(17.00 hodin)
(pokračuje Vlastimil Válek)
Vstupní pracovnělékařské prohlídky nejsou změnou předpisů dotčeny a jsou nadále povinné. Nadále platí přístup, pakliže má zaměstnavatel podezření, že mohlo dojít ke ztrátě nebo změně zdravotní způsobilosti k práci u zaměstnance, může požadovat provedení mimořádné pracovnělékařské prohlídky. Podstatné je zmínit, že tato úprava se dotýká výhradně periodických, nikoliv vstupních pracovnělékařských prohlídek.
Co je cílem? Cílem je se aspoň na nějakou rozumnou míru přiblížit tomu, co je standard ve zbytku Evropy. V České republice a v některých dalších zemích, a tam se to postupně podařilo eliminovat, zůstal vlastně, a teď já neříkám, že je špatný nebo dobrý, ale jakýsi postkomunistický relikt paternitního státu, který de facto chtěl rozhodovat o tom, co člověk může dělat nebo nemůže dělat. Ono to má samozřejmě hypoteticky svoje výhody, pokud ti starší z vás si vzpomenou na dorostové lékaře, kteří v deváté třídě říkali, co ten člověk dělat může, ale také co nemůže. To samozřejmě v režimu, jaký tady byl před rokem 1989, je možné, v demokratické společnosti je to problém, protože to riziko nese na jedné straně plnoletý zaměstnanec a na druhé straně plnoletý zaměstnavatel. Musí to být jakási konsenzuální záležitost. Zaměstnanec pochopitelně musí vědět o svém zdravotním stavu, ale to, pokud chodí na prohlídky, pokud se zúčastňuje všeho toho, co dneska je hrazené ze zdravotního pojištění, ví. Ale pokud řekněme zaměstnanec, který má dlouhodobé potíže s bolestmi zad, přesto chce vykonávat nějakou práci, která není vhodná v jeho případě, tak upřímně řečeno, stát by neměl být ten, který mu to zakazuje. Je to jeho svobodné rozhodnutí, on by měl být informován o svých rizicích, a to bezesporu je. A na druhé straně zaměstnavatel by měl tato jeho rizika znát, protože ten problém je spíše na straně zaměstnavatele. Pak takový zaměstnanec může samozřejmě tvrdit, že k ohrožení jeho zdravotního stavu došlo vykonáváním určité činnosti, a pak tedy může žádat odškodnění a tak dále. Cesty jsou jasné.
My jsme se rozhodli držet se spíš té hodně okrajové skupiny Evropské unie, protože normálně bychom zrušili dvojky a sáhly bychom i do trojek. Ale v podstatě plánujeme čtyři věci. První věc - plánujeme rušení vstupních lékařských prohlídek, a to se týká kategorie I, kde teď tedy probíhají ještě diskuse - je to vcelku logické, protože u této kategorie žádné riziko nehrozí, což neznamená, že zaměstnavatel nemůže chtít mít vstupní prohlídku právě z těch důvodů, že se chrání, aby někteří, kteří by mohli mít problém s vykonáváním profese, tam nenastoupili. Druhý krok, který chystáme, je vůbec změna hodnocení kategorie prací I, II, III, IV, která je velmi anomální a nezná ji dneska vlastně veřejné zdraví, to public health, to je to, kam se transformovala hygiena ve většině Evropy. Tedy tam ta diskuse bude velmi podrobná, bude odborná, posuneme se v té diskusi doufám k nějakému doporučení, které bychom chtěli pak transformovat do předpisů. Ono to souvisí se zákonem o větším propojení hygieny, Státního zdravotního ústavu, vědecké rady, podobně jako je u Kochova institutu, který bych chtěl v první polovině letošního roku předložit Poslanecké sněmovně, který teď snad končí tu velice širokou diskusi, která ze začátku byla bouřlivá, ale nyní snad už jsme přesvědčili jak odbory v hygienách, tak hygieny, tak všechny ty, že nejde o rušení hygien, ale jde o sjednocení, řekněme o propojení hygien se Státním zdravotním ústavem.
Předpokládám, že bude doplňující dotaz, a já pak budu pokračovat v odpovědi, co se týče potravinářských průkazů.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Andrea Babišová: Budu velice rychlá. Samozřejmě tady toto všechno chápu, že je třeba v tom udělat změny, co se týče ostatních evropských zemí, trošičku se posunout dále, ano, tak jak jste zmínil, máme tady tu komunistickou minulost a v tom všechny ty povinné vstupní prohlídky a tak dále. Já se jenom obávám, že dneska, když diskutujeme o tom, že zvedneme odchod do důchodu, že nabude velké množství, vzhledem k tomu, že to bude na bázi dobrovolnosti, nebo na tom, jestli ten zaměstnavatel bude nebo nebude vyžadovat, aby se nám prostě nezvýšilo procento pracovních těžkých úrazů, či snad smrtelných. A opravdu se bojím toho, že lidé v tom, aby se snažili pokračovat v práci co nejdelší dobu, se budou snažit ty své problémy zakrývat, ale zaměstnanci (zaměstnavatelé?) po nich ty vstupní prohlídky nebudou chtít z důvodu toho, protože to samozřejmě nějak finančně stojí. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji. Pan ministr vám odpoví.
Místopředseda vlády a ministr zdravotnictví ČR Vlastimil Válek: Ještě jednou si dovolím zopakovat, že vstupní a periodickou prohlídku může chtít jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel - obě dvě strany jsou v tomto směru bych řekl partnery, a samozřejmě se to netýká žádné práce, u které jsou jakákoliv identifikovaná rizika, které identifikuje hygiena. Nesmíme zapomínat, že role hygien je tady silná. A já bych chtěl, abychom změnili metodiku tak, abychom identifikovali práce rizikové od prací nerizikových, a nejenom kategorizovali, protože řekněme práce sekretářky, když to přeženu, může být, teď to hodně přeháním, riziková a práce sekretářky může být totálně neriziková. Zřejmě učitel tělocviku je v jiném riziku než učitel češtiny, když jsme se dneska bavili o školském zákonu. To znamená, tady na toto se soustředí skupina odborníků spolu se zaměstnavateli. Myslím si, že v zájmu zaměstnavatelů je, ve velkém zájmu zaměstnavatelů, aby zaměstnanci byli v pořádku.
A co se týká potravinářských průkazů, využiji poslední minutu. Problém potravinářských průkazů je jejich platnost. To, že někdo byl v době vystavení potravinářského průkazu zdravý, je vcelku nanic týden poté, co byl průkaz vystaven. A vzhledem k tomu, že tedy tady, my jsme se o tom bavili v jedné z těch interpelací, je problém s registry a některými dalšími věcmi, tak snad elektronická evidence a propojení toho zákona, který bych rád tedy dotáhl do konce, a mrzí mě, že se to nepodařilo loni, povede k tomu, že tyto informace by měly být dostupné za určitých podmínek tam, kde je to potřeba. Proto jsou potravinářské průkazy z tohoto pohledu přežitek. A naopak zaměstnavatel bude muset chtít vědět, že ten, koho zaměstnává, včetně brigádníka, opravdu není rizikem pro jeho klienty, protože on je ten, který je pak trestně postihován.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Nyní se budeme věnovat 17. interpelaci. Pan poslanec Zdeněk Kettner bude interpelovat pana ministra školství Vladimíra Balaše ve věci propagace politických stran ve školách. Prosím, máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Zdeněk Kettner: Děkuji za slovo. Pane nepřítomný ministře, na základě vašeho doporučení ohledně mé dřívější interpelace na propagaci politických stran ve školách jsem se skutečně obrátil na Českou školní inspekci a ta odpověď mě trošičku šokovala. Mimo jiné samozřejmě vám ji dám k dispozici.
Píše se tam například, že to je "naplňování vzdělávacích oblastí člověka společ. nebo občanský vzdělávací základ". Dále se tam píše, že "není zapovězeno zařadit do vzdělávání i otázky politického dění, a to nejen na teoretické úrovni, ale i s ohledem na aktuální dění v České republice a ve světě. Naopak rámcové vzdělávací programy to přímo předpokládají. Ostatně i kritéria hodnocení podmínek průběhu a výsledků vzdělávání a školských služeb Českou školní inspekcí schvalovaná Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy to přímo zdůrazňují. Proto také může být a je při vzdělávání využíváno ukázek aktuálních politických programů, politických kampaní, nezřídka jsou realizovány i debaty s politickými představiteli. Vždy se tak musí dít ovšem za přísného zachování nezaujatého, objektivního přístupu, vzájemné úcty, respektu a názorové snášenlivosti." Tedy já dost dobře si nedokážu představit, jak při debatě s politickým představitelem zabráníme jeho politické propagaci. Kdo bude přesně posuzovat, zda se jedná o objektivní přístup, obzvláště v dnešních dobách, kdy máme některé politické strany, které jsou v pořádku, některé mají zapovězeno pomalu i chodit po ulici. A dále pak v závěru se píše, že některé podněty a stížnosti na propagaci politických stran a hnutí byly shledány jako důvodné. Čili někdy to problém je, někdy není?
Já tedy čekám jasnou odpověď, zda pan ministr považuje za důležitější dodržování jasně stanoveného zákona, nebo nějakých výkladů Ministerstva školství či České školní inspekce. Děkuji za odpověď.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane poslanče. Pan ministr Balaš je omluven a odpoví vám v souladu s jednacím řádem do 30 dnů písemně.
Nyní bychom přistoupili k interpelaci číslo 18. Paní poslankyně Lesenská bude interpelovat pana ministra Mariana Jurečku ve věci systemizace v rezortu MPSV k 1. dubnu 2023. Prosím, paní poslankyně, máte slovo. ***