(10.00 hodin)
(pokračuje Martin Kupka)
Další z těch závažných principů je větší vymahatelnost práva. Dáváme mnohem větší důraz na to, trestat přestupky na místě. Víme i ze zkušeností ve světě, že postih přímo na místě v případě dopravních přestupků má největší efekt a nejvíc dopadá právě na nedisciplinované řidiče a na řidiče, kteří se nechovají odpovědně.
Jde nám opravdu o to i s patřičným předstihem využít diskusi, která se k tomu zákonu vede, abychom upozornili jednak na nové věci, které přinášíme, jednak skutečně na rizika, ke kterým na českých silnicích dochází. Zároveň spolu s tím návrhem, který přináší celou řadu změn - ty základní principy jsem zmínil - přinášíme i několik významných zjednodušení z hlediska administrativy. Pokud dnes uspějeme, tak řidiči v České republice od 1. ledna příštího roku nebudou muset na území České republiky vozit s sebou řidičský průkaz a osvědčení o registraci vozidla. Je to další z významných kroků směrem k digitalizaci a směrem k přívětivějšímu státu.
Přinášíme další novinky, které například znamenají vytvoření sdílené zóny jako významného nového urbanistického prvku inspirovaného dobrou praxí a nejlepšími příklady ve světě, kdy se místa, kde se lidé pohybují s větší frekvencí, a to v různých módech dopravy od pěší přes cyklistickou, přes veřejnou až k individuální, tak aby se uspořádáním architektonickým, urbanistickým i základní oporou v zákoně dařilo vytvářet prostory, kde k sobě jednotlivé módy chovají co největší respekt a lidé se v tom provozu navzájem co nejvíce respektují.
Nebudu zmiňovat všechny pozměňovací návrhy, ale k několika z nich se přece jen ještě vyjádřím. Chci zmínit jako jeden z klíčových pozměňovacích návrhů také možnost poskytnutí a jednoduššího parkování pro poskytovatele terénních sociálních služeb. Jde o parkování s výjimkou, která by měla usnadnit právě pomoc těm, kteří jsou ve společnosti nejpotřebnější, a často právě poskytnutí té pomoci má celou řadu překážek i v oblasti samotného provozu.
Zmíním jednu z věcí, která se dostala do toho návrhu už v samotném předloženém materiálu, to je na jedné straně zmírnění trestů u špatného parkování tam, kde ale to auto nezpůsobuje žádné závažnější nebezpečí ani riziko, ani omezení provozu, a naopak zpřísnění sankce tam, kde špatné parkování může provoz ohrozit, zablokovat v případě měst a podobně.
Zmíním ještě konkrétní návrhy, které vzbudily následně poměrně strmou odezvu, a velmi nespravedlivou. Jedná se o možnost dojet na místo určení pro vykládání řidiči vozidel nákladní dopravy v dobách zákazu jízdy. Ten návrh sledoval jedno podstatné, aby řidiči, kteří mají nad sebou celou řadu velmi přísných pravidel, jejich čas řízení je zaznamenán v tachografu a jsou povinováni dodržovat jak denní přestávky v jízdě, tak týdenní, aby v okamžiku, kdy se doprava v Evropě komplikuje, tak aby mohli za rodinami zejména v pátek dojet prostě bez dalších nesnází. S ohledem na to, s jakými překážkami bojují, tak je to opatření, které by žádným způsobem dopravu v České republice nezkomplikovalo. Máme dost věcných důkazů, které míří k tomu, že by se jednalo maximálně o stovky vozidel, a ve skutečnosti by to skutečně znamenalo jen zmírnění těch negativních dopadů dopravy na profesionální řidiče.
Zároveň, pokud se ta debata rozšířila i na to, zda tím návrhem nenahráváme dopravcům, nenahráváme větší nebezpečnosti na silnicích, tak chci jasně deklarovat, že spolu s policií dáváme dohromady dalších - nad těch současných 22 úseků zákazu předjíždění kamionů - dalších 30 úseků, kde tohle pravidlo bude platit pro zvýšení bezpečnosti. Zároveň garantuji, že v příštím roce bude fungovat na české dálniční síti celkem 13 rychloprůjezdných vah, které zajistí respekt k základním pravidlům silničního provozu. Zároveň zmíním, že v konsolidačním balíčku je také načtena úprava, která k tomu významně přispěje, protože výnos ze sankcí za přetížené kamiony se pro obce a města s rozšířenou působností posouvá z 15 na 30 % jako jeden z klíčových prvků.
Zmíním ještě jeden pozměňovací návrh s tím, že vím, že také naráží na odpor u části veřejnosti a také v Poslanecké sněmovně. Byl ale veden snahou vytvořit podmínky zejména ve veřejné dopravě, abychom dokázali to, co patří mezi klíčové veřejné služby, udržet, a to je rozšíření možnosti řízení autobusů na krátkých vzdálenostech do 50 kilometrů řidiči už s věkem 18 a více let. S tím, že jsme diskutovali i toto opatření s dopravci, kteří říkají, že pro ně by to samozřejmě znamenalo velmi závažnou, velmi výraznou pomoc, ale zároveň by to bylo provázeno daleko náročnější profesní přípravou těch řidičů. Tohle je věc, kterou by logicky obstarali oni, protože nesou za kvalitu veřejné dopravy odpovědnost.
Závěrem chci jasně deklarovat, že podoba návrhu v těch základních principech by dnešním jednáním Sněmovny měla projít. Je to příspěvek k tomu, aby se Česká republika přiblížila praxi v ostatních státech. Je to výrazný krok k tomu, abychom nepřicházeli zbytečně o životy na silnicích. Je to významný příspěvek k větší bezpečnosti silničního provozu. Je průsečíkem odborné debaty na úrovni Rady vlády pro bezpečnost silničního provozu, je výsledkem debat s mnoha odborníky. Řada těch pozměňovacích návrhů přináší například i rozumnou reakci na podmínky v autoškolách a zjednodušení některých postupů právě v případě autoškol. Například to, že nebudeme vyžadovat pětidenní odstup od neúspěšně provedené zkoušky řidiče.
Vnímáme jako klíčové to, že zákon má v tuto chvíli významnou odezvu i mediální, a už to, jakým způsobem se o tom zákoně debatuje, přináší do povědomí veřejnosti klíčové principy. Naše snaha je představit ten zákon v následujících měsících tak, aby skutečně i informace, které teď v tom čase k lidem doputují, tak samy o sobě budou mít významný efekt, významný účinek na chování řidičů na českých silnicích. Děkuji mnohokrát za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Já také děkuji. Nyní otevírám rozpravu, do které je zatím pět přihlášených ve třetím čtení. Nyní tedy jako první je přihlášena paní poslankyně Zuzana Ožanová. Dále se hlásí pan poslanec Stanislav Blaha. Paní poslankyně, ujměte se slova.
Poslankyně Zuzana Ožanová: Děkuji, vážená paní předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, chtěla bych začít právě jednou věcí, která se týká toho, co říkal pan ministr o přinášení novinky - sdílené zóny. Já jsem při jednání s panem ministrem říkala, že by bylo vhodné, aby se sdílené zóny omezily v tom smyslu, že by neměly být na silnicích. Protože když jsem viděla návrhy, které si představovali architekti, tak plánovali sdílené zóny na největších křižovatkách a podobně v domnění, že když se budou plést tramvaje, chodci, auta, cyklisté dohromady, že to povede k zlepšení bezpečnosti silničního provozu a vzájemné ohleduplnosti. Za mě je to problematické právě z důvodu toho, že tramvaje, chodci, prostě všechny druhy dopravy by neměly být spolu s jízdou tramvaje.
Všichni uvádějí příklad u Palladia tady v Praze. Ale tam máte jenom chodce a tramvaje, a i tak, když jezdím tou tramvají, případně jsem tam jako chodec, není to úplně přehledná a bezpečná situace. Když do toho přidáte ještě cyklisty a auta, tak by to bylo dosti nepřehledné. Jedna věc je, že tramvaj fakt nemá kam uhnout a má podstatně delší brzdnou dráhu než kterékoliv ostatní prostředky. Proto já tento návrh nepodpořím, byť moji kolegové ho podpoří. Je to čistě z technického hlediska, protože se nedomnívám, že by tramvaje měly být zahrnuty ve sdílených zónách.
K další věci. Nebudu až tak rozebírat návrhy, které jsem podala já, budu mluvit trošku obecněji. Většina lidí si neuvědomuje, že jízdním kolem je z pohledu zákona i koloběžka, i ta elektrokoloběžka. Proto říkají, my bychom některé návrhy podpořili, kdyby se týkaly i koloběžek. Kolegové, kolegyně, koloběžka je jízdní kolo pro účely zákona, i ta elektro. ***
