(18.10 hodin)
(pokračuje Jan Hrnčíř)
On totiž i člověk, který řádně platí daně, se může stát daňovým dlužníkem - typicky když zaplatíte daň, ale zapomenete poslat daňové přiznání, třeba u DPH, to znamená, pozdní tvrzení daně, finanční úřad se vám ozve po několika měsících nebo i po roce, a to nabobtná už potom takovým způsobem, že to pro mnoho lidí může být likvidační nebo obtížně zaplatitelné. Takže je dobře, že je tady takový institut, který my dlouhodobě podporujeme. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Nikoho dalšího do obecné rozpravy už neeviduji, končím obecnou rozpravu.
Zeptám se na zájem pana ministra či paní zpravodajky o závěrečná slova. Není tomu tak.
Návrhy na vrácení garančnímu výboru nepadly, zahajuji tedy podrobnou rozpravu, do které je přihlášen pan poslanec Nacher. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Patrik Nacher: Děkuji. Já jsem dneska tady častěji před mikrofonem nebo za mikrofonem, než sedím v lavici, ale já bych si tedy dovolil přihlásit se k pozměňovacímu návrhu, jak jsme si to rozdělili, 2562, což je pozměňovací návrh můj, Marka Výborného, Evy Decroix, Josefa Cogana, Jana Jakoba a Kláry Kocmanové, a to jsou právě ty věci, které už jsem tady představil, to znamená, splátkový kalendář stejně jako 377, 12 splátek po sobě jdoucích, a možnost, aby se splátkového kalendáře zúčastnili i lidé, na které už daňová exekuce byla zahájena. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Další do podrobné rozpravy je přihlášen pan předseda Výborný. Prosím.
Poslanec Marek Výborný: Děkuji. Já se, paní místopředsedkyně, tímto hlásím k pozměňovacímu návrhu, který je načten pod číslem sněmovního dokumentu 2560. A jenom ještě připomenu, kolega Nacher mě o to požádal, že ač to zastupitelstvo rozhodne až například po 30. červnu, dlužníci se k tomu mohou počínaje 1. červencem, tedy nabytím účinnosti zákona, skutečně přihlásit, k tomu institutu, a ta lhůta rozhodná jim poběží v okamžiku, kdy zastupitelstvo schválí příslušnou vyhlášku. To je jedna věc.
Na závěr mi dovolte ještě požádat vás, paní místopředsedkyně, aby bylo hlasováno v souladu s § 95 odst. 1 jednacího řádu o zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na 12 dnů. Je to na základě dohody všech předsedů poslaneckých klubů. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Nikoho dalšího do podrobné rozpravy nevidím, končím podrobnou rozpravu.
Opět se zeptám, jestli je zájem o závěrečná slova?
Pokud tomu tak není, zagonguji pro kolegy, protože padl návrh na zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na 12 dnů podle § 95 odst. 1.
Než kolegové dorazí, načtu omluvy: omlouvá se pan poslanec Fridrich od 19 hodin z pracovních důvodů a pan poslanec Volný od 18 hodin z pracovních důvodů.
Ještě jednou zagonguji, aby kolegové mohli dorazit do sálu.
Připomínám, že hlasujeme zkrácení lhůty mezi druhým a třetím čtením na 12 dnů. Myslím, že už jsme v dostatečném počtu.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?
Hlasování číslo 210, přihlášeno 152 poslankyň a poslanců, pro 126, proti nikdo. Návrh byl přijat.
A já končím druhé čtení tohoto návrhu.
Zahajuji bod číslo
22.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb.,
o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony
/sněmovní tisk 385/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede ministr financí Zbyněk Stanjura, kterého tímto žádám o slovo. Prosím.
Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Důvodem předložení tohoto návrhu zákona je povinnost České republiky provést implementaci směrnice Rady EU 2020/284 ze dne 18. února 2020, kterou se mění směrnice z roku 2006, pokud jde o zavedení určitých požadavků na poskytovatele platebních služeb. Návrh zákona je čistě transpoziční povahy, není tam nic navíc nad povinnou implementaci. Obsahuje pouze změny obsažené v unijních předpisech a nutné procesní úpravy na tyto změny navazující. V návrhu zákona jsou obsaženy změny zákona o dani z přidané hodnoty, zákona o bankách, zákona o spořitelnách a úvěrních družstvech. Nová úprava navazuje na již přijatou úpravu v oblasti e-commerce, která podnikatelům přinesla řadu zjednodušení. S rozmachem e-commerce se objevily také nové možnosti k podvodným jednáním v oblasti DPH a odhalování těchto podvodů představuje v této chvíli velkou výzvu pro správce daně.
Jedním z nástrojů k odhalování těchto podvodů bude celoevropský systém CESOP, který bude obsahovat data získaná správci daně jednotlivých členských států od poskytovatelů platebních služeb. Návrh zákona v souladu s unijní úpravou stanovuje poskytovatelům platebních služeb povinnost poskytovat správci daně údaje o příchozích platbách z jiných členských států a odchozích platbách do třetích zemí. Tyto údaje bude správce daně vkládat do toho celoevropského systému CESOP. Účinnost návrhu zákona se navrhuje v souladu s transponovanou směrnicí na 1. ledna příštího roku. Vzhledem k nutnosti úprav interních systémů poskytovatelů platebních služeb je žádoucí, aby byla umožněna dostatečná legisvakance. Z tohoto důvodu a z důvodů čistě transpozičního charakteru návrhů pak navrhnu v rámci rozpravy zkrácení lhůty pro projednání návrhu zákona výbory o 30 dnů na 30 dnů. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a prosím, aby se slova ujala zpravodajka pro prvé čtení, paní poslankyně Hana Naiclerová. Paní zpravodajko, prosím.
Poslankyně Hana Naiclerová: Děkuji za slovo, paní předsedající. Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, já už jen stručně doplním k tomu, co říkal pan ministr. Důvodem předložení návrhu je povinnost České republiky provést implementaci směrnice Rady EU 2020/284 ze dne 18. února 2022, kterou se mění směrnice 2006/112/S, pokud jde o zavedení určitých požadavků na poskytovatele platebních služeb. Změna se dotýká těchto zákonů: zákona o dani z přidané hodnoty, zákona o bankách, zákona o spořitelnách a úvěrních družstvech a zákona o dani z příjmů.
Rozmach elektronického obchodování sice značně zjednodušuje propojení a nákup, avšak zároveň je tento způsob hojně využíván při podvodných aktivitách, čímž dochází k získání nespravedlivé výhody na trhu tím, že neplní své povinnosti v oblasti DPH. Předloženým návrhem zákona se poskytovatelům platebních služeb ukládá povinnost vést evidenci o přeshraničních platbách a příjemcích, v nichž budou vést údaje o přeshraniční platbách, to znamená platbách, které se uskutečňují mezi členskými státy, případně se třetími zeměmi, a to platbách příchozích v případě plateb z jiných členských států a platbách odchozích v případě plateb směřujících do třetích zemí a příjemcích těchto plateb. Tato povinnost se bude aktivovat až při překročení 25 přeshraničních plateb týkajících se jednoho příjemce za kalendářní čtvrtletí. Zároveň se stanovuje povinnost poskytovat správci daně elektronicky údaje z této evidence, a to do konce měsíce následujícího po skončení kalendářního čtvrtletí.
Navrhuji, aby byl návrh zákona přikázán garančnímu rozpočtovému výboru k projednání. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji a otevírám obecnou rozpravu, do které je přihlášen pan poslanec Štolpa. Pane poslanče, prosím.
Poslanec David Štolpa: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, rád bych z pozice zpravodaje poslaneckého klubu hnutí ANO vystoupil k projednávané novele vládního návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. V kostce se jedná o implementaci evropské směrnice a přináší nové povinnosti pro poskytovatele platebních služeb v Česku, když si tato zmíněná směrnice klade za cíl bojovat s příhraničními podvody v oblasti DPH způsobenými podvodným jednáním některých podniků v oblasti přeshraničního elektronického obchodu.
Nakupování on-line v elektronických obchodech je ve světě, v Evropě a samozřejmě také v České republice čím dál tím běžnějším jevem chování zákazníků a není dnes fakticky problém si teď hned, během dovolené třeba v Rakousku, koupit telefon nebo tablet ze španělského e-shopu a nechat si je doručit domů do Česka, kde nás bude čekat po návratu z dovolené. ***
