(21.40 hodin)
(pokračuje Andrej Babiš)
Potom tady mám - zubaři. Nekonečný příběh, ne? My jsme měli projekt Stomatologie 2.0 pro lepší Česko. My jsme byli v Hustopečích u toho zubaře, mladý kluk, který skončil v roce 2020 na Lékařské fakultě v Olomouci, a tam zkrátka jednu kolegyni ukecal nějaký starosta, odešla, nechala mu tam 1 000 klientů. Tak jsme se ptali na termín - za rok. A jak to u nás vypadá teď? Strašný problém, ti zubaři, hlavně samozřejmě Ústecký kraj, Karlovarský kraj, Moravskoslezský, ale všude.
A my jsme měli ten projekt - a já nevím a znovu opakuji, to není, že já jsem to vymyslel, s tím přišel pan Mounajjed, to je soukromý zubař, s ním jsme dělali v O2 aréně očkovací centrum, kde se lidi naočkovali za sedm minut - a je to strašně zajímavé, protože vlastně co on říká, že stomatologie je nejprogresivnější medicínský obor v České republice, evropský lídr v inovacích. Řešení problému musí být cíleno podle potřeb obyvatel a jejich zdravotní gramotnosti, ano?
U nás je 60 % lidí, kteří mají snahu si najít svého stomatologa, akceptují finanční spoluúčast, a 40 % lidí, kteří si stomatologa hledat nebudou a přicházejí pouze, když je něco bolí, nebo neakceptují finanční spoluúčast. A to byl ten projekt. U nás je skutečně problém s kvalitou poskytované péče. Často to čtu, ten materiál. Část stomatologů neklade důraz na kvalitu ošetření. Díky nízké kvalitě vzniká začarovaný kruh, kdy pacienti dokola navštěvují svého stomatologa a neustále se něco opravuje. Tito pacienti vlivem nekvalitního ošetření postupně přicházejí o své zuby. Tato skupina stomatologů má pak zcela zaplněné kapacity svými kmenovými pacienty a nejsou schopni přijímat pacienty nové.
Potom za druhé je to malá kupní síla obyvatel v daných oblastech. To jsou ty oblasti, o kterých jsem mluvil, neochota finanční spoluúčasti obyvatel na ošetření. Část stomatologů, zejména mladí, jsou zvyklí pracovat s moderními technologiemi, jako například operační mikroskop, kvalitní rentgen, laser nebo skener. Tyto investice přinášejí zásadní navýšení hodinové kalkulace ordinace. Ceny výkonů se tím navyšují, pojišťovny ale nejsou schopny pokrýt cenovou náročnost těchto výkonů a tím vzniká potřeba finanční spoluúčasti obyvatel na takových výkonech. Ochota spoluúčasti je často ruku v ruce s kupní silou obyvatel v daném regionu.
Pan ministr financí začal hned, že vzal 14 miliard pojišťovnám. Nevím, jaké mají zůstatky na účtech, možná dobré, tak tím líp. Tak by mohli samozřejmě možná tenhle projekt - se nad tím zamyslet. Ten projekt cílí na ty, kteří nechodí k zubaři, nechtějí platit a chodí jenom, když je něco bolí, a to je 40 %. A pokud bychom vytvořili státem garantovanou síť ordinací, kde se bude řešit pouze odstranění akutního problému bolesti, nikoliv celkové koncepční opravy, státem garantované ordinace ve vybraných okresech, 45 okresů bez nutnosti být v ordinaci registrován. Takže bolí mě něco, jdu, je tam někdo a neplatím nic. Pouze léčba akutních případů, bolesti, celodenní provozní doba, péče hrazená z veřejného zdravotního pojištění bez finanční spoluúčasti.
Ale mimochodem, my jsme za Adama Vojtěcha udělali ten investiční program a mladí zubaři mohli získat až 2,5 milionu na to, aby si mohli zřídit ordinaci. Finanční náklady a personální obsazení státem garantovaných ordinací, zřizovatel - kraje. Já jsem teď mluvil s hejtmanem Ústeckého kraje a o tom přemýšlí, protože fakt to je problém, zubaři. A kraje - za finanční podporu státu, materiálně-technické vybavení cirka 2,5 milionu na jednu ordinaci, personální obsazení - dva lékaři, dvě sestry.
Kde vzít stomatology? Využití stomatologů ze zemí mimo Evropskou unii, kteří se ucházejí o aprobační zkoušky pro práci v České republice. Pro získání aprobační zkoušky by bylo nutné odpracovat v těchto ordinacích minimálně dva roky. Ročně se jedná o desítky stomatologů. Finanční motivace absolventů, benefit, získání zkušeností, využití studentů stomatologie z posledních ročníků, získaná praxe.
A potom máme tu druhou - cílení na skupinu lidí, kteří mají snahu si najít svého stomatologa a akceptují nějakou finanční spoluúčast, zajištění kvalitní stomatologické péče a vytvoření systému edukace v rámci prevence. Jak zajistit - stomatologové bezúročně nebo státem garantované úvěry na materiální a technické vybavení ordinace. Zjednodušení systému získávání smluv se zdravotními pojišťovnami, zrychlení procesu získávání povolení o provozování nestátního zdravotnického zařízení, dotace na pronájem prostor. Podmínky - minimálně pět let na daném místě provozovat ordinaci, v příhraničních oblastech nutnost 80 % českých pojištěnců, neošetřování jen cizinců. Zdravotní sestra, zubní instrumentářka. Velká část stomatologů bojuje s nedostatkem sester nebo instrumentářek. Finanční podpora institucím. Které školy, akreditované kurzy, zubní instrumentářka. Ročně se musí akreditovat minimálně 200 zubních instrumentářek. Tímto krokem se částečně zastaví odliv sester z nemocnic do ordinací.
Dentální hygiena - jedním ze základních kamenů prevence je dentální hygiena. Finanční podpora institucím a fakultám, které akreditují obor dentální hygienistka. Navýšení kapacit škol dentální hygieny, marketingové cílení na střední školy, prezentace oborů a výdělků, edukace prevence, plošné příspěvky pojišťoven na dentální hygienu dvakrát ročně. Edukační programy pro mateřské a základní školy ohledně prevence vzniku zubního kazu - zajistí studenti stomatologie, dentální hygienistky nebo edukovaní učitelé.
Investice do prevence v budoucnu ušetří násobky za léčbu zanedbaných problémů. Vytvoření nového oboru dentální preventista. Obor by měl stejný základ jako zubní instrumentářka s rozšířením o možnost zasahovat do dutiny ústní s preventivním cílem. Rentgenové snímky, kontrola zubního povlaku a tak dále.
Takže to je ten projekt, a pokud - já nevím, jestli pan ministr by měl o to zájem, myslím zdravotnictví, a aby se to spočetlo, kolik to stojí. Já myslím, že to je velký problém. A samozřejmě, my jsme řešili problém v roce 2018. V září jsem se dozvěděl, že každý rok uspěje na přijímačkách na lékařské fakulty 2 500 lidí, 2 500 studentů - a nedostanou se. A když jsem se ptal proč, tak řekli, že nejsou pedagogové. A proč nejsou? No, nejsou peníze. Tak jsme udělali projekt, 7 miliard na deset let, a díky tomu v podstatě stoupla procentuální - vlastně přijímáni na lékařské fakulty v daném čase, nevím, za dva roky až o 30 %.
Ale samozřejmě problém je, že my tady nemáme ty profese, které potřebujeme. A teď, když mluvím za zdravotnictví, samozřejmě jsou to psychiatři. My jsme udělali reformu psychiatrické péče. Obrovský problém pro mladé lidi. Ano, reforma na anglický systém, ne zavírat lidi do Bohnic, ale tyto pohotovostní a tak dále. A v tom bohužel se taky nepokračuje. A dneska nedej bože, když máte problém hlavně s dítětem a chcete urgentně dětského psychiatra, termín je tři měsíce a pro dospělé taky problém. Takže náš problém je v tom, že vysoké školy, když jednají o rozpočtu, dostanou ty peníze, ale vliv státu, který by měl říct: Nemáme pediatry, nemáme stomatology, nemáme radiology, nemáme fyzioterapeuty a tak dále, to samozřejmě ten přesah tam není. A to není samozřejmě jenom u zdravotnictví, ale je to i u dalších věcí. ***
