(11.00 hodin)
(pokračuje Radek Koten)
Takže já bych skutečně poprosil, poprosil i ty koaliční poslance, zda by tedy pro naše pozměňovací návrhy nehlasovali. A když pan ministr říká, že chce to zpřísnění, tak já ho samozřejmě beru za slovo a doufám tedy, že se najde zdravý rozum, přestane podpora převaděčů a začneme je konečně adekvátně trestat. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče, a poprosím přihlášenou řádně do rozpravy paní poslankyni Ivetu Štefanovou.
Poslankyně Iveta Štefanová: Dobrý den, děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi, abych se také vyjádřila k předloženému návrhu zákona o azylu, nicméně právě k podpoře nebo respektive k dovysvětlení a požádání o podporu mého pozměňovacího návrhu.
Ten pozměňovací návrh, který jsem načetla do systému a přihlásila se k němu v druhém čtení, v podstatě říká jedinou věc, a to je, pojďme vyjmout z návrhu zákona tu část, která se věnuje - nebo zahrnuje děti cizinců do veřejného zdravotního pojištění. Téma zdravotního pojištění cizinců obecně je velmi široké a vyvolává debaty, bouřlivé debaty jak mezi odborníky, veřejností, tak samozřejmě napříč politickým spektrem a jednoznačně není tam nějaká jednoduchá shoda. Je to téma, které je potřeba řešit, je důležité. Situace se nějakým způsobem vyvíjí, mění se a je potřeba na ni reagovat, to určitě. Já jsem pro, pojďme to řešit, ale nemyslím si, že by se to mělo řešit tím způsobem, jakým se to řeší tady, v nějakých třech, čtyřech větách v tomto předloženém zákonu o azylu.
Jednak je to nad rámec transpozice, která je tím hlavním důvodem, proč tady řešíme novelizaci tohoto zákona, a vedle toho ale je to i v přímé kolizi s jiným tiskem, který je u všeho projednáván. My jsme toto téma otevřeli, byť jsme nebyli určeni ani jako garanční, ani další výbor, tak jsme toto téma otevřeli na zdravotnickém výboru. Ta debata byla opravdu velmi živá. Jak jsme se neshodli na tom, jakým způsobem to řešit, tak rozhodně jsme se shodli na tom, že je potřeba to řešit a je potřeba to řešit zvlášť. A vlastně z Ministerstva zdravotnictví jsme slyšeli, že ano, je tady přímá kolize z těch dvou tisků, oni si jsou toho vědomi a chtějí to řešit následně dalšími snad pozměňovacími návrhy toho dalšího tisku - to mi nepřipadá úplně správné řešení.
Každopádně toto téma je důležité, ale jedná se o přímý zásah do veřejného zdravotního pojištění. A já žádám, abyste ještě jednou zvážili odsouhlasení nebo respektive odhlasování mého pozměňovacího návrhu, který je tam v hlasovací proceduře jako návrh C. V systému je tento návrh načten jako sněmovní dokument 2481. Pojďme to z tohoto zákona vyjmout, nechme ten zákon, aby se věnoval tomu, čemu se věnovat má, a my jsme se věnovali té transpozici a původnímu záměru zákona, těch změn. A prosím, zdravotní pojištění cizinců pojďme řešit zcela zvlášť tak, jak bychom měli. Tak moc děkuji za podporu.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a poprosím zatím poslední, a to je paní Martinu Ochodnickou. Máte slovo.
Poslankyně Martina Ochodnická: Vážený pane předsedající, děkuji vám za slovo. Kolegyně, kolegové, páni ministři, vzhledem k tomu, že účinnost tisku 387 jako celku se navrhuje již od 1. července 2023, po konzultaci se sněmovní legislativou, které tímto velmi děkuji, bych chtěla přednést dva legislativně technické návrhy, respektive dva návrhy na legislativně technické úpravy podle § 95 odst. 2 jednacího řádu, které samozřejmě řádně odůvodním.
Za prvé, navrhuje se v ustanovení dosavadní části dvanácté o účinnosti zavést dělenou účinnost změn uvedených v části čtvrté a páté, což je změna zákona o veřejném zdravotním pojištění a změna zákona o pojistném na veřejné zdravotní pojištění, a to od 1. ledna 2024. V rámci odůvodnění, v návaznosti na začlenění nezletilých dětí s dlouhodobým pobytem do systému veřejného zdravotního pojištění je nezbytné, aby se tomuto kroku přizpůsobily rovněž informační systémy zdravotních pojišťoven. S ohledem na průběh legislativního procesu u tisku 387 se přitom výrazně zkracuje časové období, v němž budou schopny tyto změny realizovat. Zejména u Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, která spravuje Centrální registr pojištěnců, je tak prakticky nemožné, aby byly všechny funkcionality připraveny v období do 1. července tohoto roku. Jako žádoucí se proto jeví nastavit nabytí účinnosti dotčených částí sněmovního tisku od 1. ledna právě roku 2024, což podle vyjádření Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky umožní bezproblémové nastavení jejich informačního systému. Tento návrh se uplatní pouze v případě nepříjetí pozměňovacího návrhu paní kolegyně Štefanové, která ve svém pozměňovacím návrhu pod písmenem C navrhuje vypuštění částí čtvrté a páté.
Za druhé se navrhuje v ustanovení dosavadní části dvanácté o účinnosti zavést dělenou účinnost změny čl. 3 bodu 76, které spočívá v úpravě znění § 48 zákona č. 326/1999 Sb., a to taktéž od 1. ledna 2024. Kromě již uvedené potřeby dostatečné lhůty pro přizpůsobení informačních systémů ve zdravotním pojištění je nutné v případě změny zařazování osob s vízem strpění do systému veřejného zdravotního pojištění zajistit, aby korespondovala s pravidly stanovenými v lex Ukrajina. Zároveň musí tato změna reflektovat zásadně vyšší počet osob žádajících o strpění na území České republiky od začátku konfliktu na Ukrajině, než tomu bylo v minulosti. Z toho důvodu se navrhuje odložit účinnost této části sněmovního tisku 387 tak, aby bylo možné dostatečně validovat data o osobách žádajících v České republice vízum strpění, a na základě vyhodnocení buď nechat vstoupit v účinnost na začátku příštího roku, nebo dále upravit v rámci připravované novelizace takzvaného lex Ukrajina. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, takže mám poznamenány dva návrhy legislativně technické úpravy, jedná se o dělenou účinnost.
Ale máme zde ještě za prvé faktickou jednu a poté ještě přihlášku z místa, takže nejdříve faktickou - pan poslanec Dufek.
Poslanec Aleš Dufek: Mám k tomu jednu drobnou poznámku. Zvyšování trestních sazeb nikdy nezlikvidovalo nebo nezničilo trestnou činnost, nikdy. Pouze působí jakýmsi způsobem další a další případné trestné činy, protože ti pachatelé samozřejmě se bojí vysokého trestu, takže pouze sofistikovaně jakýmsi způsobem vymýšlejí věc.
Ale co je pravda a vůbec neříkám, že ty návrhy nejsou důvodné a že nemají jakousi logiku, je prostě aplikační praxe soudů. To znamená, k soudu by měl být vyslán signál, že v případě dopuštění se převaděčství ten člověk by měl dostat téměř automaticky nepodmíněný trest, protože to je skutečně velmi závažná činnost, která zvláště třeba nám ve Zlínském kraji tam působí obrovské problémy. Obyvatelé třeba Bílých Karpat by o tom mohli hovořit, jaké prožívali loňské jaro, kdy tam jim doslova pod okny procházely davy turistů či hostů někde ze Středomoří. To fakt legrace není. Ale zvýšením trestních sazeb takhle jednostranně ten problém nevyřešíme. Ti převaděči by měli být zavíráni. Zavíráni třeba na nějaké nižší tresty, ale měli by dostávat ty tresty nepodmíněné.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji, pane poslanče, a z místa se do rozpravy hlásí paní poslankyně Mračková Vildumetzová.
Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo, vážený pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, nejdříve reakce na předřečníka pana Dufka. No, to je neskutečné, říct tady, že převaděči by měli mít (Se smíchem.) nižší trest, že by měli být zavíráni na krátkou dobu, to snad ani není možné. Takže lidé, kteří tady páchají neskutečnou trestnou činnost, převádějí lidi, kasírují si za to neskutečné peníze. A ještě bych měla jednu otázku. Jsme v Evropské unii, Česká republika? No jsme, tak asi bychom měli udělat všechno pro to, abychom ty sazby měli jako ostatní státy, a ostatní státy je mají daleko vyšší, respektive nastavené tak, jak to navrhoval pan ministr vnitra a teď to navrhujeme my tím pozměňovacím návrhem. ***
