V daném případě jde o založení zvláštní aktivní legitimace návrhem, to jest pozicí účastníka řízení, se domáhat zrušení veřejnoprávní smlouvy, což představuje speciální úpravou vůči § 165 správního řádu, který se ve zbytku použije subsidiárně. Až v případě, že by nadřízený správní orgán rozhodl o návrhu ÚDHPSH v rozporu se zákonem, má ÚDHPSH aktivní žalobní legitimaci k podání žaloby proti nezákonnému rozhodnutí ve veřejném zájmu zcela v souladu se současným zněním § 66 soudního řádu správního. Podle tohoto ustanovení za podmínek stanovených zákony upravujícími řízení před správními orgány může žalobu podat ten správní orgán, o němž to takový zákon stanoví. V daném případě jde tedy o naplnění tohoto ustanovení.

Čili abych to trošku polidštil, možná že někteří kolegové nebudou nadšenci zrovna do veřejnoprávních smluv, nejprve, když se nám uzavírá nějaká veřejnoprávní smlouva, třeba o té dotaci nebo o nějakém jiném institutu, na který se vztahuje zákon o střetu zájmů, tak se to řeší ve správním řízení a tam má ten úřad legitimaci podat návrh nadřízenému orgánu, který je k tomu příslušný, a ten rozhodne o platnosti či neplatnosti. Teprve pokud by tento postup nefungoval, tak existuje zvláštní oprávnění podle soudního řádu správního. A to je možné uplatnit tak, aby bylo dosaženo souladu s navrhovanou úpravou.

Šestá připomínka se týká určování horní hranice pokuty podle výše aktiv právnické osoby. Tam tedy byla vznesena výhrada k tomu, že za přestupek lze uložit pokutu do 3 % aktiv právnické osoby, jejímž je veřejný funkcionář společníkem, členem nebo skutečným majitelem, a že by bylo vhodné upřesnit způsob stanovení rozsahu aktiv. K tomu uvádím, že konkrétní úprava je uvedena v návrhu v § 19l. Pro určení horní hranice pokuty za přestupek podle tohoto zákona se hodnota aktiv zjistí z účetní závěrky nebo z konsolidované účetní závěrky účetní jednotky sestavované za účetní období předcházející účetnímu období, ve kterém k přestupku došlo. Pokud právnická osoba takový účetní výkaz nemá, vychází se z výkazu za předešlé účetní období. Nelze-li skutečnou výši aktiv zjistit postupem podle odst. 4, stanoví hodnotu aktiv úřad kvalifikovaným odhadem, samozřejmě i s ohledem na správní řád. Orgány veřejné správy spolupracují při aplikaci. Je možno se obrátit... je možno samozřejmě na to vzít znalce nebo je možno se obrátit na finanční úřad, aby případně poskytli nějakou asistenci. Ale vzhledem k tomu, o jakých... bavíme se tady opravdu o velkých médiích, velkých mediálních domech, které mají povinnost zakládat tu účetní závěrku, takže logicky ta výroční zpráva existuje. Kdyby neexistovala, tak už musí soud postupem podle zákona o veřejných rejstřících vyžádat tu smlouvu, vyžádat tu účetní závěrku. Takže toto řešíme problém, který v praxi neexistuje. To je čistě hypotetický problém. Dále z principu jednoty právního řádu a shodné dikce § 37aa zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, vyplývá, že rozsah aktiv bude ÚDHPSH aplikovat shodná, bude na něj aplikovat shodná ustanovení obdobně jako v zákoně o účetnictví.

K sedmé připomínce, která je k § 19l odst. 5 pozměňovacího návrhu. Nelze-li skutečnou výši aktiv zjistit postupem podle odst. 4 účetní závěrky, stanoví hodnotu aktiv úřad kvalifikovaným odhadem. Úřad má za to, že s ohledem na právní jistotu osob, vůči nimž má být případně vedeno správní řízení, není možné, aby se horní hranice pokuty odvíjela od kvalifikovaného odhadu úřadu. Výše pokuty musí být známa předem. Vedle toho je třeba konstatovat, že kvalifikovaný odhad by nebyl sám úřad schopen stanovit. K tomu už jsem odpovídal.

Dále k tomu ještě uvedu, že určování výše pokut kvalifikovaným odhadem v rámci přestupkového řízení je zcela běžné u přestupků vedených finančními úřady podle zákona o účetnictví. Zákon navíc stanovuje v určitých situacích preferenci zjištění hodnoty výše aktiv řízení o přestupku. Právní jistota osob, vůči kterým by případně bylo vedeno přestupkové řízení, tak nemůže být ohrožena, pokud by se hranice pokuty odvíjela od kvalifikovaného odhadu úřadu.

Teď bych ještě krátce pohovořil o výhradách, které byly vzneseny při přípravě návrhu zákona z hlediska Ministerstva vnitra. Tam jsme taky vedli nějakou diskusi, která nakonec skončila, bych řekl, celkem příznivě. Některé věci jsme si vyjasnili, některé jsou prostě různé pohledy na úpravu, jednak k organičnosti zařazení nové kompetence. Ministerstvo tehdy uvádělo, že zařazení nové kompetence úřadu do zákona o sdružování v politických stranách a politických hnutích je podle Ministerstva vnitra neorganické, neboť s vlastní materií tohoto zákona nijak nesouvisí.

Pozměňovací návrh je nyní předkládán k novele zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a hnutích, neboť právě tento zákon obsahuje určení rozsahu působnosti organizace a pravomoci ÚDHPSH. Z hlediska legislativní techniky a požadavku na přehlednost právního řádu není ani jiné řešení technicky možné. Důvod, proč dochází k přesunu pravomocí projednávat některé přestupky podle zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, na ÚDHPSH, tkví v nedostatcích současné úpravy, která nestanoví efektivní sankce pro předcházení střetu zájmů ve smíšeném modelu veřejné správy, ale také materiální podmínky pro nestrannost řízení. Podle současného zákona o střetu zájmů přestupky veřejných funkcionářů projednávají úřady obcí s rozšířenou působností. Ty se však mohou často dostat do střetu zájmů v případech, kdy by projednávaly přestupky veřejných funkcionářů stejné politické příslušnosti jako jejich vedení, například přestupku, respektive o odvolání proti rozhodnutí přestupku veřejného funkcionáře. Současná právní úprava podjatosti ve správním řízení a vyloučení v rozhodování v přestupkovém řízení je přitom nedostatečná. Ustanovení § 63 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky, dopadá pouze na situace, kdy je podezřelým z přestupku člen zastupitelstva územního samosprávného celku, jehož orgán je příslušným správním orgánem k jeho projednání.

V kontextu judikatury Nejvyššího správního soudu na výše uvedené situace nedopadne ani § 14 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, neboť rozhoduje-li orgán územního samosprávného celku ve správním řízení ve věci, která se týká zájmu tohoto územního samosprávného celku, je důvodem pochyb o nepodjatosti úřední osoby podle § 14 odst. 1 správního řádu její zaměstnanecký poměr k územnímu samosprávnému celku jen tehdy, je-li z povahy věci či jiných okolností patrné podezření, že v důsledku tohoto zaměstnaneckého poměru by mohl být její postoj k věci ovlivněn i jinými než zákonnými hledisky.

Tak myslím, že tohleto bylo vysvětleno dostatečně. Ještě tedy uvedu k tomu, že k přesunu pravomocí byl Úřad pro dohled nad politickými stranami vybrán proto, neboť svojí působností je ze všech ostatních nezávislých ústředních úřadů nejblíže oblasti střetu zájmů. Jde o úřad, kde je vedení jmenované s co největším respektem k součinnosti více ústavních aktérů. Čili je to úřad, kde opravdu jsou nejlepší záruky nestrannosti toho úřadu, aby nebyl zneužíván k nějakým politickým tlakům.

Pokud jde o připomínku k zařazení prezidenta republiky, tam samozřejmě si uvědomujeme, že prezident republiky je vyloučen ze sankcí podle přestupkových zákonů, ale domníváme se, že některá obecná ustanovení zákona o střetu zájmů by na něj dopadat měla a taky by na něj měla dopadat ta ustanovení, která se týkají zákazu o udělování dotací, nenárokových dotací, investičních pobídek, případně ta pravidla, která se týkají koncentrace politické a mediální moci. Některé ty sankce tam jsou soukromoprávní, to znamená u prezidenta republiky ty sankční důsledky, které vyplývají z ústavy, nebo ta imunita přestupková, tak ta se uplatní jenom v té správní oblasti, nikoliv v té soukromoprávní.

Tak myslím si, že jsem probral všechny připomínky. Pokud by se objevily v rámci rozpravy ještě další dotazy a připomínky, tak jsem na ně samozřejmě připraven odpovědět.

Na závěr mám jenom jednu prosbu. Je to zákon o sdružování politických stran. Nedělejme z toho zákon o zdržování politickými stranami. Veďme tu diskusi tak, abychom ji zvládli dokončit. Já věřím, že pokud se to nepodaří dneska, tak těch sedm přihlášek zvládneme odbavit i ve variabilním týdnu. (Velký hluk v sále.) ***