(15.50 hodin)
(pokračuje Petr Fiala)
Takže dodatečnou slevu na studenta, a to je ta sleva na studenta, o které se tady mluví, to je vlastně dodatečná sleva nad tuto částku. Využijí ji jenom ti studenti, kteří mají vyšší příjem než 17 100 korun měsíčně. Naopak ti, kteří mají příjem nižší, a to je naprostá většina studentů, kteří pracují, tuto slevu na dani nevyužijí vůbec. Samozřejmě se to netýká těch, kteří třeba pobírají doktorské stipendium a využívají příjem od státu v této formě.
To znamená, že mezi ty - a tak je potřeba chápat výrok ministra financí - kteří pobírají nebo by uplatňovali tuto slevu, nepochybně patří i osoby, které mají status studenta jen formálně. To neznamená, že jsou všichni takoví, a určitě nelze nikoho takto paušálně označovat, ale není moc těch, kteří vydělávají přes 200 000 korun ročně a současně studují. A pokud vydělávají takovéto částky, tak si určitě mohou dovolit platit z této vyšší částky daň. Ale všech ostatních studentů, včetně těch, kteří si třeba vydělají 15 000 měsíčně, se tato úprava žádným způsobem netýká.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Paní poslankyně má ještě doplňující dotaz.
Poslankyně Taťána Malá: Já jen poděkuji za odpověď. Pane premiére, jako od bývalého rektora a akademika jsem od vás opravdu čekala víc. Už nemám doplňující otázky. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan premiér chce reagovat.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Kdybyste, paní poslankyně, řekla, co víc jste čekala, tak bych vám to určitě ještě doplnil, protože to téma je samozřejmě velmi široké.
Možná jsem ještě měl říct jednu věc, která tady nezazněla, se kterou se trápí naše vysoké školy a která nám nemůže být úplně jedno, ale samozřejmě především na vysokých školách by s tím něco udělali, rektoři s tím chtějí něco udělat, a to je vysoká studijní neúspěšnost. Ta studijní neúspěšnost nám mimo jiné naznačuje - ona nemá příčiny jenom v přísnosti studia, to by bylo samozřejmě ještě to nejlepší, ale má právě bohužel často i příčiny v tom, že je řada studentů, kteří přicházejí na vysoké školy, ale vlastně se nevěnují plně studiu, a to je něco, co dlouhodobě nemůže fungovat a co nás i v mezinárodní konkurenci trošku sráží. Takže i studijní neúspěšností, všemi jejími možnými příčinami, o může být i řada příčin sociálně-kulturních a dalších, se musíme zabývat, a to vysoké školy poctivě dělají.
To, co chci říct a co je důležité, tato změna, to znamená, že slevu na studenty nebudou moci do budoucna uplatňovat ti, kteří vydělávají více než 17 000 korun při studiu měsíčně, zrušení této slevy žádným způsobem nikoho neohrožuje, žádným způsobem neomezuje nikoho v tom, aby mohl studovat, nezhoršuje jeho sociální situaci. Jenom odstraňuje jednu nefunkční a svým způsobem i nespravedlivou daňovou výjimku, jakých je v našem daňovém systému dosud bohužel hodně.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a prosím paní předsedkyni Schillerovou.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Pane premiére, kolegyně, kolegové, podle prezentovaného návrhu státního rozpočtu České republiky na rok 2024 a střednědobého výhledu na léta 2025 a 2026, které tedy zdaleka nejsou jenom v uvozovkách technickým a úřednickým materiálem, plánuje pětikoalice propad výdajů na vědu, výzkum a inovace o desetinu. Toto je hazardování s naší budoucností a ohrožuje naši schopnost udržovat krok s globálním vývojem a inovacemi.
Z mého pohledu vláda, kterou vede bývalý vysokoškolský učitel, rektor mé alma mater, Masarykovy univerzity, by tomu měla rozumět. Tupé škrty na investicích do vědy a výzkumu nejsou skutečnou úsporou. Tímto jen ohrožujete naši schopnost konkurovat a přinášet inovace na mezinárodní úrovni. Ministryně pro vědu paní Langšádlová správně upozornila, že takové snížení je hazardem s budoucností Česka. Výzkum a inovace jsou klíčové pro ekonomický rozvoj, hospodářský růst, zvyšování konkurenceschopnosti, produktivity práce a zlepšování životní úrovně našich občanů.
Považuji za naprosto nepřijatelné vymlouvat se na to, že jde o úřednický návrh. Vláda má odpovědnost za správu veřejných financí a za nastavení priorit. Omezování investic do vědy a výzkumu je krátkozraké a má negativní dlouhodobé důsledky.
Žádám tedy, pane premiére, abyste prosím vysvětlil, jakým způsobem vláda hodlá zajistit dostatečné financování vědy, výzkumu a inovací, jaké konkrétní opatření a investice plánuje vláda přijmout pro podporu vědeckého výzkumu, rozvoj technologií a posílení spolupráce mezi akademickou sférou a průmyslem. Děkuji za vaši pozornost a věřím ve vyčerpávající odpověď.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, paní předsedkyně. Prosím pana premiéra o odpověď. Jenom podotýkám, že už dnes nezvládneme žádnou další interpelaci na pana premiéra. Za chvíli přejdeme na interpelace na jednotlivé členy vlády. Máte slovo, pane premiére.
Předseda vlády ČR Petr Fiala: Vážená paní předsedkyně poslaneckého klubu, vy to určitě víte, protože jste sestavovala některé rozpočty, takže nepochybně víte, jak je to se schvalováním rozpočtů, ale protože to nemusí všichni, kteří nás sledují, vědět, tak je potřeba říct, že podle zákona musí Ministerstvo financí vládě předložit návrh státního rozpočtu, což se stalo, na rok 2024, do konce května, nicméně - a to vyplývá i z toho, co teď říkám - předkládá to Ministerstvo financí, ale není to materiál, který by prošel schvalováním vlády.
Já s vámi v jedné věci souhlasím. Vláda má odpovědnost za sestavování rozpočtu. Možná to někdy bylo tak, že už to bylo dopředu domluvené, když byl ministr financí předseda hnutí nebo když se domluvil s vámi, dali jste to do vlády a pak už to bylo hotové, ale my to tak nemáme. My dostaneme skutečně úřední materiál z Ministerstva financí a teď o něm bude vláda jednat a bude sestavovat rozpočet, který má všechny parametry, které rozpočet má mít, to znamená, je odborně podložený, ale současně obsahuje - a to není v rozporu - i politické priority, politické cíle a všechny záměry, které chce vláda realizovat, se musejí promítnout do tohoto rozpočtu.
Ano, letos ten prvotní návrh - ten výkop, abych to řekl lidově - rozpočtu vyvolal velkou pozornost v souvislosti s ozdravným balíčkem. V jiných letech to tak nějak prošlo bez větší pozornosti veřejnosti a nakonec bylo důležité, jaký rozpočet byl schválen, a teprve v něm se projevují priority vlády.
Mluvíme-li o výzkumu, vývoji a inovacích a tedy rozpočtu obecně na vědu, tak teprve budeme jednat o tom, jak ten rozpočet bude vypadat, stejně jako budeme jednat o tom, jak bude vypadat rozpočet každé jiné kapitoly.
A ptáte se mě jako člověka, sama jste to řekla, bývalého rektora vaší alma mater a člověka z akademického prostředí, máme ve vládě víc lidí z akademického prostředí i se zkušeností z Masarykovy univerzity, ale to není důležité. Důležité je bez ohledu na osoby a obsazení, že naše vláda je přesvědčena o tom, že vzdělání a věda jsou priority pro naši vládu, že to jsou priority pro Českou republiku a že je potřeba je podporovat.
A jak se to konkrétně projevuje? No, třeba v letošním roce jsme navýšili rozpočet pro školství, tedy na vzdělávání, o 17 miliard korun. Velké meziroční navýšení. A udělali jsme to proto, že to je naše priorita. Kde se projevuje priorita vlády? V řečech? Ne. Ta se projevuje mimo jiné právě v tom, jak jsou sestaveny rozpočtové kapitoly. 17 miliard korun navíc, nárůst pro vysoké školy, největší meziroční nárůst rozpočtu za posledních minimálně pět let o 2,3 miliardy v rozpočtu pro letošní rok. ***
