(18.20 hodin)
(pokračuje Jan Bartošek)
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh usnesení tak, jak zaznělo v podrobné rozpravě, ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu?
Je to hlasování s pořadovým číslem 378, přihlášeno je 153 poslankyň a poslanců, pro návrh 117, proti nikdo.
Konstatuji, že usnesení bylo přijato.
Děkuji panu zpravodaji a končím projednání tohoto bodu.
Otevírám další bod dnešního jednání a to je bod
125.
Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí (září 2022)
/sněmovní tisk 308/
Tento sněmovní tisk projednal rozpočtový výbor, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 308/1. A já prosím, aby se ujala slova zpravodajka rozpočtového výboru, poslankyně Jarmila Levko, informovala nás o jednání výboru a přednesla návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Máte slovo.
Poslankyně Jarmila Levko: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, kolegové, děkuji za slovo. Dovolte mi jenom velmi stručně ke zprávě o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí ze září roku 2022, kterou zpracovala Národní rozpočtová rada. Ta zpráva konstatuje, že české veřejné finance jsou ve významné nerovnováze, a to mimo jiné v důsledku neadekvátního rozvolňování fiskální politiky během pandemie covidu-19, také v důsledku snížení daně z příjmů od 1. 1. 2021 a v neposlední řadě kvůli problematickému zacházení s fiskálními pravidly v důsledku dvou novel rozpočtových pravidel. Mám na mysli zákony č. 207/2020 a č. 609/2020.
Oproti předchozí zprávě Národní rozpočtové rady došlo sice ke zlepšením, ale jen velmi nepatrným. Ty závěry zůstávají stejné, a sice, že pokud nedojde brzy k eliminaci střednědobé nerovnováhy, může míra zadlužení v roce 2028 dosáhnout hranice dluhové brzdy, v roce 2042 by se pak stal dluh neudržitelným, Česká republika by se dostala do dluhové pasti a za padesát let by dluh dosahoval výše 296 % hrubého domácího produktu. Proto je podle zprávy Národní rozpočtové rady nutné za prvé přistoupit k výrazným úpravám příjmové i výdajové strany veřejných rozpočtů a za druhé co nejdříve začít s důchodovou reformou kvůli silnému trendu stárnutí obyvatelstva, přičemž platí, že čím déle se začne s důchodovou reformou, tím nákladnější bude, a největší zátěž neustálého odkládání reformy ponesou mladší generace narozené v tomto tisíciletí.
A dovolte mi zmínit ještě jedno číslo, které asi není úplně nejdůležitější v té zprávě, ale mě překvapilo. Ve zprávě se uvádí, že průměrná osoba narozená v letech 2000 až 2004, to jsou například i moje děti, obdrží z veřejných rozpočtů za celý svůj život o 12,7 milionu korun více, než do něj odvede. Tak já myslím, že to jsou alarmující čísla. Ovšem tato zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí nám predikuje, co se stane, když se nic nestane, respektive kdyby rozpočtová politika zůstala v trendu předchozích let. A dobrá zpráva je, že máme šanci to změnit. Tato zpráva Národní rozpočtové rady je ze září roku 2022 a já jsem velmi ráda, že dnes už je na stole návrh konsolidačního balíčku i důchodové reformy. Tolik tedy stručně k obsahu zprávy.
Zbývá dodat, že rozpočtový výbor zprávu projednal na svém zasedání 5. října 2022 a přijal následující usnesení:
"Rozpočtový výbor po úvodním slově člena Národní rozpočtové rady pana Jana Pavla, zpravodajské zprávě poslankyně Jarmily Levko a po rozpravě rozpočtový výbor Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky
I. bere na vědomí zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, září 2022;
II. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu, aby přijala následující usnesení: Poslanecká sněmovna Parlamentu bere na vědomí zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, září 2022;
III. zmocňuje zpravodajku výboru, aby s tímto usnesením seznámila Poslaneckou sněmovnu parlamentu České republiky" - což tímto činím. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, paní zpravodajko, a ještě vás pak požádám, až otevřu podrobnou rozpravu, abyste se na toto usnesení odkázala.
Zahajuji všeobecnou rozpravu a ptám se, zda se někdo hlásí? Prosím, paní poslankyně Knechtová. Máte slovo.
Poslankyně Lenka Knechtová: Vážený pane předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, kolegové, dovolte mi přednést krátkou zprávu ke sněmovnímu tisku číslo 308 ve věci zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí ze září 2022 za klub ANO.
Ve zprávě Národní rozpočtové rady se vyhodnocuje situace českých veřejných financí ze střednědobého i dlouhodobého hlediska. V prvním případě je klíčovým ukazatelem aktuální výše strukturálního salda, v druhém projektovaný vývoj veřejného dluhu v horizontu padesáti let, který modelově ukazuje rozsah dlouhodobé nerovnováhy. Míru naléhavosti, řešení obou nerovnováh pak demonstruje Národní rozpočtová rada na odhadu roku, kdy při nezměněných příjmových a výdajových politikách hrozí náraz do takzvané dluhové brzdy.
České veřejné finance se aktuálně nacházejí ve významné nerovnováze, která vznikla kombinací střednědobé nerovnováhy a dlouhodobého neřešení budoucích dopadů stárnutí populace. Do roku 2022 veřejné finance vstupovaly se značnou strukturální nerovnováhou, jejíž významnější redukci v následujících letech dosud zveřejněné vládní dokumenty bohužel nenaznačují. Snaha o fiskální konsolidaci se samozřejmě komplikuje novou krizí, jejímž primárním hybatelem je útok Ruské federace na Ukrajinu. Na veřejné rozpočty jsou tak kladeny nové výdajové požadavky, přičemž nárůst příjmů generovaný vysokou inflací na jejich pokrytí nestačí. Zpráva (ze) září 2002 ukazuje oproti zprávě z roku 2021 velmi mírné zlepšení v oblasti střednědobé udržitelnosti českých veřejných financí, kdy se modelovaný, respektive projektovaný bod nárazu na dluhovou brzdu o několik let posunul. Zároveň je však nutné uvést, že toto mírné zlepšení je zejména důsledkem aktualizace ekonomických údajů a lepšího hospodaření za rok 2021 oproti očekávaným výsledkům nežli změnou strukturální pozice českých veřejných financí. Bohužel ale nedochází ke zlepšení dlouhodobé nerovnováhy, což je důsledek absence významnějších změn v nejnákladnějších a zároveň nejvíce demograficky citlivých výdajových blocích, kterými jsou zejména penzijní a zdravotní systém. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Ptám se, zda někdo další? Prosím, paní předsedkyně Schillerová, máte slovo.
Poslankyně Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Milé kolegyně, vážení kolegové, dostáváme se k projednání zprávy o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, která byla publikována ještě v září roku 2022.
Zpráva tedy byla sestavována v období, kdy se ekonomika již zotavila z bezprostředních následků pandemie covidu-19, ale také po výrazné migrační vlně a negativním nabídkovém šoku vyplývajícím z nárůstu cen, a to zejména cen energií a plynu. Zpráva Národní rozpočtové rady nemá za cíl ukázat, kde se veřejné finance budou nacházet v roce 2072. Zpráva nám představuje možné scénáře budoucího vývoje, pokud se současná hospodářská politika nezmění. Proto není hodno tuto zprávu přeceňovat, ale také bychom ji neměli podceňovat. Pokud nám tato zpráva něco jasně deklaruje, sděluje, je to závěr, že trajektorie hospodářské politiky není dnes nastavena optimálně.
Dlouhodobý hlavní problém veřejných financí je dnes zřetelný a jmenuje se demografie. My sice víme dle včera zveřejněných údajů, že počet obyvatel České republiky se v průběhu prvního čtvrtletí aktuálního roku zvýšil o 23 100 na 10,85 milionu, avšak samotný přírůstek obyvatel zajistilo pouze kladné saldo zahraniční migrace, tedy nárůst o 31 300. V tomto kladném saldu nadále dominovali občané Ukrajiny, zejména pak ti s udělenou dočasnou ochranou. Bohužel, přirozenou obměnou ubylo na počtu obyvatel Česka, a to o relativně zásadních 8 200. ***
