(8.10 hodin)
(pokračuje Jiří Kobza)
Takže vyzývám vás k zodpovědnosti, vyzývám vaše svědomí, abyste si uvědomili, že staří lidé opravdu na tom nejsou dobře a budou na tom čím dál tím hůř, zrovna tak vdovy, vdovci, sirotci, lidé, kteří mají nějaký handicap. Nezapomínejme v právnických dohadech na to, že na konci těch diskusí jsou skutečné osudy živých lidí. Děkuji vám.
Předsedkyně PSP Markéta Pekarová Adamová: Dobré ráno, dámy a pánové. Další vystoupí pan poslanec Kettner a následuje pan poslanec Zlínský se svým vystoupením. Připomínám, že jsme v bodu... nebo v části posouzení podmínek pro projednání tisku ve zkráceném jednání. Prosím, máte slovo.
Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji, paní předsedkyně. Dobré ráno, dámy a pánové. Proto, proč tady jsme - takový ten zákon padajícího lístku, kdy nejdříve jsme si prosadili stav legislativní nouze, díky němu můžeme nyní projednávat posouzení ve zkráceném jednání. Uděláme si takový malý výlet i do historie a trošičku dopodrobna rozeberu, proč si myslím, že když už tedy to prosazujeme, takovýto zákon, proč by se rozhodně neměl projednávat ve zkráceném jednání a měl by projít výbory, měl by projít diskusí, aby to nebylo tak nahonem.
Je to čtrnáct let, co tehdejší vláda s účastí KDU-ČSL, jejíž pan ministr nyní horuje za změnu tohoto zákona - ten zákon měl za úkol chránit starobní důchodce před inflací a zachovat jim po celoživotní práci nějaký ekonomický standard v době, kdy již kvůli svému věku a zdravotnímu stavu nemohou reagovat na aktuální ekonomickou situaci, a ani si hledat aktivní práci - je spousta případů, kdy už v 55 letech některé firmy berou takového zaměstnance jako neperspektivního, a pokud o práci přijdou, jen velice těžko si hledají adekvátní náhradu. Současná vláda svým rozpočtovým chováním inflaci roztáčí a někdy mi to připadá, že si ji doslova pěstuje. V době, kdy skončila covidová situace, která roztáčela ekonomické náklady, stejně tady máme rozpočtové sekyry, které se nijak neliší od dob covidu.
Přibližné vyčíslení zákonné valorizace důchodcům je něco přes 30 miliard a my máme situaci, kdy vláda získává vyšším výběrem DPH nebo daně z příjmů výrazně více peněz, než tomu bylo v minulých letech. Když si to vezmeme dopodrobna: výběr DPH se za rok 2022 zvýšil o 15,6 %, daně z příjmů právnických osob o více než 17 % a daň z příjmu fyzických osob o téměř 13,5 %. To znamená, že stát, což je logické v době inflace, vybírá peněz podstatně více, než tomu dříve, a z logiky věci vyplývá, že tyto zvýšení příjmy by dokázaly tuto valorizaci pokrýt.
A proč se tedy nepodíváme tedy někam jinam, kde ty peníze ušetřit, než právě na důchodcích? Sociální dávky nepřizpůsobivým, peníze politickým neziskovkám, naše platy například - protože vždycky by člověk měl jít příkladem, stejně jako to dělá učitel, jako to dělá rodič, tak úplně stejně by i politici měli jít příkladem, když o těch občanech mluvíme o tom, že by se měli uskromnit, že doba je zlá a tak dále - pokud sami nejdeme příkladem, rozhodně nás lidé nemohou brát vážně a naopak nejsou z nás příliš nadšení. Dále by se dalo ušetřit na solárních baronech, byrokracii a tak dále. Dále, co windfall tax? Podle příslibů by se mělo díky windfall tax získat 85 miliard, to si myslím, že je výrazně víc, než kolik by mělo být potřeba na valorizaci důchodů, a rozpočtová stavidla byla otevřena ve spoustě dalších případů - 2 % HDP na obranu. Ano, situace je taková, že by armáda měla sloužit, měla by být akceschopná, neměla by být pouze na přehlídky, ale to je dlouhodobá práce, a ne žádná hurá akce. Proč jsme přistoupili na diktát lipské energetické burzy a dopustili masivní zdražení inflace? Díky tomu, díky zdražení energií se zvedla inflace.
Důchodci jsou zkrátka jednou z nejohroženějších skupin, a jestliže se průměrná roční inflace pohybuje mezi 15 a 17 %, inflace, která se týká nejzákladnějších lidských potřeb, jako voda, energie a potraviny, je ještě výrazně vyšší, než je tento průměr. Například ceny potravin meziroční nárůst o 27 % a z toho nejvíce narostly ceny těch opravdu nejzákladnějších potravin. Ceny potravin meziročně vzrostly o 27,1 %, v říjnu to bylo o 26,2 %. Vyšší byly zejména ceny mouky o 48,3 %, polotučného trvanlivého mléka o 52,5 %, vajec o 71,9, olejů a tuků o 40,8 a tak dále. V oddíle Stravování a ubytování vzrostly ceny stravovacích služeb o 26 % a ceny tuhých paliv o 69 %, cena tepla a teplé vody 30 %. Takže z toho jasně vyplývá, že si senioři díky zvyšování důchodů rozhodně nežijí nad poměry. Když my o nich říkáme o nějaké solidaritě, že by se měli uskromnit, tak si říkám, proboha, z čeho? A hlavně se neohánějme průměrnými důchody. Víme, jak to s těmi průměry je. Budeme mít jednoho člověka, který má 10 milionů na kontě, budeme mít devět bezdomovců a voilà, máme tady deset milionářů. A přesně takhle to vypadá i s těmi průměrnými důchody. To znamená, že skutečně ti senioři si nežijí nad poměry. Ale valorizace, tak jak byla už před čtrnácti lety uzákoněna, jim aspoň nějakým způsobem pomůže přečkat cenový šok, který postihl zboží, služby, které jsou nevyhnutelné a oni se bez nich neobejdou. A pokud vláda sáhne na důchody, tím podle mého naruší křehký sociální smír a otočí se zády k lidem, kteří celý život pracovali a budovali tuto zemi. Namísto poděkování za celoživotní práci upřednostňujeme zájmy jiné, než jsou právě zájmy jejich, zájmy občanů České republiky. Děkuji. ***
