Na druhé straně si myslím, že minimálně právníci by se do toho měli zapojit potud, že pokud tedy používáme už institut čestného prohlášení - což předpokládám, že také není nějak vymezené, počítá s tím už stávající verze, platná právní úprava, předpokládám, že jde o standardní čestné prohlášení - tak jak říkám, tak bychom si měli být vědomi toho, že úřady práce asi opravdu z těch veřejně dostupných registrů, jak se v návrhu novely píše, si ověří jenom velmi malou část těch informací, které budou potřebovat pro stanovení výše a poskytnutí dávky. Nedovedu si představit, že by úřady práce měly čas na investigativní činnost, a částečně by to bylo i protizákonné, protože těžko můžou bez souhlasu majitele účtu zjišťovat jeho příjmy pro tyto účely, pokud není přímo v zákoně to jejich oprávnění stanovené, a to není, já jsem ho tam nenašla.

Takže když bych to shrnula, myslím si, že abychom opravdu mohli ty humanitární dávky poskytovat jako řádný hospodář, při vědomí toho, že je chceme poskytovat, a současně jedním hlasem tvrdili, že i zpřísňujeme kontrolní mechanismy, tak musíme znění zákona doplnit - nebo měli bychom navrhované znění zákona doplnit - o upozornění pro žadatele, jaké budou konsekvence, pokud to jejich čestné prohlášení se ukáže jako nedůvodné, neúplné, nepravdivé až podvodné, doufejme, že těch případů bude málo. To mně tam velmi chybí.

Myslím, že to jsou otázky, na které by měl ten sociální výbor odpovědět, a pokud na ně neodpoví, tak bychom měli připravit velmi rychle pozměňovací návrhy, které by doplnily příslušná ustanovení.

A teď bych velmi ráda požádala pana ministra, jestli na mě může zareagovat, jestli jsem tam něco přehlédla, jestli tenhle mechanismus už tam inkorporovaný v jiné podobě je, ale já jsem ho tam nenašla. Je to obsáhlá novela. Je pravda, že to není můj tisk takzvaně, tak mohla jsem také něco přehlédnout. Děkuji.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Děkuji. Další do rozpravy se hlásí pan poslanec Navrátil.

Než dojde k řečnickému pultíku, načtu omluvu: paní poslankyně Taťána Malá se omlouvá od 18.30 hodin do 9 hodin zítra ráno z pracovních důvodů.

Pane poslanče, prosím, máte slovo.

Poslanec Jiří Navrátil: Děkuji, pane místopředsedo. Já jak jsem již avizoval, chci navrhnout, aby Sněmovna rozhodla podle § 91 odst. 2 zákona o jednacím řádu o zkrácení lhůty pro projednání zákona ve výborech ze 60 dnů na 2 dny, tedy zkrácení o 58 dní.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Jestli jsem to dobře zaznamenal, navrhujete zkrácení ze 60 na 2 dny, tedy o 58 dní.

Hlásí se z místa paní poslankyně, prosím.

Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji. Asi jsem předběhla pana ministra teď, protože určitě to hlasování o zkrácení do pátku bude potom. Jestli nám pan ministr teď odpoví na nějaké otázky, na které jsme se ptaly? Děkuju. Protože opravdu ten čas pro kluby zpracovat pozměňovací návrhy není tak dlouhý, ale popereme se s tím, jenom třeba nebudeme muset vypracovat pozměňováky, které nám teď vysvětlíte.

Místopředseda PSP Jan Skopeček: Ano, výzva zazněla, pan ministr se hlásí. Pane ministře, prosím, máte slovo.

Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji moc. Já jsem se vlastně hlásil v okamžiku, když paní poslankyně tady šla k pultíku. Dovolím si tedy reagovat na obě dvě paní poslankyně v jejich dotazech.

To první, co je podstatné si říci, je, že pokud ta osoba dostane dočasnou ochranu, tak ji dostane na území členského státu Evropské unie jenom jednou, není možné ji dostat vícekrát. Ty systémy mají rezorty ministerstev vnitra propojené. To znamená, i na tu dočasnou ochranu, ať už u nás, na Slovensku, v Polsku a podobně, na tu jednu konkrétní unikátní, je potom vázána případně podpora v rámci sociálního systému, takže není možné, aby ten člověk nám dvakrát figuroval u nás a na Slovensku, to už se podařilo vyladit v průběhu prvního poletí minulého roku.

Pokud jde o otázku přímo od zaměstnavatelů, tady právě i v zákonné úpravě si vytváříme povinnost zaměstnavatelů, aby nám tuto informaci dali. Počítáme s tím, že nám ji budou dávat elektronicky, počítáme s datovou větou, kdy tato informace se následně bude párovat v rámci systému úřadů práce tak, aby to nevytvářelo ten systém, kdy někdo musí vzít telefon, někam volat a podobně. Toto se snažíme eliminovat. Je to vlastně i v konkrétním ustanovení paragrafů, na které se můžete podívat, jsou to myslím § 8 a § 7, kde se tady v těchto věcech o tom jasně potom hovoří.

To stejné vlastně se týká i lékařské posudkové služby, kdy počítáme s tím, že pokud dotyčný člověk bude mít uznání o svém zdravotním handicapu z Ukrajiny, máme dohodu o verifikaci toho, abychom si to ověřili s Ministerstvem sociálních věcí na Ukrajině, že je to osoba, která opravdu disponuje tím dokladem, tak budeme schopni přiznat násobek zvýšené humanitární dávky. Pokud nemá toto uznání nebo pokud se mu jeho zdravotní stav zhoršil až na území České republiky, tady jsme zapojili do toho lékařskou posudkovou službu. Ano, jsem si vědom toho, že to není věc, která by byla realizovaná v řádu jednotek dnů, ten proces je o něco delší, ale já prostě nepustím do této formy podpory někoho, kdo by přišel jenom s nějakým svým subjektivním pocitem. Prostě holt stejně jako český občan bude muset tato osoba projít posouzením lékařské posudkové služby. Tady jenom předesílám, tato Sněmovna na podzim loňského roku schválila novelu, která posiluje kapacity lékařské posudkové služby s tím, že už na České správě sociální zabezpečení tato místa máme nasystemizovaná a odborné asistenty už nabíráme, takže tady by mělo dojít ke zrychlení obecně i pro české občany.

Potom otázka čestného prohlášení a vůbec kontroly příjmů. Tady předesílám: touto novelou si vlastně otevřeme přístup k tomu, vidět do příjmů lidí, kteří mají dočasnou ochranu, ať už z pohledu plného pracovního poměru, nebo i z pohledu toho, kdo bude pracovat na dohodu. To znamená, uvidíme veškeré jejich příjmy, pokud ten člověk nepracuje úplně v šedém systému, tam samozřejmě je to situace, která je výrazně komplikovanější. Ale v tento okamžik vlastně pracujeme i s tím, že pokud on nám neuvede pravdivé údaje a prokáže se i zpětně, že měl nějaký příjem, tak se na tyto osoby vztahuje úplně stejně zákon o přestupcích jako na jakoukoli jinou osobu, jakéhokoli jiného občana České republiky, včetně vymáhání zpětně neoprávněně vyplacené podpory a tak dále.

Pokud jde o otázku příjmů mimo území České republiky, pokud by k této situaci došlo, tak tady jsme schopni do budoucna - a na tom pracujeme, jak to tady paní poslankyně Pastuchová řekla, já jsem to říkal minulý týden na výboru - že bychom měli mít v průběhu příštích měsíců, já vám teď neřeknu datum, ale ta pracovní jednání probíhají, informace o lidech z Ukrajiny z pohledu jejich sociálního a důchodového systému, takže budeme schopni vidět potom informace, zdali tato osoba má příjem i na Ukrajině v rámci sociální podpory nebo v rámci důchodového systému. Nevidíme zatím, a to říkám férově, na to, pokud by tato osoba měla ještě nějaké příjmy na Ukrajině ze své činnosti na ukrajinský účet, na to v tenhle okamžik neuvidím. Na druhou stranu, řekněme si zase objektivně, jestliže ta osoba bude na území České republiky déle jak 150 dnů, podpora ze strany státu České republiky poklesne na úroveň životního, pardon, existenčního minima, takže to je částka, která opravdu už hraničí s tím, aby člověk s tím vůbec nějak dokázal vyžít.

Pokud jde o majetkové poměry, to, co tady zaznělo, ty se vztahují samozřejmě k majetku těchto lidí na území České republiky. My samozřejmě nejsme schopni hodnotit majetkové poměry na ukrajinské straně, protože nemám mechanismus, jak budu zkoumat, jestli ten dům v Charkově má nějakou hodnotu, jestli tam vůbec stojí a v jakém je stavu, anebo prostě už tam nestojí. To prostě já tu kapacitu nemám a není to ani jak v tento okamžik objektivně ověřovat, takže v tomto ohledu jsme schopni opravdu sledovat jenom majetky na území České republiky, na katastru nemovitostí v České republice. A řekněme si zase na rovinu, jsou tady lidé, kteří mohou za tu dobu už nějaké majetky nabývat. Já znám případy i třeba například podnikatelů, kteří přišli z Ukrajiny, kde přišli o firmu, a na území České republiky za těch několik měsíců už třeba vyvíjí podnikatelskou činnost a už nabývají i nějakého majetku. Samozřejmě na tyto lidi uvidíme, včetně toho, že pracujeme ještě na finále řešení, abychom měli i určitou evidenci motorových vozidel. Na tom pracujeme s Ministerstvem dopravy, tady by ten pozměňovák, to avizuju předem, měl být načten potom v rámci druhého čtení, tady kolegové z Ministerstva dopravy ještě toto dospecifikovávají. ***