(16.50 hodin)
Poslanec Lubomír Brož: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, rád bych tímto navrhl zařazení nového bodu na program schůze jako pátý bod dnešního pořadu a tento bod bych nazval Připravované navyšování odvodů osob samostatně výdělečné činných.
V minulých týdnech se v mediálním prostoru objevila zpráva, že Ministerstvo práce a sociálních věcí připravuje legislativní opatření na zvýšení odvodů z osob samostatně výdělečně činných v příštích třech letech o 60 %. Tuto informaci potvrdila mimo jiné i náměstkyně ministra práce a sociálních věcí paní Šárka Jelínková, jež řekla České televizi, že v koalici panuje na zvýšení odvodů osob samostatně výdělečných shoda. Přitom takové zvyšování sociálních odvodů pro podnikatele by podle zástupců živnostníků znamenalo, a nyní si dovolím citovat předsedu představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků, pana Josefa Jaroše - snížení atraktivity podnikání pro začínající podnikatele a znechucení těch stávajících. V důsledku toho bude počet živnostníků klesat, část podnikání se zřejmě přesune do šedé zóny.
60% navýšení odvodů OSVČ do státního rozpočtu má přitom chystat pravicová vláda, vláda, jejíž ODS před volbami vehementně deklarovala, že nebude zvyšovat daně. Jde na to ale chytře, to "chytře" myslím v uvozovkách. Pokud tedy pominu, že vláda, která slibovala nezvyšovat daně, už teď jedná o zvyšování DPH, daně z nemovitostí, což jsou daně dané nejen materiálně, ale i formálně svým označením, za zavřenými dveřmi se zřejmě chystá navíc zvyšovat odvody, zrušit daňová osvobození, proškrtat daňově odečitatelné položky, nevalorizovat důchody, rodičovskou evidentně ponechat tak, jak je, a teď jako třešničku na dortu ještě zvýší povinné odvody živnostníkům, čímž je fakticky extrémně zatíží. A je úplně jedno, jestli se tomu říká daně, anebo odvody.
Snad nám nechce tato vláda, která zároveň redukovala zákonné valorizace důchodů, namlouvat, že se tyto navýšené odvody jednou skutečně projeví na výši důchodů vyplácených právě těmto živnostníkům, jak se snažila v minulých týdnech činit v mediálním prostoru. Podnikatelé by se navrhovaným opatřením měli zatížením svých příjmů přiblížit zaměstnancům - zaměstnancům, oproti nimž ovšem nemají žádnou jistotu stálého příjmu, placenou dovolenou, sick day či nárok na ošetřovné. Nezřídka ručí za své podnikání také veškerým svým majetkem, a pokud nejsou ve svém podnikání úspěšní, a tedy nevydělávají dostatek finančních prostředků, jejich zdroj obživy skončí. Jistotu příjmů tak nemá podnikatel prakticky nikdy. I proto by si měl mít možnost vytvářet ze svého příjmu rezervy.
Naše vláda s pravicovým premiérem a pravicovým ministrem financí se rok po volbách ovšem zjevně snaží živnostníky zlikvidovat. Vyhrála volby se slibem škrtnout 100 miliard na výdajové stránce rozpočtu okamžitě po volbách a bezbolestně. Namísto revize výdajové stránky rozpočtu se zdá, že se nám ovšem pomalu, ale jistě blíží dramatické navyšování příjmů státního rozpočtu. Občanům této země, kteří bojují s téměř 20% inflací, čtyřnásobně vyššími cenami energií, nárůsty cen za vodu, pohonné hmoty, léky i drogerii, v podstatě s nárůsty cen všeho, naše asociální pravicová vláda, jež vyhrála volby se zcela falešnými a lživými sliby, nyní zvýší dramaticky odvody živnostníků.
Nezlobte se na mne, ale to je opravdu absurdní divadlo, co předvádíte, milá vládo. Jsem přesvědčen, že toto opatření zaslouží bod, který proto navrhuji, jak jsem již avizoval na začátku svého vystoupení, s názvem Připravované navyšování odvodů osob samostatně výdělečně činných, jako pátý bod dnešního jednání. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní je přihlášen pan poslanec Karel Sládeček a připraví se paní poslankyně Lenka Knechtová. Prosím, máte slovo.
Poslanec Karel Sládeček: Děkuji. Vážená paní předsedající, milé dámy, pánové, rád bych navrhl nový bod na program dnešní schůze s názvem Ceny plynu pro domácnosti se v pololetí v České republice zvýšily nejvíce z celé EU.
Vláda pětikoalice si připsala další velký neúspěch. Růst ceny plynu pro domácnosti v České republice činil 231 %, což je nejvyšší nárůst ceny plynu v celé Evropské unii, zatímco v sousedním Slovensku byl pouhých 18 %, tedy druhý nejnižší v Evropské unii. Jak je to možné? Pan ministr Síkela se v médiích chválí, jak zvládl energetickou krizi, ale ve skutečnosti zvládl s nejhoršími výsledky z celé Evropské unie.
Jelikož se jedná o velmi závažné téma pro naše občany, navrhuji tento bod zařadit jako první bod dnešního programu. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji, pane poslanče. Nyní vystoupí paní poslankyně Lenka Knechtová a připraví se pan poslanec Lubomír Wenzl. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Lenka Knechtová: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, navrhuji zařazení nového bodu s názvem Reforma péče o duševní zdraví jako první bod po pevně zařazených bodech.
Vláda hnutí ANO si plán na zlepšení péče o duševní zdraví dala do programového prohlášení a od roku 2017 začala realizovat proces změn definovaný v takzvané Strategii reformy psychiatrické péče, v rámci níž se využilo asi 3 miliardy korun z Evropské unie, ale již od počátku se na všechny nové služby vytvářely mechanismy financování z národních zdrojů, abychom nebyli závislí jen na evropských penězích.
Reforma si klade za úkol zvýšit kvalitu péče a omezit stigmatizaci lidí s duševním onemocněním. V její první etapě vzniklo třicet center duševního zdraví, kde týmy zdravotníků a sociálních pracovníků poskytují psychiatrickým pacientům ambulantní péči v docházkové vzdálenosti jejich bydliště, případně pacienty navštěvují přímo u nich doma. Dalším cílem reformy bylo omezit dlouhodobé hospitalizace v psychiatrických nemocnicích a naopak posílit akutní lůžkovou péči. Zde se podařilo snížit počty dlouhodobě hospitalizovaných pacientů mezi léty 2018 až 2021 až o 30 % a naopak došlo k nárůstu akutních psychiatrických lůžek o více než 600.
Je zásadní pochopit, že účinná péče o duševní zdraví dalece přesahuje kompetence Ministerstva zdravotnictví a vyžaduje aktivní spolupráci i Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva školství, Ministerstva spravedlnosti, krajské samosprávy a dalších institucí. Nám se podařilo reformu dostat na vládní úroveň formou Rady vlády pro duševní zdraví, vytvořili jsme a schválili Národní akční plán pro duševní zdraví na roky 2020 až 2030 a na první tříleté období naplánovali konkrétní kroky včetně financování.
Je pro mě naprosto nepochopitelné, že momentálně jsou však na Ministerstvu zdravotnictví na reformu péče o duševní zdraví vyhrazeny pouze tři pracovní úvazky. Rezort potvrdil zánik oddělení o 40 lidech ke konci roku 2022. Současně chci upozornit, že se přestal scházet ministerský výkonný výbor, který měl péči o duševní zdraví na starosti. Považuji to za katastrofu. K této situaci došlo v letošním roce. Reformě chybí vedení, což je v době, kdy každý třetí zažívá duševní problémy, a je to pro mě neakceptovatelné.
Podle Marie Salomonové je nevyhovující, že k těmto procesům nejsou přizvány pacientské organizace a lidi, kterých se péče přímo dotýká. Debata, pokud nějaká probíhá, je s Psychiatrickou společností, nikoliv se všemi, kterých se problém dotýká. Dále poukazuje na to, že skončilo evropské financování projektů, které měly systém péče o duševní zdraví modernizovat, a nebyly včas sepsány nové projekty. ***
