(13.00 hodin)
(pokračuje Tomio Okamura)
Do ELDP se zapisuje: identifikační číslo zaměstnavatele, jméno, poslední příjmení, rodné příjmení, datum a místo narození, místo trvalého pobytu a rodné číslo občana, druh výdělečné činnosti, doba účasti na důchodovém pojištění, vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, doby, které při stanovení osobního vyměřovacího základu při výpočtu důchodu vylučují, doby, které se ode dne dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod nepovažují za výkon výdělečné činnosti pro účely zvýšení procentní výměry starobního důchodu.
Originál ELDP předává zaměstnavatel místně příslušné obvodní správě sociálního zabezpečení do 30 dnů ode dne zápisu údajů, nejpozději však do 30. 4. následujícího kalendářního roku. Zaměstnavatel musí také předat jeden ELDP zaměstnanci a jeden uchová ve své evidenci po dobu tří let. Zaměstnavatel má povinnost s obvodní správou sociálního zabezpečení spolupracovat.
Žádost o důchod obdrží pojištěnec na místně příslušné správě sociálního zabezpečení podle svého trvalého bydliště. Zde žádost vyplní a doloží se všemi potřebnými doklady. Pracovník obvodní správy sociálního zabezpečení musí s žadatelem vyplnit žádost vždy, i v případě, má-li za to, že žadateli nárok na důchod nevzniká. Žádost může za budoucího důchodce vyplnit zmocněnec na základě plné moci či opatrovník. Den uplatnění nároku na důchod je den, kdy se žadatel poprvé obrátil na příslušný orgán České správy sociálního zabezpečení o přiznání důchodu.
Rozhodnutí o přiznání starobního důchodu. Orgán správy sociálního zabezpečení má povinnost vydat rozhodnutí o přiznání důchodu do 90 dnů od podání žádosti. V praxi Česká správa sociálního zabezpečení vydává rozhodnutí o přiznání starobního důchodu v průměru do 40 dnů ode dne podání žádosti, avšak lhůta se může i prodloužit. Jedná se o případy, kdy Česká správa sociálního zabezpečení zjišťuje potřebné skutečnosti u zaměstnavatelů, správních úřadů a podobně.
Rozhodnutí Česká správa sociálního zabezpečení vydá písemně a doručí žadateli do vlastních rukou. Rozhodnutí nabývá právní moci po uplynutí lhůty pro podání námitek, která činí 30 dnů. Rozhodnutí musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení. Výrok zakládá, mění nebo ruší práva nebo povinnosti, v našem případě tedy přiznává právo na pobírání důchodu a stanovuje jeho výši. Ve výroku dále nalezneme právní ustanovení, kterými se orgány České správy sociálního zabezpečení řídí. Odůvodnění obsahuje například důvody nebo předpoklady, které vedly k rozhodnutí. V poslední části, tedy v poučení, je uvedeno právo podat řádný opravný prostředek, v případě rozhodnutí o přiznání důchodu právo podat námitky. V rozsudku je také stanoven termín, kdy bude důchodci Česká správa sociálního zabezpečení vyplácet důchod. Důchody se vyplácí vždy v sudé dny od 2. do 24. dne v měsíci.
Řádné opravné prostředky proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení. Od 1. 1. 2010 je možné proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení podat námitky jako řádný opravný prostředek. Pro opravné řízení se použijí ustanovení o odvolacím řízení zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Jediným rozdílem je, že o podaných námitkách nerozhoduje nadřízený orgán, ale opět Česká správa sociálního zabezpečení. Jak již bylo zmíněno, lhůta pro podání námitek je 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí. Námitky je nutné podat písemně České správě sociálního zabezpečení nebo u kterékoliv obvodní správy sociálního zabezpečení, která následně námitky postoupí České správě sociálního zabezpečení.
Z rozhodnutí musí být patrné, kdo je činí, které věci se týká a co se navrhuje. Námitky musí obsahovat označení účastníka a správního orgánu, podpis účastníka, proti kterému rozhodnutí směřuje, v jakém rozsahu je rozhodnutí napadáno a v čem je rozpor s právním řádem. Neuvede-li účastník, v jakém rozsahu je rozhodnutí napadeno, má se za to, že směřuje proti celému rozhodnutí.
Řízení o námitkách je vedeno odděleně. Nesmí se na něm podílet nebo rozhodovat osoby, které se účastnily řízení, které směřovalo k vydání napadeného rozhodnutí. Orgán, který vede řízení o námitkách, není námitkami vázán, může tedy rozhodnout i v neprospěch účastníka. Podání námitek je předpokladem možnosti podat k soudu správní žalobu, tedy k uplatnění práva na další řádný opravný prostředek. Tu má možnost podat účastník v případech, kdy nebyl spokojen s výsledkem řízení o námitkách. Zákonná lhůta pro podání žaloby jsou dva měsíce od doručení výsledku řízení o námitkách. Příslušným soudem je krajský soud, v jehož obvodu má žalobce bydliště nebo se v jeho obvodu zdržuje.
Náležitosti žaloby upravuje zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, § 71, jenž stanoví, že žaloba musí obsahovat označení napadeného rozhodnutí a den jeho doručení nebo jiného oznámení žalobci, označení osob na řízení zúčastněných, jsou-li žalobci známi, označení výroků rozhodnutí, které žalobce napadá, žalobní body, z nichž musí být patrno, z jakých skutkových a právních důvodů považuje žalobce napadené výroky rozhodnutí za nezákonné nebo nicotné, jaké důkazy k prokazování svých tvrzení žalobce navrhuje provést, návrh výroku rozsudku. Žalobce musí k žalobě přiložit kopii napadeného rozhodnutí. V některých případech je žaloba nepřípustná, hlavně pak nejsou-li vyčerpány řádné opravné prostředky - námitky, v případě, kdy jediným důvodem žaloby je nicotnost, které se žalobce nedomáhal v námitkách, směřuje-li žaloba jen proti důvodům rozhodnutí. (Reakce v sále.)
A pořád mluvím o důchodech. Ten, kdo začal poslouchat až teď, tak pořád mluvím o důchodech a pořád mluvím o tom posouzení podmínek pro zkrácené jednání. Protože my prostě říkáme, že neexistují důvody, neexistují podmínky pro zkrácené jednání. My chceme tento vládní návrh, kterým chcete okrást 3 miliony důchodců, zamítnout. My ho odmítáme, budeme hlasovat proti. Ale kdybyste nás náhodou tady převálcovali, protože je to přesila 108 na 20 poslanců SPD, tedy 108 vládních na 20 našich poslanců, tak prostě chceme, aby to bylo řádně projednáno ve výborech. Ne v jednom výboru a ještě zkráceně, ale ve výborech. Proto tady takhle sáhodlouze o tom hovořím a snažím se vás přesvědčit, že to prostě děláte špatně. Snažím se vám dát všechny možné argumenty.
Mimořádné opravné prostředky. Ještě bych řekl, ta bakalářská práce, ze které tady čtu, toho Tomáše Petružálka, se jmenuje Sociální zabezpečení důchodců v České republice. Takže je to plně k věci. Abych vám vysvětlil, že mají mít důstojné zabezpečení, a ne jak to děláte vy. Takže plně k věci to, co já říkám. Mluvím pouze k věci. A to, že je to obsáhlejší, protože to vládě není jasné, tak za to já nemůžu. Vy to tady navrhujete. Já to nenavrhuji.
Mimořádným opravným prostředkem proti rozhodnutí krajského soudu je kasační stížnost. Kasační stížnost může podat žalobce pouze v právním zastoupení advokátem. Lhůta pro podání kasační stížnosti jsou dva týdny od doručení rozsudku krajského soudu žalobci. O kasačních stížnostech rozhoduje Nejvyšší správní soud. Případy, kdy je možné podat kasační stížnost, nalezneme v soudním řádu správním v § 103, jedná se například o případy nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem, ve věci rozhodoval vyloučený soudce nebo byl soud nesprávně obsazen, soudní řízení bylo vadné nebo je vadné samotné rozhodnutí soudu. Kasační stížnost může podat nejen žalobce, ale i osoba zúčastněná na řízení, která bude uplatňovat práva osoby zúčastněné na řízení. Nejvyšší správní soud je vázán rozsahem a důvody uvedenými v kasační stížnosti. ***
