(9.40 hodin)
(pokračuje Martin Baxa)
Druhou prioritou, kterou bych rád v této souvislosti zmínil, je program státní podpory profesionálních divadel a stálých profesionálních symfonických orchestrů a pěveckých sborů. Ten program bude dotován o 100 milionů více, než které byly alokovány ve schváleném rozpočtu v roce 2022. Je to podpora, kterou považuji za velmi důležitou, v případě některých organizací, které jsou z ní podporovány, dokonce za životně důležitou, protože tak jak se v naprosté většině případů týká divadel a filharmonií, zjednodušeně řečeno, zřizovaných obecními a krajskými samosprávami, tak jsou případy, kdy ta situace je tíživá a kdy ten státní příspěvek má naprosto zásadní roli. Celkově to tedy bude 400 milionů korun v letošním roce.
Třetím prioritním okruhem našeho zájmu je podpora rozmanitých kulturních aktivit nezřizované kultury, na niž dopadají, nebo převážně nezřizované kultury, na niž dopadají důsledky celkové neutěšené, nelehké situace válečné, dopady rostoucích cen energie vlastně vůbec nejtíživěji, protože tyto instituce nemají za sebou zřizovatele, který by jim v této situaci poskytl tu základní podporu. V letošním roce na tuto podporu bude směřovat více než 800 milionů korun, což je o 167 milionů korun více než v loňském roce. Jedná se o takovou tu základní podporu ministerstva, která vlastně umožňuje v těch jednotlivých žánrech a oblastech klíčovou podporu nejenom jednotlivých projektů, ale i organizací.
Další prioritou je rozvoj kulturního a kreativního sektoru prostřednictvím Národního plánu obnovy a fondů Evropské unie. Jedná se o finanční prostředky z EU v celkové výši 2,4 miliardy korun, mix prostředků na dobíhající projekty Integrovaného regionálního operačního programu a realizace iniciativ Národního plánu obnovy, o němž budu ještě hovořit. Ale chci tady podtrhnout jednu důležitou věc. To, že se jedná o evropské peníze, neznamená, že se jedná o peníze, které do mého rezortu směřují automaticky. Nebýt celkového restartu toho systému přípravy Národního plánu obnovy, tak bychom tyto prostředky nikdy nedostali a nikdy by do kultury nesměřovaly.
Pátou prioritou je záchranná obnova kulturních památek. V roce 2022 nebyly vyhlášeny některé dotační programy. My jsme se k nim i přes tuto obtížnou situaci vrátili, takže v letošním roce na podporu kulturního dědictví, zejména památek samotných, míří 713 milionů korun.
Šestou rozpočtovou prioritou jsou filmové pobídky. Tady se jedná o naprosto zásadní věc, protože díky nastavení systému, ke kterému se ještě dostanu, tak se nám podařilo ten systém rozběhnout. Ještě v roce 2022 k těm původním 800 milionů korun směřovalo zhruba 570 milionů korun, takže jsme dosáhli už v roce 2022 téměř 1,4 miliardy a od roku 2023, od letošního schváleného rozpočtu, směřuje na filmové pobídky 1,4 miliardy korun. Je to důležitá zpráva pro český audiovizuální a filmový trh.
Poslední prioritou, kterou bych rád v rámci své informace o rozpočtu zmínil, jsou investiční prostředky určené na kulturní infrastrukturu. Jde o finance nad rámec běžných priorit ministerstva a jsou určeny pro to, aby se dlouhodobé sliby konečně přetavily v realitu. Kolegyně a kolegové, já v této kapitole zdůrazním dvě investiční akce, které jsou svým rozsahem poměrně malé, ale z důvodů, které určitě vyplynou z toho, co řeknu, naprosto zásadní.
Začneme realizací rekonstrukce Památníku ticha, tedy nádraží v prostoru území Holešovice-Bubny. Z nádraží Bubny byly během druhé světové války, během holokaustu, vypravovány transporty s několika desítkami tisíc rasově označených obyvatel z Prahy, ale nejenom z Prahy, do ghett, odkud většina z nich zamířila do koncentračních a vyhlazovacích táborů a velká většina z nich se nevrátila. Toto místo bylo zanedbané a v průběhu následujících tří let dojde k rekonstrukci tohoto historicky významného místa investicí ve výši 30 milionů korun. Je jednoznačně naší povinností vybudovat významný památník obětem šoa a je to dluh, který je třeba splatit. Chtěl byl ale v té souvislosti zmínit jeden z drobných příkladů toho, co v mém rezortu vlastně jakoby nečekaně se musí řešit. Památník ticha se stal příspěvkovou organizací Ministerstva kultury za minulé vládní administrativy takovým dost nezvyklým způsobem, kdy můj předchůdce, ministr kultury Luboš Zaorálek, tehdy na jakési naléhání tehdejšího premiéra nechal založit státní organizaci Památník ticha. S tím já naprosto souhlasím, že tato státní organizace vznikla, protože si určitě takovou státní formu zaslouží. S čím ale rozhodně souhlasit nemohu, je neuvěřitelné provedení této operace. Dámy a pánové, na novou příspěvkovou organizaci nedostalo Ministerstvo kultury tehdy ani korunu - ani na provoz, ani na tu samotnou investici, a nedostalo ani žádná tabulková místa. Takže přes velmi četná vyjednávání, která tehdejší zaměstnanci ministerstva a ministr vedli s panem premiérem, s paní ministryní Schillerovou, nepřišlo nic. Takže obsazení Památníku ticha vzniklo odebráním peněz i tabulkových míst jiných příspěvkových organizací mého ministerstva a to opravdu u takové organizace nelze považovat za profesionální a zodpovědný přístup. S důsledky těchto chyb bojujeme dodnes, nicméně já jsem si jist tím, že díky všem krokům, které jsme v minulých měsících přijali, bude moci pan ředitel Štingl investici za 30 milionů korun v následujících letech zvládnout za podpory mého ministerstva i týmu Národního muzea, které bylo určeno k tomu, aby této věci napomohlo.
Další významnou investiční akcí pro následující období je vybudování památníku romského holokaustu v Letech u Písku. Je to jedno z nejtemnějších míst našich dějin, je to místo v Letech u Písku, kde stál romský koncentrační tábor, a musíme zdůraznit tu neblahou skutečnost, že genocida českých a moravských Romů a Sintů patří k jedněm z nejdůsledněji provedených genocid druhé světové války. Znovu to chci podtrhnout a zdůraznit proto, že tato genocida byla dlouhodobě opomíjena, a dokonce bagatelizována. Svědčí o tom i to, jak dlouho trvalo, než se přikročilo k demolici ostudného vepřína, raději používám ten adekvátní termín prasečáku, který na místě koncentračního tábora vyrostl v sedmdesátých letech. Stát areál v roce 2018 vykoupil, bylo to za minulé vlády - v tomto případě chci jednoznačně zdůraznit, že to byl správný krok - a náklady, které jsme... v letošním roce bychom měli přistoupit k výstavbě, nebo k uskutečnění celého toho památníku jako takového. Podařilo se v roce 2022 ušetřit za náklady na demolici díky v tomto ohledu příznivé situaci na stavebním trhu a podaří se tu věc uskutečnit celou.
Jenom si dovolím zmínit, že když v červenci loňského roku v Letech ten moment, symbolická demolice prasečáku začala, cítil jsem tehdy velkou potřebu se omluvit jménem vlády České republiky za všechny politiky, kteří v uplynulých letech historii Letů u Písku ignorovali, zlehčovali nebo znevažovali. A chtěl bych v tomto případě jmenovitě poděkovat panu ministru Danielu Hermanovi, který se velice významně v minulé vládě zasazoval za výkup vepřína a podařilo se mu jej prosadit.
Náklady na stavbu návštěvnického centra s expozicí, revitalizací místa a pietních úprav se budou pohybovat okolo 100 milionů korun. Otevření předpokládáme v letošním roce. Vedle státního rozpočtu důležitou roli v kofinancování této věci hrají takzvané Norské fondy. Znovu zdůrazňuji, je nedílnou součástí mé agendy nejenom naplňovat tyto investiční akce, ale propojovat je zpřítomňováním minulých událostí a minulých dějů, jakkoli to nemusí být někdy úplně příjemné, protože to jsou kapitoly našich dějin, na které rozhodně nemůžeme být pyšní, ale o to důležitější je si je připomínat.***
