Nakonec sám jste přiznal, Ministerstvo financí, v pátek to, co tady zaznívalo ode mě, od mých kolegů několikrát, že nevyberete na těch dvou daních to, co jste si napsali do rozpočtu, čili že to nakonec přiznáváte. Myslím si, že včera zasedal výbor pro rozpočtové prognózy, ještě jsem neviděla tiskovou zprávu, takže určitě si ji nastuduji, ten to bezesporu potvrdí. Takže ono je to celé o tom začátku, někdy na začátku se mělo začít, nedopustit vůbec tady tyto obrovské nárůsty, a teď už chytáme takzvaně kočku za ocas.

Takže já osobně si myslím, že chápu, co jste tady řekl, rozumím vašim názorům. Myslím si, že politicky - jsem opět připravena kdykoliv se bavit, to znovu otevírám - ale myslím si, že politicky se střetneme i v této oblasti, tak jako se střetáváme v těch dalších, to je regulérní politická debata. Mně vadí spíš jiné věci, mně vadí rozpočet, ale to si řekneme na jiném místě a podrobněji, teď na to není ta správná platforma. Ale něco by se stát mělo, protože potraviny u nás se opravdu utrhly ze řetězu a vy říkáte: Měli jsme spolu debatu. Teď už ji nebudu otevírat, byl to regulérní střet dvou právních názorů, to bylo to prominutí DPH na energie. Vy jste měl jiný právní názor, já jsem měla jiný názor, to už nechme být, to jsme si odehráli i mediálně, a říkáte: Pak se to vrátilo zpátky. No logicky, ale my přece nemůžeme připustit to, že ty potraviny budou - ony už teď mírně, je tam zpomalení, protože už ty ceny jsou tak vysoko, to už by snad nikdo ani nekupoval - tak my nemůžeme přece připustit, že už se to nikdy nespraví. Já chápu, že se těžko vrátíme na úroveň před energetickou krizí, ale nemůže to přece skončit tak, že si řekneme: To se nedá nic dělat a prostě takhle to bude, a kdybychom něco udělali... My jsme vždycky volali po dočasném opatření, i třeba u těch pohonných hmot jsme řekli: Udělejte to dočasně. Dočasně prostě proto, že když se ty ceny vrátí, dobře, o. k. (Reakce na poznámku.) Není to pravda, dočasně. My jsme také celou řadu opatření dělali dočasně, i v daňové oblasti za covidu.

Takže já se spíš ptám. Rozumím vaší analýze, rozumím vašim postojům, nesouhlasím s celou řadou z nich, chápu, že jste nám tady řekl nějaký svůj postoj, ale víceméně jste neodpověděl na to, co se ptal můj kolega Martin Kolovratník, co tedy bude dál, co s tím bude dál, protože ten stav je neutěšený. Chápu, že nechcete jít touto cestou, ale já se tedy ptám, jaká je vaše cesta. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní s faktickou poznámkou vystoupí pan poslanec Vojtěch Munzar. Prosím, máte slovo.

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Já bych chtěl ještě vystoupit s reakcí na první vystoupení pana kolegy Kolovratníka, vaším prostřednictvím. Já myslím, že musí k tomu, co tady zaznělo, zaznít ještě jedna věc. Vy jste si k interpelacím vybrali jednu komoditu - potraviny. Ceny potravin skutečně trápí našeho obyvatele, vy jste si ale vybral pouze jednu věc, jedno opatření, které v tom Polsku je, ale když se podíváte na celkovou meziroční polskou inflaci, zjistíte, že v inflaci Polsko už předběhlo Českou republiku. Únorová meziroční inflace byla v Polsku 18,4 % podle statistiky a březnová tuším 16,1 nebo 16,4 - teď to nevím z hlavy, omlouvám se. Každopádně na tom je vidět, že jedno opatření v jedné komoditě možná má vliv na cenu té jedné komodity, ale co se týká celkové inflace, Polsko je na tom skutečně hůř. A to, co tady říkal pan ministr: je potřeba si uvědomit, že i když vy navrhujete nebo ptáte se na dočasné snížení DPH, každá tato věc něco stojí. Polsko to stojí přes 40 miliard korun podle veřejných zpráv, toto opatření, a vlastně tím si to Polsko pouze tu inflaci, zase ten zvýšený skok odkládá. Vy si vlastně dočasným snížením DPH kupujete za draho odklad vlivu meziroční inflace na tu dobu, kdy to uděláte. To je potřeba zdůraznit. Děkuji.

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní do rozpravy je přihlášen pan ministr Stanjura. Prosím, máte slovo.

Ministr financí ČR Zbyněk Stanjura: Děkuji za slovo. Já bych navázal na pana poslance Munzara, ať se nepřeme o desetinky. Co je evidentní, že inflace v Polsku je srovnatelná s inflací v České republice. Možná to je některý měsíc o půl procentního bodu tam nebo tam. Mediálně je nejzajímavější meziroční inflace, ale to jsme skoro schopni k prognózám. Už víme, co se stalo v minulých dvanácti měsících. Já myslím, že velmi důležitá je meziměsíční inflace, která naposledy byla 0,1 %. Když jsme jako Ministerstvo financí publikovali novou makroekonomickou prognózu, tam je odhad, že meziroční inflace nebo průměrná roční inflace v roce 2024 bude 2,4 %. Včera ten výbor pro rozpočtové prognózy všemi hlasy přítomných, nevím, kolik jich bylo, hodnotil tu prognózu jako realistickou.

Když už jsme zavedli debatu i k těm mimořádným příjmům, platí pořád totéž a můžeme se tím bít po hlavě. Náš přístup byl, že pro mimořádné výdaje, ať už to byl úsporný tarif, nebo zastropování cen, odpuštění plateb za obnovitelné zdroje a podobně, použijeme mimořádné příjmy, ne ty standardní. Pokud ty ceny mají pozitivní vývoj, jako že mají v prvním kvartále, samozřejmě výrobci elektrické energie prodávají za nižší cenu, tudíž je nižší výběr v odvodu z vyrobené ceny energie, ale tudíž jsou nižší kompenzace. Já vím, že to tak nemyslíte, ale máme dvě varianty. Ceny energií klesají a vybereme méně, tak si můžeme říct: No, ale kdyby byly ceny energií 300 eur za megawatthodinu, tak vybereme 100 miliard z odvodu z vyrobené megawatthodiny. Co je lepší pro občany a pro firmy? Přerozdělovat 100 miliard na kompenzacích, nebo když ceny padají pod vládní strop, a tudíž - já jsem moc rád - začíná už konkurenční boj o nové zákazníky. To prostě vidíme, že ten konkurenční boj po tom, co ty ceny byly tak vysoké, vlastně neprobíhal, sami si pamatujete, jak byl velký problém sehnat nového dodavatele - teď nemluvím o dodavateli poslední instance, to vůbec nemyslím - ale jak to bylo.

V té odpovědi, abych to připomenul, zároveň bych se rád zeptal, zda pracujete s možností zrušení nebo alespoň částečného snížení DPH na základní potraviny po vzoru Polska. Já jsem v písemné odpovědi poctivě odpověděl, že ne, a snažil jsem se zdůvodnit, proč ne. Paní předsedkyně říká, že to bude předmětem politického souboje. Správně, co jiného má být předmětem politického souboje než daňový systém, důchodový systém, proto jsme v jiných politických stranách, proto máme různé politické názory na klíčové systémy, které financují mimo jiné jednak služby pro občany, na druhé straně jsou zdrojem příjmů pro financování těchto služeb. To si myslím, že je správné. Je to věc, která zajímá naše voliče. To znamená, myslím, naše voliče - ve smyslu voliče všech politických stran a hnutí, které jsou ve Sněmovně - zajímá postoj jejich politické strany a jejich politického hnutí v těchto klíčových otázkách, což je - já jsem to spíš bral, že je - jenom potvrzení faktů. Za sebe říkám, že správně nemají být předmětem politického souboje nějaké osobní urážky a takzvaně věci mnohem méně důležité než základní systémy. Bohužel my všichni, já to teď nerozlišuji, občas v rámci politického souboje se necháme strhnout k vášnivému souboji v zásadě o detail a pak nám zůstává méně času na opravdu pořádnou politickou debatu k těm důležitým systémům.

Já jsem se úmyslně vyhnul tomu procesu, jak do druhé snížené sazby přibývají další položky. Pro mě dneska nemá cenu si říkat, jaké byly argumenty pro nebo proti, dokonce bych řekl, že má politická strana pro některé z těch přesunů hlasovala. Já jsem chtěl říct: teď jsme v jiném bodě, covid už není a podle mě je pravý čas na to, debatovat, jak už jsem říkal, co má být ve snížené sazbě. Nemá cenu dneska podle mě říkat: Důvod byl covid - tomu rozumím. Nemá cenu se vracet dva, tři roky zpátky, teď se bavíme o zdaňovacím období 2024 a dál a o tom základním rozdělení na základní a sníženou sazbu, co bude v té základní a co bude v snížené. Ano, jistým vodítkem a vstupem do té debaty logicky je, že máme seznam služeb a zboží, které jsou dneska v 15% snížené, máme seznam služeb a zboží, které jsou v 10%, to je nějaký vstup nebo vodítko, ale myslím si, že ten postup, který já navrhuju procedurálně nebo procesně, je správný. Nejdřív si ty všechny produkty rozdělme do dvou základních skupin, a u té snížené už jsem říkal, ať se neopakuji, jestli mají být dvě, nebo tři, nebo jedna a který produkt má být kde, v které.

Takže já jsem na tu základní otázku odpověď podal, my se v tom prostě neshodujeme. Na tom není nic špatného.

K té debatě o DPH na energie, jedna věc je spor o metodu, ten máme - já říkám, že když už, tak to má být zákonem, ale to není důležité, ale já jsem tady popisoval - a nepřel jsem se o metodu - co udělá, když dám na nějakou službu nebo produkt 21 na 0, co to udělá, když je zas 0 na 21. Takže to je jiný spor, který máme za sebou, nemusíme se k němu vracet. Já jsem se soustředil na to, že když jde DPH nahoru, stoprocentně se promítne v ceně, když jde DPH dolů, tak se nikdy stoprocentně nepromítne v ceně, a my všichni máme empirickou zkušenost, že to tak prostě platí. ***