(10.10 hodin)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Tak děkuji, mám poznamenáno. Buď dnes tedy po pevně zařazených či v pátek jako třetí bod.
A nyní bych poprosil pana poslance Stržínka a poté už poslední dva přihlášené. Děkuji.
Poslanec Robert Stržínek: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a kolegové, dovolím si požádat o zařazení nového bodu s názvem Vysvětlení plánované změny daně z nemovitostí. Není tajemstvím, že se vláda chystá zvýšit daň z nemovitostí. Část vybraných peněz by putovala do příjmů státního rozpočtu, tedy nejen obcím, jak je tomu dosud. Podle médií jde o plán ministra financí Zbyňka Stanjury. Ještě v létě 2021 označil nynější ministr financí zvyšování daně z nemovitostí za doslova nebezpečné, dnes je všechno jinak. Pro Deník N ministr Stanjura řekl, cituji: "Vůle zvýšit daň z nemovitých věcí by byla." V politických kuloárech se spekuluje až o dvojnásobném navýšení této daně.
Zvýšení daně z nemovitostí odmítá Svaz měst a obcí České republiky. Odmítá zásadně návrh, že by část výnosu daně měla být součástí příjmů státního rozpočtu a odmítám to i já jakožto starosta dvacetitisícového města. Dlouhodobě se snažíme držet tuto daň na rozumné úrovni, aktuálně máme nastaven koeficient na úrovni 2,0. O výši této daně, respektive koeficientu, si rozhodujeme sami a jsem jednoznačně pro to, aby tento systém zůstal zachován i nadále. Zákon nám dává v tuto chvíli poměrně široký prostor v celé řadě koeficientů od možnosti zvýšit či snížit koeficient podle velikosti obce po stanovení místního koeficientu ve výši od 1,1 až do 5. Jen prostřednictvím těchto koeficientů může být základní sazba daně zvýšena až na šestinásobek základní sazby. Pořád se ale jedná o svobodné rozhodnutí samosprávy, nikoliv diktát vlády. Jaký je tedy plán ministra financí? Bude se měnit zákon o rozpočtovém určení daní? Žádám o vysvětlení.
Dovolím si tedy požádat o zařazení bodu s názvem Vysvětlení plánované změny daně z nemovitostí jakožto prvního bodu po již pevně zařazených bodech. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Předposledním, kdo je přihlášen, je paní poslankyně Peštová. Ještě bych poprosil, aby se připravil pan poslanec Wenzl.
Poslankyně Berenika Peštová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jsem si připravila zařazení bodu, který jsem nazvala Chování vládnoucí pětikoalice k opozici, a chtěla bych ho jako první bod. Chtěla bych ho jako první bod na dnešní schůzi.
Já nevím, jestli vážení kolegové, vám připadá normální vaše chování pětikoalice k současné opozici. Dle ústavy je vláda odpovědná Poslanecké sněmovně. Dneska jsme v situaci, že my jsme v opozici, ale může se stát, že v té opozici budete vy, a tak, jak vy utahujete šrouby současně nám, tak potom zase může někdo ty šrouby utahovat vám. A jsem zvědavá, jak vám to bude příjemné, když se budete snažit dobrat svých práv, které vám dává ústava, a ve své podstatě nejste schopni nic.
Osobně jsem interpelovala pana premiéra, chtěla jsem vědět jeho názor, co by mi on poradil, kdybych byla studentkou a on by byl profesorem politologie a položila bych mu stejnou otázku, jako pokládám zde teď tady, a proto ten bod chci zařadit. A on mi odpověděl mnoho krásných prázdných slov, ale ve finále mi neřekl vůbec nic. Načítejte body! To děláme. Zařazujte body napevno! To děláme. Snažte se o mimořádné schůze! To taky děláme. A vy ve finále nám neschválíte ani program. Vždyť my se snažíme ty body zde načítat, témata zde nastolovat, a chceme o tom diskutovat. Vždyť to už je trapné, co tady předvádíme! Ale všichni, co předvádíme. Dokonce jdete ještě dál a chcete utáhnout šrouby, takže novela jednacího řádu. Vy nás prostě nebudete prudit, my vás hezky omezíme na čase. My vás omezíme i na tom, jestli budete načítat něco! Vždyť to přece není demokracie, tohle. Zdá se vám tohle normální? To přece není normální! My chceme demokraticky s vámi mluvit o tom, co se v této republice děje, takže se snažíme využít všeho, co nám je dostupné a co můžeme jako opozice dělat, a ve svém podstatě nedocílíme vůbec ničeho. Vy se s námi ani nebavíte.
Úplně největší gól byl, když jsem se podívala na Partii v neděli, kde seděla paní předsedkyně Markéta Pekarová Adamová, a říkala tam, jak nám ten prostor dáváte, jak s námi krásně diskutujete, jak můžeme načítat pozměňovací návrhy naše, poslanecké a jak vy nám vlastně krásně vycházíte vstříc, že jich nám spousta prochází! Můžete mi říct za poslední dobu, co nám tady prošlo? Jaký pozměňovací návrh? K jakému zákonu? Osobně jsem jich podala několik, dokonce jsem je i vydiskutovala ve všech výborech, a ve finále se to dostane na velké plénum, sem a je to všechno zamáznuté. Jakmile to je opozice, muž s koženou brašnou nesmí projet! Prostě nic, vůbec vás nezajímá podstata, věcnost, jestli je to přínosné, není to přínosné. Prostě je to ANO, tak ne.
Takže já ten bod chci jako první bod. Chci, abyste se zamysleli nad svým chováním, protože říkám, dneska jsme to my, ale příště to budete vy! A jsem zvědavá, co budete dělat, až vás takhle budeme omezovat na vašich právech. (Potlesk poslanců ANO.)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a posledním přihlášeným je pan poslanec Lubomír Wenzl.
Poslanec Lubomír Wenzl: Vážený pane předsedající, vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, navrhuji zařadit jako druhý bod dnešního jednání následující bod s názvem Informace ministra zdravotnictví k situaci týkající se léků v hodnotě 66 milionů korun, dodaných do českých lékáren a nevydaných pacientům.
Pro odůvodnění svého návrhu uvádím následující. Dle nedávno zveřejněné informace Státního ústavu pro kontrolu léčiv se mimo evidenci dostalo přes 130 000 balení léčiv. Zveřejněná informace vyplynula ze zjištění inspektorů lékového ústavu během pravidelných kontrol zaměřených mimo jiné na nelegální vyvádění léků ze systému. Způsob vyvedení léčivých přípravků je zdánlivě jednoduchý. Provozovatelé lékáren objednali léčivé přípravky, ale po dodání do lékárny je nezavedli do evidence skladových zásob, příjmů či výdeje léčivých přípravků, a tímto způsobem se tyto přípravky ztrácí ze systému. Dle ředitelky Státního ústavu pro kontrolu léčiv bylo zjištěno, že z dodavatelského řetězce se ztrácí přípravky vázané na lékařský předpis, což je ještě závažnější. Šlo o preparáty, které potřebují například pacienti s diabetem, onkologickými onemocněními, vysokým cholesterolem, vysokým krevním tlakem, astmatem, epilepsií či chronickou obstrukční plicní nemocí.
Do současné doby - případy pravomocně rozhodnuté - se jedná o léčivé přípravky v hodnotě více než 66 milionů korun a dle sdělení ředitelky SÚKLu se nejedná o částku konečnou, jak sama uvedla. Jsou signály, že tato odhalení jsou jen začátkem a může se jednat o částku dvojnásobně nebo ještě vyšší. Podle ústavu je důvodné podezření, že se jedná o nelegální organizovanou činnost s cílem vyvézt přípravky do zahraničí. Jedná se totiž o léčiva, která se v minulosti prokazatelně z republiky nelegálně vyvážela. Jediným malým pozitivem v této věci je, že dle dosavadních zjištění - opakuji, dle dosavadních zjištění - se nejedná o léčivé přípravky, s jejichž nedostatkem se naši občané potýkají, například léky na horečku pro děti nebo některá antibiotika, které u nás chybí, ale přičemž není vyloučeno, že tato problematika zmizení léků ze systému se týká i jich, ale to je jiná kapitola. ***
