(17.20 hodin)
(pokračuje Jan Kuchař)
Druhou záležitostí, která je napadána u Evropské komise, je omezení takzvaného komerčního produktu cestovního pojištění nad 90 dnů. Já bych poprosil teď o pozornost, protože tady se jedná o záležitost, kdy to již není dobrovolné pojištění, že ten člověk někam cestuje a prostě se pojistí, kdyby se mu něco stalo, to je povinné pojištění v rámci toho, že chce tento člověk z třetích zemí získat dlouhodobý pobyt na území České republiky a stát se prakticky dočasným rezidentem České republiky. A toto pojištění, právě i v návrhu je napsáno, že cestovní pojištění se musí uzavřít v režimu komplexní zdravotní péče, tedy substituci našeho veřejného zdravotního pojištění, které zasahuje i třeba prevenci a další záležitosti, které u cestovního pojištění klasického nikdo nepožaduje. Tedy je třeba na to nahlížet, že otvíráme zdravotní pojištění soukromým pojišťovnám, aniž by měly zasmluvněno se zdravotními zařízeními.
Je otázkou, jakým způsobem se po uvolnění tohoto pojištění zpět k soukromým pojišťovnám bude chovat na trhu, protože samozřejmě je záležitost veřejného zdravotního pojištění, kde veřejné zdravotní pojišťovny jsou povinny uzavřít smlouvy nebo uzavírají smlouvy se zdravotními zařízeními, s lékaři a se všemi, kdo poskytují zdravotní péči, a těm je vyúčtováváno, tyto záležitosti zdravotní péče. U soukromých pojišťoven se bude jednat to, že lékaři se vrátí ke stolu a budou administrativně zatíženi tím, že budou jednotlivě své úkony fakturovat pojišťovnám, u kterých budou tito klienti pojištěni.
Je třeba si říct taky, že veřejné zdravotní pojišťovny v České republice zvládnou pojistit 10 milionů lidí a já nevidím jediný důvod, proč by nezvládly dalších 30 000 lidí. Tedy můj návrh potom, který budu odůvodňovat, je, aby toto pojištění dělaly nadále veřejné zdravotní pojišťovny s povolením svých dceřiných společností, protože se jedná o komerční produkt, ale dělaly ho v režimu veřejného zdravotního pojištění, to znamená, v plné péči tak, jak určuje i úhradová vyhláška a tak dále.
Je otázkou, jakým způsobem se budou dva soukromé subjekty jako nemocnice a pojišťovna, soukromá pojišťovna, dohadovat o ceně úkonu, protože veřejná zdravotní pojišťovna samozřejmě je řízena úhradovou vyhláškou, u soukromé pojišťovny je to otázkou, ale to jsou další a další věci, které otvíráme v podstatě díky uvolnění tohoto trhu.
Domnívám se tedy, že přejmenování některých věcí jako cestovní pojištění nad 90 dnů by mělo být pobytové pojištění osob z třetích zemí, a tím pádem se jedná o - dá se říct - služby veřejného zdravotního pojištění a neomezujeme nikomu ani trh.
Druhý můj pozměňovací návrh se týká dětí, protože i v současné době, jak moje předřečnice Míša Šebelová mluvila o tom, že se jedná o zákon o azylu, kdyby náhodou nezůstaly děti v tomto režimu, jak byly navrženy do zákona o azylu, tak budu předkládat pozměňovací návrh na zajištění garance dostupnosti a úhrady zdravotní péče pro děti cizinců z třetích zemí s dlouhodobým pobytem do 18 let. Děkuji zatím za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a další přihlášený je pan poslanec Philipp. (Poslanec Brázdil volá z prostoru před řečnickým pultíkem: Dávám faktickou!) Pardon, nevšimla jsem si faktické, omlouvám se velmi, tak samozřejmě faktická. Prosím, pane poslanče, omlouvám se.
Poslanec Milan Brázdil: Já budu velmi rychlý. Víte, to vysvětlení je perfektní, docela složité, jestli to lidi chápou. Podívejte se, je tu pacient ze třetí země, sem přijede. Co on chce? On tu musí být pojištěný. Když už se mu něco stane, chce být pojištěný tak, aby mu někdo poskytl tu péči, a to je zase druhá věc. Co chce lékař? Poskytnout mu dobrou péči, ale nejenom že mu to poskytne, ale on za to chce mít zaplaceno. A tady je ještě třetí subjekt a to je ten, kdo to vlastně celé zprostředkovává - pojišťovny. A ty zase víte, co chtějí? Vydělat, a o tom to je. Pacient chce být vyléčen nebo léčený dobře, zaplatí si, pojišťovny, které to chtěly zprostředkovávat, na tom chtějí vydělat, a lékař, ten chce mít zaplacené za to, co udělá. A teď záleží jenom na tom, jaký kdo má postoj.
Mě to trošku udivuje, přiznám se, že pan předkladatel ze Senátu je lékař, já bych od něj očekával, že hájí spíš lékaře než pojišťovny. My na té půdě zdravotního výboru jsme to diskutovali, každý hájí něco, nechci říct, proč to dělá, ale máme takové názory. Já jakožto lékař hájím to, aby ti, co to poskytnou, lékaři, dostali za to zaplaceno, a samozřejmě pacient aby vyšel vítězně. Mně ty pojišťovny jsou až ty poslední. A ta pojišťovna, která to teď dělá, je státní. Je to PVZP, já jsem člen správní rady. Nevím, jestli to je konflikt zájmů, když tedy hájím tohleto, ale možná že ne, anebo... Mně to je celkem jedno. Zkrátka a dobře, dělá to ta PVZP dobře, a navíc to, co zbyde, nebo lépe řečeno, nezůstane nikde jinde, ono to nezůstane v kapse soukromým, které s tím potom budou já nevím, co dělat, ale zase to půjde do zdravotní péče a bude z toho hrazeno, já nevím - PVZP za to bude poskytovat další věci, já nevím, prevence a tak dále.
Nevím, jestli jsem to dobře vysvětlil, ale v tomto je to celé, a my teď rozhodneme, jak to bude. Senát říká: Nahráváme pojišťovnám, předešlí: My nahráváme pacientovi a lékaři, a teď se v tom musíme nějak zorientovat. Promiňte.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času a nyní už prostor pro pana poslance. Prosím.
Poslanec Tom Philipp: Vážené dámy a pánové, dovolte mi, abych uvedl pozměňovací návrh, který jsem načetl se skupinou poslanců K5. Jestli mohu, tak jenom velmi krátce.
Jde nám o to, že limit, který byl navržen senátním návrhem, se nám zdá nízký, proto tam navrhujeme změnu na 400 tisíc proti původním 120 tisícům. Došli jsme ke konsenzu, že tato částka by měla krýt pojistné události v plném rozsahu a neměly by díky tomu vznikat nedoplatky nebo nedobytné pohledávky u zdravotnických zařízení.
Druhá část tohoto pozměňovacího návrhu se věnuje otázce možností ukončení předčasného ukončení smlouvy ze strany klienta, kdy chceme umožnit, aby klient měl možnost předčasně ukončit, ovšem nechceme poškodit vztah, který vznikl před novelizací tohoto zákona, a tím pádem navrhujeme, aby pojištěnci nebo klientovi nevznikal nárok na to, aby mu finanční prostředky, které už vyplatil, byly vráceny, čili bude se moct odhlásit od pojišťovny, ale finanční prostředky pojišťovně zůstanou.
Velice v krátkosti, tyto dva body řeší náš pozměňovací návrh. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a dále je přihlášen pan poslanec Janulík. Pane poslanče, prosím.
Poslanec Miloslav Janulík: Děkuji za slovo, paní předsedající. Jenom krátce, já to rychle shrnu, nebudu zdržovat.
V rámci prvního čtení jsme slíbili, respektive naše paní předsedkyně slíbila, že k tomu uděláme kulatý stůl. Slib jsme dodrželi, já jsem ho svolal, myslím, že to bylo 7. 2. Tam jsme probírali ta jednotlivá úskalí. Myslím, že z toho vzešlo dostatek podnětů, koneckonců někteří kolegové z toho i čerpají ve svých pozměňovacích návrzích. Kolega Brázdil podal spolu se mnou a paní profesorkou Adámkovou pozměňovací návrh, ke kterému se potom přihlásí v podrobné rozpravě.
Tisk byl projednán na výboru - to tady říkal kolega Kuchař - který je garančním, 8. 3., tam jsme to přerušili. Pak se pokračovalo 13. 4., zhruba za čtyři týdny, resumé bylo negativní stanovisko.
Ale nicméně jenom krátce k tomu našemu pozměňovacímu návrhu. Ten řeší v podstatě provize, které svého času byly řekl bych až skoro nemravné, protože tvořily třeba 50 nebo i více procent z pojistných částek. To bylo samozřejmě neúměrné, všechny státy regulují provize, čili my jsme tady navrhli nebo navrhujeme v pozměňovacím návrhu maximálně 15% provizi. Ona byla myslím, že maximálně 10, teď my navrhujeme maximálně 15. Je to jakýsi drobný ústupek, ale říkám, je to maximální výše. Kolik si ta pojišťovna bude brát, to v podstatě záleží víceméně na ní. Jak říkám, je to standard, v některých státech je třeba zákaz provizí z takovýchto pojistek. ***
