(18.00 hodin)
(pokračuje Tomio Okamura)
Důležitým cílem veřejného důchodového systému ve Švédsku vždy bylo dosáhnout dobrého zajištění ve stáří pro všechny občany. Fialova vláda má přesně opačný cíl. Vy nechce dosáhnout dobrého zajištění ve stáří pro všechny občany. Vy děláte opak. Vy tady navrhujete, ještě navíc v legislativní nouzi, proto o tom tady hovořím, že chcete co nejrychleji připravit všechny příjemce důchodu o důchody, prostě okrást je. Měli slíbenou valorizaci a vy je chcete připravit o tu slíbenou valorizaci. Vzít jim v průměru 1 000 korun měsíčně. A my s tím nesouhlasíme a tady tomu ze všech sil bráníme. Fialova vláda hodila důchodce přes palubu, SPD naopak pevně stojí na straně všech příjemců důchodu. O tom tady je tato schůze. Tak.
Takže nový důchodový systém ve Švédsku proto přináší základní garantovanou dávku, která zajišťuje minimální životní úroveň důchodu pro jednotlivce s žádným nebo nízkým příjmem. Tato garantovaná dávka se testuje příjmy žadatele a nahrazuje penze z NDC schématu. Minimální dávka je financována z obecných daňových příjmů státu a je oddělena od NDC schématu, který je závislý na příjmech. Dávka se platí od 65 let a představuje přibližně 35 % průměrné mzdy pracovníků s modrými límečky. Garantovaná dávka se investuje podle cen a nikoli mezd jako v NDC systému. Proto ji bude pobírat stále menší podíl důchodců. Dnes asi 30 % důchodců ve Švédsku pobírá důchod z tohoto systému garantovaného příjmu, často ženy s nízkou kvalifikací.
Druhý pilíř švédského důchodového systému dnes tvoří povinné spoření do fondu FDC. Prémiová penze vytváří relativně malý podíl. Z celkových příspěvků na důchodové pojištění 18,5 % jde na povinné spoření do fondů, na individuální účty 2,5 %. Nová vládní agentura pro prémiovou penzi systém spravuje a funguje jako zúčtovací centrum. Příspěvky vybírá zaměstnavatel a posílá Národnímu daňovému úřadu. Jakmile jsou určena individuální důchodová práva, účastníci si mohou vybrat, do jakých fondů investovat. Lidé si mohou vybrat mezi privátními fondy, kterým dávají do správy individuální úspory. Volbu penzijního fondu lze kdykoli změnit. Příspěvky účastníků jsou investovány prémiovou penzijní agenturou ve velkých sumách. Fondy znají jen celkové investované sumy a neví, kdo jsou individuální investoři.
V roce 2000, kdy se systém FDC spouštěl, fungovalo přibližně 460 fondů. Dnes se jich účastní v systému asi 700. Většina, asi 70 % fondů, jsou akciové fondy, zhruba polovina fondů investuje do zahraničních akcií. Každý účastník prémiové penze si může vybrat pět prémiových fondů. Původně byli lidé aktivní a vytvářeli si portfolio sami. Dnes jen asi pětina klientů skutečně tvoří portfolio, ostatní investují do zbytkového fondu, který spravuje Státní penzijní společnost.
Nový švédský důchodový systém byl zaváděn postupně. Lidé narození od roku 1954 budou pobírat penzi úplně podle nového systému. Starší pobírají penzi kombinovanou podle nového systému a podle původního systému. Teprve v roce 2040 pojede celý systém podle nových pravidel. Ještě v roce 2015, kdy se dostanou do penze poválečné generace narozené z baby boomu, budou dávky vypláceny podle starého systému.
Důchodový systém počítá s pojistně-technickou úrokovou mírou ve výši 1,6 %. Fondový systém, který funguje od roku 2000, přinesl pro klienty řádově stejné výnosy jako v NDC, nicméně podstatně nižší než v základních soukromých penzijních systémech. Hodnota vybraného portfolia poklesla za tři roky fungování systému o 40 % a hodnota předurčeného fondu o 30 %. Nedávná finanční krize tuto nepříjemnost ještě prohloubila.
Předreformní systém nebyl spravedlivý. Spojení mezi příspěvky a dávkami bylo slabé. Příspěvky byly placeny ze všech příjmů od 16 let až do důchodu, zatímco dávky vycházely z 15 let s nejvyššími příjmy. Docházelo tak k přerozdělení od zaměstnanců s dlouhou kariérou a vyrovnaným příjmem, obvykle lidé s nižšími příjmy, k lidem s krátkou kariérou a výrazným růstem na konci kariéry, lidé s vyššími příjmy. Nový systém vytváří úzké spojení mezi zaplacenými příspěvky a důchodovými dávkami, a to nejen v systému FDC, ale i NDC.
Nový švédský systém tedy posiluje princip ekvivalence na úkor principu solidarity. Princip solidarity je však v systému zachován, protože občan má nárok na garantovanou dávku. Ta je vyplácena nikoli ze systému NDC, nýbrž z kapitoly sociálních dávek. NDC a FDC systémy předpokládají, že rozhodnutí jednotlivce o práci či důchodu předurčí výši individuální renty. Jednotlivci mohou diverzifikovat svá důchodová portfolia, investování svých prostředků na kapitálovém trhu. Nový systém posouvá riziko a odpovědnost na občana. Rozsah, v jakém systémy tvoří solidní penze, závisí na schopnostech účastníka činit racionální investiční rozhodnutí. Protože prémiová penze založená na FDC má v systému jen menší váhu, nejsou švédské důchody tolik závislé na kolísání kapitálového trhu. Navzdory záměrům velký počet fondů, které se předhánějí v reklamních kampaních, má na občany spíše odrazující efekt. Pro řadu účastníků bude zbytkový fond představovat lepší alternativu než aktivní investiční strategie. Zatím má zbytkový fond lepší výnos než průměr trhu.
Zúčtovací centrum se zatím ukázalo být úspěšné ve snižování nákladů na systém FDC. Administrativní náklady pro agenturu pro prémiové důchody činí jen 0,3 % aktiv. Řízení aktiv spojené s velkými objemy prostředků vytváří úspory z rozsahu. Většina soukromých fondů v systému jsou dražší než zbytkový fond a fondy řízené institucionálními investory. Marketingové náklady systému FDC sníží v budoucnu vyplácené penze o jednu desetinu. Protože dávky nejsou definovány a závisí na příspěvcích, nelze nyní přesně předvídat očekávané poměry průměrný důchod - mzda. Proto představa, že nastupující švédští důchodci se budou těšit vyšším relativním důchodům než jejich rodiče, by nebyla realistická. Celkové náhradové poměry průměrný důchod - mzda budou pro nastávající důchodce nižší než dříve. Je tomu proto, že počet důchodců se zvyšuje a průměrná délka života rovněž.
Výhodou nového švédského systému je, že klade větší odpovědnost na jednotlivce při přípravě na důchod. Nejde však o plnou privatizaci, nýbrž částečnou, a to poměrně skromnou privatizaci.***
