Mimochodem, v těch výdajích je to také, v prvním pololetí bude mnohem větší částka na kompenzace než v druhém pololetí díky nízkým cenám. Tak já doporučuji všem, aby silná slova na hodnocení rozpočtu nechali na skutečná čísla. Pak si v lednu můžeme říct, kdo byl blíže realitě. A vzpomeňme si, o kolik nedopadly rozpočty za vaší vlády. Prostě to se stane, ta čísla jsou obrovská. Jenom říkám, že 1 % výdajů je 22,3 miliardy. Ty výdaje odhadujete tři měsíce před zahájením roku, tak zkuste každý z nás si v září letošního roku odhadnout výdaje své firmy, své instituce, své rodiny na příští rok, ale když se pak netrefíte o 1 %, zda to budete považovat za úspěch nebo neúspěch, když se trefíte na 99 %. V tom obrovském objemu ale to 1 % je 22,3 miliardy. To je objektivní fakt a měli bychom vzít v tom hodnocení to v potaz.

My jsme k žádným jiným mimořádným dividendám nepřistoupili, není to pravda, a říkám, vyplatili jsme 100 % čistého zisku, neboli valná hromada schválila náš návrh, ale máme tam většinu, což nijak nevybočuje z praxe za minulých vlád, a je to méně, než doporučoval pan poslanec Babiš. Takže nic jsme neohrozili, jsem si tím jist. Ano, dostaneme do státního rozpočtu asi o 10 miliard víc, které použijeme na kompenzaci vysokých cen energií, protože ani stropy některým domácnostem nestačí a ty si chodí pro příspěvek na bydlení legitimně podle našich zákonů. Na tom jsme se podle mě i shodli v rámci širší koalice, než byla vládní koalice, když jsme o tom hlasovali v Poslanecké sněmovně.

Co se týče kryptoměn, tam je problém, banky mají strach z operačního hlediska. My jsme to byli jako předsednická země, kteří jsme prosadili a dojednali první evropskou směrnici, a mají oprávněné obavy z toho, že tam mohou být peníze z trestné činnosti, terorismu a podobně. Říkají to všechny banky, nejenom v České republice.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Čas, pane ministře. Děkuji. Má zájem pan poslanec o doplňující otázku? Ano, prosím.

Poslanec Marek Novák: Jsem rád, že jsem v posledních 15 sekundách se dozvěděl aspoň, čeho se banky bojí. Dokážu pochopit, že se banky něčeho bojí. Nicméně v případě, že firmy splní všechna kritéria, zákonná kritéria k tomu, aby mohly podnikat v České republice, aby se mohly podílet na rozvoji - to nejsou jenom obchodníci, ale to jsou i ajťáci, kteří vyvíjejí systémy, kterým ty banky brání, a to je ten problém. Tak dobře, proč na jednu stranu umožním podnikat a na druhou stranu se slepě dívám, jak banky podnikání brání a tlačí ty podnikatele do zahraničí? To se vám líbí?

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Má pan ministr zájem o odpověď? Ano. Prosím, pane ministře.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Ne, já myslím, že to je důležitá debata, ale není žádný zákonný nárok vést podnikatelské účty v kryptoměně. To není žádné omezování podnikání, není to nijak upraveno. My se budeme snažit implementovat směrnici, kterou jsme dojednali, abychom poprvé měli v legislativě něco, co bude nějakým způsobem fungovat. Tam ty banky se bojí toho, že i zahraniční banky odmítnou kooperovat s našimi bankami, které to otevřou. To není jenom obava z toho, co by dělali klienti v České republice. (Poslanec Novák, sedící proti řečnickému pultíku, se usmívá.) No, můžeme se tomu usmívat, je to fakt, není to problém pouze České republiky a ty problémy nejsou malé. Ale zeptejte se například policejního prezidenta a těch, kteří to mají na starosti, jak potenciálně velké problémy v této oblasti vznikají. Proto potřebujeme nějakou evropskou regulaci. A zopakuji: my jsme to dojednali, mám tam šikovné lidi, určitě když se jde na to oddělení, které máme pro FinTech, které jsme nově zřídili, když se s nimi potkáte, tak poznáte, že jsou to lidé, kteří tomu fandí. Říkám, musím potvrdit, že tomu fandí, že tomu rozumí, mají mou podporu a přijdeme s návrhem implementace. V tom se vůbec nelišíme a opravdu je to důležitá debata.

Dneska se tváří vlastně celá Evropa, že to neexistuje, a je to mimo dohled státu a jejich regulátorů, a o není dobrá situace pro nikoho. Ale nejsme v tom nijak výjimeční. Kdyby to bylo tak, že ostatní členské země to mají a my bráníme zakládat podnikatelům účty v kryptoměnách, tak máte naprostou pravdu. Ale tak to není a je obava i z toho, že zahraniční banky prostě nebudou přijímat platby z České republiky, pokud tady povedeme v kryptoměnách účty.

To je všechno, co k tomu říct. Podle mě máme stejný zájem, já v tom nevidím vůbec politický spor koalice versus opozice, spíš i v této oblasti udělat dobrý zákonný rámec, abychom využili pozitiva nových technologií a nezaplatili jenom za negativa, protože nikdy to není jenom jedna stránka mince. I když v tomto případě to mince není.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Čas, pane ministře, děkuji.

Nyní je na řadě pan poslanec Zlínský, který interpeluje pana ministra Rakušana, a připraví se pan poslanec Okleštěk. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře, na Radě ministrů vnitra Evropské unie dne 8. 6. 2023 jste schválili návrhy dvou nařízení tvořících součást nového paktu o migraci a azylu. Při obhajobě vašeho postoje na schůzi Parlamentu 14. 6. 2023 jste nastínil, jakým způsobem tento systém bude fungovat. Bohužel, vaše vysvětlení nebylo aspoň dle mého názoru dostatečně podrobné a přesvědčivé. Nezmínil jste, že členské státy Evropské unie, které budou nést povinnou solidaritu, budou platit finanční částku nebo pomoc v místě potřeby každý rok za všechny jimi odmítnuté migranty kumulativně, to znamená za dané období i předchozí období, tedy tato částka bude narůstat každý rok o předem nejasnou finanční částku a může velmi pravděpodobně narůst do astronomických, mnohamiliardových hodnot v dohledné budoucnosti. Tímto by došlo k vytvoření trvale rostoucího finančního závazku našeho státu s možným velkým dopadem na rozpočet, který budou sestavovat budoucí vlády. To povede k finančnímu tlaku trvale přijmout migranty, kteří nám budou přiděleni v celém rozsahu nebo v kombinovaném režimu, tedy že se budeme podílet jak finančně, tak pomocí v místě potřeby a částečně i trvalým přijímáním migrantů.

Já bych se vás chtěl, pane ministře, zeptat, jestli s tímto tvrzením souhlasíte. Děkuji za odpověď.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Pan ministr je již připraven. Prosím, pane ministře.

Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Pane poslanče, já asi tady budu odpovídat poměrně jednoduše a stručně na vaši interpelaci. Ona bude jedna tematicky podobná následovat ještě v konci dnešních interpelací. Já jsem tady zcela jasně říkal, že to, co mimochodem v tom originálním textu, když se do něj podíváte, do toho anglického textu, tak tam ani nenajdete žádné slovo "povinná" solidarita. Tam najdete "solidarita" a ta solidarita jako taková je definována několika způsoby. Jsou státy v Evropské unii, jsou státy, které si vyberou a dobrovolně si vyberou relokace. Takové státy jsou a takové státy najdeme i teď, dokonce i v našem sousedství. Česká republika relokační kvóty, povinné relokační kvóty vždycky odmítala. Byla to společná pozice všech parlamentních stran napříč několika volebními obdobími a povinné relokační kvóty, že by České republice byl dán nějaký počet uprchlíků, které musí přijmout na své území, tento migrační azylový pakt neobsahuje. Druhou možností solidarity je solidarita finanční, to znamená, spolupodílení se na odpovědnosti a na tom obrovském migračním tlaku, který přichází na jižní státy. Říkejme tomu, že je to solidarita definovaná, solidarita jasně určená, solidarita pevně zakotvená, ale stále solidarita flexibilní, to znamená ta, kterou si jednotlivý členský stát vybírá. A třetí možnost, a tady bych vás chtěl ocenit, pane poslanče, prostřednictvím předsedající, protože jste jmenoval velmi solidně i tu třetí, a to je technická podpora, to jsou logistické služby, to je poskytnutí personálních kapacit a podobně. Ano, objevuje se tady věta: Ale s tím musí daný stát, kterému máme takovou službu poskytnout, souhlasit. No, já si neumím představit situaci, kdy bychom nějakému státu poskytovali služby, které on nechce, takže logicky s tím státem se dohadujeme o tom, jaké logistické, jaké personální, jaké technické kapacity my mu poskytneme tak, aby to pro ten stát bylo potřebné a výhodné.

To je myslím zcela srozumitelný kontext, který tady je, a je na státu, kterou z těch forem solidarity si vybere. To je prostě celkem jasně definováno a myslím si, že jsem tady od samého začátku nic jiného neříkal. ***