Hospodářský výbor projednal tento návrh zákona 19. 1. a po obecné rozpravě přerušil jeho projednávání za účelem podávání pozměňovacích návrhů do 23. 2. Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj projednal tento návrh zákona taktéž 19. 1. a po obecné rozpravě ho přerušil za účelem podávání pozměňovacích návrhů do 20. 2., přičemž tato lhůta následně byla prodloužena. Ty předložené pozměňovací návrhy projednal hospodářský výbor 1. března a výbor pro veřejnou správu následující den, tedy 2. března.

Při projednávání této legislativy na výborech bylo uplatněno celkem 14 pozměňovacích návrhů, přičemž přijato bylo celkem 5 z nich. Jedním z těchto pozměňovacích návrhů, který byl uplatněn a následně přijat na výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, je návrh souhrnný, který připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj, a to především za spolupráce s Ministerstvem dopravy, Ministerstvem průmyslu a obchodu, dalších rezortů, ale i kolegů poslanců jak z koalice, tak z opozice, na což zde už upozornil pan kolega poslanec Havránek. Nesmírně si vážím a jsem skutečně rád za to, že tento řekněme souhrnný návrh předkládáme společně, a to skutečně napříč politickým spektrem tak, jak jsou pod touto sérií podepsáni zástupci všech stran, které mají své zastoupení ve Sněmovně.

Cílem toho pozměňovacího návrhu - a my jsme slyšeli velmi silný apel - bylo a je zejména další zrychlení procesu stavebního řízení, což je tedy stěžejní část tohoto souhrnného návrhu. Ta směřuje především ke změně stavební správy ve vyšších patrech stavebního řízení. Pak je to i jakési vyslyšení apelu pro maximální míru integrace. Původní návrh sice v sobě obsahoval jakési ne doporučení, ale textaci o nutnosti koordinace, pokud to je možné, v jednotlivých úrovních, ale my jsme se skutečně snažili i se zástupci odborné veřejnosti najít řešení tak, aby ta integrace byla řekněme intenzivnější ve všech těch úrovních.

Já bych teď v krátkosti jenom ty hlavní věci zmínil. Z pohledu změny soustavy stavební správy je pozměňovacím návrhem navrhována dílčí úprava struktury stavební správy, která nemá vliv na počet stavebních úřadů, které vykonávají svou působnost jako přenesenou. Já chci, aby to tady zaznělo, protože stále ještě tato část není zcela vyjasněna v rámci třeba jednotlivých komentářů k tomuto návrhu.

Specializovaný stavební a odvolací úřad, ve zkratce SOSÚ, podle nové úpravy nahradí Dopravní a energetický stavební úřad, takzvaně DESÚ ve zkratce, který bude rozhodovat o vyhrazených stavbách, které jsou výlučně stavbami dopravními a energetickými. Úřad bude organizačně podřízen Ministerstvu dopravy. DESÚ současně bude odvolacím správním orgánem pro krajské stavební úřady ve vztahu k energetickým a dopravním stavbám. Ministerstvo dopravy bude odvolacím správním orgánem pro DESÚ u staveb dopravní infrastruktury. Ministerstvo průmyslu a obchodu bude odvolacím správním orgánem pro DESÚ u staveb energetické infrastruktury. Ministerstvo pro místní rozvoj pak bude obecně nadřízeným orgánem kraje, pokud není podle zákona nadřízeným DESÚ. Současně metodologicky povede všechny stavební úřady z pohledu stavebního zákona.

Tento pozměňovací návrh dále rozšiřuje procesní integraci. To je ta druhá oblast, o které jsem hovořil, neboť zavádí, že koordinované závazné stanovisko, jehož součástí bude JES, jednotné environmentální stanovisko, které zde projednáváme ve sloučené rozpravě, bude vydáváno na obcích s obecním úřadem s rozšířenou působností a v některých případech i na krajském úřadě.

V případě, že stavební záměr nebude vyžadovat posouzení EIA, bude na krajském úřadě vydáváno koordinované závazné stanovisko, jehož součástí tedy bude i jednotné environmentální stanovisko, a to v takovém případě, kdy bude moci být uplatněna fikce kladného závazného stanoviska bez podmínek. V případě, že stavební záměr bude vyžadovat posouzení EIA, bude vydání toho koordinovaného závazného stanoviska včetně JES záviset na tom, zda stavebník bude již mít závazné stanovisko EIA, které je vydáno před podáním žádosti o povolení záměru. Toto je velmi důležité.

Bylo-li vydáno závazné stanovisko EIA, krajský úřad opět vydá koordinované závazné stanovisko včetně JES a taktéž bude moci být uplatněna fikce kladného závazného stanoviska bez podmínek. Ovšem nebylo-li vydáno závazné stanovisko EIA, to znamená, že na začátku stavebního procesu stavebník bude muset o EIA žádat, pak budou koordinovaná závazná stanoviska JES samostatnými podklady, přičemž případná fikce se váže jenom k té části, jež neobsahuje EIA. Toto je logické, neboť délka trvání EIA se nevejde do limitů, které jsme si stanovili, kde platí vlastně i pravidlo fikce. Je proto důležité, aby ve všech momentech - a tím naplňujeme i společný závazek, co jsme si dali i se zástupci opozice, ale jak jsme jednali i se zástupci třeba Platformy pro zdraví - u stavebního zákona zde skutečně tam, kde lze, dochází k integraci a vzniká jednotné stanovisko, tedy ve finále jedno razítko k celému procesu všude, kde je to možné.

Tento souhrnný pozměňovací návrh dále obsahuje i některé neméně důležité dílčí úpravy. Jmenovitě lze například zmínit dílčí úpravu ve vztahu ke stavbám obnovitelných zdrojů energie, kdy pozměňovací návrh zavádí do nového stavebního zákona stejné úpravy, které byly přidávány takzvaným zákonem o lex OZE 1 do současného stavebního zákona. Je nezbytné, aby tato úprava se kontinuálně propsala i do nového stavebního zákona.

Souhrnný pozměňovací návrh dále obsahuje některé dílčí změny ve vztahu k územnímu plánování. První podstatnou změnou je, že územní rozvojový plán, což je územněplánovací dokumentace na úrovni státu, bude schvalovat vláda. Změna je činěna také ve vztahu k zastavěnému území. Další změna je navrhována i z pohledu změn územněplánovací dokumentace. Úprava směřuje k ještě jednoznačnějšímu určení, že změny jsou pořizovány obdobou současných zkrácených postupů pořízených změn. Tam kolem toho ještě byla nejistota, proto jsme šli cestou zpřesnění.

Směřuje též k tomu, aby jak schvalující orgán, tak také pořizovatel nebyly zahlceny žádostmi, u nichž není požadováno pořízení okamžitě a postačuje jejich vyhodnocení až ve správě o uplatňování, tedy každé čtyři roky. Tím bude zajištěno i to, aby o změny mohly jednoduše žádat i fyzické osoby a investorské změny bylo možné pořizovat současnou obdobou zkrácených postupů, tedy bez projednání zadání a se sloučeným společným jednáním a veřejným projednáním.

Jako samostatný pozměňovací návrh byl v rámci jednání garančního výboru také přijat pozměňovací návrh skupiny poslanců Olšákové, Voborské, Havránka, který směřuje do právní úpravy odstraňování takzvaných černých staveb a který má za cíl částečně odstranit nepřiměřenou tvrdost nového stavebního zákona, na druhou stranu také nastavit takové podmínky pro dodatečné povolení stavby, které stále budou představovat výrazné ztížení dodatečného povolení stavby, aby tam vlastně nevznikala jakási opce na to, že stavba bude povolena, nehledě na ochranu dalších zájmů.

V rámci hospodářského výboru byly přijaty tři pozměňovací návrhy, které byly předloženy panem poslancem Adamcem. První z nich směřuje k úpravě definice technické infrastruktury, a to tak, že staví najisto otázku, zda jsou výrobny energie, pokud splňují podmínku veřejné potřeby, považovány za součást veřejné technické infrastruktury. Další pozměňovací návrh pak dává do souladu stavební zákon se zákonem o hospodaření energií, kdy do ustanovení, které upravuje povinnost stavebníka, explicitně doplňuje odkaz na zákon o hospodaření energií v případě povinnosti doložení průkazu energetické náročnosti budovy. Konečně třetím pozměňovacím návrhem je úprava týkající se budování optických pevných veřejných komunikačních sítí.

Ministerstvo pro místní rozvoj je stále otevřeno jakýmkoliv zlepšením našeho původního návrhu, který však neohrozí ochranu veřejných zájmů a optimálně nalezne podporu koalice a opozice. Proto jsem se stal i spolupředkladatelem doplňujícího souhrnného pozměňovacího návrhu, který připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj v navazující spolupráci k prvému pozměňovacímu návrhu. ***