(17.20 hodin)
(pokračuje Andrej Babiš)
Předčasné starobní penze, ztráta zaměstnání, respektive péče o osobu blízkou, jsou hlavními důvody odchodu do předčasných starobních penzí. V roce 2022 počet předčasných starobních penzí meziročně vzrostl z 555 728 na 561 849, to je o 6 121 příjemců. Z celkového počtu sólo penzí činily předčasné starobní penze 31,5 % a z celkového počtu všech starobních penzí 23,7 %. Průměrná výše předčasné starobní penze trvale krácené byla o 2 881 nižší než průměrná výše řádné penze starobní.
Mimořádná valorizace penzí k 1. 6. 2023. Vysoká meziměsíční inflace spotřebitelských cen Českého statistického úřadu za leden 2023 vládu České republiky zaskočila. - No, tak to nevím, s tím museli počítat. - Index spotřebitelských cen CPI, obecná inflace, měsíčně vzrostl o neuvěřitelných 6 procentních bodů a index životních nákladů důchodců, inflace měřená spotřebním košem důchodců, dokonce o 8,6 procentního bodu. V dlouhodobé historii Československa, potažmo Česka, tak vysoká meziměsíční inflace nikdy nenastala. Jde o důsledek nezvládnuté energetické krize vládou České republiky a s tím souvisejících zdražení v podstatě ve všech sektorech české ekonomiky. Situace v okolních zemích tak dramatická nebyla.
Podle původní dikce zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, měly být starobní penze navýšeny o 11,5 procentního bodu, což u průměrné starobní penze mělo činit 1 771 korun. K velké lítosti příjemců starobních, invalidních a pozůstalostních penzí byly penze navýšeny o řád méně, konkrétně u průměrné starobní penze došlo k navýšení o pouhých 754 korun, to je o 1 017 korun méně. To znamená více než 7 000 tento rok a další roky. Samozřejmě. Tyto peníze budou důchodcům chybět zejména v roce 2024, kdy bude valorizace velmi nízká a inflace stále podle prognóz vysoká.
Valorizace starobních penzí k 1. lednu 2024. Z důvodu provedené mimořádné valorizace penzí k 1. 6. 2023 a zejména z důvodu absence možností navýšení růstu reálných mezd, které v roce 2022 o 7,5 procentního bodu poklesly - ale podle Eurostatu 8,5 -, revalorizuje se index meziročního růstu životních nákladů důchodců od posledního měření, to je za únor až červen 2023, plus půlka reálných mezd za rok 2022, bude valorizace starobních penzí k 1. lednu i podle současné dikce zákona č. 155/1995 velmi nízká. Dle kvalifikovaného odhadu chybí data meziměsíční inflace za květen a červen 2023, bude řádná valorizace penzí k 1. lednu 2024 činit 120 až 250 korun u průměrné starobní penze. Při vysoké inflaci, která je prognózovaná na první pololetí 2024, jde o navýšení penzí naprosto nedostatečné. Ve vztahu k ekonomicky aktivní části populace se situace obrátí, reálné mzdy budou v letech 2024 a 2025 růst a reálné penze klesat.
Nákladový poměr. Měřeno podle mezinárodních standardů, relace průměrné starobní penze sólo k průměrné nominální hrubé mzdě, dosahovalo sociální postavení českých starobních důchodců náhradový poměr v roce 2022 43 %. Tedy nikoliv 45 %, jak publikovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí. V prvním čtvrtletí 2023 dosahoval náhradový poměr 47 % a za celý rok 2023 bude podle kvalifikovaného odhadu činit 45,5 %, tedy nikoliv 50 %, jak publikovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí a neustále deklaruje premiér a ostatní politici vládní koalice. V historickém kontextu byl náhradový poměr v letech 1989 až 1993 ještě vyšší. Z mezinárodního hlediska je Česká republika v tomto ukazateli v dolní polovině států Evropské unie - říká bývalý člen Rady seniorů. Takže to jsou ta čísla. A je důležité, aby se i tento názor dostal na veřejnost.
Teď k té takzvané reformě. To žádná reforma není. Důchodová reforma předložená vládou má řadu problémů, které ji zcela degradují jen na politické deklarace bez náležitého ekonomického odůvodnění. Dokonce některá ustanovení se navzájem vylučují, ale to nikomu nevadí.
První případ. Důchodový věk se bude postupně zvyšovat podle principu 21,5 roku průměrně strávených v důchodu dle dat o předpokládaném dožití. Lidé by měli mít vždy 15 let dopředu jistotu, kdy budou moci jít do důchodu. Toto tvrzení je úplně mimo realitu. Jaký je současný stav? Podle statistické ročenky z oblasti důchodového pojištění v roce 2021 je průměrná doba pobírání starobního důchodu v roce 2021 pro muže 18,88 roku a pro ženy 28,07 roku. Průměr tedy činí 23,92 roku - a v posledních letech klesá. Proč tomu tak je? V minulosti mohly ženy odcházet do důchodu v 57 letech, to byla ještě stará úprava z dob socialismu, a za každé narozené dítě se jim zkracovala doba odchodu do důchodu ještě o rok, a za každé dítě, maximálně však o tři roky. Tedy dost žen odcházelo do důchodu v 55 letech. Podle úpravy důchodů z roku 2016 se věk žen pro odchod do důchodu sjednocuje s muži a má být dosaženo sjednocení věku pro odchod do důchodu v roce 2030 na 65 let. Ale to samozřejmě ještě uvidíme, s čím přijde tato vláda. Ženy, které odešly do důchodu v minulosti, proto tvoří ještě velkou část množiny důchodců, a proto je délka pobírání důchodu žen tak rozdílná oproti mužům. To se ovšem poměrně rychle odstraní s odchodem této části populace.
Kromě toho tato ročenka uvádí taky věk dožití důchodce. Ten se liší od věku dožití, tedy bude predikován pro lidi ve věku 50 let, jak uvažuje předložený návrh. Tento věk dožití důchodce je totiž predikován vždy jen pro skupinu těch, kteří dosáhli důchodového věku. Tedy ti, co mezitím zemřeli, dříve než dosáhli věku pro odchod do důchodu, snižovali průměrný věk této skupiny. Jednoduše řečeno, ti, co se dostali do věku odchodu do důchodu, mají větší šanci se dožít vyššího věku než ti, kteří se do toho věku nedostali. Je to složitější, ale velmi zjednodušeně je to takto. Věk dožití pro důchodce, tedy pro ty, co se dožili důchodu, proto v roce 2021 dosahoval pro muže 79,6 roku a pro ženy 83,73 roku a v posledních letech spíše stagnoval, průměrný věk dožití dosahoval 81,86. Je nutno dodat, že průměrná doba dožití v posledních letech již neroste oproti vývoji v minulých letech. V roce 2010 byl průměrný věk dožití pro muže 78,5 roku, pro ženy byl v roce 2010 průměrný věk dožití 81,49 roku. Pro obě skupiny také platí, že průměrný věk dožití se v posledních několika letech již nezvyšoval a v podstatě stagnoval.
Návrh Jurečky je proto úplný nesmysl, pana ministra. Podle statistiky je v roce 2021 pro lidi, kterým je 50 let, naděje na dožití dalších 26,2 roku pro muže, a ženy je to 31,8 roku. Pro muže 26 a ženy 31,8. Předložený návrh počítá s tím, že důchod budou důchodci pobírat v průměru 21,5 roku - to je ten revoluční návrh. Takže v 50 letech v roce 2021 by se muž měl dozvědět, že bude žít ještě dalších 26,2 roku, a protože by měl pobírat důchod 21,5 roku, tak může jít do důchodu, až mu bude 26,2 minus 21,5, to znamená 4,7, aby si to užil. Podle tohoto hloupého návrhu to bude asi tak, že by ženy odcházely do důchodu ještě déle než muži, a to v 60 letech. Pro ženy by platilo - v 50 letech je naděje na dožití 31,8 roku. Tedy 31,8 minus 21,5 10,3 roku. Ženy by tedy odcházely do důchodu v 60 letech.***
