My se bavíme o tom principu, že z mého pohledu manželství není technicko-právní úpravou soužití dvou osob, aby se jim spolu lépe žilo, i když k tomu svazku vede ušlechtilý cit, jako je láska. Pro mě ten princip manželství je daleko hlubší. Manželství historicky je institut, kde společnost předpokládá, že zabezpečí přirozené pokračování společnosti. Proto historicky mu byla dána některá navíc práva, navíc výhody. A proto ta diskuse o dětech je velmi zásadní. Já určitě ten svůj komplexní pohled nedokážu říct ve zbývajících 20 sekundách. Odkazuji vás na ten stenoprotokol, protože myslím, že jsem tam vysvětlil svůj postoj velmi dobře. Ale prosím, nezužujme manželství jenom na technicko-právní úpravu soužití dvou osob. Ten princip je skutečně hlubší a ta debata má být hlubší. (Předsedající: Čas, pane poslanče.) Protože jinak jdeme pouze po povrchu. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Nyní je na řadě pan poslanec Juchelka a připraví se pan poslanec Zuna. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Aleš Juchelka: Já moc děkuji. Tak můj názor je dlouhodobě známý. Já budu jenom ve faktické, dám návrh na jedno usnesení. Nicméně ještě předtím bych chtěl říct, že to, co by tady plulo ve druhém čtení do Sněmovny, tak by se týkalo stovky, stovky různých zákonů, a domnívám se, že to není v silách žádného poslaneckého návrhu. Že bychom měli chtít po vládě, aby naopak ona, pokud chce připravit nějaký takovýto obsáhlejší návrh, to znamená narovnání těchto práv, aby byl připraven vládní návrh zákona a ne poslanecký.

Proto navrhuji usnesení, které bych chtěl zařadit za hlasování o zamítnutí a návrh na vrácení navrhovateli, tady v tomto znění: "Poslanecká sněmovna přerušuje a odročuje projednávání tohoto návrhu do doby doplnění zákona a/či důvodové zprávy o vymezení rozsahu dopadů na celý právní řád České republiky." Je to velmi důležité, obzvláště pokud chcete ve druhém čtení načítat nějaký širší pozměňovací návrh, který, jak říkám, se bude dotýkat stovek různých právních norem. Není to v silách poslance. Vidíme to například, kdy včera zamítla i s podobnými důvody vláda můj návrh zákona na peněžitou pomoc v mateřství, na úpravu v mateřském příspěvku. A domnívám se, že vláda by mohla postupovat i takto, pokud by například tady některý poslanecký návrh byl ve druhém čtení načten. Krom toho, jak vidíte, tak ani u vládní koalice se neshodnou na tom pozměňovacím návrhu, který přijal, nebo který zpracoval pan poslanec Navrátil.

Takže v tuto chvíli já navrhuji tady toto usnesení. A prosím Sněmovnu, aby ho, pokud tento návrh zákona projde do druhého čtení - o čemž doufám, že ne, protože budu navrhovat, nebo už bylo navrženo jeho zamítnutí a já budu pro to hlasovat - aby podpořila toto usnesení. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, pane poslanče. Vy můžete dát návrh na zamítnutí nebo návrh k přepracování. Takže mám si zapsat oba dva tyto návrhy? Toto je doplňkové usnesení, ale to nelze hlasovat, aniž bychom dali návrh na vrácení nebo k přepracování. Takže oba dva tyto návrhy? (Ano.) Dobře, děkuji.

Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Zuna. Prosím.

Poslanec Michal Zuna: Děkuji za slovo a ještě navážu na předchozí výstupy pana kolegy Munzara a ještě opět se vrátím i k panu Novákovi. Já jsem reagoval v tom smyslu právě tak, jak to tady pojmenoval pan Novák, tu situaci před čtyřmi lety, že tady byla možnost to schválit a bylo to v té rovině všechno, nebo nic. A já jsem se vracel k tomu, že dnes v takové situaci ale rozhodně nejsme. Že dnes jsme v situaci, kdy projednáváme novelu nového občanského zákoníku, projednáváme ty jednotlivé kategorie. A mně je naprosto jasné, že název není detail. Je naprosto jasné, že pro někoho je důležité, aby ten název byl stejný pro všechny. Já jsem toho zastánce, já podporuji, aby bylo manželství pro všechny. A také mi je jasné, že pro někoho je to k. o. kritérium. Že je ochoten podpořit stejná práva pro všechny, ale z nějakého důvodu, které tady zaznívají, se mu nelíbí ten název manželství.

Takže neříkám, že to je detail, ale je to detail - nebo je to jiná situace, než která byla před čtyřmi lety ve smyslu všechno, nebo nic. A proto říkám, pojďme to dnes posunout, abychom se o těch, a neřeknu tedy pojem detail, ale o těch jednotlivých parametrech bavili ve druhém čtení.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Nyní se vracíme k rozpravě. S přednostním právem je přihlášena paní předsedkyně Markéta Pekarová Adamová. Paní předsedkyně, prosím.

Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já se pokusím jenom velice stručně vyjádřit, proč podporuji právě a jsem spolupředkladatelkou této novely a proč zrovna občanského zákoníku, protože tam si myslím, že je dost často ukryt právě ten zásadní rozdíl. A vrátím se trochu k tomu - protože to není poprvé, co tady tento tisk projednáváme, respektive první volební období, kdy se mu věnujeme - vrátím se k tomu, jak se vyvíjel třeba i můj postoj. Může to být pro někoho třeba zajímavé a inspirace.

Já jsem kdysi dávno nebyla podporovatelem, abychom změnili občanský zákoník, abychom uzákonili manželství i pro stejnopohlavní páry, protože jsem se domnívala, že máme v současné době registrované partnerství a že to je funkční konstrukt, který není potřeba měnit. Nicméně jsem hovořila s lidmi, kterých se to opravdu týká. Kteří nemají tak jako já možnost vstoupit v sňatek před oltářem, ať už na úřadě, nebo v kostele, ale kteří právě přijdou jenom si vyměnit doklady a registrovat se. A vlastně jsem si uvědomila, že je to podobné asi takovým aktům, které děláme my ostatní, když si jdeme registrovat automobil například. Přijde mi to vůči těmto našim spoluobčanům zkrátka nedůstojné. Přijde mi, že z nich děláme občany jiné kategorie. A přitom povinnosti mají v mnoha ohledech, nebo ve všech ohledech ostatních stejné. Musí platit stejně daně jako heterosexuální lidé nebo páry, musí všechny ostatní věci řešit stejně jako my. Ale tuto jedinou jim vyčleňujeme, máme na ně speciální zákon.

Mně to přijde nedůstojné. Myslím si, že pokud se snažíme vžít do druhých a pokud se snažíme na to nahlédnout jejich pohledem, jejich očima, zkusíme si, jak se říká v jakémsi přísloví, projít jejich botama, tak vlastně nám tohle musí připadat nedůstojné. Protože to jinak ani pojímat podle mě nejde. Proto jsem se v minulých letech stala nejenom aktivní podporovatelkou této změny, ale nakonec i spolupředkladatelkou občanského zákoníku a této změny v něm.

Závěrem chci jenom podotknout na základě té debaty, která tady dnes začala probíhat, že možná ne všichni zaznamenali, že my jako předkladatelé jsme připraveni diskutovat o těch jednotlivých parametrech. Že nelpíme na tom, že se nedá dohodnout nějaká varianta kompromisní. To se může týkat jak tedy práv rodičovských, tak se to může týkat názvu. Samozřejmě nebudeme zastírat, že pro nás by bylo ideální, kdyby to prošlo v té podobě, v jaké jsme to předložili. To asi nikdo nebudeme si lhát. Ale zároveň jsme naprosto otevření té debatě. A zároveň, jak vidíte, další bod, který následuje po projednávání tohoto bodu, Listina základních práv a svobod a změna, která naopak ukotvuje manželství, tak je tady dohoda i na tom, že bude projednán i tento tisk, který je pro mnohé zas naopak tím, co by byli rádi, aby prošlo dál.

Proto vás chci požádat o to, abyste, byť třeba nebudete potom následně v třetím čtení hlasovat pro tento zákon, nebránili jeho projednávání v dalších kolech. Abychom si tu diskusi mohli skutečně ve výborech a v druhém čtení mezi nimi, mezi jednotlivými čteními odpracovat. My podpoříme i prodloužení lhůt na to, aby na to bylo opravdu více času. Aby to nebylo tak, že se budeme cítit pod nějakým časovým presem a tlakem. Takže myslím si, že i ten důstojný průběh debaty, za který děkuji a který oceňuji, ukazuje, že tady je vůle. A já věřím, že je na obou stranách, když to takhle budu dělit na dvě strany. Myslím si, že je vidět, že se liší ty názory i v některých klubech, je to přirozené. Ale prostě je důležité, abychom měli možnost tu diskusi dále vést, a proto myslím, že je fér ten zákon propustit dál, byť to nepředurčuje jeho finální úspěch.

Za mě je tenhle důvod pro mě tím nejdůležitějším, proč jsem se stala podporovatelkou manželství, jak se říkává, pro všechny, ale spíš pro stejnopohlavní páry. Protože zkrátka chci, abychom se v této věci posunuli, aby nešlo jenom o registraci a aby šlo o zrovnoprávnění. Ale může se stát, že nakonec tomu nebudeme říkat manželství, to z té debaty může vyplynout. To tady občas vnímám, že jsou největší výhrady, v těch předchozích příspěvcích, to tak zaznívalo nejčastěji, což se ale dá vyřešit. Jsme tomu otevřeni. Tak to prosím pojďme pustit dál a řešit to. Děkuji. ***