(12.40 hodin)
Poslanec Karel Rais: Dobrý den všem. Chtěl bych navázat na to, co říkal pan kolega předřečník, že došlo v rámci skutečně dlouhých jednání k nějaké shodě, a tu shodu osobně vidím v tom, že před katedrou prostě bude stát akreditovaný, nebo doufám, bude stát akreditovaný učitel, který prošel dépéeskou, a nic jiného. Tohleto byla věc, o kterou jsme se v minulém období dost silně tahali. Toto považuju za plus.
Co se týká minusu, samozřejmě to vidím v tom, co jsem taky zažil na tom kulatém stole, kdy v podstatě řada lidí to cítí, že prostě nepatří do kategorie pedagog a že vlastně budou ve Sněmovně, tedy pardon, budou ve sborovně, ne ve Sněmovně, budou ve sborovně a budou vlastně jako, jak oni to tam říkali, učitelé druhé kategorie. A ty přísliby samozřejmě, které tam padly ze strany třeba ODS, tomu upřímně řečeno nevěří.
Co se týká současného stavu, na podporu toho, co říkala paní kolegyně Schillerová, bych chtěl vytáhnout tedy tu publikaci Münicha, který už vloni v podstatě konstatoval, že dochází k poklesu platů, a to vůbec nevěděl o žádné inflaci. Čili ta situace je skutečně velmi, velmi dramatická, a co je v zákoně, to platí.
A chtěl bych se zeptat, protože nevím, jestli na mě dojde řada: dá se v rámci poznámky taky požadovat návrh na vrácení do druhého čtení? Můžu to učinit v rámci? (Předsedající: Ano. Ano.) Tak já se domnívám, že by bylo potřeba dodiskutovat, protože ještě se dá o tom jednat, a osobně mám tedy názor, že bychom se měli vrátit zpátky. A skutečně nikde není napsané, že to musí být 130 %, ale bylo by dobré, aby to chytlo (Předsedající: Čas, pane poslanče.), aby to vzalo všechny...
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Musíte to ale stihnout v daném čase.
Poslanec Karel Rais: Dobře. Takže navrhuji tedy ten přesun do druhého. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Ano, zaznamenala jsem si vrácení do druhé čtení. Děkuji. Další s faktickou poznámkou - pan předseda Výborný. Pane předsedo, prosím.
Poslanec Marek Výborný: Děkuji. Jenom v rychlosti, protože možná tu debatu pak sledují ředitelé, učitelé škol. Opakovaně tady zaznívá, že část těch prostředků je potom přesunuto do ONIVů. Tak, prosím pěkně, ten problém v ONIVech je s tím, že se z ONIVů doposavad platí náhrada v rámci nemocenské. Je to nesmysl. Nemá to tam co dělat. Je to náhrada ušlého platu. A Ministerstvo financí, s kterým jsme o tom jednali někdy před třemi měsíci, už připravuje změnu, toto z toho bude vyňato. To by mělo výrazným způsobem pomoci právě těm ONIVům, aby tady k tomu nedocházelo. Tak jenom věcně připomínka, která rozumím, že zaznívá, protože ten problém reálně dodnes ve školách je, ale měl by být vyřešen. Minulé Ministerstvo financí se tomu bránilo zuby nehty. Tak já jsem rád, že teď jsme se s panem ministrem Stanjurou dohodli, a toto bude samozřejmě, ta nemocenská, z ONIVů vyňata. Děkuju.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji. Vracíme se do obecné rozpravy, na řadě je paní poslankyně Mádlová. Prosím, paní poslankyně.
Poslankyně Ivana Mádlová: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, také bych ráda zůstala u tohoto pozměňovacího návrhu, nicméně bych se na něj chtěla podívat ještě z jiného úhlu, protože samozřejmě finance jsou důležité, probíraly se tady. Určité rozpory tady jsou a zůstanou. To, jestli to má jít cestou zákona, je jeden otazník. Je to vaše cesta. Je otázka, jestli by slovo při dohodování se zástupci této profese nemělo stačit, ale dobře. Jsme rádi, že učitelé mají garantované navýšení, i když je to na učitelské místo, ne na učitele. A také musím souhlasit vlastně s panem kolegou Vondrákem, protože určitě bude před námi i vysoké školství.
Učitelská profese je nepochybně náročná, zvláště v dnešní době, kdy jsou různé společenské změny. Společnost se mění, jsou různé problémy rodin a tak dále. Jednoduché to není. Sama mám poslední zkušenost v době covidové, kdy jsem si odučila na plný úvazek celý akademický rok on-line a případně ještě s respirátorem, když už byla zrušená striktně on-line výuka. Bylo to velmi náročné, protože ta příprava spočívala úplně v něčem jiném. Naštěstí musím říct, že na akademické půdě se neřeší problémy znevýhodněných žáků, problémy s rodinami a podobně, v tom je velká výhoda, nicméně financování vysokých škol je určitě před námi.
Považuju za velmi nešťastnou vaši komunikaci ohledně tohoto pozměňovacího návrhu a musím souhlasit se svojí kolegyní Janou Berkovcovou, protože jste možná nechtěně, ale vykopali jste trošku rozepře, nevím, jestli použít slovo příkopy, mezi učiteli a dalšími pedagogickými pracovníky, protože i ve vašem programovém prohlášení tam prostě ti pedagogičtí pracovníci byli. A já jsem potom v tisku zaznamenala, že dokonce pan premiér řekl, že to byla chyba nebo překlep. Takže jestli tedy považujeme psychology, speciální pedagogy za chybu nebo překlep, toho bych se nechtěla dožít, ale nicméně to tedy v tisku proběhlo. Myslím si, že to tak není, protože jsou nedílnou součástí dnešního školství, a bez nich se prostě neobejde naše školství, pokud je to tak nastaveno, jak chceme.
Nepochybně školství má řadu problémů, je důležité ho kultivovat, rozvíjet a tak dále, ale o tom tady dnes není řeč. Nicméně třeba pan ministr Gazdík, když předkládal tuto novelu, říkal, že vláda počítá s tím, že po schválení novely zákona o pedagogických pracovnících se podpůrné pozice ve školách stanou mandatorním výdajem státního rozpočtu. Kdyby na chleba nebylo, tak na tyto pozice bude muset být. Je otázka, na čí chleba, na jak velký chleba, jestli z toho nezbude jenom krajíček chleba a podobně. Já vidím problém v tom pozměňovacím návrhu, v té komunikaci, v tom, že vlastně jednak jste je vyjmuli z toho, to znamená, že skutečně oni cítí, že jsou pedagogičtí pracovníci tak jako postavení trošku jinak, a nevědí proč, protože jsou důležitým kolečkem v tom systému, a hlavně jste jim neřekli rovnou při tomto pozměňovacím systému, s jakými platy se tedy počítá. Zůstanou v těch tabulkách, které jsou pro současné všechny pedagogické pracovníky? Nebo se ta tabulka bude měnit? Budou se měnit tarify nebo jak to bude? To je jeden z mých dotazů a myslím si, že by to tady mělo zaznít, protože tím jim dáte i nějakou jistotu, aby věděli, kde se budou pohybovat, jak moc si jich stát váží, jak moc je v tom systému chce, ale to tady zatím nezaznělo a je to strašně důležité, protože jsou to vysokoškoláci, kteří se musejí soustavně vzdělávat, mají různé specializace a bez nich se ty školy ani pedagogicko-psychologické poradny neobejdou. Takže to bych prosila, jestli by bylo možno toto nějakým způsobem vysvětlit, jak to tedy platově zamýšlíte s těmi ostatními pedagogickými pracovníky.
A vy, pane ministře, na dotaz, proč tedy v návrhu pedagogičtí pracovníci nezůstali, jste uvedl: Neptejte se mě, zeptejte se poslanců, kteří návrh předkládali. Ale asi také žijí v nějakém reálném světě a vyhodnotili to, že v současné době, kdy je opravdu těžko se zavazovat nad rámec, asi není tak úplně svědomité, ale to mluvím za ně, ale já doufám, že se nějak podstatně odměňování nezmění. Tam ta poslední věta, kterou jsem řekla, je strašně důležitá, abyste tedy řekl, jak to s tím odměňováním bude, protože pokud by se měli posunout do tabulky jiné, tak samozřejmě můžou zůstat na těch platech, kde jsou, nebo můžou jít níže. Prostě ta nejistota je velká.
A pan premiér uvedl na několika místech v médiích, že je potřeba zvýšit atraktivitu učitelského povolání, aby učiteli chtěli být kvalitní mladí lidé, kteří za katedrou zůstanou i poté, co vystudují. Pokud to nezvládneme, nezlepšíme náš vzdělávací systém a nedokážeme v budoucnu zajistit našim dětem kvalitní vzdělávání, podotkl předseda vlády. Zdůraznil, že důstojná odměna podle něj náleží i dalším pedagogickým pracovníkům. V zákoně by ale měla být konkrétní procenta garantována právě jen učitelům. Dobře, je to vaše cesta, ale jaká je ta cesta druhá? Jak to tedy bude s tím odměňováním? To tady vůbec nezaznělo a to je potřeba jim říct. A nebylo to ani součástí toho pozměňovacího návrhu. ***
