(0.30 hodin)
(pokračuje Lucie Šafránková)
Ústavní soud ve svém nálezu z roku 2011 uvádí, že odůvodňuje-li vláda potřebu přijetí návrhu napadeného zákona ve zkráceném jednání a ve stavu legislativní nouze negativními důsledky vyplývajícími ze skutečnosti, že její návrh zákona o státním rozpočtu s těmito změnami nepočítá, nelze takovou argumentaci z hlediska zákonem vymezených důvodů pro vyhlášení stavu legislativní nouze považovat za přijatelnou. To považuji také za velmi podstatné. Je zodpovědností každé vlády, aby při sestavování návrhu zákona o státním rozpočtu vycházela z platných právních předpisů a v případě, že považuje za účelné dosáhnout jejich změny, aby včas realizovala své oprávnění podat odpovídající návrh zákona, jehož prostřednictvím by dosáhla požadovaných změn. To říká Ústavní soud a to říkáme i my.
V souvislosti s mnou citovaným a komentovaným nálezem Ústavního soudu považuji za důležité zmínit i to, že soud tehdy vyjádřil vážné pochybnosti o samotné ústavnosti aktuální úpravy institutu stavu legislativní nouze, která od té doby nebyla změněna, a že aprobovat dosavadní zákonnou úpravu stavu legislativní nouze lze jen za předpokladu, že bude vykládána maximálně restriktivně, ústavně, vstřícně a odpovědně. Ústavní soud explicitně uvedl, že má za to, že by Poslanecká sněmovna měla zvážit novelizaci svého jednacího řádu v ustanovení, týkajících se právě úpravy stavu legislativní nouze, aby byla ústavně konformní.
Dámy a pánové, při hodnocení oprávněnosti aplikace stavu legislativní nouze na danou konkrétní situaci, na projednání konkrétního návrhu zákona, v tomto případě jde o vládní novelu zákona o důchodovém pojištění, je dobré a důležité pohlížet i z celkového pohledu základních principů parlamentarismu. Parlamentarismus lze chápat jako soubor hodnot, institucí a procedur. Jeho existence je založena především na určitých pravidlech hry, která budou respektována, ať již ve volbách zvítězí kterákoliv z politických stran či koalic. Zároveň platí, že čím je větší aktuální parlamentní převaha vládní většiny, tím méně se projevují typické nástroje parlamentarismu. Souvisí to i s úrovní politické kultury konkrétní země, která je zase výsledkem dlouhodobých tradic, ne pouze produktem jednoho aktuálního volebního období.
Hodnoty a principy, jako jsou konsenzus, pluralita, princip vlády většiny, ochrany menšiny, vláda na čas, reprezentativní mandát a tak dále, se promítají i do institut... pardon, institucionální roviny existence parlamentarismu, a hlavně v duchu principu předvídatelnosti a legitimního očekávání se dodržování těchto principů promítá do ochoty občanů dodržovat právní řád a do jejich loajality ke státu a k jeho politickému režimu. Mějme toto na paměti právě dnes, kdy chce vládní většina bezprecedentním způsobem porušit ústavní pravidla legislativního procesu.
Důležitým pojmem a principem je v této souvislosti i tak zvaná autonomie Parlamentu. Ta je zachována pouze tehdy, pokud používané zvláštní legislativní procedury nenarušují demokratická pravidla, pouze tehdy, urychluje-li je legislativní proces za situace, kdy opoziční poslanci mají možnost se k věci vyjádřit, a to v hlasováních, v rozpravách nebo formou pozměňovacích návrhů. Ústavní soud svými rozhodnutími a nálezy stanovil závazné mantinely pro následné politické a parlamentní postupy a pro politická rozhodnutí, a to i pro futuro, když restriktivně vymezil situace, za kterých by měl být institut stavu legislativní nouze používán. Tato restriktivní rozhodnutí jsou hranice, kterými Ústavní soud vyjádřil nadřazenost ústavy nad všemi ostatními okolnostmi ovlivňující politické rozhodování o použití stavu legislativní nouze.
Ústavní soud jasně řekl, že projednávání návrhu zákona v režimu legislativní nouze s omezením parlamentní diskuse je vyhrazeno pouze pro mimořádné okolnosti. Ty nyní nenastaly a v souvislosti s dnes projednávanou novelou vůbec neexistují. Doplňuji a upozorňuji, že tato okolnost, tedy neústavní zneužití stavu legislativní nouze a zkrácení podmínek k projednávání může znamenat a v minulosti už také znamenala jasný důvod pro následné zrušení celého takto procesně projednávaného zákona Ústavním soudem.
Všechny skutečnosti, o kterých jsem hovořila, pokládám za mimořádně podstatné a důležité. Považuji postup vlády Petra Fialy ve věci návrhu na projednávání změny zákona o důchodovém pojištění, které má snížit valorizaci důchodů, za jednoznačně protiústavní, a to jak z hlediska procedury, o čemž jsem teď hovořila, tak i z hlediska obsahu. Děkuji za pozornost. (Velký potlesk z řad poslanců SPD a ANO.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, paní poslankyně.
Přečtu omluvu: ze zdravotních důvodů se od 7 do 9 hodin ráno omlouvá pan poslanec Igor Hendrych.
A s přednostním právem - já se o omlouvám, pane poslanče, ale s přednostním právem se přihlásil Patrik Nacher. Máte slovo, prosím.
Poslanec Patrik Nacher: No, já bych - já jsem se schválně nepřihlásil na faktickou, protože bych chtěl poprosit, jak jsme se dohodli, že by se s přednostním právem přihlásil pan ministr, protože tam nejsou žádné faktické, které by to odsouvaly, a řekl by nám do detailu to, co jsme si tady tak trochu špitali ohledně té valorizace, abychom na to mohli nějakým způsobem reagovat. Stejně tak jako nebylo odpovězeno od pana ministra spravedlnosti, kde my jsme se ho opakovaně ptali na to, když tady nebyl ministr pro legislativu, jakým způsobem on se dívá na ten stav legislativní nouze i na ten celý proces. On tady seděl, pan ministr spravedlnosti, teď zmizel. Takže mě zajímá, jestli tedy pan ministr využije svého přednostního práva, protože teď tam žádné faktické nejsou.
A my jsme se s kolegy domluvili, teď není na co reagovat, tak jestli by bylo dobré, abyste se přihlásili, protože pak v tom případě opravdu my už tedy nevíme, jakým způsobem to dělat, protože když jsou faktické, vy se nedostanete na řadu, když faktické nejsou, tak se čeká asi do jedné hodiny, kdy bude pauza. Tak pojďme tomu dát nějaký řád.
Já bych takhle využil přednostního práva, vyzval bych pana ministra, aby se přihlásil s přednostním právem. Má na to 23 minut. Stejně se tam nedá nic moc odborně, detailně to vysvětlit, ale zaplaťpánbůh za to. Tak jestli můžu poprosit pana ministra. A kde je pan druhý ministr, to nevím. Já ho pokusím se najít někde na chodbě, a třeba ho sem přivedu zpátky. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji. Nyní tedy řádně přihlášený pan poslanec Karel Sládeček a po něm pan poslanec Jaroslav Foldyna. Prosím.
Poslanec Karel Sládeček: Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dne 20. 2. 2023 předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová vydala rozhodnutí, že od 20. února...
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vás požádám, abyste nehlučeli, a budete lépe rozumět. Prosím, pokračujte.
Poslanec Karel Sládeček: Děkuji. ... do 22. března tohoto roku bude vyhlášený stav legislativní nouze. Tohoto výjimečného zákonodárného procesu má být využito jen při mimořádných okolnostech, což projednávání snížení valorizace důchodu v žádném případě není. To, že vláda neumí hospodařit a neumí zkrotit inflaci, není důvodem ke snížení valorizace důchodů.
Dovolte mi citovat bývalého předsedu vládní strany TOP 09 pana Miroslava Kalouska, který na Facebooku situaci komentoval následovně, cituji: "Milí přátelé z ODS, já vaší, v uvozovkách naší vládě pořád fandím, ale nesmíte nám to neúměrně ztěžovat, zejména tím, že budete dělat z lidí blbce. Vláda důchody nezvyšovala, vláda jen naplnila svoji ústavní povinnost a provedla platný zákon, což mimochodem já pokládám za fatální chybu, protože si myslím, že vláda měla ten zákon změnit. Ale ať tak, či onak, vydávat vlastní impotenci a nečinnost za zásluhu, to už je babišovský styl, který nutně urazí inteligenci každého vašeho voliče." Konec citace. ***