(15.30 hodin)
(pokračuje Radek Vondráček)
V případě, že tento nový bod bude zařazen, potom navrhuji i jeho pevné zařazení, a to nejprve ve středu 17. 5. jako první bod. V případě, že to nebude možné, tak po pevně zařazených bodech ve středu 17. 5, a jestliže ani to se nepodaří, tak třetí varianta ve čtvrtek v 11.00.
A teď k samotnému obsahu mého návrhu. Víte, tato vláda je oprávněně kritizována za špatnou komunikaci, za neschopnost komunikovat. Ostatně i dnes publikovaný výzkum společnosti Median pro Český rozhlas říká, že pokud jde o komunikaci, ta této vládě nejde. Jak jinak interpretovat, že si skoro 70 % lidí myslí, že navrhované změny narůstající zadlužení státu nevyřeší? Na to, že jde podle slov ministrů o klíčové téma této vlády, tak tedy nic moc! Ostatně o efektivitě vládní komunikace nejlépe svědčí fakt, že vláda Petra Fialy je vnímána lidmi jako vůbec nejhorší od kabinetu jeho spolustraníka Petra Nečase v roce 2013. Plyne to z aktuálního průzkumu CVVM a škodolibě bych poznamenal, že lepší známky dostaly i předchozí vlády Andreje Babiše. Na jednu stranu tyto katastrofální výsledky komunikace, ale na druhé straně létají desítky milionů ze státního rozpočtu na nákup reklamního prostoru v médiích, na marketingové poradenství, na placení různých komunikačních agentur a dalších firem, které dodávají tyto služby. Je evidentní, že nikdo ve vládě komunikaci a její efektivitu neřeší.
Máme zde jednu zajímavost. Jen tak pro radost jsem si z registru smluv vyjel smlouvy Ministerstva práce a sociálních věcí od začátku tohoto roku. Jen rezort pana ministra Jurečky utratil, a říkám utratil, ne investoval, utratil od začátku tohoto roku do komunikace téměř 40 milionů korun, abych byl přesný, 38,9 milionu korun za komunikaci. A výsledek? Podle výzkumu společnosti STEM, který si také zaplatilo Ministerstvo práce a sociálních věcí, se přitom s důchodovým systémem dnes cítí alespoň docela dobře obeznámeno jen 35 % osob. To rozhodně není nijak závratné číslo. Ptám se přítomných poslanců, zda vůbec zaregistrovali nějakou kampaň a osvětu k důchodové reformě za téměř 40 milionů korun?
Mezi kuriozity objednávek Ministerstva práce a sociálních věcí zcela jistě patří mediální trénink pro lidi z tiskového odboru ministerstva nebo konzultace kampaně k důchodové reformě za téměř 300 000 korun, kterou ovšem vyráběla a zároveň také fakturovala souběžně jiná reklamní agentura. Takových zvláštností můžete najít spoustu. Na jedné straně tu ministři kážou o potřebě úspor, ale na druhou stranu jejich úřady se tím rozhodně neřídí.
Když už jsme u těch kampaní, rád bych také upozornil na další zajímavost. Už v září si vláda objednala, jistě zcela náhodou v době prezidentské kampaně, svoji slavnou kampaň proti drahotě. Média upozornila na skutečnost, že majitelé dodavatelské agentury pan Jan Vidím, Rudolf Mihle a Martin Kurzweil jsou obviněni z krácení daní. To ovšem nikomu nevadí a vesele s touto agenturou, která byla podle Deníku N zapojena do řetězce subjektů, které si vzájemně fakturovaly za fiktivní služby, spolupracovala dál. Jen od srpna si tato agentura do dnešního dne přišla na objednávky za více než 55 milionů, přičemž nejčastějším objednatelem u této agentury je Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo vnitra.
Možná stojí za to si připomenout některé velké investice do reklamy, které tento stát udělal v několika posledních měsících, a mě by opravdu zajímalo, které z uvedených kampaní jste si všimli vy. Ministerstvo zdravotnictví utratilo 50 milionů korun za očkovací kampaň. Viděli jste ji, nebo si také ještě pamatujete jen Tečku, o které jste říkali, že byla špatná? Mimochodem, za stejné peníze, jako utratilo dnes Ministerstvo zdravotnictví, byla i ta Tečka. Nepochybuji, že jste viděli kampaň na propagaci datových schránek, na jejímž konci pak byl totální chaos na začátku roku, kdy s překvapením lidé zjišťovali, že jim stát bez jejich vědomí zřídil datovou schránku. Nepochybuji také o účelnosti výzkumu spokojenosti zákazníků České pošty, který vyšel na pouhých 40 milionů korun. A co si budeme povídat, jistě cenu za nejefektivnější kampaň získala reklama proti drahotě, na kterou si ze státního rozpočtu tato vláda vzala 24 milionů korun.
Jenom teď jsem vám citoval několik kampaní, jejichž hodnota přesahuje vysoce částku 100 milionů korun. Tyto náklady však nejsou kompletní. Ještě k nim musíte připočítat náklady na lidi, kteří na ministerstvech pracují. Aby bylo jasno, nekritizuji vládu za to, že principiálně investuje do komunikace, ale za to, že to neumí, že to nedokáže vysvětlit, a to mluvíme o vládě, která se chlubila tím, že komunikace je pro ni přece na prvním místě! Dokonce si na to zřídila několik vládních zmocněnců a na ministerstvech speciální útvary. Určitě si vzpomenete na moje vystoupení k tomuto tématu, ať to byl KRIT, ať to byl vládní zmocněnec pro komunikaci a tak dále.
Jenomže pravou tvář odhalila rychle myslím vláda, když loni začala nejdříve s cenzurou a krátce poté hovořila i o tom, že bude dělit média. Vrcholem bylo přiznání dnes už bývalého vládního zmocněnce pro média, který přiznal, že na Úřadu vlády neexistuje žádný transparentní klíč pro rozdělování peněz. Jinými slovy, o výběru médií rozhodoval úřad podle v lepším případě jen netransparentních kritérií. To ostatně potvrdila i dodavatelská agentura, jejíž zástupce k tomu pro Deník N jen dodal, že od úřadu dostali jen seznam médií, která mají nakoupit.
Opakovaně se potvrzuje, že tato vláda umí komunikovat jen se svými příznivci, a to ještě špatně. Zcela stranou jejich pozornosti zůstávají všichni, kteří nejsou jejich fanatickými podporovateli. Paradoxem toho všeho pak je, že složitě najímají experty, kteří se sice snaží vládě poradit, jak s těmito lidmi komunikovat, ale ministři na to stejně neslyší a rady neposlouchají.
Já jsem se odhodlal k tomuto příspěvku v okamžiku, kdy jsem se náhodou dostal v registru smluv ke smlouvě, také z Ministerstva práce a sociálních věcí, která zní, kde si objednalo ministerstvo testování grafických vizuálů kampaně k důchodové reformě, testování článků k důchodové reformě, on-line detekci emocí pomocí neurometod, kvantifikované celkové emoční reakce, dodání výsledků za různé podskupiny včetně insightu od respondentů. Takže ministerstvo si objednává kampaň, už si objednává i, jak působí na adresáty této kampaně, ale pozor, to všechno za veřejné prostředky! Chápu, když se nějaká komunikační kampaň vede za mimořádných okolností, jako byla třeba podpora očkování, ale problém je ten, že u této vlády a u této vládní koalice se to stává metodou, běžnou metodou, že ministerstva utrácí miliony korun za nějaké kampaně, pak si ještě nechá měřit, jak ty kampaně fungují, jak na ty lidi dopadají, a ti lidé to všechno zaplatí! Já si myslím, že je úlohou politiků, aby vysvětlovali svoje kroky, aby politik, aby ministr vysvětlil podstatu důchodové reformy, a ne aby se snažili dostat do hlav daňových poplatníků za jejich vlastní peníze a ještě si to měřili. Myslím si, že to je negativní trend, který bychom měli zastavit, protože se jedná o desítky milionů korun, a měli bychom v této oblasti asi nastavit nějaká pravidla, protože pravidla neexistují. ***
