(17.50 hodin)
(pokračuje Karel Haas)
Domníval jsem se, že pozměňovací návrh kolegů senátorů rozptýlí minimálně část obav těch z vás, a respektuji to, kdo jste hlasovali proti. Já znovu jenom poprosím: myslím si, že kolegové senátoři tím návrhem naopak přispěli k tomu, že ti z vás, kdo třeba měli pochybnosti o souladu sněmovního tisku 270 s principy spolkové autonomie zakotvenými v občanském zákoníku, že nyní mají možnost díky tomu pozměňovacímu návrhu, a já jsem tady vyslovil koaliční podporu přijetí znění v senátní verzi, takže možná se zvětší počet hlasů hlasujících pro. Ale samozřejmě budu respektovat ten výsledek. Děkuji mnohokrát.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji. Faktická poznámka pana poslance Radka Vondráčka. (Hluk v sále.) Poprosím diskutující, aby své diskuse přenesli do předsálí. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Radek Vondráček: Za prvé, cením si gesta pana kolegy, že vystoupil ještě v rozpravě a já mám šanci reagovat. Nedělá to každý.
Za druhé jsem si to zhruba obešel a 40 podpisů mám, jestli jsem to pochopil dobře.
Za třetí chci říct, že asi ten argument sudiště možná není vhodný, protože sudiště je místo, kde se soudí, stejně jako má soud při Agrární hospodářské komoře několik sudišť ve Zlíně, v Brně a já nevím, kde všude, a já jsem se tam něco nachodil jako advokát, protože jsem často dával jejich rozhodčí doložku, tak je to jenom lokální určení, ale samozřejmě tu právní subjektivitu - tím právním subjektem, tou právnickou osobou je zákonem zřízený rozhodčí soud. Kdybych to bral podle vás, tak potom jestliže Národní rozhodčí soud pro sport je sudištěm, tak pak tedy soudí Národní sportovní agentura, ale ta nemůže být soudem. Tam prostě pořád nesedí ten název soud. To je skutečně přesah moci výkonné a soudní, a to je ten základní problém, který tu říkám.
My jsme těch námitek proti tomu zákonu v minulosti měli mnoho, vystupovali jsme hodně, takže asi není překvapením, že klub hnutí ANO bude hlasovat proti oběma verzím. Ale jinak děkuji za tu debatu a za to, že jsme si to tady mohli říct.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám děkuji. Nevidím nikoho dalšího, že by byl přihlášen do rozpravy, je-li tomu tak, tak rozpravu končím.
Chci se zeptat pana senátora, pana zpravodaje na závěrečné slovo, zda chcete závěrečné slovo? Není tomu tak.
Já tedy ještě jednou přivolám kolegyně a kolegy z předsálí. Přečtu omluvy. Ze zdravotních důvodů se od 17.15 omlouvá pan poslanec Stanislav Fridrich, dále pan poslanec Pavel Svoboda bere zpět svou omluvu od 17 hodin z pracovních důvodů a od 17.25 z pracovních důvodů.
Nyní tedy přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců. Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 115/2001 Sb., o podpoře sportu, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, podle sněmovního tisku 270/7, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 270/8.
Eviduji žádost o vaše odhlášení. Já vás tedy všechny odhlásím, požádám vás, abyste se opětovně přihlásili svými kartami. Počkám, až se počet ustálí.
Návrh usnesení jsem přečetl, je všem známo, o čem budeme hlasovat.
Zahajuji hlasování a ptám se, kdo je pro návrh tohoto usnesení? Ať zmáčkne tlačítko a zvedne ruku. Kdo je proti?
Je to hlasování s pořadovým číslem 39, přihlášeno je 148 poslankyň a poslanců, pro návrh 99, proti 43. Konstatuji, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem přijali.
Tím jsme projednali tento bod, já děkuji panu senátorovi, panu zpravodaji a končím projednávání tohoto bodu.
Otevírám další bod dnešního jednání, tím je
15.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 66/2022 Sb., o opatřeních
v oblasti zaměstnanosti a oblasti sociálního zabezpečení v souvislosti
s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí
vojsk Ruské federace, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 374/ - prvé čtení
Z pověření vlády předložený návrh uvede místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí, ministr životního prostředí Marian Jurečka, a já vás prosím, pane ministře, ujměte se slova.
Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Dobrý podvečer, vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové. Tato novela zákona je tady předkládána z důvodu řešení dalšího postupu v oblasti problematiky pomoci a podpory ukrajinských uprchlíků, kteří k nám přišli v souvislosti s válečnou agresí Putinova režimu na Ukrajině... (Hluk v sále.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Pane ministře, já se omlouvám, ale požádám zvlášť pravou část sálu o ztišení. Prosím, pokračujte.
Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Protože jsme v loňském roce přijímali legislativní úpravu, která úplně v prvopočátku počítala se základním rámcem dočasné ochrany do konce března roku 2023, následně jsme dělali některé parametrické změny v novelách lex Ukrajina II až IV, tak tato novelizace přináší úpravu, která bude řešit nejenom současnou situaci z pohledu dosavadní praxe připomínek měst, obcí, krajů, jednotlivých rezortů, nevládních organizací, ale právě bude reagovat i na to, aby tato účinná a efektivní pomoc mohla pokračovat i po 31. březnu 2023.
Když tedy shrnu ve výčtu konkrétních bodů, co se touto novelizací bude realizovat, je to prodloužení platnosti zákona o jeden rok, tedy do 31. března 2024. Cílem návrhu je také balancovat vyšší adresnost dávkové podpory a schopnost úřadů práce zajistit administraci dávkových nároků v reálném čase a v dané situaci. To znamená, počítáme s tím, že úpravy, které děláme, tak je děláme ve speciálním schématu pro ukrajinské válečné uprchlíky. Děláme je mimo režim současného sociálního systému, který je běžně určen pro občany České republiky, a děláme to především s cílem jednoduché administrace, která poběží v rámci digitálního rozhraní, tak jak nám dneska běží solidární příspěvek a humanitární dávka u ukrajinských uprchlíků, která je dneska využívána víc jak z 90 % v digitálním podání.
Nadále zůstává zachována specifická forma dávky zabezpečení cizinců s dočasnou ochranou, tedy právě humanitární dávka a příspěvek pro solidární domácnost. Finanční podpora bydlení a ubytování osob s dočasnou ochranou bude zajištěna tak, že pro stanovení nároku na humanitární dávku budou zohledňovány započitatelné náklady na bydlení, jejichž výše se odvíjí od počtu osob a typu bydlení nebo ubytování, započitatelné náklady na bydlení budou stanoveny nařízením vlády.
Humanitární dávka ve výši životního minima bude náležet maximálně po dobu 150 dnů po udělení dočasné ochrany, poté bude snížena na úroveň existenčního minima, nemá-li osoba objektivní překážky pro zapojení na trh práce, tedy není ve věku do 18 let nebo nad 65 let nebo nestuduje do 26 let věku nebo není ta osoba těhotná či zdravotně postižená nebo nepečuje o dítě do šesti let nebo o osobu se zdravotním postižením. Humanitární dávka se z důvodu specifických potřeb osoby s dočasnou ochranou bude navyšovat formou násobku základní částky - 1,5násobek bude u osoby se zdravotním postižením a 1,2násobek u dětí od 6 do 10 let. Osobám, které spolu bydlí a společně uhrazují náklady na své potřeby bude poskytována společná dávka, jejich příjmy a majetkové poměry budou posuzovány společně.
Příspěvek pro solidární domácnost bude od července 2023 poskytován, pouze pokud cizinci s dočasnou ochranou sdílí ubytování s poskytovatelem ubytování. Pokud je pronajímán celý byt, budou již náklady na bydlení uhrazovat ze svých příjmů včetně humanitární dávky přímo s cizinci s dočasnou ochranou. ***
