(11.50 hodin)

 

Poslankyně Jana Berkovcová: Děkuji. Děkuji za slovo. Musím bohužel zkonstatovat, že vaše pětikoaliční vláda ještě není u moci ani rok a půl a za tu dobu jste dokázali bohužel zklamat drtivou většinu pracovníků ve školství. Připomenu: začalo to snížením financí na ONIV v loňském roce a nyní couváte od svého předvolebního slibu, že udržíte garanci platů pedagogických pracovníků na 130 % průměrné mzdy v České republice.

Největší kritika odborné pedagogické veřejnosti a školských odborů aktuálně směřuje k poslední části novely, kde se mění školský zákon. Původní vládní návrh garance financí na platy pedagogických pracovníků ve výši 1,4násobku, tedy 140 % průměrné nominální hrubé měsíční mzdy v České republice z předminulého roku, navrhuje pětice koaličních poslanců změnit na garanci financí na platy pouze učitelů, a to jen ve výši 130 %, navíc bez uvedení, z kterého roku, takže se částka vlastně nedá vypočítat. Buď je to záměr pro pozdější účelové výpočty, nebo chyba navrhovatelů, nevím.

Pozměňovací návrh neobsahuje žádný výpočet a uvádí se v něm pouze toto: "K dosažení průměrného platu učitelů na úrovni 130 % průměrné hrubé měsíční mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství se odhaduje každoroční dopad na státní rozpočet v řádu jednotek miliard korun." Finanční nároky původního znění novely byly odhadovány v řádu 30 miliard korun ročně, a to je přibližně částka, o kterou pedagogičtí pracovníci přijdou. Původní vládní návrh novely uvádí jednoznačný výpočet: Objem financí na platy pedagogických pracovníků bude stanoven na základě průměrné hrubé mzdy z předloňského roku, a to jako její 1,4násobek.

Takže nové znění navrhované pěticí poslanců obsahuje vlastně tři změny: Místo pedagogických pracovníků se zužuje nárok pouze pro učitele, částka se snižuje na 130 % a není uvedeno, ze kterého roku má být průměrná mzda pro výpočet vzata, a jedná se o garanci financí průměrně pro celou Českou republiku. Jednotlivým školám Ministerstvo školství rozepisuje finanční prostředky na základě úvazku učitelů, na základě jednotlivých tříd a stupňů. Ředitel školy pak může peníze rozpočtované původně na odměny učitelů dát například nepedagogickým pracovníkům nebo jiným pedagogickým pracovníkům, než jsou učitelé. V minulosti byli ředitelé škol nuceni převádět část těchto peněz do ONIV, pokud jim chyběly peníze za náhrady v prvních 14 dnech nemocenské, a všechny tyto přesuny v důsledku snižují průměrné platy učitelů.

Negativní stanoviska k pozměňovacímu návrhu k novele zákona o pedagogických pracovnících a školského zákona vyjádřilo 13 školských organizací. Proti návrhu vystoupily následující organizace: Unie školských asociací CZESHA, školské odbory, Asociace speciálních pedagogů, Unie zaměstnavatelských svazů, Asociace pracovníků pedagogicko-psychologických poraden, Asociace pracovníků speciálních pedagogických center, Asociace školní psychologie, Asociace vychovatelů školských zařízení a Sdružení pracovníků domu dětí a mládeže. Negativně se k tomuto pozměňovacímu návrhu vyjádřila do médií rovněž předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií a prezident Asociace ředitelů základních škol. Své společné prohlášení vydala Unie zaměstnavatelských svazů, Českomoravský odborový svaz, Unie školských asociací CZESHA a Asociace speciálních pedagogů, kde zásadně nesouhlasí s pozměňovacím návrhem, aby závazek garantované výše platu se netýkal všech pedagogických pracovníků, ale pouze učitelů. Ostatních pedagogických pracovníků, tedy vychovatelů, speciálních pedagogů, psychologů a asistentů pedagoga, by se tedy uvedený závazek netýkal, což by se významně negativně promítlo do objemu platových prostředků, které jsou pro pedagogy rozpočtovány. Tito pracovníci jsou přitom pro fungování vzdělávacích zařízení zásadní a potřební, a navíc se školy dlouhodobě potýkají s jejich nedostatkem.

Předmětný pozměňovací návrh proto jmenované asociace a odbory odmítají a vnímají jej jako nerovný přístup k jednotlivým skupinám pedagogických pracovníků, což je neakceptovatelné. Asociace pracovníků pedagogicko-psychologických poraden se ohrazuje proti pozměňujícímu návrhu, který neřadí ve svém důsledku psychology a speciální pedagogy mezi klíčové pedagogické profese, jejichž kvalifikaci lze získat studiem na pouhých třech univerzitách v zemi, ale zahrnuje je do stejné kategorie jako vychovatele, asistenty, trenéry, kterým často ke kvalifikačním předpokladům stačí kurz či doplňkové vzdělání. Speciální pedagogové a psychologové ve školských poradenských zařízeních i ve školách jsou nedílnou součástí vzdělávacího systému a systému společného inkluzivního vzdělávání dětí a žáků a svojí odborností a kvalifikací nemohou být tito pracovníci opomenuti zejména proto, že jsou nezbytnou metodickou oporou všem učitelům, kteří pracují s těmi nejnáročnějšími žáky, a rovněž vyžadují také garantovanou jistotu, adekvátní ohodnocení za svoji nesnadnou práci. Asociace vychovatelů školských zařízení hájí zájmy vychovatelů ve školních družinách a školních klubech, podporuje i pedagogy volného času, kteří působí ve střediscích volného času, a ti považují ten navrhovaný pozměňovací návrh za diskriminační a požadují rovný přístup všech pedagogických pracovníků. Ve školních družinách a školních klubech zajišťují pedagogickou práci a využívání volného času dětí, přitom ty družiny a střediska volného času, které sice jsou zatíženy poplatkem školného, přesto jsou zcela vytížené.

Asociace školních psychologů považuje takovou změnu za nesmyslnou a krátkozrakou. Speciální pedagogové a psychologové jsou nedílnou součástí aktuálního systému společného vzdělávání dětí a žáků a svojí odborností a kvalifikací tito pracovníci nejenže pomáhají učitelům v jejich práci, ale také pracují s těmi nejnáročnějšími žáky a studenty a jejich rodiči, a bez speciálních pedagogů a psychologů by nebylo inkluzivní vzdělávání vůbec možné.

Asociaci ředitelů základních škol vadí dělení pedagogů na dvě kategorie a rovněž i to, že pětikoaliční závazek navyšovat platy učitelů na 130 % průměrné mzdy představuje jen mlhavou jistotu, že jej vláda bude naplňovat. Ředitele znejistilo zrušení fixace platové základny, chybí jim tvrdý parametr výpočtu a nikdo neví, podle čeho se bude počítat. Podle nich se úplně ztrácí předvídatelnost.

Závěrem: několika desítkám tisíc pedagogických pracovníků dává tento koaliční návrh najevo, že jsou jen druhá jakost, druhá kategorie, která si nezaslouží být odměněna, protože jediná žádaná profese ve školství je učitel. Asi koaliční poslanci zapomněli, že existují i zařízení typu dětský domov, výchovný ústav, diagnostický ústav, kde pracují ve velmi náročných podmínkách vychovatelé, většinou s vysokoškolským vzděláním, a oproti učitelům pracují s dětmi 24 hodin denně, sedm dní v týdnu bez jakýchkoliv benefitů, které mají třeba učitelé, jako například prázdniny. Tito pedagogičtí pracovníci si zřejmě garanci platů nezaslouží. Není tedy divu, že v řadách těchto pedagogů zavládla zloba, urážka všech poctivých zaměstnanců v tomto oboru, kteří ve svém názvu nenesou termín učitel. A myslím si, že není vůbec žádoucí zasévat mezi kolegy nevraživost a snažit se jejich týmovou práci podkopat a rozbít. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a máme zde dvě faktické poznámky. Jako první pan poslanec Ivo Vondrák.

 

Poslanec Ivo Vondrák: Dobré dopoledne, dámy a pánové. Já bych chtěl říct, že více než třicet let učím na vysoké škole a sedm let se velmi intenzivně věnuji středoškolskému vzdělání jako hejtman Moravskoslezského kraje. A upřímně řečeno, nevnímám, že je absolutně nezbytně nutné mít v zákonu garantovány mzdy na nějaké úrovni pro všechny. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP