(11.40 hodin)
(pokračuje Zdeněk Kettner)
Za prvé, co se týká zvýšení pravomocí ředitele, že může dát přednost i nekvalifikovanému učiteli nebo pracovníkovi před kvalifikovaným - za mě my řešíme následky, ale dlouhodobě už neřešíme příčiny. Velice pozorně jsem poslouchal své kolegy, taktéž profesionály z oboru. Musím říct, že někdy jsem s nimi souhlasil, někdy to je, jak se lidově říká, slovo do pranice. Nejsem si úplně jistý, jestli to je opravdu cesta správným směrem, to rozvolňování, jestli bychom se v tomto směru spíš neměli zaměřit na fungování pedagogických fakult, financování pedagogických fakult tak, abychom měli jistotu, že absolventi pedagogických fakult jsou stoprocentně připravení profesionálové na svém místě. Ano, určitě mi někdo řekne, že to nelze stoprocentně zaručit, ale úplně stejně nelze stoprocentně zaručit, že pokud dáme větší volnost ředitelům a možnost vzít toho nekvalifikovaného, jestli to bude přínosem. Jak říkám, je to takové sporné, můžeme na to mít rozdílné názory. Náš názor je takový, že by se to rozvolňovat určitě nemělo. Nezapomeňme, že se jedná o regulované povolání, to znamená, my tam vyžadujeme vysokoškolské vzdělání. Je to dlouhodobější proces, kdy my jsme si říkali, že chceme, aby to vzdělávání mělo vzrůstající úroveň. Tohle to je právě ta situace, kdy si myslím, že tomu tak není. Nemusí to být v individuálních případech, ale myslím, že systémově je to špatně.
Dále, co je trošku problematické, že máme profese, které máme přímo v zákoně, jako psycholog, učitel. Pak tady máme takzvané pracovní pozice. Já tady vidím malinko trošičku problém, že my některé pracovní pozice, které jsou dávány vyhláškou, nyní dáváme do zákona. Do toho zákona dáváme ale pouze některé vybrané pracovní pozice. Tam se trošičku obávám, že to taky není úplně správné. Vysvětlím. Některé ty nové pracovní pozice nemáme ještě pořádně vyzkoušené nějakým způsobem, když to řeknu, prozkoumané, jestli to bude fungovat, nebo ne. Může se stát, že tak, jak to podáme, to fungovat nebude. Pokud bychom to udělali tak, jako bylo doteď zvyklostí, ty pracovní pozice formou vyhlášky, můžeme to i velice rychle změnit. Pokud to ovšem dáme do zákona a zjistíme, že to nefunguje tak, jak by to mělo, pak existuje celý velice zdlouhavý legislativní proces tak, abychom tuto situaci napravili.
Dalším takovým problematickým bodem je rozvolňování vzdělávání, předávání pravomocí neziskovým organizacím mimo pražské fakulty. Za mě vlastně stát, který by měl garantovat - protože vzdělávání je strategická komodita pro stát, pro jeho budoucnost - myslím si, že stát by neměl z rukou pouštět možnost kontroly a ovlivňování kvality výuky, takže to je další takový sporný moment.
Když jsem říkal, že se mi i nelíbí, že je neustále prezentováno, jak je to ve shodě se všemi odborníky - já tady vyjmenuji nejaktuálnější seznam těch, kteří k tomu mají výhrady. Ty výhrady nejčastěji právě směřovaly na ty dvě oblasti, o kterých jsem mluvil. Je to Česká konference rektorů, Rada vysokých škol, Asociace děkanů pedagogických fakult, Asociace děkanů filozofických fakult, Asociace děkanů přírodovědných fakult, Asociace děkanů tělovýchovných fakult, Asociace češtinářů, Asociace pro didaktiku dějepisu, Asociace učitelů dějepisu České republiky, Asociace učitelů angličtiny České republiky, Jednota českých matematiků a fyziků, Společnost učitelů matematiky JČMF, Česká pedagogická společnost a Pedagogická komora, to znamená, že ten seznam není zrovna malý. Pokud jste mě pozorně poslouchali, většinou jsou to právě vysoké školy a fakulty, které mají vzdělávání na starost, to znamená, že by měly být hybateli budoucnosti ve vzdělávání.
Z těchto důvodů jsem navrhoval dva pozměňovací návrhy, po různých konzultacích a jednáních na výborech jsem se rozhodl nakonec podat jeden pozměňovací návrh - to je právě to rozvolňování vzdělávání, možnost uvolňování rukou pro zaměstnání nekvalifikovaných pracovníků. Samozřejmě nadále se pak ke svému pozměňovacímu návrhu přihlásím v obecné a podrobné rozpravě.
Samozřejmě jsem pozorně sledoval i pozměňovací návrhy jak z pětikoalice, tak od svých kolegů z opozice. Všechny pozměňovací návrhy, které mají za cíl tento zákon vylepšit a dotáhnout k lepší podobě, určitě podpoříme. Děkuji za pozornost. (Potlesk z řad poslanců SPD.)
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji. Vaše vystoupení vyvolalo dvě faktické poznámky. První pan poslanec Havel, připraví se pan poslanec Klíma. Pane poslanče, vaše dvě minuty.
Poslanec Matěj Ondřej Havel: Děkuji za slovo, paní místopředsedkyně. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi zareagovat velmi stručně na vystoupení pana kolegy Kettnera, vaším prostřednictvím. Vy jste říkal, pane kolego, prostřednictvím paní místopředsedkyně, že tvrdíme, že na této novele existuje stoprocentní shoda napříč různými spolky. Není to pravda, to nikdo netvrdí, že ta shoda je stoprocentní. Jistě se tady najdou spolky, které mají dílčí pochybnosti o některých ustanoveních. Ty organizace, které jste tady vyjmenoval, skutečně některé věci z té novely komentují. Nicméně to není tak - nerad bych, aby to tak vyznělo - že nesouhlasí s tou novelou jako celkem. Možná to tak mohlo být pochopeno. Každá z těch organizací má nějaké dílčí připomínky.
Dovolte ještě drobný komentář k těm paragrafům 9 a 22, jak jste zmiňoval, ze zákona o pedagogických pracovnících. My si dobře uvědomujeme, že to ustanovení, že ředitel školy - můžu tady opravdu mluvit z osobní zkušenosti ředitele školy - je to určitá náplast, že si může vybrat někoho, kdo není plně kvalifikovaný, ale pozor, je tam ta důležitá podmínka, že ten člověk může být zaměstnán maximálně na tři roky. To je stimulující jak pro toho člověka, aby si to vzdělání tedy doplnil, tak je to vlastně strategická příležitost pro ředitele školy, jak se v těchto personálních otázkách rozhodovat. Je to lepší stav než ten, který byl doposud, kdy jsme vlastně jako ředitelé školy často, pokud jsme neměli kvalifikovaného učitele, byli nuceni fixlovat a všelijak obcházet různými falešnými inzeráty to, že prostě toho člověka nemáme, a tvářit se, že máme někoho kvalifikovaného.
Ještě dovolte poslední poznámku. Domnívám se, že stát nebude rezignovat na to, aby mohl ovlivňovat kvalitu vzdělávacích programů pro učitele. To si doposud hlídá a bude si to hlídat nadále akreditačními požadavky na vzdělávací programy. Děkuji.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Děkuji za dodržení času. Další s faktickou poznámkou je pan poslanec Klíma. Prosím, vaše dvě minuty.
Poslanec Pavel Klíma: Děkuji za slovo, paní předsedající. Také musím v krátkosti reagovat na vystoupení kolegy Kettnera. Souhlasím s ním, že pregraduální příprava učitelů by se měla zlepšit. Věřím, že fakulty a spolky, o kterých jste tady hovořil, na tom pracují, ale rozhodně nevyřeší situaci ředitele v ředitelně tento rok.
To, co tady vlastně trošku kolega šíří, takovou nebezpečnou zkratku o tom, že se otevírá ta profese komukoliv, že ve školách bude moci učit kdokoliv, tomu nepodlehněme, není to pravda. Znovu opakuji, nekvalifikovaní učitelé budou učit na výjimku. My tomu dáváme jasná pravidla, zpřísňujeme to, nikoliv rozvolňujeme. Budou moci učit pouze obor blízký své aktuální kvalifikaci s podmínkou doplnění pedagogické kvalifikace do tří let.
Jenom tady zopakuji to, co na prvním čtení. Pouze kodifikujeme stav, který se vlastně teď - a kolega Havel už to malinko popsal - děje. Nikdo si nepřejeme, aby to tak bylo, ale konkrétní příklad z ředitelny. Teď je to tak, že když proti vám sedí na pozici matematika nějaký vzdělaný matematik, nikoliv pedagog, a vedle něj vzdělaný hudebkář-pedagog, tak vy ze zákona máte povinnost vzít toho hudebkáře. Tenhle jednoduchý příklad vysvětluje, proč saháme k nějakým pravidlům ohledně přijímání nepedagogů na pozici učitele. Děkuji za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Klára Dostálová: Také děkuji za dodržení času. Dále s faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Kettner. Prosím, máte slovo. ***
