(16.40 hodin)
(pokračuje Jana Mračková Vildumetzová)
Takže paní místopředsedkyně, chtěla bych vás požádat, aby programové prohlášení vlády České republiky bylo zařazeno na zítra jako první bod jednání, popřípadě zítra jako čtvrtý bod a dávám ještě šanci na pátý bod. Znovu avizuji, že pokud tomu nebude vyhověno, budu toto předkládat na každé schůzi Poslanecké sněmovny.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Jenom se tedy ujistím, že navrhujete tři varianty. Zítra jako první, čtvrtý a pátý bod. Děkuji. Nyní se dostává ke slovu paní poslankyně Karla Maříková, připraví se pan poslanec Vladimír Zlínský. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Já bych chtěla navrhnout nový bod s názvem Kritická situace s léky. Chtěla bych, aby byl zařazen za pevně zařazené body. Českou republiku od podzimu trápí stále nedostatek léků. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek opakovaně tvrdí, že problém řeší, ale chybí nejen antibiotika, ale už i penicilin, chybí prakticky všechny léky. Podle lékařů chybí léky na cukrovku, astma, vysoký tlak, léčení močového měchýře a další. Státní ústav pro kontrolu léčiv vypočítal více jak dva tisíce položek, které na trhu nejsou. Lékaři tohle nepamatují za posledních 30 let praxe.
Ministr zdravotnictví situaci bagatelizuje, že se situace zlepší s příchodem lepšího počasí. Nyní přišel s termínem do poloviny května, kdy by se snad měly obnovit dovozy alespoň u některých výrobců. Není to však poprvé, kdy slibuje zlepšení situace. Důvody nedostatku léků jsou trochu jinde, než tvrdí pan ministr. Ten situaci komentuje slovy, že problém je, že vypadl běžně penicilin, protože ho výrobce nedodal dostatečné množství. Nechybí však jen penicilin, jak už jsem se zmiňovala.
Vše začalo spuštěním Green Dealu v Evropské unii v Německu, kde byly odstaveny jaderné a uhelné elektrárny. Nahradit je měly plynové, které jsou zálohou pro soláry a větrníky. Následoval kolaps plynové burzy, protože vznikl ohromný tlak na cenu plynu. Plyn je ovšem základním výrobním prvkem všech chemikálií, které se používají ve farmacii. Skokově se zvýšila cena produktů, z kterých se vyrábí léky.
Evropská unie i jednotlivé státy ovšem z politických důvodů odmítly farmaceutickým firmám navýšit cenu léků. Ty přerušily výrobu a přesunuly byznys do Asie. Výroba je nyní v Indii a Číně, kde výrobní náklady nejsou tak vysoké, protože odebírají levný ruský plyn. Hlavní příčinou jsou regulace Evropské unie a neschopnost této vlády situaci efektivně řešit. Stát má povinnost zajistit zdraví a bezpečnost občanů. To se však neděje. Proto navrhuji zařazení tohoto bodu. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Ano, děkuji. Pan poslanec Zlínský dostává slovo, připraví se paní poslankyně Marie Pošarová, prosím.
Poslanec Vladimír Zlínský: Vážená paní předsedající, děkuji za slovo. Vážené dámy a pánové, navrhuji zařadit nový bod programu. Měla by to být diskuse na téma vznik centrální řízené datové společnosti v blízké budoucnosti, možná realita nebo fikce. Evropská unie má v úmyslu realizovat v dohledné době devět evropských prostorů pro data. První na řadě má být zdravotnictví a potom mají následovat další obory od energetiky až po zemědělství.
Nejsem v žádném případě odpůrce digitalizace, jsem založením technooptimista. Ale jsem také odpůrcem bezuzdné, nekritické, digitalizace společnosti a využití prostředků umělé inteligence bez promýšlení možných důsledků, které se nám zjevují již nyní a z kterých bychom se měli poučit. Budu tady některé jmenovat. Je to rostoucí nekontrolovatelná informační moc digitálních platforem, digitální demence a psychické problémy mládeže, skrytá mediální manipulace, vznik sociálních bublin a rozdělení společností, vznik a podpora animozit v lidských společnostech.
Největší nebezpečí ovšem spatřuji v možnosti vybudování společnosti dohledu, kdy bude množství dat získaných o jednotlivých členech společností a fungování těchto společností využito k centrálnímu řízení za účelem dosažení stanovených cílů a udržení mocenské nadvlády těch, kteří tyto cíle prosazují. Jedná se například o tyto cíle. Zabránění změny globálního klimatu prostřednictvím restriktivních nařízení, kontrola uhlíkové stopy, podpora destrukce předchozích tisíce let fungujících společenských vztahů, které byly prohlášeny za přežitek - jmenuji rodina, národ, stát - se snahou vytvořit jakýsi globální mix z národů, ras a pohlaví, což má vést k dosažení celosvětové trvalé nirvány.
Rychlé a efektivní zpracování velkého množství dat o chování a fungování lidských společností, algoritmy umělé inteligence a jejich využití k řízení společností dříve či později povede ke stagnaci vývoje skrze degeneraci kognitivních a mentálních schopností lidských populací, protože omezí potřebu těchto schopností jejich nahrazením systémy umělé inteligence. Jednoduše řečeno, budeme asi hloupnout, jak bude umělá inteligence chytřejší.
Dále si tím vytváříme závislost naší existence na velmi komplexním síťovém systému s úložišti a algoritmy zpracování dat. Kdo bude ovládat tento systém, bude pánem budoucího světa a bude rozhodovat o dalším směřování a vývoji lidských společností. To už jsem nezmínil možnost, že by tento systém záměrně nebo nešťastnou náhodou přestal fungovat. Poprosil bych o zařazení jako první bod po pevně zařazených bodech. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Na dnes, ano? (Ano.) Ano, děkuji. Nyní je přihlášena paní poslankyně Marie Pošarová, po ní se připraví pan poslanec Brož. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Marie Pošarová: Vážená paní místopředsedkyně, vážené kolegyně, kolegové, navrhuji nový bod, a to Obilí z Ukrajiny a jeho kontrola. SPD je jednoznačně proti dovozu laciných zemědělských produktů bez řádné kontroly jakosti nejen z Ukrajiny. Po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu a zablokování lodní přepravy Ruskem unijní státy otevřely své hranice a zrušily cla pro obilí a další plodiny z Ukrajiny. Obilí mělo přes Polsko, Rumunsko, Slovensko i Maďarsko pokračovat na Blízký východ a do afrických států. Jenže část obilí zahltila trhy, sklady a sýpky ve střední Evropě. Asi 4 500 tun ukrajinského obilí skončilo také na našem trhu. Obilí, jež se na hranicích nekontrolovalo, se v Polsku mění na polské určené ke krmení nebo konzumaci. Vina padá na Evropskou unii, která nezajistila kontrolu pohybu, kvality a nezávadnosti obilí.
Problém číslo jedna. Ukrajinské obilí dovážené bez cel je mnohem levnější a zemědělci v Evropské unii mu cenově nedokážou konkurovat. Problém číslo dva. Ukrajina nemusí dodržovat předpisy stanovené v Evropské unii, není zde omezení GMO potravin, a navíc mohou používat v Unii zakázané pesticidy. Tyto zakázané látky odhalily na Slovensku testy v ukrajinském obilí. Kontroly nyní údajně probíhají ve stovkách polských společností až teď, bezmála rok po začátku reexportu.
Maďarsko, Polsko, Slovensko i Bulharsko zakázaly z Ukrajiny dovážet nejen obilniny, ale i ostatní potraviny rostlinného i živočišného původu. Ministr zemědělství Nekula řekl, že systém kontrol zaručuje, že potraviny na českém trhu jsou zdravotně nezávadné a zatím údajně nebyl zjištěn nevyhovující vzorek. Podle ministra vlády Fialy jsou zákazy, které zavedly v posledních dnech Polsko, Maďarsko, Slovensko a Bulharsko, populistické, v rozporu s podmínkami jednotného trhu Evropské unie i Světové obchodní organizace. Vláda by měla dát záruku občanům České republiky, že zde nebudou GMO potraviny ani jiné toxiny. Zajímalo by mě, jak vláda kontroluje, zda obiloviny jsou, nebo nejsou z GMO. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Nyní vystoupí pan poslanec Lubomír Brož, připraví se pan poslanec Karel Sládeček. Prosím, máte slovo. ***
