(14.10 hodin)
(pokračuje Alena Schillerová)
Takže já se ptám, kdy se k tomu již ministr financí Stanjura postaví čelem. Je zcela nepřijatelné, aby vytvářel marketingové baťovské schodky, které zcela neodpovídají reálné skutečnosti. A já chápu, že na to nemá nervy, jak zachytily mikrofony minulý týden, tomu rozumím, já bych také neměla nervy na to, takhle sestavovat rozpočty, ale stejně ho ta pravda a skutečnost dožene. Tady je 20 miliard a už se z toho nevymluví, jak řekl na tiskové konferenci k pokladnímu plnění za rok 2022, že se uvidí a že si s tím nějak rozpočet poradí. Tak ono už se vidí. Už se vidí, že ty peníze tam prostě nejsou a že budou potřeba, potvrdil ministr práce.
A samozřejmě nejde jenom o tuto valorizaci důchodů, i když je to velmi citlivé téma - a my to pořád budeme připomínat a pořád se budeme ptát - ale znovu připomínám opakovaně na tomto místě, protože nedostávám odpovědi od ministra financí. Opakuji, že se ministr financí opticky snaží snížit deficit nepřijatelným způsobem, například, a opět budu citovat nezávislou Národní rozpočtovou radu, "přesunem nerovnováhy do bilance státních účelových fondů ve výši 30 miliard". To znamená, vysvětlím - jsou uzavřené smlouvy na Státním fondu dopravní infrastruktury, jenom tam chybí najít pokrytí 30 miliard. A pan ministr, nebo páni ministři, oba dva, říkají: To bude ta půjčka a ještě uvidíme, ještě neznáme parametry. A kdy bude půjčka? Jaké tam budou úroky? Jaké budou parametry? Netajte to, jsou to veřejné peníze. A tady zase budu citovat, co na to říká nezávislá Národní rozpočtová rada: "Rozsah dotace ze státního rozpočtu do Státního fondu dopravní infrastruktury neumožňuje pokrýt všechny jeho plánované výdaje. Hospodaření tohoto fondu v roce 2023 je tak předpokládáno s deficitem skoro 31 miliard." To je to hospodaření, na které nemá pan ministr financí nervy.
No, budu pokračovat. Doteď nevysvětlil ani jednou - a ptám se na to od začátku projednávání státního rozpočtu na rok 2023 nejen já, ptá se i můj kolega, stínový ministr životního prostředí Richard Brabec - jak je možné, že na příjmové straně ve Státním fondu životního prostředí je o 50 miliard navíc. Nemáme k tomu národní legislativu, nemáme k tomu notifikaci Evropskou komisí, nemáme k tomu notifikaci Evropskou investiční bankou. Mlčí se.
A samozřejmě ještě připomenu výdaje spojené s energetickou krizí - pana ministra Síkelu nevidím, už jsem ho neviděla hodně dlouho, neviděli jsme, dneska se mě ptali kolegové, kde pan ministr je - tak já chci říct, že ani tady vlastně nemáme jasno. Rozpočet počítá s kompenzacemi ve výši 100 miliard na dotace za cenové stropy. Nařízení vlády schválilo 200 miliard se zásadní připomínkou Energetického regulačního úřadu, že by to mělo být 242. Tak vám řeknu, milé kolegyně, milí kolegové, na to bych fakt, být na místě ministra financí, nervy neměla. To se mu nedivím, že na to nemá nervy.
Další bod, který bych chtěla zařadit na jednání schůze dnešní Sněmovny jako bod číslo 2 dnešního jednacího dne, je zrušení 10% sazby DPH, druhé snížené sazby, které avizoval v médiích už několikrát ministr financí, byť tedy uvedl, že o tom zatím pětikoalice nejednala. Já si dovolím vám uvést, kterých položek se to týká. Vím to naprosto přesně, protože je přeřazovala naše vláda, respektive vláda, ve které jsme byli a ve které jsme měli Ministerstvo financí: léky a očkovací látky, vodné a stočné, teplo z centrálních tepláren, kojenecká a dětská výživa, hromadná doprava, knihy, noviny, časopisy, omalovánky, mapy včetně půjčování knih, vstupné na kulturní akce, sportovní akce, na sportoviště, do ZOO a tak dále, stravovací služby a podávání nápojů včetně točeného piva, ubytovací služby, hotely a penziony, domácí péče o děti, staré, nemocné a postižené občany, kadeřnické a holičské služby, opravy obuvi a kožených výrobků, opravy a úpravy oděvů a textilních výrobků, opravy jízdních kol, služby čištění vnitřních prostor prováděné v domácnostech, služby mytí oken prováděné v domácnostech, odvádění a čištění odpadních vod včetně ostatních služeb souvisejících s těmito činnostmi, elektronické knihy a audioknihy. Věřím, že jsem na nic nezapomněla. A teď se na ty položky pojďme podívat podrobněji.
Vodné a stočné, minimálně 500 korun ročně. Je to analýza Ministerstva financí z roku 2020, která se týká čtyřčlenné rodiny při tehdejší ceně vody, takže samozřejmě ta cena dneska je už vyšší.
DPH na léky. Dle tiskové zprávy Státního ústavu pro kontrolu léčiv z 26. 5. 2015, kdy se to zavádělo, přineslo v tehdejších cenách snížení DPH na léky pojišťovnám i pacientům úsporu 3 miliardy ročně. Tyto peníze budou chybět, samozřejmě v tehdejších cenách, ty ceny dneska budou jiné. Takže se navýší úhrada z veřejného zdravotního pojištění, nebo to zaplatí občané? A argumentace pana ministra financí, že jsou tam ochranné limity, kulhá na obě nohy. Je to argumentace člověka, který je plně odtržen od reality. Ochranné limity se vztahují jen na léky na předpis. Volně prodejné léky na bolest, teplotu, kašel, průjem, ale třeba i antikoncepce, tedy ty, které lidé kupují nejčastěji, do limitu vůbec nevstupují, takže rozpočet na léky se jednoznačně citelně domácnostem zvýší. Za druhé, samotné ochranné limity - tam je nutné si uvědomit, že drtivá většina pojištěnců na ně vůbec nedosáhne. Třeba VZP má 6 milionů klientů a na limity naštěstí dosáhne jen 250 000 pojištěnců, tedy každý 24. pojištěnec, takže průměrně se z 25 lidí léky na předpis nezdraží jednomu člověku, ale 24 lidem ano. Václav Krása, předseda Národní rady osob se zdravotním pojištěním, 13. ledna 2023 řekl, cituji: "Já vůbec nechápu, jak vláda může mluvit o tom, že bude zvyšovat DPH na léky, když evropský trend je přesně opačný."
DPH na ubytovací služby. Citace ze stanoviska Asociace hotelů a restaurací z 11. ledna 2023: "Současná vládní koalice před parlamentními volbami deklarovala voličům, že nebude zvyšovat daně, a tento slib byl opakovaně veřejně zopakován. Jakékoliv zvýšení DPH se logicky už ze své povahy přímo promítne do cen konečných spotřebitelů. Pro zákazníky by to znamenalo v době vysoké inflace další zdražení konečných cen. Pro podnikatele ve službách cestovního ruchu by tento krok znamenal další snížení jejich konkurenceschopnosti díky zvýšení konečné ceny spotřebitelům, a to v situaci, kdy se cestovní ruch ještě nestačil vzpamatovat z propadů způsobených omezením provozu v době pandemie a čelí nárůstu cen energií a veškerých vstupů." ***
