Chtěl bych zároveň ale poděkovat kolegovi Kaňkovskému i pracovníkům MPSV, když jsme se na poslední chvíli snažili alespoň tam zohlednit do té tuším pětileté výjimky ještě 24hodinové služby, které by nás snad po dobu těch pěti let zachránily a snad by nám daly možnost, abychom se s tím systémem, jak poskytujeme zdravotní a sociální služby, ale jak jsme slyšeli, i jiné věci, jako třeba hromadnou dopravu a podobně, dokázali popasovat. Takhle se obávám, že my prostě do toho skočíme rovnýma nohama, budou nová pravidla hry a my je prostě nebudeme dodržovat. A teď jde o to, kdo to bude, nebo nebude kontrolovat, jestli se nad tím budou, nebo nebudou zavírat oči, ale tak, jak to přijímáme, prostě některé služby, například ve zdravotnictví, nebude možné zajistit. Děkuju.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Nyní s faktickou poznámkou pan ministr Jurečka a připraví se paní poslankyně Adámková. Prosím.

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Dovolím si reagovat. Nezaměňujme příčinu a důsledek. Prosím pěkně, když se podíváme na to, co tady zaznělo už od mnoha jiných poslankyň a poslanců, to, že v České republice je tak široce využíván instrument dohod, především dohod o provedení práce, a tak významně narůstá, má souvislost s rozdílnými náklady především v odvodové části. To si musíme uvědomit, protože pokud by tomu tak nebylo, tak by logické bylo, že mnoho zaměstnavatelů využije toho člověka přes částečný úvazek. Co tomu zaměstnavateli dneska brání toho člověka mít přes částečný úvazek? Takže hlavní rozdíl nám vyvstává, a to, proč se to děje a proč nám narostly především DPP za poslední roky do objemu, kdy ročně je na dohodách o provedení práce vypláceno zhruba 57 miliard korun, a pouze ze 2 miliard korun je placeno pojistné na sociální pojištění, tak to je dáno těmi rozdílnými parametry. To řešíme v jiné oblasti, ale jenom chci říct, ať si toto uvědomíme, a není to tak, že dohody končí. Základní dohoda mezi tím zaměstnavatelem a zaměstnancem stačí, když bude rámcově sdělovat, kdy je ta práce vykonávána, například ve kterých dnech, ve kterých časech, případně to může být doplněno elektronickou komunikací, která třeba dopřesní, že ten den se ta práce koná, nebo ne, pokud jde třeba o zemědělské, lesní a jiné práce v terénu na základě toho, jestli třeba je vhodné, nebo nevhodné počasí. A pak je samozřejmě rozdíl, pokud je ta činnost související po dobu 28 a více dnů. Tak pak potom je ta otázka, kterou na nám ta Evropa říká jasně - z toho já nemám kam uhnout, i kdybych chtěl - a říká: buďto tam vzniká nárok na dovolenou, anebo je nutné to proplatit. Ale instrument dohod bude dál fungovat, jenom řekněme s nějakou mírou předvídatelnosti, kterou jsem si nevymyslel já, ani MPSV.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Další s faktickou poznámkou je přihlášena paní poslankyně Adámková, připraví se pan poslanec Mašek. Prosím, paní poslankyně.

Poslankyně Věra Adámková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Dámy a pánové, vážený pane ministře, musím ocenit, jak se perete s tím problémem. Sociální práce je těžká, to upozorňuji všechny, to není jednoduchý obor, a vy se s ním perete, bych řekla, nebo snažíte prát, ale bohužel zdravotnictví nerozumíte. A my tady hovoříme o zdravotnictví, kterému si, troufám tvrdit, že tedy všichni zúčastnění rozumí?

Já i rozumím vašemu argumentu, co se týče dohod, jak jste teď říkal. To je z jedné strany pravda, na druhé straně je třeba si uvědomit, že my jsme si dělali, modelovali mnohé situace, jakým způsobem samozřejmě se vypořádat s tímto problémem, a nebudu jmenovat některé nemocnice, protože nemám teď jejich pouvoir, protože tu nejsou jejich ředitelé, ale řeknu vám rovnou, že v některých větších nemocnicích, kdyby se zrušila dohodová práce pro služby, tak ještě ona je nevýhodná i pro ty zaměstnance, protože třeba - můj případ, mnoho let jsem sloužila 130, 140 hodin měsíčně, ale i podle dohody bylo placeno 92 a zbytek bylo možné vybrat si - a pozor, tam je ta vsuvka, bude-li to možné - z provozu oddělení na náhradním volnu do dvou měsíců od provedení služby, a ty nikdy nenastaly. Takže tam všichni máme stovky hodin služeb, které se nedaly ani zaplatit, ani nebyly dány. Tím jenom - protože to samozřejmě nemůžete vědět - dokládám, že ta situace je složitá, že samozřejmě se v tom poměrně dobře vyznáme.

A pak jsme také modelovali situaci, která by umožnila nějakým způsobem zajistit 24 hodin služby ve velkých nemocnicích třeba tím, že by se převedly i ty zdravotnické, lékařské věci na směnný provoz. V tom momentě scházely ale velké desítky lékařů na jednotlivých odděleních, čili ani tady s tím nebylo možné úplně pracovat. Domnívám se, že toto není úplně nejšťastnější cesta, pravděpodobně ani nevím, jak tedy s těmi odbory, protože to, co mně chodí do mailu, jsou úplně jiné informace, než jste říkal vy. Bude to možná v nepochopení daného z obou dvou stran. (Předsedající: Čas, paní poslankyně.) A já doufám, že s nimi budeme dále hovořit. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Nyní je na řadě s faktickou poznámkou pan poslanec Mašek a připraví se pan poslanec Kaňkovský. Pane poslanče, prosím.

Poslanec Jiří Mašek: Děkuji za slovo. Abychom to všichni dobře pochopili, těmi DPP a DPČ jsme řešili absolutní nedostatek míst lékařů, jiných odborníků, a to bylo po dohodě. Ta dohoda sice nebyla křišťálově čistá, ale byla to dohoda zaměstnavatele a zaměstnance. Teď Evropská unie chrání zaměstnance, chrání jeho rodinu, zájmy, aby vedl asi zřejmě klidný, pohodový rodinný život, aby měl dostatek odpočinku, ale to se prostě odrazí v tom, že nebude koho do těch služeb vypsat. A je to také proto, že už se to bude sledovat opravdu důkladně, už to nepůjde, že u jednoho zaměstnavatele DPČ, u druhého DPČ, u svého vlastního přesčasová práce a sesčítá se to přes 300 hodin měsíčně. Ti lidé to nebudou moct fyzicky odpracovat a v tom bude ten problém. Oni budou nenahraditelní a tohleto si tady teď schvalujeme. Proto jsme se snažili tady požádat třeba i o ty 24hodinové směny, které to částečně řeší, a snažili jsme se, a za to jsem rád, že se tam podařilo nějakým způsobem přechodně navýšit počet možných odpracovaných přesčasových hodin. Čili ta snaha tady byla, za tu děkuji, to upravit, ale přesto úprava směrnice není dostatečná na to, abychom to zvládli podle zákona, který teď budeme přijímat, nebo podle směrnice, kterou budeme implementovat.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní je na řadě pan poslanec Kaňkovský a připraví se paní místopředsedkyně Richterová. Prosím, pane poslanče.

Poslanec Vít Kaňkovský: Dobré dopoledne ještě jednou. Budu teď krátký, protože pak mám vystoupení. Ta diskuse samozřejmě, která se týká zejména zdravotnictví, ale určitě bychom našli i další obory, je zcela jistě závažná. Jsem rád, že jsme o tom velmi podrobně, možná někdy až hodně bouřlivě diskutovali na výboru pro zdravotnictví, ale i na výboru pro sociální politiku, a nejenom z opozičních lavic, ale i z těch koaličních zaznívaly praktické možné dopady, zejména do oblasti zdravotnictví. Musím ale pochválit jak vedení Ministerstva práce a sociálních věcí, tak Ministerstva zdravotnictví, že nezůstali s rukama v kapsách a že vlastně teď do toho druhého čtení jsme doopravdy horečnatě společně i s paní předsedkyní zdravotního výboru, paní kolegyní Zdeňkou Němečkovou Crkvenjaš, přemýšleli, co ještě by bylo možné v tomto směru udělat, a skutečně jsme po dohodě obou ministerstev a obou ministrů dospěli k pozměňovacímu návrhu, který potom představím, který dá legální možnost navýšení přesčasové práce ve zdravotnictví alespoň na přechodnou dobu pěti let. Nicméně ten zásadní problém, který dneska ve zdravotnictví máme, že máme nedostatek zdravotníků a že skutečně vytloukáme klín klínem, ani tahle změna prostě nenapraví. Ale to není problém zákoníku práce, to je problém českého zdravotnictví, který se s ním pere, a možná by bylo třeba říct, že to je i problém celé Evropy. Musíme se s tím nějakým způsobem popasovat.

Jako bývalý ředitel nemocnice jsem si jednou takhle o tom povídal s inspekcí bezpečnosti práce, kdy mi vyhrožovali nějakou pokutou. Vždycky pro toho manažera zdravotnického zařízení zůstane prioritní zajistit péči o naše pacienty, ale velmi rádi bychom to dělali v legálním prostředí. Proto jsou ty snahy alespoň o nějakou výjimku, nicméně budoucích pět let uplyne a my je musíme využít k tomu, abychom přijali systémové změny tak, abychom ten zákoník práce nějakým způsobem, když ne neobcházeli, tak nebyli na jeho hraně.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Nyní paní místopředsedkyně Richterová a připraví se pan poslanec Brázdil. Paní místopředsedkyně, prosím.

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuju moc. Já jsem jenom chtěla stručně, vážené kolegyně, vážení kolegové, poděkovat panu kolegovi Kaňkovskému za to, že ten pozměňovací návrh, který vlastně dává nějaký další čas na hledání řešení, a současně zdůraznit, že to, o co opravdu jde, je řetězení smluv. Je jasné, že je hrozně těžké najít rovnováhu mezi ochranou zaměstnanců a mezi tím, jak nastavit flexibilní možnosti zaměstnávání, to je jasné, a o tohle balancování usilujeme myslím všichni. Ale pointa je, že vedle toho, co tady zaznívá, a na to bude patrně, bude-li schválen, pozměňovací návrh dalších pět let. na to řešení, tak vedle toho zkrátka se musíme poprat se situacemi, kdy dochází k řetězení dohod, které je nevýhodné pro ty lidi. ***