(21.50 hodin)
(pokračuje Radim Fiala)
Ústavní konformitou legislativního procesu s ohledem na vyhlášení stavu legislativní nouze se již několikrát zabýval náš Ústavní soud. Navrhovatelé jednotlivých ústavních stížností nejčastěji spatřovali zneužití institutu legislativní nouze v tom, že nebyly splněny podmínky pro jeho vyhlášení podle příslušných ustanovení jednacího řádu Poslanecké sněmovny, což považovali nejen za porušení tohoto zákona, nýbrž i za porušení parlamentní procedury zakládající protiústavní způsob přijetí zákona. Vyhlášení stavu legislativní nouze pak v příslušných stížnostech bylo označeno za politický, nikoliv neutrální právní nástroj a omezení obecné, respektive podrobné rozpravy za značné omezení svobody projevu poslanců a svobody parlamentní rozpravy. V nálezu, kterým Ústavní soud v roce 2011 zrušil novelizující zákon č. 347/2010 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s úspornými opatřeními v působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí, bylo poukazováno i na zahraniční judikaturu zabývající se celou řadou ústavních demokratických principů legislativního procesu, které musí zákonodárný sbor dodržovat.
V nálezu Ústavní soud opět uvedl zásady, které musí zákonodárný sbor respektovat při projednávání návrhů zákonů. Patří k nim především respekt k procesním, nebo chcete-li procedurálním pravidlům. Ústavní soud uvádí - cituji: "Jen v procesně bezchybném procesu, v ústavně souladném řízení lze dospět k zákonnému a ústavně souladnému výsledku, tedy rozhodnutí, a proto procesní čistotě rozhodovacího procesu řízení je nezbytné věnovat zvýšenou pozornost a poskytnout jí důraznou ochranu." Proto si dovoluji tady s tím přijít a vlastně to tady takhle důkladně rozebírat, protože je patrné, že pokud by došlo ke zneužití institutu legislativní nouze, tak bychom se u toho Ústavního soudu pravděpodobně setkali, pravděpodobně určitě setkali, a z toho důvodu upozorňuji už i na judikáty Ústavního soudu, který říká, co v případě porušení legislativní nouze bude posuzovat.
"Vystupuje zde tedy v zákonodárném procesu do popředí požadavek stálosti, přesvědčivosti a nezbytnosti právních aktů, na nichž právní stát a souvztažně také život občanů v něm spočívá. Takovýchto aktů a také dosažení potřebné autority zákonodárných sborů nelze však dosíci jinak než respektem k pravidlům, tedy zásadám legislativní činnosti, která si ostatně Poslanecká sněmovna jako významný nositel zákonodárné moci pro tuto svou činnost zákonem sama stanovila." Konec citace. Mějme toto tedy na paměti i dnes a vyhněme se riziku pozdějšího zrušení dnes projednávané novely Ústavním soudem, a to i kromě těch důvodů obsahových z procedurálních důvodů, tedy z důvodů, o kterých se dnes bavíme, to znamená o využití institutu legislativní nouze.
Parlamentní opozici, která se na výkonu státní moci přímo nepodílí a je v parlamentu v menšině, musí být s ohledem na ústavou garantovaný princip ochrany menšin umožněno vykonávání jejích ústavně garantovaných práv. Nesmí jí být znemožněn výkon funkce parlamentní opozice. Jak říká nález Ústavního soudu, přítomnost - a teď cituji - přítomnost opozice nutí i koherentní vládní většinu vysvětlovat a zdůvodňovat svá rozhodnutí vycházející ze svobodné výměny názorů a stanovisek za účelem hledání širší shody a případně odstraňování nedostatků navrhovaného zákona. A o to tady přece jde. Na to se nás ptali i novináři: Proč tady budete tak dlouho řečnit? Protože chceme přesvědčit vládní koalici, že ten zákon lze přijmout i jinak, že můžeme dosáhnout jakéhosi kompromisu a že nemusíme snižovat nebo zpomalovat valorizaci důchodů našich seniorů, protože přijdou o poměrně dost peněz, o jednu třetinu, a to samozřejmě podle nás v pořádku není.
Opozice má také právo blokovat či oddalovat rozhodnutí přijatá většinou, jakož i právo domáhat se ústavního přezkoumání přijatých rozhodnutí a zákonů. To pravděpodobně uděláme. Jestli vládní většina protlačí tento zákon, tak ho samozřejmě dáme Ústavnímu soudu, aby prozkoumal, zda nedošlo ke zneužití například i toho stavu legislativní nouze. Míra ochrany práv opozice, ať ji momentálně politicky tvoří jakékoliv subjekty, aby mohla plnit svou nezastupitelnou funkci, je ukazatelem úrovně politické a parlamentní kultury a je také vyjádřením míry demokratičnosti daného politického systému. Ano, to, že tady můžeme dnes hovořit a že tady můžeme hovořit tak dlouho, je dáno zákonem o jednacím řádu a je to, jak přímo říká Ústavní soud, vyjádření míry demokratičnosti daného politického systému. Tak jenom chci upozornit, že už dnes zase vládní koalice se svolávala na tom, aby změnila zákon o jednacím řádu, aby znemožnila opozici tady diskutovat a znemožnila to, co jsem tady teď před chvílí všecko citoval z nálezu Ústavního soudu. Takže ještě jednou pro vládní koalici: je také vyjádřením míry demokratičnosti daného politického systému.
Součástí práv parlamentní opozice je tedy i garance práva aktivního vystupování v rozpravě a garance možnosti ovlivnit projednávanou agendu parlamentní schůze, což by nemělo být jen a pouze v rukou vládní většiny. To je důležité. Já si myslím, že opravdu je důležité, že tady ty judikáty Ústavního soudu čtu, aby i vládnoucí pětikoalice věděla, že opozice má v Poslanecké sněmovně svoje místo a že je důležitá, a znovu opakuji, je vyjádřením úrovně politické parlamentní kultury a míry demokratičnosti daného politického systému.
Při uplatnění institutu legislativní nouze dochází vždy k omezení nebo zkrácení práv parlamentní opozice. To je taky důležité. Ještě jednou: Při uplatnění institutu legislativní nouze dochází vždy k omezení nebo zkrácení práv parlamentní opozice. Tyto skutečnosti, které užití institutu legislativní nouze s sebou nesou, jsou o to závažnější, jestliže se jedná o návrh s tak dalekosáhlými dopady na životní situaci milionů občanů, jako je novela valorizací důchodů. Ústavodárce, se proto rozhodl, a strážce ústavnosti Ústavní soud to potvrzuje, tuto možnost připustit jen v extrémních, opravdu mimořádných situacích. Ústavní soud proto nabádá k velmi restriktivní interpretaci podmínek a okolností vedoucích k užití institutu legislativní nouze při projednávání návrhů zákonů. Návrh zákona, jehož projednání ve zkráceném legislativním procesu vláda požaduje, musí být proto vhodným prostředkem k odvrácení hrozících škod či ohrožení veřejného zájmu. Já jsem přesvědčen o tom, že naši senioři nepředstavují ani hrozící škodu, ani ohrožení veřejného zájmu, což v případě novely zákona o důchodovém pojištění absolutně neplatí. Absolutně neplatí! Naopak. Jeho schválení jde proti veřejnému zájmu, proti principu předvídatelnosti práva a proti principu právní a ekonomické ochrany sociálně ohrožených skupin občanů, kterými senioři bezpochyby jsou.
Překážkou zneužití institutu legislativní nouze je pouze zákonné vymezení důvodů, na jejichž základě lze tento stav vyhlásit. Tyto důvody musí být podle Ústavního soudu v souladu s ústavou a musí být přezkoumatelné. Ústavní soud také mimochodem neuznal potenciální hrozbu obstrukcí opozičních poslanců za mimořádnou podmínku ve smyslu jednacího řádu Sněmovny, která ospravedlňuje použití stavu legislativní nouze. Čili jinými slovy, pokud by vládnoucí koalice použila institut legislativní nouze, protože se obává, že bude opozice obstruovat, což se v minulosti už také stalo, tak to u Ústavního soudu neuspělo. Neuspělo. Opozice má svoje právo, svoje práva a Ústavní soud to uznal. ***