(19.00 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
V těchto dnech je každý z vás suverénem, který může tento hanebný záměr poslat na smetiště dějin a nechat tak naplnit vzniklá a legitimní očekávání důchodců ohledně mimořádné valorizace penzí. Každý z vás je suverénem, který může nechat ministra financí Stanjuru naplnit svá slova hojně citovaná v nedělních a pondělních médiích, podle nichž je připraven mandatorním výdajům státu dostát, ať už v rámci schváleného rozpočtu, nebo klidně jeho novely.
Nenechte se prosím zmást. Žádné hospodářské škody naplněním valorizačního mechanismu nehrozí. Je to pouze vestavěný stabilizátor, který inflační příjmy státu, které objektivně vznikají a které ani v následujících letech nikam nezmizí, alespoň částečně distribuuje i k té části naší společnosti, která je ekonomicky neaktivní a nemá žádnou jinou možnost, jak inflaci vzdorovat.
Inflační příjmy veřejných rozpočtů, dámy a pánové, se v letošním roce podle odhadů Ministerstva financí zvýší oproti roku 2021 bratru o 534 miliard korun, příjmy veřejných rozpočtů se v roce 2024 zvýší oproti roku 2021 o 627 miliard korun a v roce 2025 o dalších 716 miliard korun. Nepřistupujte, prosím, na neférovou hru šéfa státní kasy, který se snaží vyvolat dojem, že státní rozpočet má pouze výdajovou stranu. Opravdu nemá.
Skutečně věřím a chci věřit tomu, že stále existuje vysoká šance, že většina z vás zkrátka tento pokus vlády vyřešit selhání dvou konkrétních ministrů protiústavním zákonem, navíc protlačeným v protiústavně vyhlášeném stavu legislativní nouze, který má ke všemu ještě obrat čtvrtinu obyvatelstva naší země o jejich zákonný finanční nárok, jednoznačně odmítne.
Vyzvala jsem vládu, aby tento návrh zákona stáhla, aby dovolila úřadům vyplatit seniorům to, na co mají ze zákona nárok. Vždyť tady už nejde jen o kritiku ze strany opozice, která by mohla vládní většinu nechat relativně chladnou, ale slyšíme kritické hlasy ze Senátu. Své pochybnosti před včerejškem veřejně deklaroval zvolený prezident Petr Pavel. Kriticky a zcela jasně se vyjádřil nejeden renomovaný ústavní právník, ale k tomu se dostanu posléze.
Není důvod narušovat důvěru v náš právní stát jen kvůli selhání dvou ministrů, potažmo premiéra. Stále je tady možnost tento návrh stáhnout, nepodpořit, červnovou valorizaci vyplatit podle zákona a jednat s opozicí, tedy s námi, o nastavení valorizačního mechanismu do budoucna. My jsme na to určitě připraveni. Sami dobře víte, že v opačném případě hrozí blamáž, za kterou ponese morální odpovědnost každý z vás. Přitom této blamáži můžeme zabránit teď a tady. Nenechte se, prosím, vmanipulovat do nekomfortní role jen proto, že si někdo nesplnil své domácí úkoly, protože jak sám přiznal, na ně prostě neměl kvůli svým osobním prioritám v zahraniční politice čas. Budu zcela konkrétní. Prvotní příčinou této zbytečné, nešťastné a ostudné situace není nic jiného než notorický odpor ministra financí Zbyňka Stanjury k reálným číslům, než tvrdohlavé odmítání započítání reálných a mandatorních výdajů státu do státního rozpočtu. Ano, pro ministra financí Zbyňka Stanjuru bylo mnohem důležitější mít v návrhu rozpočtu pěkné baťovské číslo 295 miliard deficitu než do něj odpovědně promítnout minimálně mandatorní výdaje státu, kam mimořádná zákonná valorizace penzí patří.
Věřím, že nikdo z vás si nedovede představit, že by si svůj rodinný rozpočet naplánoval bez započítání hypotéky, nájemného, platby za elektřinu nebo jiného z vašich povinných výdajů. Proč? Přece takový rozpočet by vám způsobil více škody než užitku a hned při první splátce byste zjistili, že bude lepší hodit ho do koše a začít počítat poctivě. Právě tohle se stalo ministru financí se státním rozpočtem, ačkoliv moc dobře věděl, že lednová inflace neklesne pod 5 %, tím pádem státu ze zákona vznikne povinnost mimořádné červnové valorizace důchodů. Do rozpočtu na ni nedal ani korunu. Na dotazy, jak tedy hodlá zákonné valorizaci dostát, odpovídal šéf státní kasy žargonem, že ty peníze prostě nějak najde. Jeho legendární odpověď novináři České televize na tiskové konferenci k pokladnímu plnění státního rozpočtu za rok 2022 je dnes již zaslouženým hitem internetu. Není pochyb, že ve skutečnosti už tehdy moc dobře věděl, že bude chtít společně s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou seniorům na jejich peníze sáhnout.
8. prosince 2022 vydala Národní rozpočtová rada stanovisko, ve kterém vládu upozorňovala, že k mimořádné valorizaci dojde, a v rozpočtu přesto na ni není ani koruna. Zároveň Národní rozpočtová rada varovala, že vzhledem k vysoké částce, kterou bude potřeba na mimořádnou valorizaci vynaložit, nelze rozumně předpokládat, že ji bude možné pokrýt z úspor v jiných položkách státního rozpočtu.
Od prosince vás upozorňuji na to, že kromě chybějících prostředků na mimořádnou valorizaci rozpočet Zbyňka Stanjury nepočítá s dalšími 31 miliardami na investice SFDI. 11. ledna jsem požádala o mimořádné zařazení bodu s názvem Rozpočtový chaos ministra Stanjury. Odůvodnila jsem ho tím, že skutečný schodek státního rozpočtu je zhruba o 100 miliard větší než prezentovaný PR marketingový rozpočet schválený vládou. 12. ledna jsem interpelovala premiéra Petra Fialu s prosbou o vysvětlení závažných nedostatků ve způsobu, jakým byl sestaven zákon o státním rozpočtu na rok 2023. Upozorňovala jsem na mimořádně alarmující stav, kdy Ministerstvo financí do zákona o státním rozpočtu zcela nepochopitelně nezapočítalo objektivní a zjevné výdaje za desítky miliard korun. V podobném duchu se vyjádřil i předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Ptala jsem se, zda nejdůležitější zákon, který určuje ekonomické a politické mantinely vlády, máme vnímat jako cár papíru, kde chybějící desítky miliard nestojí ministru financí za pozornost. Bohužel, už s odpovědí pana premiéra na tuto interpelaci bylo zcela zjevné, že si závažnost problémů buď vůbec neuvědomuje, nebo uvědomuje a záměrně předstírá, že problém neexistuje. Dnes vidíme, jak krátkozrakou a nezodpovědnou strategii zvolil. ***
