(10.30 hodin)
(pokračuje Lucie Potůčková)
Cílem a hlavním principem předkládaného návrhu je zrušit obsoletní právní předpisy prostřednictvím vládního návrhu zákona a v návaznosti na usnesení vlády ze dne 17. června 2019, číslo 438, a na aktivity spojené s budováním systému eSbírka a eLegislativa realizovalo Ministerstvo vnitra projekt s názvem Analýza právního řádu České republiky za účelem identifikace obsoletních právních předpisů. Spolupráce s experty na právní historii, správní právo, ale též s právními teoretiky, informatiky a dalšími profesemi měla za cíl minimalizovat riziko zrušení právního předpisu, který stále ještě vyvolává nějaké právní účinky, a není tedy obsoletní. Na základě analýzy bylo identifikováno několik tisíc právních předpisů, které takové jsou a měly by být zrušeny. Je tedy navrženo, aby tyto právní předpisy byly zrušeny předkládaným návrhem zákona. Zrušení obsoletních právních předpisů bude mít pozitivní dopad na Ministerstvem vnitra budovaný systém eSbírka a eLegislativa, jak již bylo řečeno, jehož součástí se mají stát všechny platné právní předpisy vyhlášené ve Sbírce zákonů a ekvivalentních předchozích sbírkách, neboť vysoká časová a administrativní náročnost tvorby datové báze systému eSbírka se tímto podstatně sníží. Pročištění zapleveleného právního řádu od obsoletních právních předpisů bude mít pro projekt eSbírka a eLegislativa synergický efekt, neboť jako platné se budou v systému do budoucna zobrazovat pouze ty právní předpisy, které jsou pro adresáta práva skutečně relevantní. Je to tedy velkým příspěvkem k digitalizaci justice.
Novela tedy ruší více než 6 000 takových vyhaslých právních předpisů, více než 3 600 předpisů, které už v minulosti zrušilo některé obecné ustanovení, ale v právním řádu se nám stále objevovaly. Nadbytečné předpisy tedy by byly zátěží pro systém eSbírka, ve kterém by lidé měli mít v budoucnu možnost elektronicky vyhledat veškeré zákony a mezinárodní smlouvy v jejich závazné podobě. Ty kuriózní případy nám tady byly již zmíněny. Jsou tam i takové zajímavosti jako například půjčka ve výši několika set milionů dolarů a několika desítek milionů lir od Itálie a od Spojených států amerických, tak nevím, jestli by se to úplně nehodilo v současné době. Ale to rušíme samozřejmě. Takže já děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji paní zpravodajce, a ještě před tím, než otevřu obecnou rozpravu, dovolte, abych zrušil omluvu pana ministra Stanjury.
A nyní otevírám obecnou rozpravu. Měl jsem zde přednostní právo nejdříve, a to paní Olgu Richterovou, a poté vidím, že se hlásí do řádné rozpravy paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Máte slovo, paní místopředsedkyně.
Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Vážené kolegyně a kolegové, chci jenom stručně poděkovat za to, že zde tuto normu máme, že tedy například z pohledu těch, kteří se věnují architektuře právního řádu, dojde k nějakému zjasnění a zpřesnění. Já jsem ale chtěla poukázat na věc, která se týká mé původní profese, a sice lingvistiky, jazykovědy, protože může mnohé z vás napadat teď při té diskusi, jak to vlastně je. Je to obsoletní, anebo obsolentní právní předpis? A já bych jenom ráda využila tohoto prostoru k tomu, abychom si připomněli, že jazyk utváříme my všichni tím, jak ho používáme, stejně tak jako my všichni zde utváříme to, jaké normy považujeme za platné a reálně používané. Takže tak jako my nyní si uvědomujeme, že některá například ne tak stará ustanovení týkající se řady ať už výrobních postupů, nebo právě těch již zmiňovaných učitelek, nám připadají zcela úsměvná a zcela mimo dnešní dobu, tak stejně tak, byť z hlediska etymologie, z hlediska původu toho slova, je to obsoletní, tak z hlediska toho, jak se to v češtině běžně vyslovuje a jak se to nejsnáze většině lidí používá, se tam velice často právě používá to "n". Proč to říkám? Je to svým způsobem i na nás, na tom, jak bude vedena debata v těchto čteních, protože my můžeme vlastně takto i vědomě se rozhodnout, kterým směrem se toto slovo v budoucnosti češtiny vydá. Jediné, co tím chci říci, je: věci se mění. Je na nás, jak si to vědomě či podvědomě - jakou tomu budeme věnovat pozornost, a stejně tak jako právní řád potřebuje reflexi z hlediska proměny doby, tak úplně stejně se můžeme dívat i na jazyk. Děkuju.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a další z přihlášených je paní poslankyně Mračková Vildumetzová. Máte slovo.
Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Vážení členové vlády, kolegyně, kolegové, já bych určitě chtěla zareagovat na vystoupení pana ministra vnitra Víta Rakušana, který i teď v mediálním prostoru říká: Já jsem tady přinesl vládní návrh zákona o zrušení těchto právních předpisů. Já mám vždycky ráda v těch věcech korektnost a myslím si, že pan ministr vnitra tady především neřekl, že toto již tady bylo předloženo v roce 2019. Prošlo to prvním čtením, ale protože končilo funkční období, tak to neprošlo legislativním procesem. Takže je určitě dobře, že je to tady, velmi to podporujeme, ale jenom prostě říkejme věci tak, jak jsou, kdo to připravil, kdo to vypracoval, a prakticky, když to přeženu, pan ministr vnitra to vyndal ze šuplíku a dal to na vládu. To znamená, že teď tady říká, já jsem to odpracoval, a odpracoval to úplně někdo jiný! Ani já jsem to nebyla, byli to určitě pracovníci na Ministerstvu vnitra, kteří si za zaslouží obrovské poděkování.
A takový druhý postřeh, který bych si dovolila mít, že - a my jsme se o tom už přeli s panem ministrem vnitra v několika debatách - myslíte si, kolegové a kolegyně, že tohle je jedna z klíčových a nejdůležitějších věcí, která v tuto chvíli zajímá a trápí občany této země? Určitě jste zaregistrovali, jak dneska moji kolegové tady předkládali řadu důležitých bodů, ať už jsou to prázdné regály v lékárnách, že nejsou antibiotika, ať už jsou to věci, které se týkají rozpočtu a dezinformací. Tyto body v žádném případě zařazeny nebyly, ale tento bod měl dnes prioritu. Takže to si myslím, že je také důležité tady v tuto chvíli zmínit.
Přesto je určitě dobře, že to tady konečně je, a určitě si přejeme, aby to co nejzdárněji a nejrychleji prošlo legislativním procesem. Děkuji. (Potlesk poslanců hnutí ANO 2011.)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. S faktickou poznámkou se přihlásili tři poslanci - pan ministr Rakušan, následně pan poslanec Berki a poté pan předseda Bernard. Máte slovo.
Místopředseda vlády a ministr vnitra ČR Vít Rakušan: Děkuju, pane místopředsedo. Já budu velmi krátký a stručný, protože s paní kolegyní Vildumetzovou to vždycky bývá rychlá přestřelka. Takže já jenom odkážu na stenozáznam a ještě jednou odcituji asi po třech a půl minutách sám sebe: Ministerstvo vnitra se problematice rušení právních předpisů věnuje intenzivně od roku 2019. Děkuju za pozornost. (Potlesk vládních poslanců.)
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Nyní prosím s faktickou pana poslance Berkiho.
Poslanec Jan Berki: Děkuji, pane místopředsedo. Vaším prostřednictvím bych paní poslankyni Vildumetzové, kromě toho, že by bylo dobré poslouchat, co pan ministr říká, když už to potom komentujete, také ještě říci, že tu prioritu to mělo právě proto, aby to bylo rychle vyřízeno, nikoliv abychom se věnovali těmhle poznámkám.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji. Pan předseda Bernard zrušil svoji faktickou poznámku, ale přihlásila se ještě paní poslankyně Mračková Vildumetzová.
Poslankyně Jana Mračková Vildumetzová: Děkuji za slovo. Jenom krátce k panu ministrovi. Já samozřejmě v mediálním prostoru jsem to viděla už teď několik týdnů, měsíců, kdy se tím pan ministr vnitra chlubil, a nikdy jsem tedy neslyšela, že by už to bylo od toho daného roku. A jenom bych chtěla upřesnit, jak vlastně toto vzniklo a proč se začalo zpracovávat. Bylo to na základě usnesení ústavně-právního výboru, který uložil prakticky Ministerstvu vnitra, aby takový návrh předložil, a bylo to v roce 2018. Děkuji.
Místopředseda PSP Karel Havlíček: Děkuji a s faktickou se přihlásil pan ministr Rakušan. (Hlásí se i ministr Balaš.) Pardon, ještě pan... Takže poprosím pana ministra Balaše. S faktickou, pane ministře? (Ano.) ***
