Místopředseda vlády, ministr práce a sociálních věcí a ministr životního prostředí ČR Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, přeji vám dobré odpoledne. Na úvod musím říct teď ještě krátkou reakci k tomu, co tady před chvílí zaznělo od paní kolegyně poslankyně Vildumetzové Mračkové. Já jsem byl účasten jako poslanec za těch devět let už mnoha hlasování a jednání o vyslovení nedůvěry vládě, ale vždycky bylo postupováno v souladu s jednacím řádem, kdy logika jednacího řádu velí, že je tady možnost mít přednostní práva. V okamžiku, kdy ta se vyčerpají, pak se přechází potom k tomu samotnému jednání a té obecné rozpravě, kdy je možné reagovat a je možné reagovat formou technických. To v tomto případě prostě není možné. A i já jako poslanec jsem v minulosti jasně využíval jednací řád, že jsem prostě včas podal přihlášku do rozpravy, v okamžiku, kdy jsem měl přednostní právo, tak abych byl zařazen v tom pořadí přednostních práv. Takže tuto možnost měli i kolegové, kteří těmito přednostními právy disponují z pohledu řad opozice.

Je samozřejmě škoda, že tady jeden z vašich kolegů, který má to přednostní právo, si v době práce odskočil do fronty na korunovační klenoty, které už, předpokládám, jako premiér v minulosti viděl. Tuto možnost nemá většina občanů této země, kteří dneska plní své standardní pracovní povinnosti, lékaři, učitelé, dělníci, všechny ostatní profese lidí, kteří normálně jsou v práci a nemohou si ve své pracovní době při plnění svých standardních pracovních povinností odskočit na korunovační klenoty. Myslím si, že to je výsměch nejenom tady této Sněmovně a nerespekt vůči vážnosti tohoto jednání, ale to je i výsměch vůči všem lidem, kteří normálně do práce dneska šli, plní si řádně všechny své povinnosti.

Nicméně ale teď k obsahu té dnešní schůze. Tady na úvod byla paní předsedkyně poslaneckého klubu ANO, paní poslankyně Schillerová, která tady dala určitý výčet kritiky, která zazněla, zazněla z jejího úhlu pohledu a z úhlu pohledu, předpokládám, především poslankyň a poslanců hnutí ANO vůči naší vládě, vůči pětikoaliční vládě, vládě Petra Fialy. A já si dovolím za rezorty, za které nesu zodpovědnost, na tyto konkrétní výtky reagovat.

Na úvod chci říct, že jsme v situaci, která je nejkomplikovanější, nejsložitější od konce druhé světové války. Naše vláda nastoupila ještě v době, kdy předchozí vláda zde neúspěšně, chaoticky bojovala s covidem, kdy jsme tady šli z lockdownu do lockdownu. A my jsme tehdy jasně řekli, že uděláme všechno pro to, aby už k dalším lockdownům, k dalším uzávěrám škol, k dalším omezením školní docházky nedocházelo, abychom dělali věci, které mají hlavu a patu, které jsou promyšlené. Když jsme nastoupili jako vláda a vládní koalice, tak jsme nechali průběh vánočních svátků, nástup nového roku bez lockdownu. Řekli jsme, jsou tady kroky, které máme dodržovat. Máme tady jasné pokyny, jak chránit zranitelné skupiny obyvatel. A tím jsme se řídili. A to platilo ten celý první kvartál, kdy jsme vlastně byli v situaci, kdy celá pandemie Covid-19 v České republice postupně odezněla. A musím říct, že vlastně hned těch prvních 14 dnů na sklonku toho roku 2021 jsem i já jako ministr práce a sociálních věcí už také předložil konkrétní legislativní návrhy, které vláda projednala a okamžitě na začátku ledna roku 2022 projednala i tato Poslanecká sněmovna. To byl první moment, kdy jsme už reagovali na negativně se vyvíjející situaci, pokud jde o zranitelné skupiny občanů, pokud jde o schopnost uhradit rostoucí náklady na bydlení.

Během ledna jsme znovelizovali zákon o státní sociální podpoře, abychom dokázali navýšit ty takzvané normativy, abychom dokázali pružně v průběhu roku na to reagovat. A to byl stav, o kterém se vědělo od září roku 2021. A tehdejší končící vláda s tím neudělala vůbec nic. Znovelizovala nařízení vlády, které těm lidem prakticky vůbec nemohlo pomoci. Takže my jsme během ledna zvládli tady tuto konkrétní úpravu, která desetitisícům lidí dala šanci, aby zvládli nastupující krizi, vysoké ceny energií, které přišly následně. To byl první moment, který jsme udělali. Během ledna jsme také zmrazili během tří týdnů platy ústavních činitelů, soudců a státních zástupců na rok 2022, abychom i v rámci nějaké solidarity se společností, která se vypořádávala s následky covidu, taky byli do určité míry solidární. Dva roky byly tyto platy zmrazeny.

Nicméně pak přišlo období, které znamenalo nástup Putinových vojsk na Ukrajinu, a logicky s tím i důsledek nárůstu uprchlické krize, která tady začala bezprostředně. Během čtyř dnů začali přicházet váleční uprchlíci na území České republiky. Vítek Rakušan tady popisoval kroky, které udělalo Ministerstvo vnitra ve spolupráci s kraji, s obcemi, s nevládními organizacemi, s dobrovolníky. Všem těmto patří obrovský respekt a poděkování. A prakticky okamžitě se přidaly domácnosti a jednotlivci. Česká republika a naše společnost ukázala, že o těch hodnotách, o kterých se tak někdy často mluví, a v dobách míru a v dobách nekrizových to nejsou vždycky ty hodnoty, které by byly vystaveny té konkrétní zkoušce, tak v tento okamžik naše společnost věděla, na čí straně stojí, komu je potřeba pomáhat, a okamžitě se ta pomoc rozeběhla, ať už řízená organizovaně, nebo i na těch nejnižších úrovních domácností naprosto spontánně.

My jsme jako Ministerstvo práce a sociálních věcí na to zareagovali tím, že jsme okamžitě v průběhu dubna nastartovali solidární podporu domácností - takzvaná sociální dávka v rámci solidární domácnosti. Tedy českým domácnostem, fyzickým osobám jsme jasně dali finanční podporu pro ty, kteří ubytovávají válečné uprchlíky, abychom podpořili jejich solidaritu. Tato dávka byla poprvé vůbec v existenci sociálního systému České republiky plně digitalizovaná. Udělali jsme to za tři týdny. Okamžitě s tím také jsme rozjeli tu humanitární dávku, aby lidé, kteří sem přišli bez prostředků, bez domova, s malými dětmi, lidé staří, lidé nemocní, dostali od nás nějakou základní existenční jistotu. Nastartovali jsme humanitární dávku, která ukázala svůj smysl a ukázala to, že ti lidé tu dávku využívali především nejvíce v období května, června, července. Ale pak začala tato podpora klesat, protože i počty žádostí se začaly snižovat s tím, jak tito lidé si dokázali najít práci, dokázali se zapojit do českého pracovního trhu.

A já připomenu, že od začátku této války na Ukrajině se na český pracovní trh zapojilo více jak 171 000 válečných uprchlíků, kteří přišli z Ukrajiny. Jsme země, která nejenom že dokázala poskytnout bezpečí a solidaritu, v přepočtu lidí, kteří k nám přišli, jsme zemí na prvním místě z pohledu válečných uprchlíků přepočtených na počet obyvatel, ale máme i vlastně nejvyšší podíl lidí, kteří přišli z Ukrajiny a začali na našem pracovním trhu pracovat. Teď aktuálně je to přes 90 000 lidí, protože část těch lidí odešla. Ale uvědomme si, že jenom za loňský rok do systému veřejného zdravotního pojištění tito lidé tím, že pracují, pracovali, tak odvedli přes 4 miliardy korun. Když to dopočítáme na celkových odvodech, tak ta částka už bude dneska někde přes 8 miliard korun. Tito lidé pomáhají výkonu české ekonomiky, pomáhají firmám, samozřejmě pomáhají sami sobě a svým blízkým, ale také přispívají do veřejných systémů zdravotního pojištění. A ta bilance je kladná. Tolik zdravotní péče, která by byla vyčerpaná na jejich pomoc, jsme neposkytli. Já to říkám schválně proto - ne že bych z toho měl radost, ne že by to bylo něco, co máme tady dávat na nějaký piedestal, ale proto, když slyším reakce některých opozičních politiků, jak říkají, že tady se pomáhá na úkor českých občanů, tak jenom říkám, že ukrajinští pracující občané pomáhají všem občanům, kteří pracují na území České republiky, všem těm, kteří čerpají zdravotní pomoc. Oni jsou také solidární. Tak abychom na toto nezapomínali.

My jsme také reagovali v rámci Ministerstva práce a sociálních věcí na rostoucí náklady na bydlení, na dopady inflace, na nárůsty cen energií. To znamená, kromě opatření, které platí od začátku tohoto roku, kdy vláda zastropovala ceny elektřiny, plynu pro domácnosti, pro veřejný sektor, malé, střední i velké firmy, tak kromě toho jsme také nastavili systém pomoci, příspěvku na bydlení, který jsme parametricky doupravili během loňského roku. A ten dává základní garanci toho, že domácnosti na nákladech za bydlení nezaplatí více jak 30 % příjmů té dané domácnosti. Ano, do výše normativů. A ten normativ je dneska nastaven velmi vysoko, to znamená, zhruba 85 % žadatelů o tuto formu pomoci, která je testovaná, která je sledovaná z hlediska dokladovaných nákladů i příjmů, tak 85 % těchto žadatelů dostane opravdu podporu v adekvátní výši vícenákladů. Ten strop je tam proto, aby nedošlo k nějakému bezbřehému odstartování nárůstu především cen nájmů. ***