(19.10 hodin)
(pokračuje Zdeněk Nekula)
S ohledem na uvedení skutečnosti, že se jedná o technickou novelu zákona, dovoluji si tímto v souladu s § 91 odst. 2 jednacího řádu Poslanecké sněmovny současně požádat o možnost zkráceného projednání ve výborech na 30 dnů. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane ministře. Nyní poprosím, aby se slova ujal zpravodaj pro prvé čtení pan poslanec Tomáš Dubský.
Jenom, pane ministře, zopakuji, abyste ten návrh na zkrácení lhůt pro projednání načetli i v obecné rozpravě. Děkuji.
Pane zpravodaji, prosím, máte slovo.
Poslanec Tomáš Dubský: Dobrý večer, děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, vše tady zaznělo ve zprávě pana ministra, tak já pouze shrnu, že cílem předloženého návrhu zákona je adaptace na nové nařízení Komise přenesené působnosti Evropské unie. Cíle lze dosáhnout jinak než úpravou zákona. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji zpravodaji panu poslanci Dubskému a otevírám obecnou rozpravu, do které se hlásí z místa pan poslanec Pražák. Prosím, máte slovo.
Poslanec David Pražák: Dobrý večer, pane ministře. Já budu jen krátký, jenom bych ještě některé věci shrnul. Ač se jedná, jak říkal pan ministr, o adaptaci nařízení Komise, tak bych byl rád, aby tady zazněly některé věci, protože jsme měli nějaké schůzky s osiváři a šlechtiteli v České republice.
Je potřeba říct, že Evropská komise chce omezit přechodné období u přípravků na ochranu rostlin a přípravků na moření a obalování semen z jedenácti let na osm. Ač tento zákaz nebo omezování účinných látek u pesticidů a přípravků se může zdát jako bohulibý čin pro životní prostředí, opak je pravdou, protože neexistuje většinou náhrada za tyto účinné látky a množitelé sóji jsou mnohdy nuceni používat méně účinné přípravky. Aby alespoň částečně zabránili škodě, tak na ty plochy vyjíždějí opakovaně, což má samozřejmě za následek nejen ztužování půdy a aplikaci mnohdy zbytečných účinných látek, ale také vyšší náklady, potažmo vyšší ceny výsledného produktu, v tomto případě osiv a sadby.
My jsme měli 31. ledna schůzku se zemědělským výborem s Českomoravskou šlechtitelskou a semenářskou asociací, která má asi sedmdesát členů a zaměstnává 2 300 pracovníků. (Silný hluk v sále. Obrací se na předsedajícího se žádostí o zjednání klidu.)
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Pane poslanče, já vám rozumím. Kolegyně a kolegové, poprosím vás, abyste se utišili.
Poslanec David Pražák: Takže 2 300 pracovníků, což je většina z tohoto odvětví v České republice. Stejně jako celého odvětví zemědělství se ceny energií dotkly i této skupiny výrobců osiv a vstupy byly víceméně násobně zvýšené, ale náklady se nemohly promítnout do koncových cen osiv a šlechtěného materiálu, protože by v tu chvíli byly neprodejné. Proto se jich ještě více dotýká snížení částky v národních dotacích.
Budu rád, pokud se na zemědělském výboru - a potažmo pan ministr zemědělství - budeme případně zabývat dodatečnou podporou tohoto sektoru. Zajištění národní potravinové soběstačnosti ve formě podpory domácího šlechtění a semenářství by mělo být prioritou rezortu zemědělství. Díky certifikovaným osivům a sadbě bychom se měli snažit udržet kvalitní a zdravé potraviny produkované na našich polích. Ohroženo je hlavně množení drobnosemenných druhů.
Může se stát, že vzhledem k tomu, že se vlastně nikdo nezabýval a nikdo nekonzultoval - což není výtka k Ministerstvu zemědělství, ale jakoby celkově - s tímto odvětvím, jaké budou vlastně nastavené podmínky strategického plánu u společné zemědělské politiky, tak se nám tam objevují některé druhy osiv, které vlastně nejsou v České republice a nejsou ani v zahraničí. Proto si myslím, že bychom se měli zabývat podrobněji touto problematikou a tento sektor maximálně podporovat. Děkuji.
Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji, pane poslanče. Dalším přihlášeným je pan poslanec Kott. (Silný hluk v sále.) Poprosím vás opětovně, abyste se pokud možno ztišili v sále. Je to velmi nepříjemné pro řečníky.
Já vás ještě chvilku poprosím, pane kolego, ať vydržíte, než dojde k zjednání pořádku. I v pravé části sálu poprosím o ukončení diskusí. Děkuji pěkně. Pane poslanče, můžete pokračovat.
Poslanec Josef Kott: Já vám taky děkuji pěkně, pane místopředsedo, za slovo.
Pane ministře, milé kolegyně, vážení kolegové, prvotně chci říct, že podpoříme zkrácení lhůty jako poslanecký klub ANO, jak zde signalizoval pan ministr.
Já bych si dovolil v krátkosti k tomu učinit taková dvě poohlédnutí. První se týká skutečně zákona. Jenom bych si dovolil doplnit. Když tady hovořil pan ministr - v druhé části se hovoří o ochraně práv k odrůdám. Tam si myslím, že i pro naše šlechtitele a semenáře je velice dobře, že se tam prodlužuje doba na třicet let a že nemusí mít úplně významnou obavu z toho, že dojde k nějakému zcizení anebo porušování vlastnických práv, co se týká společenství v rámci Evropské komise.
V části o správních poplatcích samozřejmě jsou věci, které byly zapotřebí srovnat v rámci evropské a národní legislativy. V poslední části, co se týká účinnosti, asi všichni cítíme, že je zapotřebí, aby tato norma byla přijata co nejdříve. Jak tady o tom hovořil pan ministr, účinnost by měla nastat v co nejbližším možném termínu.
Druhá část, o které by chtěl mluvit, a možná že zde navážu na kolegu Davida Pražáka. Naše aktuální informace, kterou máme přejatou od zástupců Českomoravské šlechtitelské a Seminářské asociace: v podstatě nový zákon, který dneska je sice na půdě Evropského parlamentu, ale který lze očekávat, že bude v krátké době notifikován, se týká patentování biologického materiálu, který bezprostředně souvisí s tím, o čem hovoří novela zákona o osevu a sadbě.
Dochází dle mého názoru k nesystémovému porušování podmínek pro šlechtitele a semenáře, protože v rámci výroby osiv a sadby, kde vlastně jsem přesvědčen o tom, že čeští šlechtitelé a semenáři dosahují světových výsledků, jsou upřednostňovány nadnárodní společnosti, které samozřejmě v rámci svých obchodních podmínek jdou nad rámec Green Dealu, který Evropská komise požaduje po jednotlivých členských státech.
Takže zde bych si dovolil možná s předstihem, ale určitě v návaznosti s tímto zákonem poukázat na to, že Evropská komise zveřejnila, že chce omezit používání syntetických polymerních mikroplastů u moření osiva. Samozřejmě že v oblasti, kde je Česká republika, není náhrada za to, aby vlastně bylo jak v konvenčním, tak v ekologickém zemědělství vyráběno kvalitní a potřebné množství osiva. To je první záležitost.
Druhá záležitost je již zmíněná udržitelnost používání pesticidů a chemických látek nebo syntetických hnojiv. I zde si myslím, že je zapotřebí, abychom se v rámci projednávání na evropské úrovni snažili o to, aby nejen v ekologickém zemědělství a označování ekologických produktů se přihlédlo i na tu skutečnost, že České republika má v podstatě významně rozdílné podmínky od přímořských zemí, kde se některá osiva a sadby vyrábí, a abychom dbali na to, abychom se nepřičinili k tomu, že výroba osiv a sadby v Čechách bude omezena nebo úplně zničena. ***
