Jsem také přesvědčen, že tak zásadní věc musí být projednána až na základě výsledků celostátního referenda. Představa, že v jedenácti lokalitách se v režii USA staví objekty, které budou mít charakter ambasád, tedy nemáme tam přístup, nevíme, kdo tam je, co je tam za materiál, jaká se tam provádí činnost, je pro mě nepřijatelná. Uzavření této dohody není ani obsahem programového prohlášení vlády.

Je potřeba také zmínit skutečnost, že existuje celá řada petic občanů České republiky proti zřízení vojenské základny USA na území České republiky. Například naše petice obsahuje následující text: "My níže podepsaní občané vyjadřujeme odmítavé stanovisko k záměru zřídit na území České republiky vojenskou základnu Spojených států. Zřízení cizí vojenské základny na našem území je zásadním zásahem do samostatnosti jakékoliv země. Nesouhlasíme s trvalou přítomností jakýchkoliv cizích vojsk na území České republiky a žádáme vládu České republiky, aby svévolně v této věci nerozhodovala a v této věci vypsala celostátní referendum." Jenom tato petice má k dnešnímu dni již tisíce podpisů a podobných petic je několik. Nejsem zároveň přesvědčen o tom, jakou dohoda má podporu veřejnosti. Ale jenom mně přišly desítky, stovky mailů, které žádají o její jasné odmítnutí. Vláda ji prostě občanům nevysvětluje a diskusi nepřipustila v průběhu schvalování.

Dalším problémem je oblast zajištění klidu a pořádku. Z dohody vyplývá, že pokud by došlo k nepokojům a narušení klidu a pořádku proti přítomnosti ozbrojených sil USA ve zmíněných jedenácti lokalitách, tak mohou být ozbrojené síly USA nasazeny k potlačení nepokojů, a to i mimo těchto jedenáct lokalit. To je také naprosto nepřijatelné.

Dohoda je uzavírána na deset let. Dá se sice vypovědět, ale až po těch deseti letech, a navíc výpovědní doba je celý jeden rok. Jedná se tedy o nepředstavitelný závazek i pro další vlády bez možnosti s tím pak něco udělat.

Na rozdíl od slovenské dohody o obraně nemá ta česká verze tak jasné ustanovení o každoročních konzultacích a vyhodnocování. Konzultace jsou v ní obsaženy jen u konkrétních problémů. Jedním z mála takových ustanovení je v čl. 7 odst. 5, kde je možnost české strany žádat odchod dodavatele USA, ale závazek USA je v tomto případě jen příslušným způsobem spolupracovat, nikoliv tedy automaticky vyhovět.

Co mne velmi zaráží, je ustanovení čl. 29 odst. 6 - cituji: "Spory a další záležitosti, které podléhají konzultacím podle této dohody, nebudou předkládány k urovnání žádnému vnitrostátnímu soudu, jakož ani mezinárodnímu soudu, tribunálu anebo podobnému orgánu, jakož ani žádné jiné třetí straně." Tohle je zcela nestandardní a hlavně pro Českou republiku jako slabší smluvní stranu nevýhodné ustanovení.

Co se týče právního hlediska, nyní je dohoda ve fázi, že je podepsaná oběma smluvními stranami a na její vstup v platnost se čeká. Je zarážející, že ministryně obrany odjela dohodu podepsat, aniž by byla ta dohoda dostatečně vnitrostátně prodiskutovaná. Dokonce byl jen krátce předtím, a nedostatečně, zveřejněn text té dohody, což je podle mě u dohody takovéhoto významu uzavírané na nejméně deset let zkrátka neuvěřitelné.

Když byla dohoda projednávána s námi, tak byl předán ze strany Ministerstva obrany z 38 stránek dohody jeden papír formátu A4, který z jedné strany uváděl, proč se smlouva uzavírá, z druhé strany bylo uvedeno, kdo se na dohodě podílel, a seznam kapitol. My jsme zástupcům Ministerstva obrany naopak předali celou řadu výhrad k té slovenské dohodě, která již byla na rozdíl od té české zveřejněna. Jsem přesvědčen o tom, že takto nejde seriózně postupovat a je potřeba obsah dohody vysvětlovat, a to zejména veřejnosti, nikoliv ji projednávat vládou bez zveřejnění a následně ji po schválení pouze zveřejnit na stránkách Ministerstva obrany.

Vstup dohody v platnost už záleží vlastně jen na Parlamentu a pak na Ministerstvu zahraničí, kdy nótou oznámí druhé straně, že všechny vnitrostátní postupy byly splněny. Třicátým dnem po výměně nót obou smluvních stran dohoda nabývá platnosti, podle českého právního řádu bychom řekli účinnosti. Pak už podle ní obě smluvní strany mohou ihned postupovat. Protože se jedná o prezidentský typ smlouvy, schvaluje ji i Parlament v Poslanecké sněmovně. Bude tedy předmětem dvou čtení. Premiér Petr Fiala veřejně uváděl, že dohoda půjde k podpisu prezidentu republiky.

Závěrem. Kdybych to měl stručně shrnout v několika heslech: Tato dohoda je pro Českou republiku nevýhodná, velice obtížně vypověditelná až po deseti letech a soudně nepřezkoumatelná. Navíc nestandardně omezuje jurisdikci České republiky vůči některým osobám na území České republiky. A konečně, nemá žádné množstevní omezení, tedy kolik vojáků, jejich rodinných příslušníků nebo dodavatelů z USA sem může přijet a co si s sebou budou moci přivést. Podobně ohledně zbraní a munice. Tuto dohodu nepotřebujeme, přinesla by víc negativ než užitku.

Vážené poslankyně, vážení poslanci, v případě schválení této dohody se stáváme vazaly a zároveň dochází k omezení naší suverenity. Smlouva se mnoha jednoznačným slovům, jako třeba základna, vyhýbá a nahrazuje je slovy nejednoznačnými, jako třeba objekt. Pokud tedy americký voják spáchá trestný čin a způsobí škodu, bude se to s maximální pravděpodobností řešit ve Spojených státech podle jejich práva, i řešení majetkových škod. Objekty mohou upravovat, navážet tam cokoliv, ale my nemáme možnost je kontrolovat.

DCA dohoda je svou podstatou dohoda o bezplatném poskytnutí jedenácti prostorů Armády České republiky pro potřeby Armády Spojených států na deset let. Ratifikačnímu procesu by měla předcházet alespoň celospolečenská diskuse a také celostátní plebiscit. Tak tomu ale není.

Zvažte prosím, vážené poslankyně, vážení poslanci, všechny výhrady k této dohodě, které jsem ve svém vystoupení uvedl, a při hlasování prosím postupujte podle svého nejlepšího svědomí. Děkuji vám za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji vám, pane poslanče. Nyní dvě faktické poznámky. Nejprve pan poslanec Zuna, poté pan poslanec Žáček. Prosím, máte slovo.

Poslanec Michal Zuna: Děkuji za slovo, paní předsedající. Já chci zareagovat na předchozí výstup, ale víceméně i na ty výstupy, které tady zaznívaly v průběhu včerejšího dne, protože ono se tady nese jako linka to srovnání s přítomnosti okupačních vojsk v roce 1968 v porovnání s ratifikací této dohody. To je něco naprosto nepřípustného a něco, co se naprosto nedá srovnávat. Jak můžete srovnávat přítomnost okupačních vojsk, která měla na svědomí 137 mrtvých občanů a více než 500 zraněných občanů Československa? To, co vlastně tady říkáte a co tady srovnáváte, je plivnutí do tváře všem pozůstalým těchto obětí. Víceméně okupantem byl Sovětský svaz, nástupnickou zemí je Rusko. Rusko my jsme označili tady jako teroristický režim. A i z tohoto důvodu je to něco naprosto nesrovnatelného. Rusko jako teroristický režim, země, která každých 6 až 15 let napadne nějakou zemi nebo v ní rozpoutá válku. Srovnávat přítomnost těchto vojsk s přítomností spojeneckých vojsk - a to ještě mluvíme o hypotetické přítomnosti spojeneckých vojsk, která by nás před touto hrozbou chránila v rámci spojenectví, jehož součástí jsme prakticky 22, 23, let - je nemožné a je to nesrovnatelné.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní je k faktické přihlášen pan poslance Žáček, poté pan poslanec Kolář. Prosím, vaše dvě minuty.

Poslanec Pavel Žáček: Děkuji za slovo. Já taky cítím potřebu se vyjádřit, aby se stokrát opakovaná lež nestala pravdou, k té údajné nevýhodnosti. Co je to za nevýhodnost, když my máme největšího partnera v NATO a upravujeme s ním podrobné podmínky průjezdu, přesunu jejich vojáků například mezi Německem a dalšími státy východního křídla? To si myslím - oni chtějí pomoci nám v rámci NATO. Oni jsou tou nejsilnější armádou, která je připravena zase se postavit na obranu Evropy, jako už tomu bylo v první a druhé světové válce. Čili ta nevýhodnost tady není. Není to tak, že my bychom vysílali svoje vojáky někam na jejich území nebo směrem opačným.

K těm základnám. Jak již zde bylo x-krát řečeno, ale vím, že je to mantra SPD - nikde není řečeno, že se tady budou budovat americké základny. Ale znovu opakuji, my jsme členským státem NATO, my jsme armádou NATO a i naše objekty jsou objekty NATO. Čili jsou i otevřené, a zde je to zase upraveno, spojeneckým vojákům, když to budeme potřebovat.

Nakonec vlastně to, že vám píšou e-maily jenom desítky nebo stovky občanů, je vlastně dobrá zpráva. To si myslím, že vůbec není nutné komentovat.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní pan poslanec Kolář s faktickou poznámkou, poté pan poslanec Vích. Prosím, máte slovo, pane poslanče.

Poslanec Ondřej Kolář: Mockrát děkuji za slovo, vážená paní předsedající. Vaším prostřednictvím bych možná požádal kolegy z SPD, jestli by ukončili tu petici, o které tady bylo mluveno. Jestliže ta petice je proti výstavbě amerických základen, tak si myslím, že postrádá smyslu a je vlastně lživá. Ta smlouva není o výstavbě amerických základen v České republice.

Takže jestli ještě jednou mohu, vaším prostřednictvím, paní předsedající: milí kolegové z SPD, tu petici hoďte do koše. Děkuji.***