(13.30 hodin)
(pokračuje Andrej Babiš)
A co Národní rozpočtová rada, která uvádí: Střežíme veřejné finance, jsme nezávislý odborný orgán - jasně, nezávislý, třeba se nepodíval, odkud tam přišli a kde byli - jehož hlavním posláním je vyhodnocovat, zda stát a další veřejné instituce dodržují pravidla rozpočtové odpovědnosti daná zákonem.
Pojďme si osvěžit paměť, co napsala Národní rozpočtová rada o hospodaření této vlády a jak tato vláda a Zbyněk Stanjura si udělali ze státního rozpočtu trhací kalendář. Stanovisko Národní rozpočtové rady č. 7/2022 z 8. 12. 2022. Vývoj hospodaření sektoru veřejných institucí a nastavení fiskální rozpočtové politiky. V listopadu Poslanecká sněmovna schválila zákon o státním rozpočtu na rok 2023, který počítá s deficitem ve výši 295 miliard korun. Celková plánovaná nerovnováha je však vyšší, neboť rozsah dotace ze státního rozpočtu do Státního fondu dopravní infrastruktury neumožňuje pokrýt všechny jeho plánované výdaje. Hospodaření tohoto fondu v roce 2023 je tak předpokládáno s deficitem ve výši 30,7 miliardy korun. To by znamenalo, že těch 30,7 pan ministr Stanjura nemá zahrnuté v dluhu nebo v rozpočtu (nesrozumitelné) samozřejmě pro ministra financí dobrá zpráva. Ale já nevím, jestli to tam má, nebo nemá. Schválený rozpočet je také zatížen vysokou mírou nejistoty. Rizikem ve směru vyššího deficitu jsou výdaje na mimořádnou valorizaci důchodů v roce 2023. Na základě očekávaného vývoje inflace lze odhadovat, že k překročení 5% hranice nárůstu spotřebitelských cen (o data relevantního pro stanovení výše řádné valorizace) dojde v lednu 2023, což bude znamenat spuštění mimořádné valorizace dávek důchodového pojištění v červnu. To si vyžádá dodatečné výdaje okolo 20 miliard, bylo to 34, které nejsou v aktuálním rozpočtu předpokládány. Vzhledem k vysoké částce nelze rozumně předpokládat, že ji bude možné pokrýt z úspor v jiných položkách státního rozpočtu. No to byste se divili, jak ministr financí umí čáry máry.
Dalším rizikem na výdajové straně jsou kompenzace vyplývající z regulace cen energií pro domácnosti a malé a střední podniky. Jejich konkrétní výše se totiž bude odvíjet od cen energií v roce 2023, jakož i od konkrétní podoby kompenzačního mechanismu. Na příjmové straně lze pak očekávat zhruba stomiliardový příjem z odvodů výrobců elektřiny a daně z neočekávaných zisků považovat pouze za kvalifikovaný odhad. Skutečný výsledek může být významně ovlivněn ekonomickým chováním jednotlivých daňových subjektů a opět také cenou elektrické energie v roce 2023. Národní rozpočtová rada chápe, že geopolitická situace a s ní související energetická krize vyžadují některé nestandardní přístupy. Aha. Nelze však zcela rezignovat na snahu o zajištění reálnosti a pravdivosti rozpočtové dokumentace, zejména pokud krizové situace trvají již třetím rokem a připravuje se rozpočet na čtvrtý krizový rok.
K tomu Národní rozpočtová rada poznamenává, že nelze upřednostňovat dosažení formálně příznivějších deficitů státního rozpočtu za cenu vědomé nereálnosti jeho obsahu, protože to je v rozporu se smyslem a cílem samotného procesu rozpočtování. Ignorování základních pravidel a principu tvorbu rozpočtu povede ve střednědobém horizontu k zeslabení parlamentní kontroly veřejných financí, jakož i kredibility České republiky na mezinárodních trzích. Podstatně bude také zkomplikován návrat na udržitelnou úroveň.
A co ministr financí za ODS? Zvládneme to, věří pan Stanjura. Vláda zatím novelu státního rozpočtu na letošní rok neplánuje. Ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS tvrdí, že například 20 miliard, které stát plánuje vyplatit za mimořádné zvýšení důchodů, ušetří kabinet jinde. Ale co těch 19, které tam chybí a které chtějí vzít a které pan ministr má?
Dále uvádím, co je pro mě nejzásadnější problém, říká paní Knechtová. Stát by měl především utvářet podmínky pro co největší hospodářskou konkurenceschopnost ekonomiky. K tomu má stát celou řadu nástrojů v oblasti fiskální politiky. Místo podpory seniorů jsme však svědky zúžení narativu na prostoru mediální pomoc občanům v nouzi. Tato vláda nám vlastně jako program nabízí šetření a snižování životní úrovně - to už se stalo. To je čerstvá zpráva. Tři místa dolů. Byli jsme devět, teď jsme dvanáct. Aniž by uchopovala aktivní nástroje podporující růst. Vláda jen přihlíží k situaci, kdy rodiny jsou v existenční nouzi.
Přečtu vám jeden z mnoha e-mailů, kdy nám občané píší o svých životních zkušenostech: Vážené poslankyně, vážení poslanci, v úterý 24. února 2023 budete rozhodovat o vládním novele, která upravuje schéma mimořádných valorizací důchodů a zákon o důchodovém pojištění. Jistě jste zaznamenali, že tento návrh mezi občany České republiky vyvolal mnoho negativního od zmatku a nesouhlasu až po šok, že je něco takového vůbec v právním státě možné. Samozřejmě se najdou i mnozí, kteří s vládním návrhem souhlasí. Řadím se k těm, které nastalá situace velmi trápí a přiměla mě k tomu, abych vás coby volené zástupce občanů oslovila osobně. Pocházím z malé obce na Vysočině, kde je nás cca sto. Lidé, kteří jsou dnes ve starobních důchodech, měli často fyzicky náročnou manuální práci v zemědělství, drůbežárnách, vepřínech, kravínech nebo jako dělníci u pásu, zedníci, horníci. Jsou tedy ve svém věku opotřebení, bez možnosti ve svém věku ještě někde pracovat nebo si přivydělávat. Jejich povolání bylo pro chod státu potřebné, tvořili hodnoty, zásobili svou prací také města, aby byly dostupné potraviny a tak dále. To ovšem často za velmi nízké či minimální mzdy, z kterých ještě podporovali své děti, to znamená, že si nedokázali našetřit miliony na stáří, neměli zkrátka z čeho. Jejich důchody nedosahují nyní ale zdaleka průměru, obvyklá výše u lidí, které znám, činí 10 000 až 13 000. Z toho těmto lidem hodně ukrojí energie a ceny základních potřeb, které stále narůstají. Mnohým tam nezůstane na den víc než sto korun. Dokázali byste s takovým příjmem vyžít? Pokud byste si už nemohli přivydělat? Myslím si, že vláda je v tomto směru úplně v jiném světě a takovou nouzi si neumí vůbec představit.
Abych ale uvedla i nějaký reálný příklad z mého kraje. Zejména pro nejchudší důchodce se v polovině prosince roku 2022 po slavnostním otevření nové kuchyně v jihlavské nemocnici nabízelo obědové menu za 65 korun. Konečně si tedy například ti, kteří mají z důchodu po odečtení nutných výdajů průměrně 80 až 150 korun na den, mohli dovolit alespoň jedno teplé jídlo denně. Neuvěřitelné. Jenže asi po pár týdnech se ceny zvedly na dvojnásobek, nyní tedy 130 korun. Peklo. 229 miliard jsme narvali do českého zdravotnictví za naší vlády, pokud jste zapomněli. Protože to v médiích se nedočtete. V obchodech často nemohou... takže zvýšili jim jídlo ze 65 na 130. V obchodech často nemohou využít slevové akce závislé na aplikacích v chytrém telefonu, takže i zde jsou výdaje postupně nad jejich síly. Vezme-li se těmto chudým důchodcům i to málo, co mělo přijít s mimořádnou valorizací, budou buď živořit, protože jsou zvyklí žít skromně a neobtěžovat, nebo se stanou závislými na sociálních dávkách. Je na toto stát připraven? No tak pan premiér se tím chlubil, jak to stoupá. Akorát že Jurečka to nevyplácí, takže...
Minule, když jsem dělal video a uváděl jsem ten šílený příklad, kde dva zaměstnaní lidé, kteří jsou v nájmu, myslím nějaká Praha to byla, a jsou na dávkách, ale jsou v nájmu na stejném obvodě Prahy, tak stejný úřad jim řekl, že nezaplatili nájemné a aby se odstěhovali. A stejný úřad jim dluží ty peníze čtyři měsíce. Tak nadace Agrofertu jim to zaplatila. Takhle to tady funguje. Normálně na hlavu. Všechno na hlavu.
Ano, dávky. Chudinky tam zaměstnankyně na úřadu práce. Je na toto stát připraven, že sice ušetří na mimořádné valorizaci a důchodech, ale navýší počty příjemců příspěvku na bydlení? No samozřejmě že není. Anebo se pak také dozvíme, že s příspěvkem a nárůstem žadatelů vláda nepočítala? ***
