(18.20 hodin)
(pokračuje Tomio Okamura)
"Invalidní důchod - invalidní důchod slouží k zabezpečení občanů, kteří nemohou vykonávat práci nebo k tomu mají výrazně snížené podmínky. Od roku 2010 se invalidní důchod vyplácí pouze do věku 65 let, poté se převede na důchod starobní.
Invalidita - od roku 2010 máme pouze jeden invalidní důchod, který je rozdělen na tři stupně invalidity. Musí být splněna i podmínka potřebné doby pojištění. Ta nemusí být splněna, pokud invalidita vznikla následkem pracovního úrazu. Stupeň invalidity - první stupeň 35 až 49 % je ztráta pracovní schopnosti, procentní výměra 0,5 %. Druhý stupeň 50 až 69 %, procentní výměra 0,75 %. Třetí stupeň nad 70 % je ztráta pracovní schopnosti, procentní výměra 1,5 %. Pracovní neschopnost posuzují při podání žádosti o invalidní důchod Obvodní správa sociálního zabezpečení pomocí lékařské posudkové služby. Lékařská posudková služba v České republice je v kompetenci jak ošetřujících lékařů spadajících pod Ministerstvo zdravotnictví, a hlavně úkolem lékařů Obvodní správy sociálního zabezpečení spadajících pod Ministerstvo práce a sociálních věcí. Lékaři posudkové služby pouze posuzují zdravotní stav pacientů, ale v jejich pravomoci však není rozhodnutí o přidělení či nepřidělení dávek. Lékařská posudková služba vychází z lékařských zpráv a posudků od odborných lékařů. Posuzuje se, zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní neschopnost, zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, jestli a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, schopnost rekvalifikace na jiný než dosud vykonávaný druh výdělečné činnosti, schopnost využití zachované pracovní schopnosti, zda je v případě poklesu o 70 % a více schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. Potřebná doba pojištění pro invalidní důchod - potřebná doba pojištění se počítá podle věku pojištěnce: do 20 let méně než 1 rok, 20 až 22 let - 1 rok, 22 až 24 let - 2 roky, 24 až 26 let - 3 roky, 26 až 28 let - 4 roky, nad 28 let - 5 let.
Pozůstalostní důchody - podmínkou pro vznik nároku na pozůstalostní důchod je smrt živitele. Do pozůstalostních důchodů řadíme vdovský, vdovecký a sirotčí důchod. Aby pozůstalý mohl pobírat některý z těchto důchodů, musel zemřelý pobírat invalidní nebo starobní důchod či musel splňovat podmínky pobírání důchodu.
Vdovský a vdovecký důchod - mezi vdovskými a vdoveckými důchody je pouze jeden rozdíl, a to ten, že vdovský pobírá žena a vdovecký muž. Podmínky pro pobírání těchto důchodů jsou dvě, a to existence manželství v době úmrtí, zemřelý pobíral starobní nebo invalidní důchod, splňoval pro to podmínky nebo zemřel následkem pracovního úrazu. Tyto důchody pobírá pozůstalý po dobu jednoho roku. Po uplynutí jednoho roku má nárok na důchod pouze ten poživatel, který (a) pečuje o nezaopatřené dítě, které má po zemřelém nárok na sirotčí důchod, b) pečuje o dítě, které je závislé na péči jiné osoby ve stupni II až IV, (c) pečuje o svého rodiče nebo rodiče zemřelého manžela, který s ní žije v domácnosti a je závislý na péči jiné osoby ve stupni II až IV, d) je invalidní ve třetím stupni, (e) dosáhl věku o čtyři roky nižšího, než činí důchodový věk muže stejného data narození, popřípadě důchodového věku, je-li nižší. Pokud poživatel vdovského či vdoveckého důchodu uzavře nové manželství, jeho nárok na důchod zaniká. Důchod se vypočítává ze základní výměry, která je 3 270 korun a z 50 % přímého důchodu, který zemřelý pobíral nebo na něj měl nárok.
Sirotčí důchod - sirotčí důchod pobírá nezaopatřené dítě, kterému zemřel rodič nebo osoba, která o něj na základě rozhodnutí soudu pečovala. Zemřelá osoba opět musí splnit podmínku nároku na starobní nebo invalidní důchod. Tato podmínka je zmírněna, stačí pouze polovina potřebné doby pojištění na nárok invalidního důchodu. Sirotek má nárok na důchod po každém z rodičů, při jeho osvojení nárok zaniká. Sirotčí důchod se vypočítává ze základní výměry, která je 3 270 korun a ze 40 % přímého důchodu, který zemřelý pobíral nebo na něj měl nárok."
Takže to je první fáze mého vysvětlení. Já tady znovu připomenu, že tady obstruuji záměrně vládní návrh zákona, kterým chce vláda okrást cca 3 miliony příjemců důchodu o zákonem slíbenou valorizaci. SPD s ním prostě nesouhlasí. Nesouhlasíme s tím, takže my v každém případě chceme oddálit na maximum, je nás tu jen 20, proti nám stojí velká přesila, a budeme tady dál vám vysvětlovat, že je to špatně, když chcete okrást české důchodce.
Teď po mně převezme štafetu kolega a já se zase samozřejmě přihlásím. Děkuji zatím za pozornost. (Potlesk z lavic SPD.)
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Nyní jsem zde měla přihlášku dle dohody dvou klubů, že vystoupí pan předseda Babiš, ten tu není, takže nyní je na řadě pan předseda Radim Fiala. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Radim Fiala: Vážená paní předsedající, vážené kolegyně a kolegové, děkuji vám za slovo. Dovolte mi, abych krátce promluvil k samotnému návrhu vlády Petra Fialy na změnu zákona o důchodovém pojištění, kterým chce vláda a ministr Jurečka zpětně sebrat důchodcům v průměru 1 010 korun měsíčně. Zdůrazňuji, že nikoliv jednorázově, jak by to z některých vyjádření mohlo vypadat, ale trvale. V případě starobních důchodců se jedná o doživotní odebrání 1 100 korun z jejich důchodu, tedy v mnoha případech jde o desítky tisíc korun. Toto asociální rozhodnutí vlády Petra Fialy o zásadním snížení valorizací důchodů, na které již jejich příjemcům vznikl právní nárok, je svévolné, chybné a hanebné.
Z odborného i politického hlediska úplným základem, naprostou politickou abecedou je ta skutečnost, že tato zákonná valorizace důchodů měla být promítnuta do návrhu zákona o státním rozpočtu, a to buď do standardní kapitoly rezortního Ministerstva práce a sociálních věcí, anebo do rozpočtové rezervy. Za toto velké selhání primárně zodpovídá Ministerstvo financí a je třeba vyvodit z toho příslušnou personální odpovědnost, mimo jiné i proto, že rezortní ministr Stanjura nejprve před pár dny tvrdil, že na červnovou mimořádnou valorizaci důchodů v plné výši nejsou v rozpočtu peníze, a on i vláda tím zdůvodňovali jak samotnou nutnost valorizaci snížit, tak i nezbytnost projednání této ostudné novely ve zrychleném režimu legislativní nouze.
Režim legislativní nouze my jsme tady celý včerejšek kritizovali s tím, že odporuje i ústavě v tom, že legislativní proces neproběhl tak, jak by měl proběhnout, nebo neprobíhá tak, jak by měl proběhnout, protože asi 65 zákonodárců, kteří se chtěli vyjádřit v rozpravě k legislativní nouzi a měli k tomu plné právo, prostě jim to nebylo umožněno. To znamená, jsem přesvědčen, že hlasování o legislativní nouzi bude jedním z důvodů, kdy se celá tato novela zákona dostane k Ústavnímu soudu. ***
