(15.10 hodin)
(pokračuje Jan Hrnčíř)
USA si tak na pozvání naší vlády zaberou tři vojenská letiště, rozsáhlé výcvikové prostory a další území, které budou nadále plně spadat pod americkou kontrolu prakticky bez možnosti vstupu českých občanů a bez možnosti Parlamentu do tohoto procesu, pokud projde změna ústavy, jakkoli zasáhnout.
Toto vše jsou hlavní důvody, proč je schválení obranné smlouvy mezi Českou republikou a USA a schválení změny ústavy nepřijatelné, a nebojím se říci, až vlastizrádné. Děkuji. Přeji hezký den.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. A s faktickou poznámkou pan poslanec Krejza. Prosím, máte slovo.
Poslanec Karel Krejza: Paní předsedající, kolegové, kolegyně - moc nás tady sice není - já musím reagovat na neustálé ataky ze strany kolegů tady po mé levici. Srovnávat tuto dobrovolnou smlouvu, která vůbec nezakládá ničehož, co tady bylo řečeno mým předřečníkem, to znamená, nikomu nic neodevzdáváme, nezakládá to žádné právo na základnu a tak dále, a tak dále. Všechno musí být přece následně schváleno ještě Parlamentem. Slyšeli jste to tady několikrát. A srovnávat tuto smlouvu se zvacím dopisem z roku 1968 mi opravdu přijde nepatřičné a musím to rázně odmítnout. Doufám, že tato smlouva bude schválena, bude schválena brzy. Já chci patřit osobně, a mí kolegové určitě také, spíše do té západní části světa. A je to vlastně logické vyústění a pokračování našeho členství v NATO a smlouvy NATO SOFA, která mimochodem platí od roku - a teď 1951 myslím, že se nepletu příliš, prostě z padesátých let. A nevidím na tom nic zvláštního. Mimochodem, my budeme 24. země, která toto mít bude.
To samo o sobě samozřejmě není nic, co by nás zavazovalo k tomu ji přijmout. Ale kolegové, kolegyně, doufám, že se tak stane a smlouva bude přijata. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí v rozpravě pan poslanec Radovan Vích a připraví se pan poslanec Zdeněk Kettner. Prosím, máte slovo.
Poslanec Radovan Vích: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, dovolte mi, abych i já vystoupil v rámci rozpravy se svým projevem. To podstatné tady řekli naši poslanci s přednostním právem, ať už náš předseda Tomio Okamura, anebo předseda poslaneckého klubu Radim Fiala. Nicméně přece jenom si dovolím na pár věcí poukázat.
Dohoda mezi Českou republikou a Spojenými státy americkými o spolupráci v oblasti obrany skrývá řadu vážných rizik a je pro Českou republiku nevýhodná z několika důvodů, které dále vysvětlím.
Za prvé je ta dohoda nadbytečná pro běžné účely pobytu z důvodu cvičení, průjezdů, přejezdů, přeletů a průletů ozbrojených sil USA přes území České republiky. To už je dostatečně upraveno platnou dohodou NATO SOFA, ke které Česká republika přistoupila. Ta upravuje vztahy mezi členy NATO včetně jejich případného působení na území jiného členského státu NATO. Vláda také na jejím základě předkládá Sněmovně plán cvičení ozbrojených sil NATO jak na našem území, tak našich vojsk na území jiných členských států NATO, a také se ve Sněmovně pravidelně projednává plán účasti ozbrojených sil České republiky na zahraničních operacích, který se nyní předkládá jedenkrát za dva roky.
Obranná dohoda mezi Českou republikou a Spojenými státy představuje zvýhodnění jednoho státu NATO, kterým jsou Spojené státy americké, vůči dalším spojencům z NATO. Hlavní rozdíl je v tom, že dohoda NATO SOFA představuje oporu pro cvičení a krátkodobé pobyty, není projednávána obranná dohoda, naopak vytváří podmínky pro jasně dlouhodobý pobyt ozbrojených sil USA na území České republiky. Nic podobného ale nepředpokládá ohledně pobytu ozbrojených sil České republiky v USA. Není tedy reciproční. Je to tedy jednoznačně pouze jednostranně výhodná smlouva, neboli dohoda, a nikoliv pro Českou republiku. Občané České republiky budou na jejím základě nuceni strpět různá omezení, výhody jdou naopak za americkou smluvní stranou. To podrobně rozeberu dále.
Dohoda je také rámcová, což znamená, že jednotlivé podrobnosti budou upravovat další smlouvy a ujednání.
Za druhé. Dohoda znamená částečnou ztrátu kontroly nad územím České republiky. Příloha k obranné dohodě obsahuje seznam jedenácti dohodnutých zařízení a prostor, ve kterých můžou Spojené státy působit. Byly tady vyjmenovány. A konečně je tam zřejmě hlavní předpokládané působiště ozbrojených sil USA v České republice, což je to logistické centrum v Mošnově, kde vlastně budou moci působit síly Armády ČR bez toho, aby tam současně působily nebo mohly působit ozbrojené síly USA, pokud se bavíme o vojenských výcvikových prostorech a letištích. Připomínám, že například na Libavé jsou už dislokované ozbrojené síly Ukrajiny v nemalém počtu až případných 4 000 osob za kalendářní rok v pěti turnusech po 800. Pro ozbrojené síly USA ale žádný početní limit není stanoven. Takže klidně to může být třeba 10 000, možná i víc. Dohoda to nijak neupravuje.
Za třetí. Řešme náklady spojené s pobytem vojsk Spojených států u nás. V článku 3 odst. 6 dohody se uvádí, že Česká republika poskytne veškerá dohodnutá zařízení a prostory bez nájemného či obdobných nákladů pro ozbrojené síly USA. Navíc se Česká republika zavazuje vyvinout úsilí k usnadnění pro ozbrojené síly USA a dodavatele USA přístupu a užívání soukromých pozemků a zařízení a veřejných pozemků a zařízení. V obou případech včetně silnic a letišť. Dohoda rovnou obsahuje zmocnění pro provádění stavební činnosti pro americkou stranu na českém území. V článku 3 odst. 7 až 12, a my všichni velmi dobře víme, jaký bývá problém sehnat pro jakoukoliv stavbu v České republice všechna povolení a jak dlouho to trvá, a zde najednou - cituji z odst. 8 - "český výkonný orgán podpoří úsilí ozbrojených sil USA obstaráním českých oprávnění a povolení potřebných pro takovou výstavbu". A je tam ještě jedno ošemetné ustanovení o tom, kdo ponese náklady na tu výstavbu, provoz a údržbu. V zásadě Spojené státy, tak to na první pohled vypadá, ale je tam také formulace - nebude-li vzájemně stanoveno jinak. Takže se může stát, že se o tom ani nedozvíme, alespoň ne v Parlamentu, anebo veřejnost se to nedozví a potichu budou tuhle výstavbu nebo údržbu platit naši daňoví poplatníci.
Za čtvrté. Je důležité se zabývat otázkou délky pobytu ozbrojených sil USA v České republice. Zjevně se očekává rozsáhlé a dlouhodobé působení ozbrojených sil USA v České republice, protože předmětem dohody je pobyt rodinných příslušníků, bezcelní režim, značná osvobození od daní a cel je pro ty rodinné příslušníky a takzvané dodavatele Spojených států, tedy další civilisty, kteří budou zajišťovat provoz dohodnutých zařízení a prostorů, ale budou podléhat výlučně jen vojenskému velení USA na území České republiky. Pokud je mi známo, tak v Maďarsku, tam si v dohodě potom vyjednali další ujednání, že velitelem cizí základny bude jejich občan. U nás v té dohodě zatím nic takového není a uvidíme, jakým způsobem to potom bude, pokud bude tato dohoda schválena, v dalších prováděcích dokumentech. To je podle mého názoru opravdu nebývalý rozsah zvýhodnění, která se dá přirovnat jen k dlouhodobému pobytu sovětských vojsk na území Československa.
A jak vidíme na Slovensku, které nedávno podepsalo obdobnou obrannou dohodu s USA, není to jen nějaká bezvýznamná dohoda. Prakticky hned po jejím podepsání došlo k umístění ozbrojených USA na Slovensku a k naplňování té obranné dohody, byť oni mají dohodu pouze na Sliač a Malacky. Už jsou tam i první konflikty mezi příslušníky ozbrojených sil a místními obyvateli. Vidíme, že slovenská vláda se je snaží ututlat, ale postupně se něco do médií dostává.
Za páté. Velmi významná jsou ustanovení ohledně právních sporů a trestního stíhání. U civilních sporů je to bezprecedentní oslabení práv českých občanů vůči ozbrojeným silám USA, jejich civilním spolupracovníkům a rodinným příslušníkům. Kromě diplomatů a okupačních sil takto výhodný status v historii Československa, následně České republiky, žádná skupina osob nedostala. Představme si, že osoby, na které se bude vztahovat toto zvýhodnění, budou na území České republiky volně vyjíždět s dokumenty jen od Spojených států, odjíždět, přivážet si s sebou, co uznají za vhodné, včetně zbraní, střeliva a podobně. Nebudou platit daně a cla českého státu jen s některými výjimkami typu dálničních známek, kde se tomu zřejmě nejde vyhnout, nebo třeba DPH u zboží v obchodech, ale zde zase bude výjimka osvobození od DPH pro služební účely, viz čl. 16. Budou moci fungovat vojenské prodejny potravin, otevřená stravovací zařízení nepodléhající inspekcím ze strany České republiky dle čl. 21. Případná celní prohlídka bude zrychlená, v řadě případů až v místě bydliště takové osoby - dovážený či vyvážený osobní majetek. Tady si lze v praxi představit, že od nich spíš bude upuštěno, řada věcí se ale celní prohlídce vyhne.
Dohoda se také vyhýbá slovu základna. Místo toho užívá pojmy zařízení a prostory. Které má Česká republika poskytnout bezplatně.
Jako další problémová oblast je absence a odmítnutí interpretační doložky ze strany Ministerstva obrany. Tato doložka je součástí dohody na Slovensku, kde byla nakonec interpretační doložka přijata. Jejím obsahem bylo explicitně uvedeno, že dokumentem se nezřizují vojenské základny. Pokud to tedy Ministerstvo obrany odmítá, je jasné, že asi uvažuje jiným směrem. ***