(11.10 hodin)
(pokračuje Jan Bartošek)
Tím jsme se vypořádali se všemi body, které bylo potřeba hlasovat. Ještě prosím, paní místopředsedkyně.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Díky moc. Jenom k hlasování - v hlasování číslo 158 jsem hlasovala pro, na sjetině mám, že jsem se zdržela. Nezpochybňuji hlasování. Děkuji. (Předsedající: Děkuji.)
Poslanec Patrik Nacher: Podle mých poznámek bychom měli mít vypořádáno úplně všechno. Všem děkuji za spolupráci, původně z devadesátky byla z toho docela komplikovaná věc s mnoha hlasováními i staženími, takže ještě jednou děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji a končím projednávání tohoto bodu.
Přečtu omluvu: dnes na celý jednací den ze zdravotních důvodů se omlouvá paní poslankyně Taťána Malá.
A otevírám další bod dnešního jednání a tím je bod
114.
Vládní návrh zákona o ochraně oznamovatelů
/sněmovní tisk 352/ - třetí čtení
Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujal za navrhovatele ministr spravedlnosti Pavel Blažek a zpravodaj garančního výboru, ústavně-právního výboru, poslanec Radek Vondráček. Pan poslanec Radek Vondráček je omluven, dojde v třetím čtení ke změně zpravodaje a bude jím pan poslanec Feranec.
Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 352/3, který byl doručen dne 4. dubna 2023. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 352/4.
Nyní se táži navrhovatele, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy? Máte. Prosím, pane ministře, máte slovo. (Hluk v sále.)
Jinak, kolegyně, kolegové, já vás poprosím, jestliže máte něco neodkladného, co potřebujete řešit, abyste to šli řešit do předsálí.
Prosím, pane ministře.
Ministr spravedlnosti ČR Pavel Blažek: Dobrý den, děkuji za slovo. Já myslím, že o těchto dvou zákonech, které následují, o návrzích zákona, bylo řečeno v prvním a druhém čtení docela hodně. Já jen ještě připomenu, že oba návrhy projednal ve dnech 1. února, 1. března a 12. dubna tohoto roku ústavně-právní výbor a ten jako výbor garanční Poslanecké sněmovně doporučil ve třetím čtení návrhy schválit a zároveň doporučujícím stanoviskem podpořil pozměňovací návrh, kterým by oznamovatelům bylo umožněno oznamovat kromě trestných činů také přestupky, za které zákon stanoví sazbu pokuty, jejíž horní hranicí je alespoň 100 000 korun.
Dnes by bylo dobré, kdybychom oba návrhy schválili, mimo jiné proto, že tyto návrhy vyplývají z našeho členství v Evropské unii, a kvůli prodlevě s transpozicí byla na Českou republiku již podána žaloba k Soudnímu dvoru Evropské unie, a to navzdory tomu, že současná vláda dělala maximum pro to, aby tomuto kroku předešla. Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, pane ministře, a já otevírám rozpravu, kde s přednostním právem se hlásí pan zpravodaj. Prosím.
Poslanec Milan Feranec: Děkuji, pane předsedající. Vážení členové vlády, členko, dámy a pánové, jenom doplním to, co říkal navrhovatel. Už bylo řečeno, že se tím zabýval. Garančním výborem byl ústavně-právní výbor s tím, že padly tam - jenom pro připomenutí - různé pozměňovací návrhy s tím, že některé směřovaly k zahrnutí ochrany i u přestupků, to je jedna část (poslaneckého?) návrhu, a druhá část směřovala k tomu, aby byli chráněni i anonymní oznamovatelé, a potom jsou takové kompromisní mezi tím, to znamená, už bylo řečeno, návrh pana poslance Bendy, přestupky, u nichž horní hranice pokuty je minimálně 100 000 korun, a další návrh pana poslance Michálka, kde u anonymních by to byla povinnost jenom u subjektů v zásadě veřejnoprávního charakteru, když to (řeknu) takhle obecně, následně potom vysvětlím přesně. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji, a nyní tedy mám pět přihlášených do obecné rozpravy. První vystoupí paní poslankyně Hana Naiclerová, poté paní poslankyně Helena Válková a další. Máte slovo, paní poslankyně.
Poslankyně Hana Naiclerová: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, jak víte, k vládnímu návrhu zákona o ochraně oznamovatelů jsem předložila dva pozměňovací návrhy. V rozpravách ve druhém čtení jsem se k nim přihlásila a stručně je odůvodnila. Teď vystupuji, abych se vás pokusila přesvědčit pro mé pozměňovací návrhy hlasovat.
Cílem mých návrhů je přispět k vyšší funkčnosti zákona. Naším cílem nemá být pouze udělat si jakousi fajfku, že jsme zapracovali evropskou směrnici, ale měli bychom aktivně usilovat, abychom schválili zákon, který bude funkční a který bude efektivně chránit oznamovatele. Oznamovatel není žádný udavač nebo bonzák, oznamovatel je někdo, kdo upozornil na protiprávní jednání i za cenu snížení vlastního komfortu, i za cenu rizika, že se mu zaměstnavatel pomstí, že bude vláčen médii a že už ho nikdo nezaměstná. Sama mám zkušenost. Ve svém městě jsem jako opoziční zastupitelka upozornila na různá porušování zákonů a nehospodárné transakce města. Podařilo se mi zastavit dotace do předluženého sportovního klubu, které by jinak shrábl exekutor. Od politických protivníků a spřízněných médií jsem si musela vyslechnout různé nepěkné věci, byla jsem označena za udavačku. A když vás někdo takto označí v regionálním médiu, má to obrovský dopad. Lidé si toho všímají a úplně jinak o vás přemýšlejí.
Zákon o ochraně oznamovatelů samozřejmě nevyřeší vše, musí ale zajistit, aby každý oznamovatel protiprávního jednání měl jistotu, že bude mít ochranu, slovy zákona že bude chránit před takzvanými odvetnými opatřeními. Tato ochrana se nemůže odvíjet podle právní kvalifikace. Oznamovatel nemůže být vystaven tomu, aby právně kvalifikoval, jestli oznámeným jednáním byl spáchán trestný čin nebo přestupek a jestli za ten přestupek hrozí pokuta 50, 100 nebo 150 tisíc korun. To je prostě nepřijatelné.
Měli bychom podporovat, aby se lidé nebáli upozornit na korupci, na cinknuté veřejné zakázky, na vypouštění kyanidu do řeky, zaměstnávání bez pracovní smlouvy. To všechno kazí životy a přispívá k destrukci právního státu. Nebýt aktivních oznamovatelů, nikdy by se neodhalila kauza Dieselgate automobilky Volkswagen, která dosáhla světových rozměrů. V České republice bychom nikdy neslyšeli o kauze Státního fondu životního prostředí, nebýt oznamovatele Libora Michálka.
Zastavila bych se dále u anonymních oznámení. Zkušenosti z firem i z úřadů, které oznamovací systémy zavedly, jednoznačně potvrzují, že i z anonymních oznámení získávají důležité poznatky. Často platí, že právě ty nejzávažnější informace o trestné činnosti jsou uvedeny v anonymních oznámeních. Jinými slovy, když jde o velké peníze a je tam třeba organizovaná skupina, tlak na potenciální oznamovatele je vyšší a každý se tím spíš bojí oznámení učinit. Právě kvůli nejzávažnější hospodářské kriminalitě a korupci je třeba anonymní oznámení umožnit a v zákoně výslovně zakotvit. Jestli si někdo myslí, že třeba kvůli banálním porušením zákoníku práce někdo bude dávat anonymní oznámení, tak je na omylu. V tomto případě typický zaměstnanec, který se cítí jednáním zaměstnavatele poškozen, uplatňuje svůj nárok přímo, aby dostal to, na čem byl krácen. Prošetření mu je k ničemu, pokud nedostane peníze, kterému náleží.
V souvislosti s anonymními oznámeními volám po tom, abychom v zájmu jasnosti a přehlednosti zákonné úpravy schválili můj pozměňovací návrh, tedy výslovně zakotvení, že oznámení podle tohoto zákona je také oznámení podané anonymně. Není v souladu s právní jistotou oznamovatelů upravovat to, jestli oznámení lze podat anonymně, nebo ne, podle toho, kolik procent obchodního podílu stát nebo samospráva v korporaci má. ***
