Dostal jsem informaci, že opozice chce vetovat projednání tohoto návrhu v prvém čtení. Osobně chci říct, že nechápu proč, kromě toho, že nechce, aby byly zvýšeny příjmy do státního rozpočtu v letošním roce. To je sice legitimní, ale nepřipadá mi to úplně rozumné, protože v tomto případě se skutečně jedná o datum účinnosti. Když se podíváte do jednacího řádu, kromě toho, že opozice má dostatek prostoru, aby to případně zkritizovala a hlasovala proti, současně v souladu s jednacím řádem může navrhnout i v devadesátce jiný návrh účinnosti, než navrhuje vláda. Takže já to sice respektuji, pokud to veto vznesete, ale neumím si představit jiný návrh, který můžete případně přinést v druhém čtení, než jinou účinnost, případně jinou výši daně, pravděpodobně vyšší, než je ta, na které se chceme vrátit. Já bych vás chtěl ještě požádat, abyste to zvážili, pokud chcete jinou účinnost, dříve než 1. 1. letošního roku nebo později, aby ta výjimka platila déle než 1. 1. 2024, máte na to prostor v rámci projednávání podle § 90, odst. 2. Pokud ne a chcete být proti a nechcete (nesrozumitelné) ten termín, tak jistě budete mít dostatek prostoru, abyste tady od řečnického pultu řekli důvody, proč jste proti, a pak hlasovali proti. Jinak to zdržení si řekněme, jeden kalendářní měsíc - 800 milionů příjmů do státního rozpočtu a do SFDI. Já vím, že je to sdílená daň, to všichni víme, ale tak celkově je to 800 milionů pro veřejné rozpočty včetně rozpočtu SFDI. Děkuju, pane místopředsedo, to je celé úvodní slovo.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, děkuji a nyní prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, paní poslankyně Hana Naiclerová.

Poslankyně Hana Naiclerová: Děkuji za slovo, pane předsedající, vážený pane ministře, vážení kolegové, k tomu, co říkal pan ministr, jen stručně shrnu vývoj úpravy spotřební daně v loňském roce. Nejdříve došlo ke snížení zákonem č.131/2022 Sb. 11. května 2022 a tímto zákonem došlo ke snížení spotřební daně z motorové nafty o korunu padesát na litr v období od 1. června do 30. září 2022. Důvodem této novely byla snaha o zmírnění dopadů energetické krize v oblasti cen pohonných hmot vyvolané invazí ozbrojených sil Ruské federace na území Ukrajiny na podnikatelské subjekty i občany České republiky. Tento zákon tedy byl schválen na jaře 2022 a toto snížení spotřební daně bylo účinné do konce září 2022. Poté jsme schválili zákon č. 286/2022 Sb., kterým došlo k prodloužení účinnosti stávající snížené sazby z motorové nafty ve výši 8 450 korun za 1 000 litrů do konce roku 2023. Pokud bychom tento zákon neschválili, od 1. října 2022 by tehdy došlo automaticky ke zvýšení daně z nafty. Jak všichni jistě vnímáme, důvody snížení této daně pominuly, ceny nafty jsou jedny z nejnižších v zemích EU. Návrh zákona vrací sazbu spotřební daně z motorové nafty na původní výši.

Účinnost zákona se navrhuje od prvního dne prvního kalendářního měsíce následujícího po jeho vyhlášení. Pokud bychom tento zákon neschválili, stejně dojde k navýšení automaticky od 1. 1. 2024. Cílem návrhu však je, aby k tomu došlo co nejdříve, jak už jste bylo řečeno, ušetřili bychom takto asi 4,5 miliardy. Vláda tímto navrhuje se zákonem vyslovit souhlas již v prvním čtení. Děkuji za pozornost.

Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji, paní zpravodajko, dobré odpoledne, otevírám obecnou rozpravu a do obecné rozpravy je přihlášen pan poslanec Kolovratník. Pane poslanče, prosím.

Poslanec Martin Kolovratník: Dobrý den, děkuji za slovo, paní předsedající, dobré odpoledne kolegyně, kolegové. Já teď rád přednesu naše opoziční stanovisko tady k tomu zákonu. Jsme domluveni, že k té samotné devadesátce, k té žádosti vás jako předkladatele, pane ministře nebo předkladatelé, páni kolegové, zástupci vlády, se vyjádří za náš klub paní předsedkyně Schillerová, ale já budu hovořit o tom, o důvodech, proč s tím návrhem nemůžeme souznít, proč s ním nesouzníme a proč si myslím, že to není dobré rozhodnutí v těchto dnech.

Na úvod svého vystoupení si dovolím vypůjčit citaci, nebo tady zopakuji a budu citovat pana ministra Stanjuru z loňského podzimu, kde bylo veřejně řečeno a argumentováno, proč se ta koruna padesát na litr zaváděla - pardon, nebylo to z loňského podzimu, bylo to z loňského roku, z období možná jarního, upřesňuji, tedy z této doby: "Chceme tím pomoci hlavně českým autodopravcům, kteří jezdí primárně právě na naftu, aby byli zejména v příhraničních oblastech více konkurenceschopní. Většina okolních zemí totiž aplikuje minimální sazbu spotřební daně danou evropskou směrnicí. Při započtení DPH se přitom snížení spotřební daně o korunu padesát může promítnout do konečných cen pro řidiče až o korunu osmdesát na litr. Právě o tolik by od října vzrostly ceny na čerpacích stanicích, kdybychom sníženou daň neprodloužili," argumentoval v loňském roce ministr financí Zbyněk Stanjura.

To, co tady pan ministr v tom krátkém úvodním slově přednesl, může mít určité ratio. Určitě nebudu zpochybňovat jasná čísla, daná fakta, že cena nafty opravdu spadla v tomto období, v posledních týdnech tak dolů, že je výrazně levná, je konkurenceschopná jak pro naše autodopravce, tak dejme tomu zajímavá cenově pro tranzitující dopravce, kteří Českou republikou projíždějí, a nemusí tedy spekulovat na cenu, jestli si ji koupí někde v okolních zemích a Českem projedou, jak se to stávalo v minulosti, nebo jestli si ji koupí u nás.

Máme ale dva nebo aspoň já za sebe vidím dva základní argumenty, které jsou prostě problematické. Asi ten hlavní je předvídatelnost právního prostředí a předvídatelnost parametrů, hranic hřiště, na kterém hrajeme. Tady padl argument, že každý týden nebo měsíc, o který budeme tu změnu prodlužovat, ať to tady řekneme, že připravujeme státní rozpočet o 800 milionů korun. No jo, ale s těmi 800 miliony korun každý měsíc pracovali a počítali, pane ministře, nejen řidiči, kteří jezdí, tankují možná jednou měsíčně, není to pro ně tak zásadní, ale přece s těmi penězi počítají podnikatelé, dopravci a budu mluvit hlavně o té dopravě veřejné, o veřejné dopravě pro cestující, pro občany. Mohou to být autobusoví dopravci, které si objednávají kraje, kteří mají své kalkulace cenové udělané právě na to období, které bylo tedy vámi, vaší vládou predikováno až do 30. prosince 2023. Stejně tak to mohou být dopravci na železnici.

Jenom pro zajímavost, já jsem se díval, je to prosím ilustrační číslo, pouze České dráhy v osobní dopravě, nezahrnuji tedy do toho ty další, o něco menší a výrazně menší soukromé dopravce, jenom České dráhy nakoupí ročně zhruba 46 milionů litrů nafty. Takováto změna, kde tedy argumentujete přínosem pro státní rozpočet, je nějakých 70 milionů korun. Dobře, můžeme říct, že to je ročně a že kdybych to vydělil dvanácti, to vychází nějakých 5,7, možná 6 milionů korun měsíčně jenom u Českých drah, ale je to jeden z mnoha příkladů, jeden z mnoha ilustračních příkladů, a s těmi čísly bych mohl pokračovat dál. Dopravní podniky v České republice, to jejich sdružení - a teď se omlouvám, nemám přesný počet, tuším, že jich je asi dvanáct - tak průměr nákupu té nafty, motorové nafty u všech dopravních podniků v České republice, kde víme, že stoprocentními matkami - majiteli, zřizovateli - jsou obce, města, tam ta čísla jsou podobná, opět to vychází plus minus na nějakých 60 milionů korun za rok, možná malinko, malilinko menší, kolem 5 milionů korun měsíčně bude to zdražení, které se promítne do veřejné dopravy. Logicky města na to nepřispějí, není asi prostor na to, dávat jim více peněz v této době, když mají samy zvýšené náklady, asi ani dopravní podniky nebudou mít prostor pro další zvyšování nebo zdražování jízdného, to znamená, zůstane to v uvozovkách nanic. Na tohle chci upozornit. Rozumím vaší snaze, tomu argumentu, chuti zrychlit to, mít těch alespoň 800 milionů korun co nejdříve, ale upozorňuji, že ty náklady - vím, že podobných příběhů můžete slyšet spoustu, dalších a dalších v jiných oblastech ekonomického života, ale ve veřejné dopravě prostě takhle to je. A jsou to peníze, o které připravujete veřejnou dopravu, jak dráhy, železniční dopravce, tak dopravní podniky.

A možná ještě rychlá citace nebo několik krátkých argumentů od ČESMADu, tedy od nákladních dopravců na silnici. Kdybychom tady teď mohli rozvést debatu, že chceme přece, aby nákladní doprava šla spíše na železnici než na silnice, ale přece i u nich je to podobné. V cenách nafty jsou na tom, jsme na tom teď podobně jako okolní zahraniční země. Pokud se podíváte do statistik, do výkazů, do ekonomických výkazů dopravců ČESMADu, tedy silničních nákladních dopravců, v loňském roce byli úspěšnější v mezinárodních tendrech, mají větší výkony v kamionové dopravě, a opět mají nastavené smlouvy, vysoutěžené smlouvy, často je to v soukromém sektoru, abych nemluvil jen o tom veřejném, postavené právě na nějakou cenotvorbu, včetně té koruny padesát, spotřební daně, kterou teď vlastně uprostřed běhu najednou chcete vrátit zpátky. ***