ohledně navržené účinnosti těchto změn. Předesílám ještě, že mě, a především mého manžela, se tyto změny významně dotýkají. Narodila jsem se v roce 1965 a můj manžel v roce 1963. Navržené úpravy se snažím pochopit. Dovolím si ale tvrdit, že by měly začít platit až se zpožděním přibližně tří až pěti let. Takto to postihne především občany, kteří mají do důchodu právě těch několik let, i když celý život pracovali a poctivě odváděli sociální pojištění. Ti mladší by pak měli čas se na změny nějak připravit, například skončit jako OSVČ a vstoupit do zaměstnaneckého vztahu, začít si více odkládat stranou do třetího pilíře a podobně. Takhle nás negativní změny zasáhnou doslova ze dne na den. Navíc je zde stále obrovská nejistota, jaké vlastně změny to skutečně budou a jak nás postihnou. Vždyť se každý týden v médiích objeví v souvislosti s různými prohlášeními vlády něco nového. Není snadné se v tom vyznat, a už vůbec se nedá plánovat vlastní budoucnost. Můj muž musel před dvěma lety odejít ze svého dlouholetého zaměstnání, protože mu jeho zdravotní stav již neumožňoval dosavadní práci vykonávat. Je narozen v říjnu, takže si již koncem června tohoto roku podal žádost na Českou správu sociálního zabezpečení o předčasný starobní důchod. Navrhovaná účinnost změn je v důchodovém pojištění 1. září 2023. Přijde mi krajně nefér, když v době po podání žádosti dojde ke změně pravidel, podle kterých bude projednána. My jsme už dva roky z čehosi vycházeli, uskutečnili jsme finanční transakce s ohledem na to, že letos odejde můj muž do důchodu, a nyní nás ze dne na den stavíte do úplně nové situace. Tohle je také podle mě ten hlavní důvod, proč současná vláda kritizována." Stále cituji. "Snažíme se být chápaví a do jisté míry i trpěliví, ale chceme vědět a znát jasné argumenty, které ovlivní náš život v budoucnu. Motivace vlády je jasná, zamezit za každou cenu předčasným odchodům do důchodu. V nejhorší situaci jsou nyní ti, kteří mají nárok na řádný důchod v roce 2025, 2026 a 2027. Těch se plánované změny dotknou výrazně negativně, pokud chtějí využít v dohledné době předčasného důchodu. Ten ostrý předěl, kdy jeden den platí něco a druhý den něco jiného a výrazně horšího, to je mimořádně špatně. Nejpalčivěji vnímám, že se tady mění pravidla lidem, kteří mají nárok na předčasný důchod za pár měsíců. To je bezprecedentní. Za desítky let zpětně si nikdo nedovolil, aby plošně posunul nárok na starobní důchod - vždyť i předčasný důchod je starobní důchod - pouhý rok předem. Navíc tady máme i ono znevýhodnění výpočtu předčasných důchodů. Zde neexistuje téměř žádný odklad, ani o pouhý rok. Zde se nabízí otázka: Pokud je důchodový účet v minusu" - píše paní - "jak za to mohou ti, kteří do předčasného důchodu teprve chtějí jít na podzim nebo příští rok? Ti za to nijak nemohou. Správně by plánované změny, například předčasný důchod pouze tři roky předem namísto nynějších pěti let, měly začít platit až za několik let. Pokud jste moji úvahu dočetla až do konce, velmi děkuji za vaši pozornost a věřím, že při projednávání ve Sněmovně toto všechno vezmete v potaz." A podepsala se paní Kyzlinková z Brna.
A já úplně na úplný závěr, když zde dneska už tak citujeme, co kdo kdy řekl, řeknu vám tady jednu památnou větu právě v souvislosti s dopisem, který jsem teď přečetla: Není možné měnit pravidla uprostřed hry. Víte, kdo to řekl? V souvislosti s projednáváním zvýšení rodičovského příspěvku to do tisku v lednu roku 2020 řekl Marek Výborný, tehdejší šéf lidovců. Děkuji za pozornost. (Potlesk vlevo.)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní poslankyně. S faktickou poznámkou... neplatí faktická, tak vás mažu, pane poslanče. Prosím dalšího řádně přihlášeného, a to je pan poslanec Aleš Juchelka.
Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc, pane předsedající. Já nebudu moc dlouhý. Já bych byl velmi rád, abych Sněmovně mohl představit své tři pozměňovací návrhy, které jsme připravili společně s dalšími kolegy z výboru pro sociální politiku. K tomu je druhé čtení samozřejmě určeno. Má kolegyně Lenka Dražilová řekla velkou spoustu věcí, velkých pravd, úplně mi mluvila z duše, takže já to teď tady trošičku budu samozřejmě modifikovat, abych se neopakoval.
Senior je starší člověk a v určité společnosti je brán jako nejstarší člověk, velmi vážený. Vážíme si my skutečně v tuto chvíli všech našich seniorů, těch, kteří tady skutečně historicky vybudovali nějaké základy naší společnosti? Pokud se podíváme i na stáří jako na fenomén, tak ho můžeme rozdělit na rané stáří, to jsou všichni ti, kteří mají mezi 60 a 74 lety, to jsou ti, kteří jsou vlastně na začátku bych řekl svého stáří, své seniority. Poté máme pravé stáří, to je do roku 89, do těch let, kdy to ten starší člověk takto prožívá, a dlouhověkost, o které my tady dlouho mluvíme, ta je pro všechny seniory až nad 90. rokem života.
Všichni samozřejmě víme, a někteří z nás mají zkušenosti, protože sedí mezi námi, že odchod do důchodu je v životě člověka opravdu velká, velká změna. Omezuje se jeho kontakt s lidmi, se svými spolupracovníky, přemýšlí samozřejmě dlouhodobě o tom ten člověk, co bude jako senior dělat, a plánuje si samozřejmě taktéž to, jestli půjde, nebo nepůjde do předčasného důchodu. A v tuto chvíli, co mě nejvíce zaráží právě na tady této změně, na této novele zákona o důchodovém pojištění, je to, že ty změny se budou týkat i těch, kteří jdou třeba do důchodu za rok, nebo se rozhodli jít do předčasného důchodu za deset měsíců až za rok. A má kolegyně Lenka Dražilová tady o tom v tuto chvíli vyprávěla, že někteří v našem průmyslovém státě prostě už jednoduše dále nemůžou, a má to pro ně nějaké bych řekl atributy, které jsou pro ně důležité. Budou se starat třeba o svého partnera nebo si jednoduše prostě potřebují odpočinout, protože už dále nemohou. ***
