(17.50 hodin)
(pokračuje Vlastimil Válek)

Já nevidím velký problém v debatě o GDPR, o ochraně dat, protože si myslím, že v tomto směru je většina zemí Evropské unie daleko tvrdší, než je Česká republika, a ta data jsou daleko lépe chráněna. To, co se může udát v České republice, je ve většině zemí Evropské unie nemyslitelné. My naopak velmi tlačíme na to, aby se tady toto zpřísnilo. V předchozích obdobích to nebyla úplně priorita a já naopak velmi intenzivně debatuji s Úřadem pro ochranu osobních údajů.

To, co vnímám jako problém, opravdu reálný problém, pro který zatím není ani náznakem řešení, je jednak, kdo to bude financovat, protože se nebavíme o malých částkách, ale bavíme se o desítkách miliard eur. Druhá věc, co donutí poskytovatele nebo co donutí ta pracoviště, co ta data získávají, je někam je posílat. My bychom se o tom mohli teď velmi detailně bavit.

Já mám tu výhodu, že jsem zakládal evropskou skupinu kdysi před řadou let, která měla na starosti standardizaci DICOMu. Ta debata se po patnácti letech někam posunula. Já si myslím, že tady ta debata bude dramaticky složitější.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní přistoupíme k projednání ústní interpelace číslo 25. Paní poslankyně Margita Balaštíková bude interpelovat pana ministra Mariana Jurečku ve věci valorizace důchodů. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Margita Balaštíková: Vážený pane ministře, v minulém týdnu jste po jednání vlády představil váš plán, kterým chcete snížit červnovou valorizaci důchodů. Na to mají ze zákona naši důchodci nárok, protože inflace přesáhla míru předpokládanou zákonem. Do 50 dnů máte podle zákona vydat nařízení vlády, kterým důchodcům na důchodech přidáte tolik, kolik jim ze zákona náleží.

Smyslem zákonné úpravy je, aby se důchodcům při rostoucích cenách v ekonomice nesnižovala jejich kupní síla. Doslova každý den rostou ceny potravin, ceny léků či náklady na bydlení. Naši důchodci musí každou korunu dvakrát obracet. V takové situaci v legislativních podkladech napíšete, že důchodci jako celková socioekonomická skupina jsou dnes nejlépe příjmově chráněnou skupinou obyvatel? Mají podle vás být mezigeneračně solidární vůči svým dětem a vnoučatům a akceptovat skutečnost, že vy jim vezmete část toho, na co mají ze zákona nárok? Oni už s námi solidární byli. Celý život platili, vychovali ty děti.

Pane ministře, zvýšení inflace nastalo, změřil to statistický úřad, a tím se naplnily předpoklady dané zákonem. Vaše podmínky jsou splněny, všechny podmínky jsou splněny, vznikl nárok a vy teď máte jen vyplatit. Přijde vám tento postup spravedlivý? Mně stačí ano, nebo ne. Děkuji.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, paní poslankyně. Pan ministr vám odpoví. Prosím, máte slovo, pane ministře.

 

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji, vážená paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, vážená paní poslankyně Balaštíková, já za tu interpelaci děkuji, protože vy jste tady zmínila několik věcí, které je opravdu důležité dávat do souvislostí. Když se podíváme na to, co jste citovala z důvodové zprávy, že senioři v České republice jsou za poslední měsíce v době rekordní inflace tou skupinou, která je nejvíce a nejlépe chráněna ve vztahu k inflaci, tak to je fakt a skutečnost, kterou já tady rád doložím na konkrétních příkladech konkrétních faktů a čísel.

Když se podíváme za poslední zhruba rok a půl, to znamená, srovnáme si období, kdy nastupovala vláda Petra Fialy, prosinec 2021, průměrná výše důchodů vůči průměrné mzdě byla necelých 41 %. Když vezmeme období posledních čtyř valorizací plus tu červnovou už podle toho sníženého valorizačního vzorce, tak se průměrná výše důchodu v této zemi dostane přes hranici 20 000 korun a vůči průměrné mzdě překročí hranici 50 %. Za zhruba rok a půl vzrostou důchody v této zemi o 31 %. To jsou nezpochybnitelná fakta.

Naprosto respektuji zásluhovost dnešních seniorů za to, co odvedli vůči této zemi, když byli aktivními pracujícími lidmi. To, že vychovali nás, dnešní generaci, toho si nesmírně vážím. Sám jsem z velké rodiny - mí rodiče měli pět dětí, je nás pět dětí. Je potřeba si ale uvědomit jednu klíčovou věc. Oni svými odvody platili na důchody jejich rodičů a prarodičů, my dneska svojí prací a svými odvody vytváříme finanční zdroje na důchody jich, dnešních našich rodičů a prarodičů. Takto ten celý princip důchodového systému je nastaven od svého vzniku. To je to klíčové, proč jsme se rozhodli jako vláda přistoupit k této úpravě valorizačního mechanismu, který znamená, že průměrný důchod v České republice v červnu tohoto roku vzroste o 760 korun. Rozhodli jsme se také v této výjimečné době udělat úpravu, kdy všem seniorům dáme paušálně 400 korun a tu zbývající část promítneme ve zvýšení 2,3 % do části zásluhové.

To rozhodnutí je mimo jiné především proto, protože jsme v situaci, kdy tyto výdaje na důchodový systém nejsou kryty odvody dnešní produktivní generace. Navíc generace, která, když jsem tady dával to srovnání výše průměrného důchodu a průměrné mzdy, tak se ukazuje, že prožívá poměrně složité období. Tady je potřeba respektovat i určitou mezigenerační solidaritu, protože kdybychom tento krok neudělali, tak to bude znamenat dopad na státní rozpočet v letošním roce výdaj navíc 34,4 miliardy korun, peněz, které v rozpočtu prostě nejsou, a které když vydáme, tak si je musíme půjčit. Pro rok 2024, pro ten příští, by to znamenalo zvýšení výdajů o 58,8 miliardy korun. Takto se z toho stane už trvalý mandatorní výdaj pro všechny následující roky. To znamená, za deset let to bude víc jak 600 miliard korun. Navíc to budou prostředky, které se budou už navždycky potom také valorizovat.

Takže já nemám z tohoto kroku vůbec žádnou radost. Kdybych tady od předchozí vlády měl v přebytku 1 bilion korun, tak bez mrknutí oka řeknu, pojďme a klidně toto vyplaťme, nechme stávající valorizační mechanismus. Ale když jsme ve státním rozpočtu v takovéto situaci, kdy si na tyto výdaje budeme muset půjčit, a děti dnešních důchodců a jejich vnoučata budou muset toto zaplatit i s úroky, tak jsme se rozhodli udělat tuto úpravu. Děláme to v čase, kdy sice statistický úřad zveřejnil data, naplnily se podmínky zákonné valorizace, ale do 23. března je prostor, kdy zákon a definice těch podmínek můžou zákonodárci upravit a určitým způsobem korigovat podle situace, ve které teď jsme. Ta situace je opravdu mimořádná.

Já myslím, že to je potřeba opravdu takto vnímat. Já se potkávám i s mnoha seniory, kteří mi i píší a říkají: Ano, my si toto uvědomujeme, uvědomujeme si, že toto půjde jednou k tíži našich dětí a našich vnoučat. Proto třeba i tento krok vlády mnoho seniorů, kteří mi píší, podporuje.

 

Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Paní poslankyně, můžete položit podle jednacího řádu ještě doplňující otázku. (Poslankyně Balaštíková: Já si podám písemně.) Ano, dobrá. Paní poslankyně tedy nemá zájem o doplňující otázku. (K řečnickému pultíku přichází poslankyně Maříková.) Paní poslankyni Maříkovou zklamu. Podle jednacího řádu se poslední interpelace může podat v 17.55 hodin.

Jenom konstatuji, že u poslední interpelace, jako to bylo v případě paní poslankyně Balaštíkové, i když přesáhneme čas, ona může položit doplňující otázku. Avšak poslední interpelaci je možné podat do 17.55 hodin. Možná příští schůzi budete mít větší štěstí. Pan ministr, zdá se, je zklamán, že nemůže odpovídat.

Vážené kolegyně, vážení kolegové, je 17.59 hodin. Konstatuji, že jsme pro dnešní jednací den ukončili projednávání ústních interpelací. Všem vám děkuji.

Jen podotýkám, že se sejdeme zítra, v pátek, v 9 hodin, kdy budeme pokračovat v jednání 53. schůze. Končím tedy dnešní jednací den a přeji vám hezký večer.

 

(Jednání skončilo v 17.59 hodin.) ***




Přihlásit/registrovat se do ISP