(14.20 hodin)
(pokračuje Tomio Okamura)
Mezigenerační solidarita a obecná spravedlnost je namístě, ale formou solidarity s důchodci a spravedlnosti vůči nim. To souvisí i s přihlouplým argumentem ministra Stanjury z ODS ohledně poměru důchodů k hrubé mzdě. Zažili jsme rekordní explozi cen. A to, k čemu valorizace slouží, k čemu byl nastavený princip, není rovnat důchody na nějakou danou úroveň reálných mezd, ale cíl a důvod je jen jediný: kompenzovat důchodcům růst cen, aby měli za co žít. Takže pokud chce kdokoliv cokoliv porovnávat, tak jediný relevantní údaj je růst cen. V případě důchodců, a to je potřeba zdůraznit a uvědomit si, je přitom spotřební koš naprosto jiný než spotřební koš středostavovské rodiny. Důchodci neřeší ceny aut, dovolených, letenek, luxusního zboží ani většinu spotřebního zboží, jako je elektronika či módní ošacení, ale pro ně jsou zásadní ceny bydlení, energie, vody, potravin a léků. Tady tvoří energie velmi významné procento. U některých lidí je to dokonce ta větší část výdajů. A tady se ceny pro mnohé znásobily. Nerostly o procenta, ale o násobky. Jestliže má důchodce 10 000 důchod a má zálohy 10 až 15 000, tak je v sakra extrémní nouzi. A opravdu jen, slušně řečeno, opravdu jen velmi nemorální člověk může porovnávat průměrný důchod s průměrnou mzdou a tvrdit, že důchodci musí přispět na řešení finančních potíží, které důchodci nezpůsobili, ale způsobila je primárně tato Fialova vládní pětikoalice. Pravda, s přispěním i vlád minulých. Skutečně je nehoráznost a sprostota nevídané míry chtít po těch, kdo tuhle zemi vybudovali, kdo vám zajistili příjmy, které vy jste rozházeli, aby znovu sanovali vaše doslovně rozkrádání našeho společného majetku a společných příjmů. A tady samozřejmě nese plnou odpovědnost vládní pětikoalice Petra Fialy a také ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS. A opět jsme u principu, který vládne této vládě a který vyjádřil jeden důchodce slovy - cituji: "Cizincům cpou horem dolem a vlastní lidi okrádají." Konec tohoto z mého pohledu pravdivého citátu.
Samozřejmě vládní návrh na snížení valorizace důchodů, který má platit od června, je zcela nepřijatelné trestání důchodců za chyby této Fialovy vlády. Pokud někdo mluví o spravedlnosti, tak samozřejmě tento návrh odporuje všem principům spravedlnosti, a to nejen té morální, ale i té formální, legislativní. Návrh porušuje ústavnost, a to kvůli retroaktivitě, principu očekávání i rovnému zacházení. Z pohledu ústavních principů takový přístup nese znaky svévole, kterou Ústavní soud ve svých nálezech opakovaně označuje za nepřípustnou. Důchodci oprávněně důvěřovali českým zákonům a zákon jasně říkal, jaká má být valorizace důchodů. Česká vláda má vydat pouze technické nařízení podle stávajícího zákona. Pokud chce cokoliv měnit, tak Sněmovna může přijmout nový zákon, ale ten se musí vztahovat na budoucnost, to je nikoliv na současnou inflaci, ale inflaci od data přijetí takového zákona. To, že vláda mění pohled na parametry, které jsou z minulé doby, je jasná neústavní retroaktivita. Proto chce SPD podat ústavní stížnost.
Vláda si je jasně vědoma toho, že zákon je skutečně protiústavní paskvil, který by jim normální právníci hodili pod stůl. Proto Fialova vláda obešla a ošvindlovala standardní legislativní proces, k němuž se vláda zavázala ve svém programovém prohlášení. Zasláním návrhu do připomínkového řízení v délce jednoho dne není naplněn požadavek zákoníku práce, podle kterého se návrhy zákonů týkajících se důležitých zájmů pracujících projednávají s příslušnými odborovými organizacemi a organizacemi zaměstnavatelů. Znemožněním projednání navrhované právní úpravy Legislativní radou vlády je pak znemožněno zodpovědné posouzení zejména ústavnosti navrhované právní úpravy, pokud jde o nerespektování legitimního očekávání na straně důchodců týkajícího se výše zákonem stanovené valorizace jejich důchodů, jehož zásadní význam zdůraznil v minulosti Ústavní soud v řadě svých nálezů.
Vládní důvodová zpráva ani nezakrývá skutečnost, že cílem navrhované úpravy není důchodová reforma, ale snaha o snížení letošního schodku státního rozpočtu, který nepochopitelně s výdaji na červnovou valorizaci důchodů nepočítá, i když již v době, kdy byl státní rozpočet na rok 2023 schvalován, bylo zřejmé, že i v tomto roce bude inflace dramaticky vysoká. Nejde tedy ve své podstatě o opatření směřující k reformě či modernizaci českého důchodového systému, ale o krok fiskální politiky Fialovy vlády, která neřeší problémy nerovnováhy veřejných financí, na nichž se sama výrazně podílí svými opatřeními v daňové oblasti i v oblasti důchodového pojištění, která na dluh snižují příjmy státního rozpočtu. V uvozovkách na dluh.
Já bych připomněl také stanovisko Rady Českomoravské konfederace odborových svazů, která považuje za nepřijatelné ignorování sociálního dialogu v tak důležité oblasti, jako je důchodová reforma. Ale u té důchodové reformy se ještě zastavím. Rada v souladu se stanoviskem SPD považuje vládní návrh na prodloužení věku pro odchod do důchodu za neakceptovatelný, obzvláště v souvislosti s délkou pracovní doby v České republice a zdravotním stavem zaměstnanců. Dále odmítá kroky vlády, které snižují objem prostředků v systému sociálního pojištění. ČMKOS, to znamená Českomoravská konfederace odborových svazů, požadovala zastavení těchto kroků již v roce 2021. Dále odbory vyzývají vládu, aby nezhoršovala vláda situaci důchodců zhoršováním valorizačního mechanismu vůči stávajícím i budoucím důchodcům. Odbory považují za prioritní úkol vlády v tomto období stabilizaci veřejných financí tak, aby důchodová reforma nebyla zneužita k tomuto účelu. Fialova vláda je ale ke všem těmto výzvám hluchá a slepá.
Podle našeho názoru stabilizace veřejných financí nesmí být dosahována na úkor jedné z nejvíce ekonomicky ohrožené skupiny osob, a tou skupinou jsou všichni příjemci důchodů. Sociální důsledky vládního návrhu jsou pro řadu důchodců velmi tíživé a mnoho osob pobírajících důchod se v současnosti kvůli inflaci a růstu cen za energie dostalo až do skutečně krajní nouze. Samozřejmě nejsou sami. Jsou v tom i celé rodiny. Rodiny s dětmi, samoživitele, zdravotně postižené osoby dostal extrémní růst nákladů na bydlení, potraviny, léky a zdravotní pomůcky do zoufalé ekonomické situace. A ten extrémní růst nákladů způsobila právě Fialova vláda. Připomeňme, že důchodce, zdravotně postižený člověk či maminka s dětmi si prostě většinou nikde moc nepřivydělají a nemají šanci, jak si pomoci, jako třeba běžný zdravý člověk v produktivním věku.***
