(11.00 hodin)
(pokračuje Martin Baxa)
Jeden z mých kolegů se ptal, kdy se tento návrh zákona objevil ve sněmovně. Sám jsem si to oprášil ve svých vzpomínkách. Ten sněmovní tisk doputoval 30. června loňského roku. To by samo o sobě mohlo být odpovědí na otázku, nebo na obvinění, zda tento návrh zákona má sloužit k těm účelům, které tady kolegové z opozice opakovaně zmiňují, tedy k ovládnutí volby mediálních rad a jejich prostřednictvím k ovládnutí volby generálního ředitele. Ten návrh tady byl předložen v loňském roce. To je úplně časově absurdní úvaha, že bychom takové úvahy měli, ale samozřejmě tím, jak to projednávání se výrazně prodloužilo - mimo jiné připomenu, že poprvé byl zařazen v programu jednání Sněmovny tento návrh zákona v první červencové schůzi Sněmovny loňského roku, to znamená, on tady byl opravdu velmi brzy, ale tehdy i snahou bych řekl opozice se na něj nedostalo, a tím pádem vlastně to projednávání pokračuje déle a déle.
Velmi často tady padá argument, proč neakceptujeme pozměňovací návrh pana poslance Babky s účinností k 1. lednu 2024. S ohledem na to, jak dlouho se tento návrh zákona projednává, já nevidím důvod, proč jej posouvat dále. Jenom připomenu do kontextu jednu věc. Pokud kolegyně, kolegové, my ten názor nesdílíme, my jako vláda chceme zapojit Senát do voleb mediálních rad, tak v případě Rady České televize, kde má mít Senát 6 míst, tak 3 místa jsou volena nově, to jsou ta 15+3=18, a 3 místa by měla být volena po uplynutí funkčního období tří radních, které se završuje na konci června. To znamená, uvolní se 3 místa v polovině letošního roku. Účinnost od 1. ledna 2024 znamená půlroční období, během kterého by měla být tedy provedena volba Poslaneckou sněmovnou, aby nezůstala 3 místa v Radě České televize volná, ale to je proti smyslu toho zákona. To znamená, že by se na velmi dlouhou dobu zablokovala volba těch dalších 3 senátních radních, a tedy vytvoření té proporcionality jedné třetiny ku dvěma třetinám. Ale samozřejmě tento argument vešel v účinnost teď, kdy je evidentní úsilí opozice o to, aby tento zákon, který posiluje odolnost veřejnoprávních médií, nebyl přijat. Tento argument by neplatil před půl rokem, kdyby byl bez dalšího přijat. Dnes vstupuje v platnost. A určitě jej tady ještě budu zmiňovat, budu-li na něj opakovaně tázán.
Jsem pevně přesvědčený o tom, že ten mechanismus je správný, že tento mechanismus má být uveden v život v tento okamžik tak, jak jsem v loňském roce tento návrh zákona předložil. Dokonce jsem říkal, že my na velké novele zákona o České televizi a Českém rozhlase začneme pracovat tehdy, až bude přijat tento zákon. Když ale vidím, nebo když jsem už na podzim loňského roku viděl nevůli opozice v Poslanecké sněmovně k přijetí zákona posilujícího odolnost veřejnoprávních médií, tak práce na velké novele už nejenom byly zahájeny, ale silně běží, a dostáváme se vlastně dokonce do nějakého takového souběhu těchto zákonů. Ale pevně věřím, že se nám podaří tuto malou novelu schválit včas, jsme už teď ve třetím čtení, a že nedojde tedy k paradoxnímu projednávání obou těchto návrhů zákonů dohromady.
Chci jenom zdůraznit to, že naše vládní koalice nepřistoupí, dokonce chci zdůraznit, nepřistoupí nikdy na to, abychom ustoupili od principu koncesionářských poplatků. Já opravdu hluboce nesouhlasím s tím, co zde prezentovala paní kolegyně Balaštíková. A je otázka, zda se jedná o váš názor jako opozičního hnutí ANO v této věci, který podle mě eliminuje nějakou společnou debatu nad tou velkou novelou, protože se jedná o úplně principiální nesoulad s tím, jakým způsobem mají být financována veřejnoprávní média. Ale to patří určitě do té další diskuse o té takzvané velké novele.
Podtrhávám, že veškeré naše úmysly jsou, co se týká té malé novely, dlouhodobě veřejně, transparentně komunikovány, ale samozřejmě na půdu Sněmovny patří i taková debata. Jenom se chci znovu ne snad jako ohradit, ale znovu vlastně říct, že mně připadá... Když tady kolega Nacher hovořil o bizarnosti návrhu, tak já si dovolím to slovo využít a říct, že mi přijde úplně jako bizarní uvažovat o tom, že by naše vláda jakýmkoliv způsobem si zahrávala s cenzurou. Já tomu opravdu, tomuto argumentu, vůbec nerozumím. Rozumím, proč opoziční poslanec různě vytváří takovou jako obsáhlou síť nebo pavučinu argumentů, do níž jako zabaluje téma cenzury, ale mně to připadá opravdu z principu bizarní a absurdní, hovořit o cenzuře. Ale v tom se nemůžeme shodnout.
Kolega Babka mě při minulém jednání Sněmovny upozornil na takový výstup z našich diskusí ve Sněmovně, kde se hovořilo o těch rozdílných světech, tak jako video sestříhané na Instagramu. Tak já tady o těch světech tolik mluvit nebudu, abychom se znovu společně v tom sestřihu neocitli, ale asi to o něčem svědčí.
Jestli, pane kolego Nachere, prostřednictvím pana místopředsedy, jste opravdu přesvědčený o tom, že naše vláda má cenzurní plány? Nerozumím tomu. Při vědomí toho, jak jste člověk velice bystrý, analytický, komentující, nerozumím tomu, jak můžete vážně myslet cokoliv o cenzuře, co je spojeno s režimem před rokem 1989. Je to samozřejmě vaše pozice, váš postoj.
Ještě dlužím myslím odpověď na otázku ohledně toho počtu. Já jsem byl tím, kdo jednoznačně podpořil návrh, aby se rozšířil počet radních České televize z 15 na 18. Jakkoliv je ten argument tady opakovaně bych řekl dokonce zesměšňován, tak já si za ním jednoznačně stojím. Veřejnoprávní televize je médium násobně větší, než je veřejnoprávní rozhlas, nejenom rozpočtem, ale i celkovou svou produkcí. Je to logicky televize versus rozhlas. Myslím si, že početnější a názorově pestřejší, protože při jakémkoliv rozšíření, jakémkoliv druhu volby k tomu rozhodně dojde, Rada České televize je ku prospěchu věci. To je prostě názor, na kterém asi se neshodneme. Já si myslím, že je prostě správné, že to k tomu patří.
Pokud jsem zapomněl na odpověď na jakoukoliv vaši otázku, jsem připraven znovu reagovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuju. Tak dalším z přihlášených s faktickou poznámkou, kterou chce reagovat, je pan poslanec Juchelka, poté paní poslankyně Pastuchová a poté paní poslankyně Balaštíková.
Poslanec Aleš Juchelka: Děkuji moc. Mě vždycky strašně baví vystoupení pana ministra, protože on to ještě zahalí do toho vlastně, jak je to, jak je to všechno skvělé, transparentní, demokratické, principiální a hodnotové, a přitom všichni vědí, že opak je pravdou. Tak já budu tady citovat. Pan ministr říká, že tato novela - cituji - komplikuje politické pokusy o to, aby se v těch veřejnoprávních médiích něco jako událo. Takže nerozumím tomu, když to tedy komplikuje ty politické pokusy o ovládnutí, proč jste tedy volili aklamací? To je moje otázka. Proč jste volili veřejně ty radní sami, bez opozice, bez jejích hlasů? Protože my chceme personálie volit tak, jako je třicetiletá tradice této Sněmovny, tajnou volbou. Tady tímto si protiřečíte, protože ty vaše nádherné řeči se s těmi fakty prostě a jednoduše bijí.
Také jste řekl, že posiluje odolnost veřejnoprávních médií. No, já si myslím, že třeba před transparentností, jo, určitě ano. Myslím si, že prostě komplikujete i díky tomu kvoru počtem radních prostě a jednoduše volbu a odvolání generálního ředitele. A co mi ale na tom hodně vadí, je, že opravdu hazardujete s důvěrou a s důvěryhodností jakoby rad. Vy ani, a to i slovy pana ministra Šalomouna, vy ani nejste schopni důvěřovat té Radě České televize, že si je schopna jako orgán, který je bytostně volen Poslaneckou sněmovnou, zvolit svého předsedu a místopředsedou, a říkáte jim v tom zákoně, kdo má být předsedou a místopředsedou, protože tam pravděpodobně budete volit asi nesvéprávné lidi.
K dalším věcem se dostanu v další faktické poznámce. (Předsedající: Čas máme.)***
