(16.30 hodin)
(pokračuje Vít Rakušan)
A ta suma jako taková, ano, finanční, tam byla definovaná na 20 000 eur, to je pravda. Ale zároveň se nebude platit, a to v tom paktu také najdete, přímo té členské zemi, ale do jakéhosi fondu solidarity.
A když už se bavíme o solidaritě, z takového fondu solidarity Česká republika devatenáct let svého členství v Evropské unii také finanční prostředky dostávala. Ano, nebyl to migrační fond solidarity, byl to infrastrukturální fond solidarity. Těžili jsme z toho, že ostatní státy přispívaly do společného evropského rozpočtu a u nás se za to budovaly třeba školy, školky, silnice, nejrůznější rozvojové projekty. A to je prostě ten základ, který tady je, definovaná forma solidarity mezi jednotlivými státy. Ale znovu - nejsou tam povinné relokační kvóty, které by vám dávaly nějakou sumu. Já si myslím, že mluvím stále stejně jako na minulé schůzi, kterou jste svolali, kterou my jsme přijali a odsouhlasili jsme program. Ten argument se nikam dál neposouvá.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Zeptám se pana poslance, zda má zájem o doplňující dotaz? Je tomu tak. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Vladimír Zlínský: Děkuji za odpověď, pane ministře. Já bych se chtěl zeptat tedy na to, pokud budeme poskytovat pomoc v místě potřeby, já jsem to pochopil tak, že tam bude existovat nějaký mechanismus, nějaký vzorec, na základě kterého nám bude vypočítáno, jakým způsobem, jakou hodnotou, finanční částkou budeme přispívat, i když budeme pomáhat v místě potřeby. A mně šlo o to, že vlastně tím, jak se to bude platit každý rok za každého odmítnutého migranta, který k nám by měl přijít podle nějakého toho výpočtu, tak jakým způsobem tedy, jestli se to nebude sečítat, a to sečtení nebude pro náš rozpočet do několika let prostě smrtící. Děkuji za odpověď, na to jsem se chtěl zeptat.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji a pan ministr je připraven s doplňkovou odpovědí. Prosím.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Tak logicky, ten pakt obecně obsahuje nějaká čísla, odhaduje - nějaký odhad - 30 000 migrantů. To číslo tam je v tom migračním paktu a je zároveň dáno. Tady bych chtěl ještě jednou, pane poslanče, upozornit na to, až ten pakt a jestli ten pakt bude platit: on v téhle chvíli dokonce ani mnohé technicistní detaily dořešené nemá, a to na těch 150 stránkách něco objevíte, něco neobjevíte, protože vstupuje do jednání takzvaného trialogu, to znamená Komise, Rada a Evropský parlament a tam také musí být projednán. Ale to číslo bude, anebo by bylo, v případě schválení stanovováno na každý jednotlivý rok jednání na návrh Komise a po projednání Radou ministrů. To znamená, že nám nikdo nějaké číslo bez toho, aby Česká republika nebo kterýkoliv jiný členský stát měl, či neměl možnost ovlivnit, diktovat nebude. A nikdo nám nebude říkat, přijměte takový počet migrantů na svoje území. Ta situace se prostě nestane, protože ten stát si vybírá, vybírá si flexibilně tu formu solidarity.
A mimochodem tohle je rámcová pozice, kterou tady v té další interpelaci moc rád ocituji, protože chápu, že se blíží proceduře, tohle je rámcová pozice české vlády z roku 2020. Teď budu pouze nepřesně citovat, teď budu parafrázovat, potom ocituji přesně. Ta pozice zněla, že jsou akceptovatelné i flexibilní formy povinné solidarity, to je v rámcové pozici vlády z roku 2020. Nic se nezměnilo, nic se neposunulo.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní je na řadě pan poslanec Okleštěk, který interpeluje pana ministra Stanjuru. A připraví se pan poslanec Janulík. Pane poslanče, prosím.
Poslanec Ladislav Okleštěk: Děkuji za slovo, paní předsedající. Pane ministře, máme stále nepotvrzené zprávy, že onen již nechvalně slavný daňový balíček současné vlády obsahuje ve změně zákona o DPH taky přeřazení palivového dřeva, dřevěných briket a pelet ze základní sazby do horní sazby DPH. Pro mě je to silně nepochopitelné. Pokud to uděláte, vezmete těm nejchudším na venkově i to poslední finančně dostupné palivo, co ještě lidi mají. Jedna briketa je vlastně jeden kubík ruského zemního plynu, který díky naší české výrobě do Česka nepřiteče, a teď nás bude ničit nezodpovědná vláda. Kde jsou řeči z loňské energetické krize, kdy se všichni bili v prsa, že musí a budou podporovat domácí ekologická, obnovitelná a cenově dostupná paliva, abychom nebyli závislí na fosilních z Ruska a z jiných nestabilních zemí, které nás tím chtějí vydírat?
I když jste za rok 2022 nezdanili ani banky přes 100 miliard, ani velkou energetiku taky přes 100 miliard, ani petrochemii skoro 60 miliard, tak začnete v roce 2023 zvyšovat daně lidem a firmám ve všem, kde ještě - včetně domácích energií - abyste nasbírali aspoň něco do velké díry ve státním rozpočtu. To považuji za velký úpadek. Každá země stojí a padá na ceně svých základních energií, elektřině a vytápění. Prakticky všechny rozumné země Evropy mají paliva ze dřeva trvale ve snížené sazbě DPH. Především v České republice... (Čas, pane poslanče.)
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Tak prosím pana ministra Stanjuru.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Pominu ta adjektiva, nechvalně známá a hodnotová, tak začnu od konce. Od roku 2030 nebude moct mít žádná země sníženou sazbu DPH na dřevo, tak neříkejme, jak ve většině zemí to tu mají. Za druhé, cílem je - té operace DPH - zjednodušit systém na dvě sazby. Základní paliva, uhlí, elektřina, plyn mají sazbu 21 %. Ano, dřevo má dneska 15 %. Nám přijde správné i spravedlivé vůči občanům, kteří používají některé z těch základních paliv, aby byla stejná sazba. To znamená uhlí, plyn, elektřina, nyní i dřevo, budou mít stejnou sazbu na zvýšenou o 6 % proti stávajícím stavu. A můžeme kalkulovat ne teď, ale můžeme kalkulovat, jaký je dopad na rodinu, která topí tím dřevem, pokud tam bude to 6% zvýšení DPH.
Mně přijde poměrně odvážné, jak říkáte, jak máme schodky veřejných rozpočtů. My jsme zdědili rozvrácené veřejné finance a snižujeme ty schodky, ne zvyšujeme. A vy nám dáváte úlohu, která je nesplnitelná. A kdyby vám takhle napsal žák na základní škole, jako že to má vypočítat, tak mají všichni pětku. Vy nám říkáte: Nezvyšujte příjmy. Legitimní politický názor, nic proti tomu. Na druhé straně nám u každého zákonu říkáte: Zvyšujte výdaje. To je opět legitimní politický názor a nic proti tomu. Ale vy to spojíte: Nezvyšujte příjmy, zvyšujte výdaje a u toho snižte deficit. A to fakt matematicky nejde.
Takže já rozumím tomu, když některá z politických stran říká: Nechte příjmy, zrušte výdaje a my jsme si vědomi, že začne deficit. Legitimní. Nebo některá jiná politická strana řekne: Nezvyšujte výdaje, zvyšujte příjmy, snížíte deficit. Taky legitimní. Nebo naopak: Nechte příjmy, snižte výdaje, tím snížíte deficit nebo kombinace. Ale to, co po nás vy chcete, se nedá uskutečnit. Ne proto, že neposloucháme opozici, tak si to sám odpovězte. Příjmy nezvyšujte, výdaje zvyšujte. Můžu ukázat jeden vedle druhého pozměňovacích návrhů, které k zákonům, které je třeba - i mandatorní výdaje, které podáváte, říkám, to já všechno respektuji, ale současně po nás nemůžete chtít - nebo můžete, chcete, ale nemá to logiku - abychom snížili deficit, to prostě není možné. Tak se bavme o tom, jestli vaše hnutí chce snižovat deficity. Pokud ano, tak máme jenom dva nástroje: zvyšovat příjmy nebo snižovat výdaje nebo kombinace. Když zafixujeme příjmy a zvýšíme výdaje, deficit nikdy nesnížíme.
A poslední příklad, který můžu uvést - nemusím vyčerpat pět minut - a to už se stalo, to už neudělá s tím žádná vláda nic. Loni, říká se tomu obsluha státního dluhu, za úroky jsme dali 50 miliard, letos dáme 70, příští rok 90 a v roce 2025 102, a to už se stalo. S tím neudělá nikdo nic. Dluhopisy jsou vydané, je to jenom spočtené. Za čtyři roky na té jediné položce zvýšíme výdaje o 52 miliard, za které si nekoupíme vůbec nic. Nemusíme se přít, jestli to dáme do sociální oblasti, zdravotnictví, školství, armády, bezpečnosti, nedáme to nic. Takže 1. ledna 2025 rozpočet je minus 102 miliard. Ještě nic nepřišlo, nic jsme nevydali, dáme jenom úroky, které ten rok zaplatíme, minus 102. Letos to bylo minus 70, loni minus 50. ***
