(10.10 hodin)
(pokračuje Patrik Nacher)
Zvláštnost číslo dvě je za mě to, že tímhle, že to neustále navrhujete jako na mimořádnou, vy jste to navrhovali na normální schůzi, ale teď na mimořádnou, tak tím vlastně říkáte, že to je vaše priorita a že to má přednost před ostatními věcmi, nevím, daňovou reformou, úsporami v rozpočtu a tak dále, a tak dále. A to mně tedy přijde jako zvláštní, že vlastně vy tomuto věnujete tolik energie - a opakuji, že to už je druhý pokus - že to má přednost před ostatními věcmi. Vy tím ukazujete ty priority této vlády. Já si troufám říct, že počet radních v Radě České televize opravdu není priorita dnešní doby. Anebo neplatí teze, že jsme v hospodářské, v ekonomické krizi. Ale nemůže platit obojí. Nemůže platit, že jsme v nějaké krizi, a zároveň na mimořádné schůzi projednáme tuto normu.
Zvláštnost číslo tři je změna zpravodaje. Já bych docela rád slyšel od znalců, já jsem tady přece jenom druhé volební období, kolikrát se stalo, že organizační výbor změnil zpravodaje, kterého určil předseda volebního výboru Aleš Juchelka, Martina Kolovratníka, a zpravodajem byl určen kolega Lacina? To mně přijde také zvláštní. A nezlobte se, to se zas tak často neděje. Nebo mi řekněte, kolikrát organizační výbor změnil zpravodaje? Kolikrát se to stalo? A jaké jsou ty důvody? To je totiž podstatné. Je podstatné tohle vědět. On ten zpravodaj, to není jenom člověk, co tady sedí a dělá si poznámky, ono to má nějaký důvod. Ano, později, jak jsem pochopil, to bylo před prvním čtením, tak se ta situace podcenila, protože kolega Kolovratník, jestli jsem to správně pochopil, zůstal zpravodajem pro výbor, a tím se automaticky potom stal zpravodajem i tady na plénu, takže ta situace se podcenila, a v této chvíli je nemocný a nahradil ho kolega Babka. Ale to, že na začátku byla ta změna v rámci organizačního výboru, to si myslím, že stojí tady za zmínku a za poznámku. Kdyby se to dělo na každé schůzi, tak bych to tady nezmiňoval, to je potřeba si říct. Ale to, že se to děje teď zrovna v této citlivé normě, tak si myslím, že je zaznamenáníhodné.
Zvláštnost číslo čtyři za mě. To je ta rychlá změna, o které jsem tady už hovořil v těch faktických poznámkách. To znamená, že ta změna je rychlá, když to takhle rychle stihnete, proto jsou ty mimořádné schůze, tak se v zásadě dotkne už toho běžícího výběrového řízení na generálního ředitele České televize. No a to je prostě zvláštnost. Protože kdyby vám šlo o systém, tak je vám jedno, jestli to platí teď, nebo za tři měsíce, nebo za půl roku, od 1. ledna roku 2024, protože je to systémová nějaká změna, že rozšiřujete počet, vtahujete do toho Senát a podobně. Nemusel bych se vším souhlasit, ale respektoval bych, že to prostě je nějaké rozhodnutí většiny. Ale v momentě, kdy vy na to tak extrémně spěcháte, tak to prostě vyvolává tyhle otazníky a na vás je, abyste vy na ně odpovídali, protože samozřejmě ty otázky, co se týká toho současného procesu výběru ředitele, jsou logicky ve vzduchu a vy jste je doposud nerozptýlili. Pan ministr opakovaně říkal, že to je náš svět, váš svět, já si to pamatuju. To není ale odpověď na tu otázku, v čem je změna, že by to neplatilo teď, ale že by to platilo od 1. ledna. V čem je ta změna? No v tom, za mě, jediná uchopitelná a srozumitelná, že se mine ta volba ředitele. Což mi připomíná, si pamatuju - a já jsem byl ve volebním výboru v minulém volebním období, jednou jsem navrhl, měl jsem 21 otázek na Českou televizi, byl jsem zpravodajem výroční zprávy o hospodaření, tuším, že to bylo za rok 2016 nebo 2017, a měl jsem návrh to přerušit, dokud nedostanu ty odpovědi. No a tenkrát to byl téměř útok na nezávislost České televize. Dnes tady měníte pravidla uprostřed běhu, nejste schopni to vysvětlit, jak jsem řekl na začátku, je to už druhý pokus, jak změnit Radu České televize, a nic se neděje. Miliony chvilek nedemonstrují, neprotestují. Letná není plná, Václavské náměstí není plné, ani dokonce Malostranské náměstí. Takže bych se chtěl zeptat i tady, prostřednictvím nevím koho, Milionu chvilek, kde v této chvíli jsou? No a teď... A teď... (Ministr Baxa od zpravodajského stolku. - Řečník se směje.) Pan ministr mi tady něco říká, tak ať to řekne na mikrofon, protože kdybych na to reagoval, tak by diváci a ani vy ostatní byste neslyšeli, na co reaguju. Takže já pak poprosím pana ministra, že by tyto vtipné glosy pak řekl na mikrofon, ať se pobavíme všichni.
Teď ten obsah. Základní změnou je, že se zvyšuje ten počet radních z 15 na 18. A já jsem stále neslyšel, v čem to je. My jsme tady minule dělali nějaké dělítky devíti, šesti a tak dále. Tak si můžeme dát kurzy matematiky dole v jídelně. Nevím, jaké je to politické odůvodnění, proč má být 18? Já jsem se ptal, jestli tam je víc práce. Je tam víc stížností? Tomu rozumím. Ale ono to konzistentní moc není, když jste před rokem navrhovali 12, a teď 18. Takže musíte se nějak jako rozhodnout, kolegyně, kolegové z vládní koalice, jestli jdete jedním, nebo druhým směrem. Důležité je být konzistentní. Jednou navrhovat 12, podruhé 18 a vždycky to nějak odůvodnit... Kdybych bral tedy ty dělitele devíti, tak 12 děleno devíti moc jako nefunguje.
Poté, a to je důležitá změna, ta nesmí zapadnout, že se snižuje kvorum pro jmenování nebo odvolání generálního ředitele z dvou třetin na nadpoloviční většinu. To je podstatné. Protože dneska dvě třetiny z 15 je 10, zatímco nadpoloviční většina z 18 je také 10. Takže vám vlastně stačí pro volbu ředitele stejný počet jako dnes, ale máte o 3 radní více. Proč? Jinými slovy druhý dotaz, jestli můžu poprosit, v čem tkví ta přidaná hodnota této změny? Že už to nejsou dvě třetiny a je to jenom nadpoloviční většina? To jsem z toho já nepochopil. Zase z toho ční - a je to podezření a je na vás, abyste ho rozptýlili - aby se usnadnila ta volba, aby vám to jakoby početně vyšlo, protože nevidím ten důvod. Má-li mít ředitel nějakou oporu v té radě ve smyslu důvěry a důvěryhodnosti, tak mně přijde, že dvě třetiny je mnohem silnější mandát než mít jenom nadpoloviční většinu.
A poslední poznámka. Tak už jsem tady citoval novináře, řekl jsem vám čtyři zvláštnosti této normy, položil jsem několik otázek a teď to všechno zařadím do nějakého kontextu. A ten kontext je, co se tady děje od voleb v té oblasti mediální. Připomenu to, co už říkal dneska kolega Aleš Juchelka, aby to nezapadlo, že jedna volba do Rady České televize už tady proběhla, a tím, že vy jste nebyli úspěšní v té tajné volbě, tak jste ji udělali veřejnou. To je nějaký kontext té situace. Tenhle zákon se tady neobjevil jen tak zničehonic. My ho musíme vnímat v nějakých souvislostech. A ta souvislost je, že poprvé za několik volebních období vám došla trpělivost s vašimi vlastními poslanci, to je na vládní koalici, kteří měli svůj názor a v tajné volbě nezvolili ty radní, které jste chtěli, tak jste udělali veřejnou volbu, což mně příliš demokratické tedy nepřijde. Já si pamatuju, já mám ten printscreen - 99 přítomných, 99 pro. To vám přijde v pořádku? A to je ten kontext, to se přímo týká této věci. Je to volba radního do Rady České televize. Takže nemůžete izolovaně vzít tuhle normu, kterou projednáváme, to je prostě v nějakém kontextu několika kroků, které byly už předtím. Takže se ptám, jestli je v pořádku, že jsme ustoupili od té tajné volby a budeme tady volit veřejně, abychom se měli všichni pod kontrolu, aby předsedové klubů měli pod kontrolou svoje poslance, jak hlasují? Férově v tomhle musím přiznat, že vždycky pro veřejnou volbu byli Piráti, ti vždycky byli pro veřejnou volbu, ti jsou konzistentní, ostatní bohužel přešli na druhou stranu barikády, abych tak řekl, vždycky hájili tajnou volbu jako demokratický princip, a najednou přešli na veřejnou. ***
